Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kříž v proměnách věků a jeho význam v lidské společnosti
Roule, Radek ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Weis, Martin (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Kříž jako nejrozšířenější znak se objevuje po celém světě již od prehistorické doby. Ačkoli se jedná o jednoduché protnutí dvou linií, význam vzniklého tvaru je veliký. Disertace se zabývá křížem především jako symbolem chápaným jako odkaz k něčemu přesahujícímu a zaměřuje se na jeho vizuální podobu. V disertaci jsou sledovány možné vlivy na utváření symbolu kříže během starověku. Kříž spojovaný obvykle s Ukřižováním Krista má velmi komplexní historii, která začíná již v předkřesťanské době. Biblické texty o kříži hovoří spíše v náznacích. V typologickém pojetí lze však kříž chápat jako určitý most mezi Starým a Novým zákonem. Při rozboru spisů raného křesťanství bylo nalezeno několik výrazů užívaných pro kříž, z nichž jsou nejvýznamnější - σταυρός s latinským ekvivalentem crux a ξύλου (dřevo) s latinským ekvivalentem lignum. Později se objevuje více obecné σημεῖον (znamení) a nakonec symbolické "σύμβολον σωτηρίας" (znamení-symbol záchrany). Tvar kříže je ranými autory popisován většinou přirovnáním z okolního světa. Církevní otcové využívají pro symbol kříže některá stará pohanská schémata, kterým dávají nový smysl. V jejich spisech nalézáme také doklady o tom, že kříž byl mezi lidmi užíván a rozšiřován. Význam takového kříže byl vždy vnímán jako symbol záchrany, jistoty a života. Označování se znamením...
Jonah in the light of the Christian tradition
GIULIANI, Giovanni
Nel lavoro si portano a confronto l'interpretazione del racconto presentato nel libro di Giona di san Girolamo con le interpretazioni a lui precedenti e contemporanee. I testi presi in considerazione vengono attinti da autori cristiani. Il riferimento alle interpretazioni, ove non é stato possibile riportare solo il pensiero, é stato riportato con le citazioni che si rifanno ai testi elencati nella bibliografia.
Ze zákona otročení, z evangelia svoboda v Gal 4, 21-31.
Boháčik, Jaroslav ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je podat ucelený výklad alegorické perikopy o Hagar a Sáře jako představitelkách dvou odlišných smluv (Gal 4,21-31) ve vztahu k celkovému kontextu a teologickému poselství Pavlova listu. Úvodní kapitola pojednává všeobecně o listu apoštola Pavla Galatským se zřetelem na jeho původ, důvod a místo sepsání, adresáty, klíčové teologické důrazy a strukturu. Stěžejní částí této práce je jazyková a literární analýza výše uvedené perikopy včetně exegeze. Tato kapitola se blíže zabývá rétorickými aspekty a nástroji, které Pavel v epištole používá, a to i s ohledem na dobové tendence v judaismu konfrontovaného s helénistickým světem. Analyzovanou perikopu zasazuje do kontextu listu Galatským jako celku a dále reflektuje intertextuální dimenzi užití příběhu z knihy Genesis včetně přímé citace (Gn 21,10) i odkazu na knihu proroka Izajáše (Iz 54,1). Smysl perikopy objasňuje hned následující verš (Gal 5,1), který je klíčem k jejímu správnému čtení: tím je svoboda křesťana v Kristu.
Exempla v Postile mistra Jana Husa
KRCHOVÁ, Tereza
Osoba mistra Jana Husa je neodmyslitelně spojena s historií naší země. Nejen, že ovlivnil spoustu dalších lidí za svého života, ale k jeho odkazu se hlásili jeho následovníci i po jeho smrti. Nejvíce se zapsal do historie snahou o reformu křesťanské církve a nápravu kněžích, kteří se odklonili od Krista. Cílem práce je zdokumentovat Husův život a jeho dílo. Nejdůležitější částí je pak kapitola, která se týká České nedělní postily sepsané na Kozím hrádku. Konkrétně vyhledání dobových aktualizací a jejich interpretace. Postila je Husovým nejvýznamnějším dílem a je svým obsahem velmi specifická a výrazně se odlišuje od jeho předchozích děl.
Nauka o stvoření a teologie opomíjeného světa: Rozhovor s O. Clémentem, R. Rohrem, N. T. Wrightem a papežem Františkem
Paluchníková, Štěpánka ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Kočandrle Bauer, Kateřina (oponent)
Diplomová práce s názvem Nauka o stvoření a teologie opomíjeného světa: Rozhovor s O. Clémentem, R. Rohrem, N. T. Wrightem a papežem Františkem má za cíl interpretovat nauku o stvoření a teologii světa tak, aby pomáhaly znovuobjevit význam současného opomíjeného světa jako obydleného a obyvatelného místa, které je stvořeno dobrým Stvořitelem, a které má skrze Krista eschatologickou orientaci a je mocí Ducha obnovováno. Hlavními postavami, se kterými vedu na toto téma rozhovor, jsou francouzský pravoslavný teolog Olivier Clément, americký františkán Richard Rohr, britský anglikánský teolog a biskup N. T. Wright a původem latinskoamerický papež František. Každý z nich pomáhá svým specifickým způsobem porozumět, v jakém smyslu může a má opomíjený svět, spolu s člověkem, docházet transformace, aby se "svět pro smrt stal světem pro slávu". Pomocí komparativní metody popisuji specifické přínosy jednotlivých autorů a formuluji svou tezi, že skrze perspektivu eucharistického, univerzálního, kontinuálního a dobrého stvoření lze přistoupit ke světu jako k dobrému a Bohem neopuštěnému místu.
Exkluzivita Božího zjevení podle Bible a jeho vztah k některým světovým náboženstvím, jmenovitě Buddhismus a Islám
Stanko, Ivan ; Liguš, Ján (vedoucí práce) ; Bravená, Noemi (oponent)
Diplomová práce "Exkluzivita Božího zjevení podle Bible a jeho vztah k ostatním světovým náboženstvím, jmenovitě islámu a buddhismu" pojednává o srovnání náboženské zvěsti podle Bible se základními věroučnými pozicemi u jiných světových náboženství, konkrétně islámu a buddhismu. Pojednává o tom, zda Bible samotná si činí nárok na exkluzivitu, a také ve kterých oblastech je tato exkluzivita nejvíce patrná, a jaký má dosah do života věřícího. Tato práce také hledá, jaké jsou vztyčné body mezi duchovními principy islámu, buddhismu a křesťanství, jakož i s tím, které principy jsou naprosto odlišné a nepropojitelné. V závěru práce pojednávám o možnostech mezináboženského dialogu v rámci velkých světových náboženství.
Kristus jako hlava a zdroj křesťanského manželství. Exegeze a teologická reflexe Ef 5,21-33
Zemánková, Kristýna ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Autorka se ve své práci zaměřuje na křesťanské manželství, jehož zdrojem a vzorem (ve svém vztahu k církvi) je Kristus, jak nám ho představuje parenetický text Ef 5,21-33. Poté, co se věnuje okolnostem sepsání listu, autorka představuje pomocí historicko-kritické metody samotnou manželskou parenesi, zdůrazňuje její poselství, a tím ukazuje stálou platnost tohoto biblického textu. S tímto, jakožto výchozím pramenem, dále prochází jednotlivými teologickými oblastmi, jakými jsou teologická antropologie, sakramentální teologie a morální teologie, a nalézá v nich potvrzení důstojnosti a jedinečnosti manželského svazku a inspiraci pro plodný manželský život. Dotýká se též spirituální teologie, neboť k životu křesťanského manželství neodmyslitelně patří duchovní život manželů. Autorka touto prací zároveň vyzdvihuje přínos biblické exegeze pro další teologickou práci a poukazuje na důležitost vzájemného propojování teologických oborů pro ucelený obraz dané skutečnosti.
The Strong and the Weak in Romans 14-15
Majtán-Černák, Marek ; Roskovec, Jan (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Diplomová práca je exegetickým pokusom vyložiť zmysel Pavlovej parenézy v Rim 14,1-15,13. Okrem tohto výkladu sa zaoberá týmito hlavnými problémami: Kto sú "silní vo viere" (15,1)? Kto sú "slabí vo viere" (14,1)? O aký deň sa jedná v 14,5? O aké jedlo ide (14,2)? Ako Pavol rieši celú túto situáciu? Na základe podrobného rozboru boli zistené nasledujúce závery: Pavol rieši v Ríme konkrétny spor dvoch skupín veriacich. "Slabí" majú pravdepodobne problém so "silnými", pretože jedia mäso a pijú víno poškvrnené modloslužbou (14,21) a navyše nedodržujú buď pôstne dni, alebo určité židovské sviatočné dni (14,5). "Slabých" je teda možno identifikovať ako kresťanov židovského pôvodu, "silných" ako kresťanov z pohanov. Pavol sa snaží obe skupiny posunúť od vzájomného posudzovania (14,3) k rešpektovaniu názorov druhej skupiny (14,4) a hlavne ich smeruje k vzájomnému budovaniu vzťahov lásky medzi sebou (14,19). Kľúčové slová: slabý vo viere, silný vo viere, deň, dietetické predpisy, Pán, Kristus, Kráľovstvo Božie
Učení o Antikristu a Kristově příchodu v počátcích Jednoty Bratrské a jeho kořeny v českém reformačním hnutí
Müllerová, Anna ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce podává vyvážený přehled názorových proudů působících v období pozdního středověku v českých zemích na téma učení o Antikristu a druhém Kristově příchodu. Zabývá se nejen náboženskou situací té doby, ale klade důraz i na okolnos ti politické, kulturní a společenské. Práce je rozdělena do sedmi částí, ve kterých jsou rozebírány apokalyptické nálady a eschatologické vize panující v tehdejší společnosti. Jsou zde předloženy hlavní myšlenky nejvýznamějších reformních učenců a myslitel ů, jako byl např. Milíč z Kroměříže, Mistr Jan Hus nebo Jan Rokycana a Petr Chelčický. Práce mapuje učení těchto mužů tak, jak na sebe navazovalo v otázce pojetí Antikrista a Kristova příchodu až do doby husitského revolučního hnutí a posléze v počátcích J ednoty bratrské. Stranou zájmu nezůstavají ani duchovní okolnosti vzniku Jednoty bratrské, jsou zde zdokumentovány kořeny jejího vzniku, prvopočátky a charakteristické rysy. Zdůrazněn je i význam reformního a husitského zápasu pro její vznik. V jednotlivých částech práce jsou shrnuty a upřesněny známé interpretace učení o Antikristu a Kristově příchody a zahrnuty výsledky publikovaných studií. Nepochybně se lze domnívat, že poznatky obsažené v této práci mohou posloužit nejen k orientaci v daném tématu, ale i k utváření reálné představy o době pozdního středověku, jejích...
Obraz Jana Palacha v české kultuře
Jáchimová, Veronika ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce se věnuje analýze kulturního obrazu Jana Palacha a to především analýze symbolů a mýtů, jejichž prostřednictvím je tento obraz konstruován. Hlavní pozornost věnuje pojmu oběť - soustředí se na připodobnění Jana Palacha archetypům oběti Krista a mladých mučedníků. Ve druhé části je Jan Palach analyzován jako oběť národní. Pozornost je zaměřena na spojení Palacha s Janem Husem a zařazení Palachova pohřbu mezi specifickou tradici českých pohřbů jako tichých národních demonstrací. Autorka postupovala metodou analýzy diskurzu. Při práci využívá nejen textových materiálů (krásné i faktografické literatury), ale opírá se i o fotografické a dokumentární filmové záběry.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.