|
|
Etnografická studie role-playingu ve World of Warcraft
Dušek, Ondřej ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá téměř neprobádaný fenomén role-playingu odehrávajícímu se v žánru videoher MMORPG a soustřeďuje se konkrétně na role-playing ve hře World of Warcraft (WoW). Jejím předpokladem je, že ačkoliv se hráči tohoto žánru z drtivé většiny zaměřují na aspekty gameplaye hry, role-playing v MMORPG existuje a probíhá jako činnost okrajové kultury hráčů. Cílem práce je tento fenomén ve WoW prozkoumat, zjistit, jak role- playing ve hře probíhá, a jakou umělou skutečnost účastníci role-playingu ve virtuálním světě hry vytvářejí. Cílem je také tento fenomén vymezit jako formu role-playingu. Teoretická část práce je rozdělena do tří segmentů. První segment se zabývá samotným role- playingem a žánrem role-playingových her (RPG), který je nadřazen podžánru MMORPG. Druhý segment se ponořuje do známých poznatků o problematice role-playingu v MMORPG a třetí popisuje zkoumanou hru WoW. Pro naplnění cílů práce a zodpovězení výzkumných otázek jsou ve výzkumné části využity etnografické postupy, kterými sám autor práce proniká do virtuálního prostředí role-playingu ve WoW a aktivně se účastní dění, které dále popisuje a analyzuje. Na základě analýzy terénních poznámek a dalšího materiálu získaného zúčastněným pozorováním autor objevuje typologii role-playingu ve WoW spolu s velkým množstvím...
|
|
| |
|
| |
|
|
The Social Death of Things? Minimalismus jako alternativní životní styl
Brunerová, Aneta ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Popularita minimalistického životního stylu od roku 2008 rapidně stoupá, zejména v americkém kontextu. V posledních letech je tento fenomén znatelný i v České republice a projevuje se v kritické revizi konzumní společnosti, na kterou reaguje a v rámci nových forem (anti)spotřeby se vůči ní vymezuje. Tato diplomová práce si klade za cíl minimalistické spotřební praktiky prozkoumat a analyzovat minimalismus zejména optikou studia materiální kultury. S pomocí etnografických praktik se zaměřuji na vybrané aspekty minimalistického životního stylu, mezi které patří jeho spojitost s environmentálními a anti-konzumními postoji, přístupy k materiálním objektům jako takovým nebo pozicí minimalistických aktérů v sociálním poli. Klíčová slova: etnografie, minimalismus, materiální kultura, spotřební praktiky, konzumní společnost
|
|
|
Extrémní metal - subkultura a identita
Pospíšilová, Anna ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Lipský, Matěj (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zkoumat identitu extrémně metalových muzikantů. V teoretické části byly vymezeny pojmy identita, žánr, subkultura a byla nastíněna stručná historie extrémního metalu. V empirické části byl prezentován výzkum, ve kterém bylo kvalitativními metodami analyzováno 8 polostrukturovaných rozhovorů s muzikanty grindcoru, black metalu, trash metalu a death metalu. Následně byla provedena analýza rozhovorů, ze které vzešlo 11 hlavních kategorií, které charakterizují individuální zkušenost extrémně metalových muzikantů. Na základě získaných výsledků a dat ze zúčastněného pozorování vznikla kapitola identita extrémně metalového muzikanta v rámci které vyvstaly 2 hlavní oblasti, čistota metalu a energie metalu, které tvoří základní pilíře identity extrémně metalového hudebníka. V následující kapitole byly získaná data zasazena do širšího kontextu pomocí komparace s teoretickými východisky práce. KLÍČOVÁ SLOVA Metalová hudba, identita, subkultura, etnografie, analýza rozhovorů
|
|
|
Hranice odpadu: etnografie sběrného dvora
Vykoukalová, Anna ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vztah odpadů a lidí na sběrném dvoře. Sběrný dvůr slouží pro tříděné vyhazování takových odpadů, které se kvůli velikosti či materiálu nemohou uložit do klasických popelnic. Jelikož je naše společnost orientovaná na spotřebu a konzum, vyhazuje se hodně věcí, které ovšem jiní lidé shledávají zajímavými či užitečnými, a tak si je odnáší ven. Ze sběrného dvora by se však nic odnášet nemělo, neboť odpad není bezprizorní, ale je vymezen vlastnickým právem. Zároveň hlavní princip odpadového hospodářství - odpadová hierarchie uvádí, že než se věc stane odpadem, měla by se jinak využít. Zabývám se tedy tím, jak toto pojetí odpadu podmiňuje pohyb věcí na sběrném dvoře, jak a kým může být odnesený odpad využitý a jakou roli hraje odnášení odpadů v naplňování odpadní hierarchie. To vše jsem se rozhodla zkoumat pomocí antropologických metod, a to zúčastněného pozorování na sběrném dvoře a rozhovory s jednotlivými aktéry. Z výzkumu vyplývalo, že na sběrném dvoře se zbytečně vyhazují věci, které by mohly ještě někomu sloužit. Lidé se rozhodují si je odnášet "na vlastní pěst" za neoficiální součinnosti zdejších zaměstnanců. Odnesené odpady poté využívají nejenom běžným spotřebním způsobem, ale například i pro sběratelské účely, pro uměleckou tvorbu nebo je věnují muzeím. Sběrný dvůr má...
|
|
|
A comparison of selected anthropological theories in view of their pragmatic value
Hájek, Daniel ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Jakoubek, Marek (oponent)
Studie se zabývá problémem praktické uplatnitelnosti dvou antropologických teorií, strukturálního funkcionalismu a interpretativní antropologie Clifforda Geertze. Uplatnitelnost se vztahuje k otázce, jak se užití jedné či druhé teorie konkrétně projeví v analýze etnografických dat. Každá z teorií je nejdříve podrobně rozebrána s důrazem na její možné cíle a přínosy, předpoklady na nichž staví, a důsledky které z ní plynou pro etnografa. Poté jsou teorie zkoumány na příkladu jejich konkrétního uplatnění v etnografických monografiích. Za příklad uplatnění strukturálního funkcionalismu je zvolen titul The Nuer od Evanse-Pritcharda. Interpretativní antropologii reprezentuje monografie Negara Clifforda Geertze. V závěru je konstatováno, že strukturální funkcionalismus poskytuje mnohem určitější vedení pro analýzu, z čehož vyplývá i lepší ověřitelnost a srovnatelnost jeho výsledků. Kromě hlavního předmětu se studie potýká i s obecnějšími otázkami ohledně ne-existence paradigmatu v antropologii a některých příčin tohoto stavu.
|
|
|
Hudební aspekty fenoménu Living History v českém historickém šermu optikou etnomuzikologie
Novák, Josef ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato hudebně antropologická práce je zaměřena na "středověkou hudbu" tak, jak ji provozují nadšenci historického šermu v podobě living history či oživené historie na příkladu dvou českých skupin - Subulcus a Medieval Open Band při projektu Prácheňská manství. V práci se zaměřuji nejen na zvuk a hudební nástroje, ale také na chování aktérů a jejich konceptualizaci středověku, dle konceptů hudby jako kultury Alana Merriama, resp. hudby jako společenského života Thomase Turina. Spojuji zde základní myšlenky etnomuzikologie s myšlenkami hudebního vzpomínání v návaznosti na soudobé koncepty sociální paměti a v neposlední řadě také s koncepty "zlatých časů", nostalgie, inscenované autenticity a vynalézání tradic. Cílem práce je přiblížit vznik a podobu hudby, kterou aktéři chápou jako středověkou, ač se ne vždy jedná o repertoár ze středověku opravdu pocházející.
|
|
|
Etnografické a folkloristické aspekty v pracích učitelů východních Čech
Tomášová, Jana ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá generací angažovaných učitelů, regionálních vlastenecky orientovaných východočeských aktivistů, kteří se na amatérské úrovni zabývali etnografií a folkloristikou. Úvodní část práce představuje osobní i profesní život čtyř profesně, zájmově i generačně blízkých osobností - učitelů - z konce 19. a začátku 20. století. Další kapitoly se věnují širšímu kulturně-historickému kontextu s akcentem na dějiny pedagogiky a etnologie. Dále je zachycen vývoj předmětu vlastivěda, který byl na počátku 20. století zaveden mezi povinné školní předměty a skýtal pro učitele možnost využití etnografických materiálů pro výchovně-vzdělávací úlohu školy. Těžiště práce tvoří průniky vlastivědné výuky a výchovy s národopisnými aktivitami představených učitelů (spolupráce s odbornými kruhy, sběratelská činnost…) a analýza jejich významu pro odbornou etnologii.
|
|
| |
host ::
RSS.