Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  předchozí8 - 17dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Levicová recepce díla Carla Schmitta
Géryk, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Souhrn Předkládaná práce se zabývala myšlením německého právního a politického teoretika Carla Schmitta a recepcí jeho díla na intelektuální levici. Pokládala si otázku, které aspekty Schmittova díla rezonují mezi levicově orientovanými autory nejvíce, a ptala se, jaké jsou příčiny této inspirace. Bylo tedy nutno specifikovat historický kontext, ve kterém se takto konzervativní myslitel stává hojně citovanou postavou u různých proudů levicového myšlení. U Carla Schmitta se pak v souvislosti s jeho nacistickou životní epizodou objevuje ještě metodologický problém možnosti oddělení díla od osobních prvků autorovy kariéry, oddělení teoretického postoje samotného od motivů, které k nim vedly. Snaha využít jeho myšlenky k progresivně levicovým cílům z tohoto důvodu nejde příliš dohromady s přísně kontextuálním čtením jeho díla. Schmittovu dílu samotnému se věnuje první polovina práce. První kapitola popisuje základní koncepty, se kterými Schmitt pracuje, v historickém kontextu, ve kterém se jako autor nacházel. Schmittovo dílo je zde probíráno v souvislosti s hlavními cíli jeho kritiky: právním pozitivismem, liberální demokracií, tzv. kvantitativním totálním státem, který sice zasahuje do všech částí společnosti, ale zároveň je slabý, jelikož je ve vleku zájmových skupin, dále humanitou, primátem etiky a...
Vliv subkultury techno na politické názory jejích členů: Komparace pražské a berlínské scény
Dytrych, Simon ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Tato práce pojednává o subkultuře techno, přesněji hodnotovou orientaci jednotlivce. Soustředí se přitom na komparaci Berlína a Prahy. Jejím hlavním cílem je zjistit, zda tento vliv existuje a případně ho popsat. metodologické části definuji některé pojmy a krátce zmiňuji několik přístupů ke studiu kultury a subkultur. Rozebírám přístup chicagské školy, birminghamské školy, post subkulturních studií, ale i nejnovější trendy ve studiu pokouším na základě odborných publikací v vztah mezi příslušností k subkultuře a politickou či hodnotovou orientací jednotlivce. Nakonec se zaobírám metodologií, načrtávám svou výzkumnickou části praktické analyzuji provedené rozhovory, na základě kterých se prokazuje, že techno subkultura opravdu může mít souvislost s hodnotovou orientací jednotlivce. Věřím, že práce rozšíří povědomí o růz názorových skupinách ve společnosti.
Stará a nová levice na politické scéně České republiky
Blažeková, Radka ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je komparace staré a nové levice na české politické scéně. Diplomová práce se zaměřuje na komparaci vybraných relevantních politických subjektů působících v ČR. Práce zkoumá rozdíly a podobnosti mezi KSČM, socialistickým křídlem ČSSD na jedné straně a Zelenými a levicově-liberálními tendencemi a odnožemi ČSSD (například Idealisté) na straně druhé. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část práce je částí teoretickou. V této části operacionalizuji pojmy politická strana, politické hnutí, levo- pravá osa politického spektra, stará levice, nová levice a další. Vysvětlení pojmů je důležité pro následující pochopení práce. V druhé části práce analyzuji významné a relevantní politické strany. Zaměřuji se na jejich vznik a vývoj, volební program, na jejich postoj k vybraným otázkám, elektorát a na jejich případnou spolupráci mezi sebou ad. Třetí závěrečná část je částí komparativní. Cílem práce je zjistit, zda analyzované subjekty naplňují levicový charakter. Dalším cílem je zjistit, zda zařazení politických subjektů na levo-pravé ose politického spektra v ČR je stále relevantní. Cílem je také analyzovat, zda takzvaná stará a nová levice má v českém stranickém systému tendence se k sobě ideologicky spíše přibližovat, anebo naopak více vzdalovat. Hlavní výzkumnou metodou...
Strana SMER-SD a její postavení ve stranickém systému Slovenska
Beneš, Michal ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Cílem této diplomové práce je zařazení strany SMER do politického a stranického systému Slovenska a následný pokus o analýzu vývoje ideového a programového postavení. Pozornost je věnována vývoji od samotného vzniku strany v roce 1999 až do posledních parlamentních voleb v roce 2012. První kapitola práce si klade za cíl zmapovat vývoj socialismu a z něj vycházejících ideologií, včetně konceptu Třetí cesty uplatňovaného některými západoevropskými sociálně demokratickými stranami. Ve druhé části autor věnuje pozornost vývoji levicových politických stran na Slovensku před i po roce 1989. Třetí kapitola se již zaměřuje na samotnou stranu SMER a popis jednotlivých fází jejího vývoje, tedy vznik strany, působení v opozici a období hegemonie datované od roku 2006. Zmíněn je i proces sjednocení levicových politických stran. Poslední část se snaží zachytit vývoj ideového a programového zaměření SMERu v čase a zároveň poukázat na některé problematické prvky jeho proklamované sociálně demokratické orientace.
Mediální obraz levicových politických stran v postkomunistické České republice
Šmídová, Veronika ; Jungová, Eliška (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
(abstrakt) Tato práce zkoumá mediální reprezentaci levicově orientovaných politických stran v postkomunistické zemi a to konkrétně v České republice. První část bude pojednávat o historickém vývoji České republiky, kde zvláštní důraz bude kladen na transformaci médií a jejich vliv na veřejné mínění. Realitu České republiky se pokusí zasadit do kontextu s vybranými zeměmi bývalého východního bloku. Částečně si tak potvrdí či vyvrátí domněnka o nezpochybnitelném vlivu komunistické éry na politické smýšlení lidí. Druhá a třetí část se budou zabývat praktickou stránkou bakalářské práce a to obsahovou analýzou čtyř deníků a dvou týdeníků v období tří na sebe nenavazujících let. Díky této analýze by měla být získána odpověď na otázku, jak objektivní naše média jsou a do jakého světla staví levicové strany. Praktická část práce se dělí na metodologickou a analytickou. V metodologické části jsou stanoveny hypotézy a výzkumné otázky, které vycházejí z teoretické části práce. Dále je zvolena metoda analýzy a to analýza obsahová, jejíž výsledky jsou uvedeny v analytické části a interpretovány.
Český stranický systém a jeho vývoj po roce 1989: Liberální strany v českém stranickém systému
Rozsypal, Michael ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Šurda Malcová, Karolína (oponent)
Práce se zabývá vývojem českého stranického systému po přechodu k demokracii po roce 1989. Výzkum se zaměřuje především na vývoj liberálních stran a jejich ukotvení v českém stranickém systému. Liberálním stranám se v České republice dlouhodobě nedaří udržet vysokou přízeň voličů. Cílem práce je analyzovat vznik, vývoj a případný rozpad liberálních stran a zodpovědět otázku, proč se strany nemohou etablovat ve středu politického spektra. Výsledky sněmovních voleb pravidelně ukazují, že je zde prostor získat 7-15% hlasů především z řad střední třídy, intelektuálů a městských voličů, přesto se žádnému subjektu v polistopadovém vývoji nepodařilo tuto podporu udržet déle než jedno volební období. V práci je popsán vznik a vývoj liberalismu ve světě i v českých zemích, je popsáno jeho zařazení v pravolevém dělení politického spektra i rozdíl mezi politickým a ekonomickým liberalismem. Páteří práce jsou výsledky voleb, především těch sněmovních, s čímž souvisí vývoj českého stranického systému. Vlastní kapitola je věnována liberálním stranám v minulosti i současnosti a v závěru práce je odpovídáno na v úvodu položené výzkumné otázky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   předchozí8 - 17dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.