|
|
Česká média a veřejný euroskepticismus
Pavec, Jan ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce Česká média a veřejný euroskepticismus zkoumá rámce veřejného euroskepticismu v české mediální a veřejné agendě. Teoreticky je zasazena do rámce nastolování agendy a rámcování, který nabízí vysvětlení, jakým způsobem dochází k přesunům témat mezi veřejnou, mediální a politickou agendou. Na základě dosavadních výzkumů předpokládá, že média nastolují agendu veřejnosti. Cílem práce je zodpovědět, jaká je korelace mezi českou mediální a veřejnou agendou v otázce veřejného euroskepticismu, jaké euroskeptické rámce mediální agenda do veřejného prostoru přináší a jak pronikavé tyto rámce jsou. Pro srovnání obou agend je použita typologie veřejného euroskepticismu Catharine Sørensenové, která obsahuje ekonomický euroskepticismus, euroskepticismus založený na suverenitě, demokratický euroskepticismus a sociální euroskepticismus. Autor přepokládá pozitivní korelaci mezi mediální a veřejnou agendou a přítomnost pronikavých témat v mediální agendě. V první části je popsán teoretický rámec, tedy teorie nastolování agendy a rámcování. Druhá kapitola představuje dosavadní poznatky o euroskepticismu na evropské i české úrovni. Ve třetí části je analyzována česká veřejná agenda na základě výzkumu veřejného mínění, mediální agenda na základě obsahové analýzy a následně je pro srovnání obou agend...
|
|
|
Vliv vztahu veřejnosti k Evropské unii na formování a ideologii euroskeptických stran
Chlumský, David ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Hokovský, Radko (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem veřejného mínění o Evropské unii na vznik, formování a vývoj euroskeptických stran. Zaobírá se myšlenkou, zda tyto strany populisticky přizpůsobují své programy aktuálním náladám ve společnosti a snaží se pozorovat rozdíly těchto vlivů mezi stranami, které se hlásí k měkkému a tvrdému euroskepticismu (tzv. hard a soft euroscepticism). Uvedené otázky jsou zkoumány na vzorku šesti euroskeptických stran z různých zemí. Politické programy stran jsou dávány do kontextu s výzkumy veřejného mínění, které pocházejí z pravidelných celoevropských šetření Eurobarometr. Vedlejší otázkou, kterou se práce zabývá, je možné opačné působení, kdy by silně euroskeptická strana mohla ovlivňovat veřejné mínění o Evropské unii ve své zemi. V neposlední řadě přináší práce také pohled na případné transformace stran z tvrdých euroskeptiků na měkké.
|
|
|
Nobelova cena míru pro Evropskou unii: Analýza euroskepticismu
Meissner, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Téma diplomové práce propojuje dvě témata, která vždy výrazně polarizují jak akademickou, tak také veřejnou a politickou debatu - euroskepticismus a Nobelova cena míru. Skrze analýzu především negativní debaty, jež následovala po udělení NC míru Evropské unii v roce 2012 si diplomová práce, klade za cíl odpovědět na otázku, do jaké míry to byla témata typická pro euroskepticismus, která tuto debatu formovala. Práce pracuje s hypotézou, že to byl právě tento kritický fenomén, typický pouze pro EU, jež byl hlavním proudem určujícím ráz negativní debaty upozaďující očekávanou kritiku s ohledem na účel ocenění. Pro druhou hypotézu, která předpokládá, že témata euroskepticismu dělají z EU specifického laureáta, je nutné tento případ srovnat s dalšími třemi mezinárodními organizacemi, a jejich kritikou, oceněnými v nedávné minulosti. Jedná se o Organizaci pro zákaz chemických zbraní (laureát za rok 2013), Mezivládní panel pro změny klimatu (2007) a Organizaci spojených národů (2001). První kapitola práce je představením NC míru a jejích specifik. Témata typická pro euroskepticismus jsou ve druhé části vygenerována na základě akademické debaty o euroskepticismu jak polických stran, tak veřejného. Bází dat pro případové studie je totiž zpravodajská databáze Factiva, která přináší jak politickou tak...
|
|
|
Stranický euroskepticismus ve Spolkové republice Německo na pozadí krize eurozóny
Nikšová, Petra ; Novotný, Lukáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Euroskepticismus se v posledních letech stal stále častěji skloňovaným pojmem. Na jeho rostoucí popularitě se v současnosti podepsala panující krize eurozóny a následná neschopnost členských států přijít s jejím definitivním řešením. Euroskepticismus tak rezonoval nejen ve státech, jako byla Velká Británie či Francie, ale jeho stopy bylo možno nalézt i ve Spolkové republice. Práce se pokouší na základě analýzy programových dokumentů a dalších prohlášení zachytit nárůst euroskepse mezi německými politickými stranami při současném zohlednění veřejného mínění. Faktem zůstává, že Německo se stalo jedním z hlavních aktérů při hledání cest z krize. Tato úloha spojená s určitou finanční zátěží vedla na politické scéně k řadě diskuzí a k růstu skepse mezi etablovanými politickými stranami. Jedním z hojně diskutovaných témat byl např. plánovaný Evropský stabilizační mechanismus. Krize však vyvolávala nejistotu a skepsi i mezi německou veřejností. Stále se objevující problémy a neustálé hledání vhodného řešení situace tuto skepsi dále přiživovaly. V přímé reakci na krizi vzniklo na německé politické scéně hnutí Alternativa pro Německo, které se svojí skepsí namířenou vůči eurozóně jasně vymezilo proti etablovaným politickým stranám. Toto nové politické hnutí dosáhlo v roce 2014 v evropských a zemských...
|
|
|
Stranicky založený euroskepticismus v schématu Občanské demokratické strany
Dufek, Filip ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Cílem práce je analyzovat hlavní přístupy ve studiu euroskepticismu. Zařadit je do teoretického vymezení stranicky založeného euroskepticismu a na základě definovaných kritérií aplikovat teorii na konkrétní politickou stranu. Učiním tak na příkladu Občanské demokratické strany. Z uvedených zjištění bude patrné, že euroskepticismus v zemích střední a východní Evropy je typický převážně pro pravicové strany. ODS představuje příklad pravicové euroskeptické strany, na niž je možné aplikovat předloženou teorii. Empiricky poukáži na vývoj stranických postojů ve vymezeném časovém období. Z hlediska obsahu bude zajímavé sledovat posun v preferencích strany a důraz, který je euroskeptickému postoji přikládán. Klíčová slova euroskepticismus, evropská integrace, stranický systém, stranická politika, Občanská demokratická strana
|
|
|
Euroskepticismus KSČM a ODS
Jirota, Tomáš ; Polášek, Martin (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Práce si klade za cíl ověřit povahu stranického euroskepticismu u dvou konkrétních aktérů stranického systému České republiky - Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) a Občanské demokratické strany (ODS). Práce je uvozena teoretickou kapitolou, která shrnuje současné debaty na téma euroskepticismus politických stran. Snahou empirické části založené na analýze je ověřit stranický euroskepticismus KSČM a ODS pomocí teorie autorů Paula Taggarta a Alekse Szczerbiaka. Práce se snaží nalézt odpověď na výzkumné otázky, zda-li je KSČM a ODS opravdu euroskeptická a dále, které hledisko euroskepticismu je pro dané strany typické a jak se euroskepticismus projevuje. Klíčová slova: euroskepticismus, evropská integrace, politické strany, ODS, KSČM, Evropská unie
|
|
|
Euroskepticismus a jeho pozice ve Velké Británii
Beránková, Barbora ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Obecně euroskepticismus vnímáme jako myšlenkový proud, který je typický nedůvěrou vůči Evropské Unii (EU) či evropské integraci a jejím cílům jako takovým. Nejčastější výtky vůči začleňování do evropských struktur představují ztráta národní suverenity, oslabování důležitosti národních zájmů a přílišná unifikace politik nezohledňující specifika jednotlivých zemí. V této diplomové práci bude kladen důraz na euroskepticismus jako koncept, budou analyzovány jeho ideové zdroje a také nejčastěji uváděné argumenty, kterými euroskeptici podpírají svou teorii. Dále bude pozornost věnována analýze typologií euroskepticismu a polemice nad jeho možným označením za ideologii či cleavage, neboť se domnívám, že neexistuje obecně přijímaná definice tohoto pojmu. Za modelový příklad zvolila pravděpodobně tu historicky nejskeptičtější k procesům evropské integrace v rámci EU - Velkou Británii. V této případové studii tedy bude nejprve zkoumán vývoj případných euroskeptických pozic v rámci Konzervativní a Labouristické strany. Především se ale práce zaměří na (ne)konzistentnost jejich evropských politik v čase, analýzu jejich postojů v 21. století a odhad budoucího vývoje na základě nejaktuálnějších programových prohlášení. Poslední kapitola je zacílená na projevy rezervovaného postoje Velké Británie v praktické...
|
|
|
Strany českého euroskepticismu. Komparace Strany svobodných občanů a Suverenity - bloku Jany Bobošíkové
Mergl, Tomáš ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Tématem této bakalářské práce je analýza a komparace pojetí euroskepticismu u dvou českých neparlamentních politických stran: Strany svobodných občanů a Suverenity - bloku Jany Bobošíkové. Cílem práce je charakterizovat zdroje, kořeny a projevy euroskepticismu v politických agendách obou stran. Práce nejdříve vymezí vznik a kořeny současného euroskepticismu, dále charakterizuje pojem stranického euroskepticismu a představí hlavní současné teoretické přístupy, které se výzkumem stranického euroskepticismu zabývají, například typologie Alekse Szczerbiaka a Paula Taggarta (tzv. měkký a tvrdý euroskepticismus), jejich rozšíření Petrem Kopeckým a Casem Muddem (rozšíření o pozitivní přístup stran k EU), přístup Itala Nicoló Contiho a dalších. Z důvodu snahy o prohloubení analytické části této práce jsou použity i metody diskurzivní analýzy. Dále se práce zaměří na vývoj a charakterizaci euroskepticismu v ČR a následně se zaměří na samotné pojetí euroskepticismu u SSO a SBB.
|
|
|
Euroskepticismus nizozemských a lucemburských politických stran na příkladu jejich kampaní proti přijetí Smlouvy o Ústavě pro Evropu
Kuznická, Anna ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem "Euroskepticismus nizozemských a lucemburských politických stran na příkladu jejich kampaní proti přijetí Smlouvy o Ústavě pro Evropu" komparuje kampaně nizozemských a lucemburských odpůrců přijetí Smlouvy o Ústavě pro Evropu před referendem o přijetí této smlouvy v první polovině roku 2005. Výsledkem této práce je zjištění, že nizozemské politické strany byly během kampaně proti přijetí smlouvy aktivnější než lucemburské, nejvýznamněji se do debaty zapojila nizozemská Socialistická strana a frakce Wildersova skupina, jejímž jediným členem byl Geert Wilders. Druhým cílem této práce je komparace argumentů stran, které byly proti přijetí smlouvy, z hlediska teorie dělící euroskepticismus na tvrdý a měkký, jejímiž autory jsou Paul Taggart a Aleks Szczerbiak. Argumenty, které značí tvrdý euroskepticismus, se objevily u lucemburské Levice a nizozemských ortodoxně protestantských stran Křesťanské unie a Reformní strany. Obecně ale převažovaly argumenty chránící národní zájmy obou států, což je jeden ze znaků měkkého euroskepticismu. Proti přijetí této smlouvy se stavěly pouze nevládní strany z okraje politického spektra a jednalo se o strany jak pravicové, tak levicové.
|
|
|
Analýza euroskeptičnosti irských politických stran
Chrudimská, Barbora ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Irsko je obecně vnímáno jako jeden z největších podporovatelů Evropské unie. Irové totiž v rámci výzkumů veřejného mínění dlouhodobě projevovali extrémně pozitivní postoje k evropské integraci. Tento proevropský konsenzus je znám i na úrovni tamních politických stran. Na konci 20. století v zemi zároveň odstartoval výrazný ekonomický růst a Irsko se stalo modelovým příkladem toho, jaké pozitivní dopady může mít evropská integrace právě na členské státy. Evropským otázkám proto nebylo v tamním politickém diskurzu dlouho věnováno příliš pozornosti. To se změnilo počátkem 21. století, kdy začal být pozorovatelný zvyšující se veřejný euroskepticismus. Práce zkoumá, zda se vybrané irské politické strany svou rétorikou a jednáním přizpůsobily stále kritičtějším náladám voličů. Těmi jsou Fianna Fáil, Fine Gael a Strana zelených. Časově diplomová práce postihuje tři kritické momenty irské evropské integrace, kterými jsou problematika Smlouvy z Nice, Lisabonská smlouva a irská dluhová krize. Práce hledá negativní zmínky o EU a evropské integraci v rámci kampaní zkoumaných politických stran před konáním referend týkajících se evropských záležitostí, stejně tak jako na jejich volebních prohlášeních do irských parlamentních voleb, konajících se rovněž v rámci zkoumaného časového období. Cílem je zároveň...
|
host ::
RSS.