Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proměna víry v duchovní krizi: Zkušenost Terezie z Lisieux a Nicolae Steinhardta ve světle přístupu Viktora Frankla.
Pola, Pavel ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Kočandrle Bauer, Kateřina (oponent) ; Vogel, Jiří (oponent)
Pavel Pola, Proměna víry v duchovní krizi. Zkušenost Terezie z Lisieux a Nicolae Steinhardta ve světle přístupu Viktora Frankla, disertační práce. Praha: UK ETF 2023. Tato práce se zabývá tématem duchovní krize a otázkou, jak je možné tuto krizi ovlivnit, aby vedla k pozitivní proměně člověka a jeho víry, a jaké má tato krizí ovlivněná víra charakteristiky. Nejprve tuto otázku zkoumám na základě zkušenosti a psychologického přístupu Viktora E. Frankla, který mluví o existenciální krizi charakterizované absencí smyslu. Podle Frankla je hledání smyslu hlavním krokem k tomu, aby byl člověk transformován pozitivním směrem - tedy aby jej krize vedla k uspořádání priorit, k vědomí odpovědnosti, ochotě k sebetranscendenci a přijetí nezměnitelné reality. Zkušenost duchovní krize pak analogickým způsobem zkoumám u dalších dvou autorů na základě jejich autobiografií: Terezie z Lisieux a Nicolae Steinhardta. Nejprve se zabývám tím, jak se utvářela jejich víra a jak vypadala jejich duchovní krize. Pak analyzuji kroky, které přispěly k tomu, aby krize jejich víru nezničila, ale proměnila v pozitivním smyslu. A na závěr se zabývám tím, jak tato jejich proměněná víra vypadala - a paradoxně dospívám k tomu, že nebyla silnější a neochvějnější, protože duchovní krize je dovedla k překročení víry samotné směrem k jejímu...
Spiritual progress of man in relation to God in the exegesis of Song of Songs by Origen and Life of Moses by Gregory of Nyssa
Hrehová, Kristína ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Kočandrle Bauer, Kateřina (oponent)
V tejto práci sa pýtam, ako si Origenes a Gregor pomáhali pri vysvetlení svojej náuky o duchovnom pokroku Písmom. Mojím cieľom je porovnať ich náuku a exegetický prístup a zistiť, v čom sú prínosné pre súčasného čitateľa. V úvode predstavím dobový, intelektuálny a duchovný kontext autorov a textov. V druhej a tretej kapitole analyzujem text jednotlivých diel a hľadám definície duchovného pokroku, ktoré autori ponúkajú, a odpovede na ďalšie otázky spojené s duchovným pokrokom: Vedie duchovný pokrok vždy len od zla k dobru, alebo aj od menšieho k väčšiemu dobru? Končí smrťou, alebo pokračuje aj po nej? Ako vyzerá spolupráca Boha a človeka na ceste k duchovnému rastu? Tiež som sa venovala otázke, v čom bolo poňatie oboch autorov ovplyvnené dobou, v ktorej pôsobili, a kde vidím problémy ich prístupov. V záverečnej kapitole porovnávam podobnosti a rozdiely prístupov Origena a Gregora k téme duchovného pokroku na základe mojej textovej analýzy a sekundárnej literatúry. V záverečnej časti práce sa pýtam, v čom môže byť Origenove a Gregorove hľadanie kresťanskej dokonalosti obohatením pre dnešných kresťanov a pre ekumenický dialóg.
Nauka o stvoření a teologie opomíjeného světa: Rozhovor s O. Clémentem, R. Rohrem, N. T. Wrightem a papežem Františkem
Paluchníková, Štěpánka ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Kočandrle Bauer, Kateřina (oponent)
Diplomová práce s názvem Nauka o stvoření a teologie opomíjeného světa: Rozhovor s O. Clémentem, R. Rohrem, N. T. Wrightem a papežem Františkem má za cíl interpretovat nauku o stvoření a teologii světa tak, aby pomáhaly znovuobjevit význam současného opomíjeného světa jako obydleného a obyvatelného místa, které je stvořeno dobrým Stvořitelem, a které má skrze Krista eschatologickou orientaci a je mocí Ducha obnovováno. Hlavními postavami, se kterými vedu na toto téma rozhovor, jsou francouzský pravoslavný teolog Olivier Clément, americký františkán Richard Rohr, britský anglikánský teolog a biskup N. T. Wright a původem latinskoamerický papež František. Každý z nich pomáhá svým specifickým způsobem porozumět, v jakém smyslu může a má opomíjený svět, spolu s člověkem, docházet transformace, aby se "svět pro smrt stal světem pro slávu". Pomocí komparativní metody popisuji specifické přínosy jednotlivých autorů a formuluji svou tezi, že skrze perspektivu eucharistického, univerzálního, kontinuálního a dobrého stvoření lze přistoupit ke světu jako k dobrému a Bohem neopuštěnému místu.
Vnímání ženství a žen v náboženské filosofii Vladimíra Solovjova a Nikolaje Berďajeva
Dremlyuk, Inga ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Kočandrle Bauer, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá vnímáním ženství a žen v náboženské filosofii Vladimíra Solovjova a Nikolaje Berďajeva. V úvodní kapitole jsou představeny důvody, proč toto téma považuji za důležité a proč se jím budu zabývat. První kapitola popisuje vnímání ženství u Vladimíra Solovjova, zároveň se snaží představit základní témata jeho filosofie - všejednotu, Boholidství, sofiologii - a zdůraznit specifika jeho vztahu ke křesťanství. Druhá nastiňuje pohled na ženství Nikolaje Berďajeva, nabízí také přehled klíčových témat Berďajevovy filosofie: svoboda, osobnost, kreativita a jeho svérázné vnímání křesťanství a Boholidství. V závěrečné kapitole jsou shrnuty základní myšlenky obou autorů ohledně ženství a jeho charakteristik, zároveň je poukázáno na to, v jakém rozporu se tyto myšlenky nachází, vezmeme-li v úvahu jejich vnímání Boha, člověka a jeho svobodného a zodpovědného podílu na cestě Boholidství. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Alexander Schmemann's Ecclesiology: Witnessing the Crisis within the Orthodox Church.
Panaitescu, Cristian ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Kočandrle Bauer, Kateřina (oponent) ; van Rossum, Joost (oponent)
Dizertační práce Christiana Panaitescu zkoumá ekleziologii Alexandra Schmemanna v souvislosti s krizí uvnitř pravoslavné církve. Sleduje zásadní změny, kterým musela Schmemannova generace pravoslavných teologů v emigraci čelit: bolševická revoluce v Rusku a její důsledky, situace cizinců žijících v odlišné kultuře, posun k situaci, kdy církev nemá pevné místo ve společnosti ani není zakořeněná v každodenním životě lidí, a konečně hledání teologických základů liturgické a duchovní zkušenosti, kterou tito teologové považovali za formativní. Práce ukazuje krizi jako proces mající své teologické, kulturní, sociální a politické kořeny a důsledky. Panaitescu následuje způsob, jakým tuto krizi vnímal a zpracovával Alexander Schmemann ve své teologii, jmenovitě ve své liturgické a sakramentální teologii. Vzhledem k tomu, že krize v pravoslavné církvi byla mnohovrstevným jevem, dizertační práce si všímá jejích různých dimenzí prostřednictvím sledování vývoje ruské emigrantské teologie, která se vyrovnávala s faktem, že byla doposavad pod vlivem západní novoscholastiky, dále s nesouladem mezi liturgickým životem pravoslavné církve a její teologií a nakonec s problematikou vztahu pravoslavné církve a světa. Dizertace identifikuje pozitivní stránky Schmenannova chápání zásady lex orandi est lex credendi a...
Vztah mezi teologií a poezií u Dorothee Sölle
Šipka, Magdaléna ; Kočandrle Bauer, Kateřina (vedoucí práce) ; Štampach, Ivan (oponent)
Diplomová práce se zabývá poezií teoložky Dorothee Sölle. Nejprve postupně zpracovává sedm autorčiných sbírek poezie, které se jmenují Meditace a texty k použití, Revoluční trpělivost, Učit se létat, Zahraj přece o chlebu a růžích, Šílet po světle, Civilní a neposlušná a Chválení bez lhaní. V rámci práce jsou rozebrané z každé sbírky alespoň dvě básně. Básně jsou vybírány na základě jejich teologického zaměření. Práce se pokouší zachytit většinu základních témat, kterými se Sőlle ve své poezii zabývala. Druhá polovina práce se pokouší blíže rozebrat, jakým způsobem pracuje Sölle ve svých básních s biblickými texty. Navrhuje jednotlivé básně dělit na: 1). modlitební aktualizace 2) znovuvyprávění Bible a 3) imaginace nad biblickým textem. Dále se práce pokouší osvětlit, jak propojuje Sölle ve svých básních společenská témata s tématy náboženskými. Nabízí dělení společensky zaměřených básní Dorothee Sölle podle rozsahu otázky, ke které se vyjadřují na: 1) situační 2) historické 3) strukturální. Práce zkoumá způsoby jakými Sölle ve svých básních charakterizue Boha. Dochází k závěru, že Sölle charakterizuje Boha jako plačícího, soucítícího se světem a jako ne-panujícího, ale svět spíše spoluutvářejícího.
Tělo, symbol a svoboda u Paul Ricoeura a Oliviera Clémenta
Verdickt, Dana ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Kočandrle Bauer, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá pohledem na symbol, tělo a svobodu u Paula Ricoeura a Oliviera Clémenta. Jejím cílem je zamyšlení, jaký přínos mají pro moderního člověka žijícího v západní kultuře symboly, a jak jej mohou ovlivňovat. Je to téma, které nepřímo dovoluje nahlédnout také na to, jaké má v dnešní západní společnosti místo tradice a s ní spojené rituály, vyprávění, mýty a tradované moudrosti. Dále práce zkoumá, jaké vlivy na člověka působí v procesu uvažování, rozhodování a prohlubování víry. Další otázkou práce tedy je, zda má člověk v dnešní demokratické a svobodu podporující společnosti, opravdu svobodnou volbu. Toto zamyšlení a zhodnocení je provedeno na základě rozboru pohledu na symbol, tělo a svobodu u filozofa Paula Ricoeura a pravoslavného teologa Oliviera Clémenta. Práce je členěna do tří kapitol. V první kapitole provádím analýzu pohledu Ricoeura, v následující rozebírám teologii Clémenta, a v závěrečné kapitole provádím jejich komparaci. V úvodu každé kapitoly představuji život a vlivy autorů, které umožňují chápat jejich přístupy v kontextu událostí a prostředí, které je utvářely. V závěrečné kapitole provádím shrnutí komparace a ukazuji možnosti využití poznatků v dalších oborech.
The Mystical Experience in Father Sophrony and Dorothee Soelle: Starting Points, Emphases and Perspectives
Buknová, Gabriela ; Kočandrle Bauer, Kateřina (vedoucí práce) ; Kušnieriková, Michaela (oponent)
Anotácia Bakalárska práca s názvom Mystická skúsenosť u Otca Sofronija a Dorothee Sölle. Východiská, dôrazy, perspektívy má za cieľ v prvom rade predstaviť mystiku pravoslávneho mnícha a protestantskej teologičky. Po krátkom životopise oboch nasleduje kľúčová časť, v ktorej sú rozobraté východiská a dôrazy ich mystických ciest a u Dorothee Sölle aj miesta mystickej citlivosti. Po oboznámení sa so zástupcami dvoch spiritualít nasleduje nekonfrontačné porovnanie oboch, s cieľom poukázať na možné prieniky ich ciest v duchu ekumenizmu. V závere práce som sa pokúsila načrtnúť perspektívy využitia ich mystických ciest pre život radového kresťana dneška. Kľúčové slová Pravoslávna spiritualita, protestantská spiritualita, mystika, Sofronij Sacharov, Dorothee Sölle, vzdor, modlitba, teózia, tvorba.
The question of human identity and the way it's understood in orthodox and evangelical approach
Kočalka, Matúš ; Kočandrle Bauer, Kateřina (vedoucí práce) ; Jandejsek, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Otázka ľudskej identity a jej uchopenie v pravoslávnej a evanjelikálnej tradícii: pohľad Oliviera Clémenta a Stanleyho Grenza se zabývá tématem lidské identity a v kontextu křesťanské teologie, konkrétně pohledem vyjádřeným v pravoslavní a evangelikální tradici. Vychází se zde z dvou pramenných autorů - z Oliviera Clémenta a Stanleyho Grenza, přičemž oba autoři reprezentují právě jednu z tradic. V práci se rozebírá otázka lidské identity prostřednictvím teologické tvorby obou autorů, která je zasazená v širším kontextu jejich působení. Jednotlivé důrazy jsou vyjádřeny v mezích teologické antropologie, rozebírané pojmy příznačnými pro systematickou teologii. Dále se v práci klade důraz na teologicky rozbor a následnou kritickou reflexi otázky lidské identity, s cílem zprostředkovat prostor pro kritické badání a pro možnou inspiraci v navazujícím zkoumaní lidské identity.
Spirituální poezie Rudolfa Juroleka
Junová, Rut ; Kočandrle Bauer, Kateřina (vedoucí práce) ; Šmejdová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá spirituální poezií Rudolfa Juroleka z religionisticko-teologické perspektivy. Nejprve určuje kontext básníkovy poezii skrze ohraničení pojmu spirituální poezie a charakteristiku současné spirituální poezie. Poté provádí podrobnou literárně-religionistickou analýzu jednotlivých Jurolekových básnických sbírek (Dobrovoľná samota, Život je možný, Smrekový les, Poľné vety, Posunok, Putovanie Jakuba z Rána, Hierografia) se zvýšeným zájmem o spirituální témata a motivy. Následně, na základě výsledků prvních dvou předešlých kroků, určuje mystiku jako vhodný interpretační rámec pro religionisticko-teologické bádání. V ohniscích Jurolekova duchovního hledání, přírodě a poezii, rozkrývá spojitost s mystikou, jednak na tematicko-motivické úrovni skrze postavy jednotlivých světců (sv. František z Assisi, sv. Hildegarda z Bingen, Plótínos), jednak skrze jednotlivé fáze mystiky (probuzení, očištění, osvícení). Spojitost s mystikou nachází i v samotném způsobu tvorby básníka, který z hlediska filosofie připomíná postupy Husserlovy fenomenologie. Paralelně zároveň sleduje, kde se Jurolek více blíží "imanentní" teorii, a kde "emanační" teorii transcendentního světa, z teologické perspektivy sleduje katafatickou a apofatickou cestu poznání Boha. Klíčová slova Rudolf Jurolek, básník,...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.