|
|
Role sestry v edukaci pacienta s duševním onemocněním
NĚMCOVÁ, Veronika
Bakalářská práce rozdělená do dvou částí se zabývá problematikou edukace pacientů s duševním onemocněním. Teoretická část se věnuje oboru psychiatrie, jeho historickému vývoji, příčinám vzniku duševního onemocnění a klasifikaci duševních onemocnění. Dále je v teoretické části zpracována oblast ošetřovatelské péče o pacienty s duševním onemocněním včetně jejích specifik, oblast komunikace v ošetřovatelské péči a konkrétně s pacienty s duševním onemocněním. V neposlední řadě se věnujeme oblasti edukační činnosti u pacientů s duševním onemocněním. Praktická část se věnuje průběhu a výsledkům výzkumného šetření. Výzkumné šetření probíhalo v první polovině roku 2017 na akutním psychiatrickém oddělení v lůžkové i ambulantní části. Hlavní cíl byl zaměřen na roli sestry v edukaci pacienta s duševním onemocněním s ohledem na jeho diagnózu a problematiku s ní související. Po stanovení hlavního cíle jsme určili tři dílčí cíle: cíl intelektuální, praktický a osobní. Tyto cíle se staly podkladem pro vytvoření pěti výzkumných otázek, na jejichž základě byly vytvořeny otázky, které byly použity v rozhovoru s probandy. K realizaci výzkumného šetření byla vybrána metoda polostrukturovaného rozhovoru, jehož součástí byly základní i doplňující otázky. Doplňující otázky pak byly pokládány v průběhu rozhovoru s probandy v případě potřeby. Výzkumný soubor tvoří skupina osmi sester pracujících na lůžkovém či ambulantním zařízení psychiatrického oddělení jedné z nemocnic Plzeňského kraje. Rozhovory s probandy probíhaly vždy na předem domluveném místě. Probandi byli seznámeni s dodržením plné anonymity včetně neuvedení názvu nemocničního zařízení, ve kterém pracují. Po dokončení sběru dat byly výsledky zkoumány pomocí kódování a kategorizace. Odpovědi probandů byly doslovně zaznamenávány do předem vytvořených kategorií. Během výzkumného šetření jsme se zaměřili na roli sestry v edukaci pacienta s duševním onemocněním. Tázali jsme se sester například na to, jaké vidí překážky k dosažení účinné edukace, jaký smysl vidí v edukaci pacienta s duševním onemocněním a další. Výzkumné šetření ukázalo, že dotazované sestry nemají dostatek kvalitních edukačních materiálů, které by jim pomohly v průběhu celého edukačního procesu. Dalším faktorem ovlivňujícím edukační proces je dle našeho výzkumného šetření úplný nedostatek vyhrazeného časového prostoru pro edukaci pacientů s duševním onemocněním. Dále bylo zjištěno, že i přes dostatečnou motivaci sester se jim nedostává dostatek informací vztahujících se k jejich zaměření v rámci celoživotního vzdělávání, které by jim pomohly v komunikačním i edukačním procesu. Domníváme se tedy, že jedním z mnohých řešení pro naše zkoumané pracoviště by bylo vyhrazení času na edukační činnost sestry, poskytnutí sestrám více efektivních materiálů a kvalitního vzdělání v oboru. Věříme, že naše bakalářská práce bude přínosem pro další profesní zaměření a život autorky a také pro všechny čtenáře této bakalářské práce. Touto prací se také otevírá prostor pro výzkumné šetření větších rozměrů vzhledem k námi zjištěným jevům.
|
|
|
Dostupnost služeb v péči o osoby s duševní poruchou
Slouková, Michaela ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Petr, Tomáš (oponent)
Téma této bakalářské práce zní "Dostupnost služeb o osoby s duševní poruchou". Předložená práce uvádí přehled o duševním zdraví. Důležitá je zmínka o faktorech, které jej ovlivňují. V neposlední řadě je práce zaměřena na ochranu duševního zdraví a duševně nemocných a popisuje aktivity jednotlivých sdružení, které se ochranou a podporou této oblasti zabývají. Předmětem této práce je duševní porucha, její možné příčiny, stejně jako diagnostika, léčba a negativní důsledky nemoci. Stěžejní částí bakalářské práce je kvalitativně-interpretativní analýza psychiatrické péče v ČR převážně v rozmezí let 1997 až 2009, zahrnující statistické údaje a texty vztahující se k dostupnosti služeb o osoby s duševní poruchou. Dostupnost těchto služeb zjišťujeme prostřednictvím potřeby zdravotní péče v této oblasti. Ke zjištění jsme si vybrali faktor spotřeby zdravotní péče. Práce se také zabývá zdravotní politikou zaměřující se na dokumenty a programy problematiky duševně nemocných. V závěru je popsán současný stav psychiatrické péče a dostupnosti služeb v České republice pro osoby s duševní poruchou vyvozený z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky a z materiálů zabývající se psychiatrickou péčí a dostupností, které jsou v bakalářské práci zmíněny. Klíčová slova: duševní zdraví, duševní porucha,...
|
|
| |
|
|
Kauza klecových lůžek: Rozbor internetové diskuse z roku 2006 z perspektivy disability studies
Štrunc, Václav ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kocman, David (oponent)
Tato práce prezentuje výsledky analýzy internetové diskuse pod článkem ze serveru aktuálně.cz z roku 2006. Článek se zabývá zneužíváním klecových lůžek v systému sociální péče o lidi s mentálním znevýhodněním a duševní nemocí v ČR. Kvalitativní výzkum byl veden metodou kódování vycházejícím z metodologického přístupu "zakotvené teorie". V teoretické části práce jsou rozebírány relevantní teoretické koncepty z oblasti disability studies a gender studies, zejména se zaměřením na kritiku konceptu liberálního občanství a teorie sociální smlouvy. Klíčovým konceptem celé práce je dichotomie soukromé a veřejné sféry. V další části práce je popsán kontext kauzy klecových lůžek v ČR a jsou vymezeny základní rysy této debaty. V empirické části je postupně popsáno pět klíčových témat, axiálních kódů, ve kterých je definována odlišnost lidí s mentálním znevýhodněním a duševní nemocí. Jedná se o témata prostoru a izolace, efektivity, odpovědnosti, stigmatizace a pečovatelské práce. V rámci každého tématu je popsán způsob definování těchto odlišností a je hledána jejich příčina a původ. V následující části je naznačen způsob argumentace účastníků diskusí ve vztahu k uvedeným tématům. V poslední kapitole je uvedena centrální kategorie "veřejné soukromí" a jsou k ní vztaženy všechny axiální kódy. Klíčová slova...
|
|
|
Psychiatrie, duševní nemoc a kultura
Müller, Matyáš ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce si klade za úkol zmapovat širokou oblast psychiatrie a duševní nemoci z převážně antropologického hlediska. Téma zkoumá na třech rovinách. V první části se zabývám psychiatrií jakožto specifickým kulturním produktem a zkoumám, jakým způsobem sama sebe ustavuje jako objektivní vědu. Závěrem této části je, že ačkoliv psychiatrie rozvíjí svůj přírodovědný aspekt, její humanitně-vědní aspekt se rozvíjí jen pomalu a v zásadě stojí na evolucionistickém paradigmatu 19. století. V současné době se objevuje řada zdrojů nového, méně etnocentrického a scientistického a více reflexivního psychiatrického paradigmatu, ovšem z důvodu institucionální rigidity stávajícího paradigmatu zatím zůstává spíše vizí než skutečností. V druhé části se zabývám duševní nemocí jako abstraktním pojmem. Zajímá mě, jestli jsou západní psychiatrické klasifikace univerzální a jaké jsou různé kulturně specifické formy duševní nemoci a způsoby její konceptualizace. V třetí části, která je částečně založena na mém terénním výzkumu, se zabývám otázkou, jak se duševní nemoc jako abstraktní pojem vtěluje do konkrétního člověka a jak se liší pohled duševně nemocného člověka od pohledu profesionála z oblasti péče o duševně nemocné. Záměrem práce je také ukázat, že ačkoliv se všechny tři roviny prolínají, jejich jednota není samozřejmá, ale...
|
|
| |
|
|
The picture of mental illness in the print media in three central European countries
Nawková, Lucie ; Jirák, Roman (vedoucí práce) ; Bražinová, Alexandra (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Pro veřejnost představují média nejdůležitější zdroj informací o duševních onemocněních. Je známo, že mediální prezentace lidí s duševními poruchami jsou často negativní a přispívají tak k jejich stigmatizaci. Na druhou stranu, média mohou hrát významnou roli při snižování míry stigmatizace, a to poskytováním adekvátních informací o tomto tématu a zapojováním se do antistigmatizačních kampaní. Až dosud nebyl vyvinut žádný standardizovaný nástroj k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, který by používal operacionalizované definice. V rámci našeho projektu jsme si stanovili dva cíle: a) vytvoření standardizovaného a objektivního nástroje k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, b) provedení analýzy obsahu mediálních sdělení o duševních onemocněních ve vztahu ke stigmatizaci v českém, chorvatském a slovenském tisku. Vytvoření nástroje "Picture of Mental Illness in Newspapers" (PICMIN) bylo založeno na principech obsahové analýzy, což je výzkumná technika umožňující vyvozování platných a replikovatelných závěrů z textu. Uvedený nástroj se skládá z jedenácti popisných a pěti analytických kategorií. V rámci naší studie jsme došli k těmto závěrům: ve všech třech zemích bylo zjištěno vysoké zastoupení článků se stigmatizujícím obsahem, v četnosti uvádění...
|
|
| |
|
|
Ve stínu šaškovské rolničky: fenomén šílenství ve středověku a raném novověku
Sklenařík, Pavel ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kotlík, Pavel (oponent)
Práce se zabývá fenoménem šílenství ve středověku a raném novověku. Prostřednictvím zkoumání historického vývoje sociálního statusu duševně chorých autor popisuje funkce šílenství v kontextu jednotlivých dějinných úseků. Zohledňuje při tom různé aspekty bláznivosti, a to včetně rozdílných charakteristik a vlastností samotných bláznů, jakými jsou například jejich pohlaví, majetek či skutečná míra pomatenosti, aby v důsledku toho demonstroval odlišné přístupy zdravých k šílenství a naopak. Výsledek procesu historického formování společnosti ve vztahu k bláznům a obecně šílenství autor následně zasazuje do současnosti, kde na reálných příkladech výsledky popisovaných procesů demonstruje. Na šílenství je nahlíženo skrze optiku sociálního konstruktivismu; v duchu teze, že je šílenství, jakožto sociální konstrukt, tvořeno diskursem, popisuje autor v části práce i spor o právo definovat šílenství, jehož výsledek ovlivnil vznik oboru psychiatrie i současný vztah společnosti k šílenství.
|
|
|
Nemoc si nevybírá - život s "depresí"
Vojtková, Lucie ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Praško Pavlov, Ján (oponent)
Tato diplomová práce je inspirována teorií sociální konstrukce duševního onemocnění. Jde o případovou studii, která využívá metafory příběhu a narativní analýzou rozhovorů zkoumá individuální zkušenost člověka s duševní nemocí. Mým cílem bylo zjistit, co všechno umožňuje člověku porozumět nemoci a jak tohoto pochopení může být využito v každodenním boji s nemocí. V teoretické části jsem čerpala ze zdokumentovaných poznatků o duševní nemoci, zejména pak o depresivní poruše a simplexní schizofrenii. Dále jsem představila narativní přístup, jako legitimní způsob zkoumání porozumění žité zkušenosti. Praktická část je realizována jako případová studie a prostřednictvím narativní analýzy přináší zajímavý pohled na způsob porozumění a zvládání duševní nemoci člověkem, který disponuje odbornou znalostí a zároveň trpí duševním onemocněním. Klíčová slova: duševní nemoc, sociální konstrukce, vyprávění, narativní přístup, dominantní medicínský diskurz, deprese, simplexní schizofrenie, stigma, strategie zvládání.
|
host ::
RSS.