Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 110 záznamů.  začátekpředchozí89 - 98dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Funkce sekundárních metabolitů u lišejníků
Zvěřinová, Gabriela ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Bouda, František (oponent)
Bakalářská práce je literární rešerší problematiky sekundárních metabolitů lišejníků a jejich funkcí. Lišejníky produkují těchto látek velmi širokou škálu, přičemž většina z nich je specifická pouze pro lišejníky a u vyšších rostlin je nenacházíme. Kromě role těchto sloučenin v chemotaxonomii a systematice mají sekundární metabolity rozličné biologické funkce ve stélce lišejníků a mohou tak ovlivňovat jejich biotické i abiotické interakce s okolním prostředím. Mezi známé a často popisované funkce sekundárních metabolitů patří zejména antimikrobiální, alelopatické, antiherbivorní a antioxidační účinky, udržování homeostázy kovů a ochrana před zářením. Práce je zaměřena právě na tyto funkce a shrnuje současné poznatky v této oblasti. Klíčová slova: lišejník, sekundární metabolity, alelopatie, antimikrobiální aktivita, herbivorie, antioxidační aktivita, fotoprotekce, homeostáza kovů, tolerance znečištění, literární rešerše
Charakterizace antioxidačně a antimikrobiálně aktivních látek v různých typech dřevin
Ďatko, Tomáš ; Hlaváček, Viliam (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cieľom tejto bakalárskej práce je analýza antioxidačne a antimikrobiálne aktívnych látok v drevinách. V teoretickej časti bola spracovaná rešerš, zaoberajúca sa charakterizáciou týchto biologicky aktívnych látok. Okrem toho práca ponúka stručný prehľad o vybraných drevinách a popisuje najčastejšie používané extrakčné techniky. Napokon boli popísané metódy na stanovenie antimikrobiálnej akivity. V experimentálnej časti sme pripravili extrakty z brezovej, dubovej a vŕbovej kôry, použitím rôznych rozpúšťadiel (voda, metanol, etanol, DMSO), pri rozdielnych parametroch (čas, teplota). Spektrofotometricky sme stanovovali koncentráciu polyfenolov, flavonoidov, trieslovín a antioxidačnej aktivity. Následne boli extrakty testované z hľadiska antimikrobiálnej aktivity oproti trom mikroorganizmom: Micrococcus luteus, Serratia marcescens a Candida glabrata. Z výsledkov vyplýva, že najviac antioxidačne aktívnych látok sa nachádza vo vŕbovej kôre. Z hľadiska antimikrobiálnej aktivity môžeme povedať, že vo vybraných druhoch kôry sa prejavovala antimikrobiálna aktivita len veľmi slabo.
Studium bioaktivních látek růže šípkové
Konderla, Patrik ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo zkoumání obsahu vybraných biologicky aktivních látek bylinných šípkových extraktů a také stanovení antimikrobiální a antioxidační aktivity těchto extraktů. V teoretické části byly shrnuty poznatky o rostlině růži šípkové, bližší specifikace biologicky aktivních látek, specifikace antioxidace a přehled metod stanovení antimikrobiálních látek a antimikrobiální aktivity. V praktické části bylo kombinací, různých rozpouštědel, postupů a bylinného materiálu, vytvořeno 21 extraktů z růže šípkové, u kterých byly stanoveny extrakční křivky biologicky aktivních látek a také byla měřena antimikrobiální účinnost proti bakteriálním kmenům Serratia marcescesns, Bacillus subtilis, Bacillus cereus a Micrococcus luteus. Z výsledků vyplývá, že jistou antimikrobiální aktivitu prokázaly téměř všechny extrakty, ale pouze proti mikroorganismu Micrococcus luteus a Bacillus cereus. Také bylo zjištěno, že v poupatech je větší množství bioaktivních látek rozpustných v ethanolu, zatímco v šípcích je větší množství bioaktivních látek rozpustných ve vodě.
Izolace proteinů z oviduktální tekutiny krávy afinitní chromatografií na DNA-celulose
Litváková, Rozálie ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Z kravských vejcovodů byla izolována oviduktální tekutina. Tekutina byla lyofilizována a získané proteiny separovány pomocí afinitní chromatografie na DNA- celulose. Proteiny v proteklé a vázané frakci byly identifikovány elektroforeticky, ve frakci vázané následně i metodou MALDI-TOF MS. U celkové oviduktální tekutiny byla pozorována antimikrobiální aktivita. Dále byla sledována glykosidasová aktivita izolovaných proteinů oviduktální tekutiny. Byla navržena a provedena příprava sloupce, u nějž nebude vlivem glykosidasových aktivit docházet k degradaci.
Izolace proteinů z oviduktální tekutiny prasnice afinitní chromatografií na DNA-celulose
Černá, Tereza ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Oviduktální tekutina byla izolována z vejcovodů prasnice, tekutina byla zmražena a lyofilizována pro následnou chromatografickou separaci na DNA-celulose a pro stanovení antimikrobiální a glykosidasové aktivity. Afinitní chromatografií na DNA-celulose byly separovány dvě frakce - proteklá a vázající. SDS-elektroforézou byly detekovány čtyři zóny - tři zóny o relativních molekulových hmotnostech 15 000 - 21 000, odpovídající relativní molekulovou hmotností histonům, a čtvrtá zóna o ~ 34 000. Tyto zóny jsou odeslány na identifikaci pomocí analýzy MALDI-TOF. Byla prokázána antimikrobiální aktivita ve frakci izolované na DNA-celulose, a to ve frakci, která se nevázala; a v celkové oviduktální tekutině. Ve vázající frakci nebyla sledována antimikrobiální aktivita, neboť afinitní chromatografie neposkytla dostatečné množství proteinů pro relevantní stanovení. Byla potvrzena přítomnost glykosidasové aktivity v celkové oviduktální tekutině.
Izolace a charakterizace proteinů oviduktu podílejících se na tvorbě oviduktálního rezervoáru spermií u skotu
Kračmerová, Jana ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Postlerová, Pavla (oponent)
Tvorba oviduktálního rezervoáru spermií hraje důležitou roli v procesu fertilizace savčího vajíčka. Izolace a charakterizace některých komponent hovězího oviduktu účastnících se interakce spermií s povrchovými složkami oviduktu byla předmětem této studie. Byly připraveny dva afinitní nosiče obsahující imobilizované proteinové složky býčí semenné plasmy: jednak neseparované proteiny býčí semenné plasmy a jednak frakci fosforylcholin vázajících proteinů z býčí semenné plasmy. Tyto afinitní matrice pak byly použity pro studium interakcí imobilizovaných ligandů se složkami oviduktálních epithelů. Byly izolovány dva preparáty oviduktálních membránových proteinů oblasti isthmu: celkové membránové proteiny a apikální frakce membránových proteinů. Tyto membránové preparáty byly separovány pomocí afinitní chromatografie s použitím připravených afinitních nosičů. Afinitní chromatografie ani v jednom případě neposkytla dostatečné množství membránových složek interagujících s afinitními nosiči pro další studie. Dále byla pozornost věnována identifikaci čtyř proteinových zón detekovaných po elektroforetické separaci v přítomnosti SDS (relativní molekulová hmotnost 15 500 - 18 500) ve frakci apikálních membránových proteinů Tyto proteiny byly identifikován po elektroforetické separaci a tryptickém štěpení pomocí...
Antimicrobial activity of cobalt bis(dicarbollide) aminoderivatives
Kvasničková, E. ; Masák, J. ; Šícha, Václav
We carried out experiments focused on the determination of the antimicrobial acitivity of selected representatives of cobalt bis{dicarbollide) aminoderivates. lt was proved, that studied yeast strain C. parapsilosis DBM 2165 is not sensitive to the cobalt bis{dicarbollide) or its aminoderivatives. Gram-negative bacteria P. aeruginosa B-59188 is weakly susceptive to cobalt bis(dicarbollide), but no significant inhibition of growth by cobalt bis(dicarbollide) aminoderivatives was observed. The highest effect on inhibition of microbial growth was confirmed in the case of gram-positive bacteria 5. aureus. This observation demonstrates the real possibility of using these substances in the treatment of infection caused by gram-positive bacterial strains.
TiO2 nanoporézní povrchy a jejich antimikrobiální vlastnosti
Roček, Vojtěch ; Urbánková, Kateřina (oponent) ; Drbohlavová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na návrh výroby nanostrukturovaných povrchů z oxidu titaničitého a využití fotokatalytické aktivity těchto povrchů k antimikrobiálním aplikacím. Práce je rozdělena do 9 základních kapitol, v nichž je provedena literární rešerše procesu výroby těchto povrchů, principu fotokatalýzy a jejich typických specifik. Tyto teoretické poznatky jsou poté využity k vytvoření takových vrstev, analýze jejich chemických a fyzikálních vlastností a praktickému ověření jejich antimikrobiální aktivity. Dále jsou v této práci experimentálně ověřeny postupy zajišťující zvýšení této antimikrobiální aktivity. Výsledky a získané poznatky jsou diskutovány v závěru práce.
Antimikrobiální aktivita šípkových čajů
Ďubašáková, Mária ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Cieľom tejto bakalárskej práce bolo stanovenie koncentrácie biologicky aktívnych látok ako sú polyfenoly a flavonoidy a tiež celkovú antioxidačnú kapacitu v čajových extraktoch s hlavným obsahom Rosa canina. Ďalej bolo predmetom experimentu zistenie antimikrobiálnej aktivity a účinnej koncentrácie extraktu voči vybraným baktériám. Teoretická časť je zameraná na popis prírodných antioxidačných látok a ich aktívnom účinku proti voľným radikálom, popis a rozdelenie čaju, botanický a chemický popis ruže šípovej a základné informácie o baktériách. V experimentálnej časti sú popísane vybrané metódy stanovenia polyfenolov, flavonoidov, celkovej antioxidačnej aktivity pripravených extraktov a tiež overenie antimikrobiálnej aktivity voči grampozitívnej a bramnegatívnej baktérii. Z výsledkov vyplýva, že stanovené extrakty nemajú žiadny inhibičný účinok voči daným baktériám. Taktiež bolo zistené, že vodné extrakty majú vysoký podiel flavonoidov a polyfenolov.
Šípek – zdroj přírodních látek
Motúzová, Eliška ; Vítová, Eva (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo zkoumání antimikrobiální aktivity extraktů různých druhů šípkových čajů. Dále byla stanovována koncentrace biologicky aktivních látek, polyfenolů a flavonoidů, a celková antioxidační aktivita těchto čajů. V teoretické části byly shrnuty základní informace o růži šípkové, rozdělení čajů, přehled biologicky aktivních látek a základní metody extrakce. Praktická část byla věnována stanovení antioxidační aktivity, obsahu polyfenolů a flavonoidů extraktů čajů a dále stanovení antimikrobiální aktivity daných extraktů na bakteriální kmeny Serratia marcescens a Micrococcus luteus. Z výsledků práce vyplývá, že vodné extrakty vykazují jistou mikrobiální aktivitu. Zároveň zvolené extrakty obsahují velké množství polyfenolických a flavonoidních látek.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 110 záznamů.   začátekpředchozí89 - 98dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.