|
| |
|
|
Současné chápání posvátna a rituálů
Ehlenová, Petra ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Práce se zaměřuje především na chápání pojmu posvátna a význam rituálů v současné rodině. Ukazuje, jak je posvátno chápáno žáky na druhém stupni ZŠ v porovnání se studenty SŠ a jakou roli má v jejich současném i budoucím životě. Autorka zpracovává teoretickou část na základě odborné literatury i část praktickou vycházející z dotazníků rozdaných studentům základních i středních škol. Cílem práce je zpracovat téma posvátno z různých hledisek a porovnat jednotlivé přístupy a názory žáků k tomuto tématu. Výsledkem práce je podrobný přehled témat školních osnov v uvedených ročnících, v rámci kterých lze o posvátnu vyučovat. Autorka bude respektovat zásady odborné práce a pravidelně konzultovat s vedoucím práce.
|
|
|
Téma domova, vlasti a kulturní identity v románech pro mládež a mladé dospělé. Na příkladech analýzy vybraných románů (Karin Bruder: Zusammen allein, Karin König; Hanne Straube; Kamil Taylan. Oya. Fremde Heimat Türkei, Karin Kusterer; Edita Dugalic: Heimat ist nicht nur ein Land, Karin Kusterer; Edita Dugalic: Kommst du mit nach Bosnien?)
Svítilová, Tereza ; Bučková, Tamara (vedoucí práce) ; Markvartová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou interkulturní literatury pro děti a mládež na příkladech analýzy současných německy psaných děl. V práci je využito kombinace metod strukturní analýzy kompoziční, jazykové a tematické komponenty děl, obsahové interpretace a teorie čtenářské recepce. Na základě analýzy čtyř děl je vymezen žánr interkulturní literatury pro mládež ve vztahu k tématům domova, vlasti a kulturní identity. Domov je zde chápán nejen jako fyzický prostor sloužící k bydlení, ale také ve svém duchovním rozměru reprezentovaným rodinnými vztahy, které hrdinkám děl dodávají pocit jistoty a bezpečí. Vlast je chápána jako rozšířená paralela k domovu. Je to prostor, který je hrdinkám blízký a vzhledem k pocitu sounáležitosti s jeho dalšími obyvateli se v něm hrdinky dobře orientují. Domov i vlast se podílejí na utváření identity hrdinek, přičemž rozhodující roli hraje prostředí, v němž hrdinky žijí a kterému se snaží přizpůsobit se. Ocitají se v konfliktu mezi tím, jak na ně nazírá jejich okolí a jak definují ony samy sebe. Volí-li hrdinky mezi domovem a vlastí, rozhodnou se pro domov v duchovním smyslu, tedy svoji rodinu. Pakliže ale jejich rodina neplní svou funkci, upnou se k vlasti jako k instanci, která jim dodává útěchu.
|
|
| |
|
|
Budova 18, rue Bonaparte: Místo paměti a jeho význam pro Čechy žijící v Paříži
Okénková, Věra ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Budova 18, rue Bonaparte: Místo paměti a jeho význam pro Čechy žijící v Paříži" pojednává o každodenním životě Čechů v Paříži spojeném s místem, jenž představuje kousek Česka uprostřed historické části Paříže. Práce se snaží ukázat percepci tohoto místa na základě materiálního, funkčního a symbolického významu budovy s přesahy do migračních studií, paměťových studií a problematiky identit. Součástí textu je také teoretické zakotvení konceptu místa nejen v etnologii ale i v jiných společenských a humanitních vědách - a to především s ohledem na teorie "míst paměti" Pierra Nory a "antropologických míst" Marca Augého. V práci je kromě symbolického kapitálu budovy 18, rue Bonaparte, jakožto důležitého místa paměti představená také historie dalších míst ve Francii, která tvoří dodnes součást kolektivní paměti krajanů. Hlavním cílem práce je ukázat, jak důležitou roli může hrát konkrétní fyzické místo, posilněné funkčními a symbolickými významy pro Čechy žijící mimo svůj domov a jak může přispívat k jejich integraci do hostitelské společnosti.
|
|
|
Vytváření domova mezi Vietnamci žijícími v Česku
Pekárková, Hana ; Svobodová, Andrea (vedoucí práce) ; Freidingerová, Tereza (oponent)
Vytváření domova mezi Vietnamci žijícími v Česku Abstrakt Cílem práce je skrze analýzu rozhovorů zjistit, jakým způsobem si migranti ve svých nových domovech vytvářejí takové prostředí, aby se v něm cítili doma. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První část práce je věnována přehledu vybraných konceptů migrace a konceptů domova. Ve druhé části je popsána metodologie a jsou zde představeni účastníci výzkumu. Ve třetí části je popsáno, jak Vietnamci přicházeli do Česka a kolik jich v současnosti v Česku žije. Poslední část je věnována samotné analýze rozhovorů. Z analýzy vyplynulo, že rodina je schopna si v hostitelské společnosti vytvořit domov skrze udržování náboženských zvyklostí, zvyklostí ohledně stolování a skrze materiální artefakty. Klíčová slova: Vietnamci, migrace, transnacionalismus, domov, materiální artefakty
|
|
|
Poetika vybrané povídkové tvorby Pere Calderse
Kroupová, Alžběta ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Marešová, Jaroslava (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá vybranými povídkami ze sbírky Cròniques de la veritat oculta katalánského spisovatele Pere Calderse. Klade si za cíl analyzovat poetiku typickou pro tohoto autora, pomocí rozboru často se opakujících témat, symbolů a míst, na kterých se děj odehrává. Srovnává Caldersovu povídkovou tvorbu s díly autorů téhož žánru používajících obdobné vypravěčské postupy. Důraz je kladen především na porovnání s tvorbou Franze Kafky.
|
|
|
Exil jako tvůrčí proces. Kapitoly z rumunské exilové literatury ve Francii.
Chojnacka, Olga ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Exil hrál v dějinách rumunského národa vždy významnou úlohu. Z tohoto důvodu představuje rumunská literatura psaná v exilu po roce 1945 důležitou součást rumunské literatury jako celku. Francie se díky jazykové a kulturní spřízněnosti stala jednou z hlavních cílových zemí rumunských exilových spisovatelů. Úvodní kapitola je věnována popisu, klasifikaci a historii tohoto jevu v rumunském kontextu; dále se zabývá postavením exilové literatury a její recepcí v Rumunsku. V práci jsou podle data odchodu do exilu zastoupeni autoři starší (Mircea Eliade, Virgil Ierunca, Monica Lovinescu) i mladší (Paul Goma, Bujor Nedelcovici, Dumitru Ţepeneag) exilové generace. Skrze vybraná díla získáváme představu o tvorbě a životě jednotlivých spisovatelů během procesu integrace v nových podmínkách a zároveň jsme konfrontováni s reáliemi tehdejšího komunistického Rumunska - hlavním tématem autorů, kteří jsou představení jako zástupci exilové generace a jejichž prostřednictvím bylo možné načrtnout základní obraz tohoto jevu v rumunské literatuře.
|
|
|
Fenomen bezdomovectví v kontextu nabídky sociálních služeb města Benešov
Tulachová, Blanka ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Cílem diplomové práce je seznámení s nabídkou nově vzniklých sociálních služeb pro bezdomovce ve městě Benešov na podkladě teoretických znalostí a informací o fenoménu bezdomovectví. Ukázání vlivu nabídky sociálních služeb na život bezdomovce, upozornění na další souvislosti a význam formy pomoci sociálních služeb v roli nízkoprahového denního centra, noclehárny a terénních služeb pro osoby bez přístřeší. Pro výzkumnou část práce byl zvolen kvalitativní výzkum pro jeho možnosti prozkoumat určitý široce definovaný jev a přinést o něm dostatečné množství informací. Byla použita metoda případové studie. V závěru jsou shrnuty výsledky výzkumné části. Je ukázán vliv využití nabídky sociálních služeb pro bezdomovce v Benešově na kvalitu života osob bez přístřeší. Zjištěné závěry poukazují na význam pomoci a podpory, která je skrze sociální služby nabízena.
|
|
|
Faraonci: místo, prostor a lokální identita obyvatel sídliště Stodůlky
Lehečka, Michal ; Novotná, Hedvika (vedoucí práce) ; Gibas, Petr (oponent)
Ve své diplomní práci se na základě kvalitativní analýzy narativních biografických rozhovorů a sebraného materiálu ze zúčastněného a nezúčastněného pozorování snažím interpretovat to, jakým způsobem jednotliví narátoři konceptualizují svoji lokalitu bydliště - sídliště Stodůlky - jako místo či prostor. Zajímá mne tedy to, jakým způsobem narátoři do své žité lokality zasazují sebe sama a jaké hranice a členění svojí žité lokalitě skrze konceptualizace připisují. Tato analýza volně vychází z teoretického členění na místo a prostor učiněného například Ericem Hirschem nebo Maruškou Svašek. Následně jsem se pokusil interpretovat pojímání sídliště jako místa a prostoru na základě současných konceptů pracujících s lokální identitou. Zajímalo mne, zdali se na základě výpovědí narátorů dá hovořit o tom, že konceptualizace poukazují na sociálně vyjednávanou lokální identitu. Zároveň jsem se pokusil nastínit, jak ve výpovědích narátorů vystupuje sídliště Stodůlky jako "domov". V souladu s Maruškou Svašek jsem pak pracoval se třemi formami identity - teritorializovanou, reteritorializovanou a deteritorializovanou, které pracují s pojmem identity převážně v symbolickém významu.
|
host ::
RSS.