|
| |
|
| |
|
|
Obraz středověku v díle Prokopa Chocholouška
Beneš, Otakar ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historickými prózami Prokopa Chocholouška, a mezi nimi především těmi z českého středověku. Cílem práce bylo nalézt a systematicky zpracovat typické znaky autorovy tvorby a zařadit jej do kontextu české romantické literatury. Výsledky jsou prezentovány v několika kapitolách. Práce obsahuje stručný životopis Prokopa Chocholouška, chronologicky zachycené proměny žánru historické prózy v době národního obrození a srovnání Prokopa Chocholouška s dalšími autory historických próz. Dále obsahuje shrnutí dějů vybraných povídek, rozbor postupů, které autor používá k tvorbě postav, způsob zobrazení časoprostoru v textech a projevy vlasteneckých a výchovných tendencí v díle.
|
|
|
Zobrazení prostého lidu ve vybraných dílech finského kánonu
Palát, Tomáš ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Velkoborsky, Jan Petr (oponent)
Jméno autora: Tomáš Palát Instituce: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav lingvistiky a ugrofinistiky Nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 Obor: Finština Název práce: Zobrazení prostého lidu ve vybraných dílech finského kánonu Vedoucí práce: Mgr. Jan Dlask, Ph.D. Počet stran: 79 + přílohy Počet příloh: 1 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: Runeberg, Kianto, prostý lid, venkovské obyvatelstvo, finský literární kánon, chalupník, Příběhy praporčíka Ståla, Červená čára, smrt, umírání, příroda, odvaha, hrdinství, vlastenectví, nacionalismus, církev, náboženství Cílem této práce je vypracovat analýzu, jakým způsobem je zobrazováno prosté venkovské obyvatelstvo ve dvou vybraných dílech finského literárního kánonu. Prvním z těchto děl je básnická sbírka Příběhy praporčíka Ståla od Johana Ludviga Runeberga, druhým dílem je román Červená čára od Ilmariho Kianta. Oba dva texty vznikly v různých historických a literárních periodách. Finská společnost se v 19. a na počátku 20. století skládala většinově z relativně chudého venkovského obyvatelstva, které obvykle pracovalo v zemědělství. Popisování života těchto venkovanů bylo ve stejném časovém období častým námětem ve finské literární tvorbě. V práci je obraz prostého lidu v literatuře zkoumán skrze pět základních tematických okruhů. Jak prostí...
|
|
|
Ferdinand Kafka (1841-1926) . Dobová osvětově-vzdělávací činnost v regionu
Štěpánová, Marie ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobností Ferdinanda Kafky (1841-1925), představitele osvětové a vzdělávací činnosti v kontextu prostředí podhorské obce Malé Svatoňovice, na samém okraji české země, na linii střetu české a německé jazykové skupiny. Veřejné aktivity Ferdinanda Kafky spadají do druhé poloviny devatenáctého století a prvních dvou desetiletí století dvacátého. Případová studie na téma, které ještě nebylo nikdy zpracováno, pracuje s metodou historicko-srovnávací a vedle sekundární literatury čerpá z velkého množství pramenů z pozůstalosti rodu Kafků i rozsáhlého fondu divadelních ochotníků, aj. Tento medailon si všímá jeho životních událostí, rodinného a sociálního zázemí, ale především práce pro region. Ferdinanda Kafku nacházíme jako radního, zodpovědného rozhodování ve svém městě, a mluvčího lidu, vykonávajícího komunikaci mezi osadníky a vrchností. Je líčen také jako písmák a nadaný lidový vypravěč. Tento pokračovatel obrozeneckých tradic přispěl národní kultuře zakládáním velkého množství českých osvětových spolků, například čtenářské besedy. Největší prostor je věnován ochotnickému divadlu, které pomáhal vzkřísit, v němž hrál, zastával mnohé funkce. Projevil se zde také jako dramatik. Proto poslední část této práce bude věnována představení jeho her a interpretaci oněch dochovaných.
|
|
|
Občanství a vlastenectví u příslušníků Armády České republiky
Čavrnochová, Jana ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Navrátil, Jiří (oponent)
V této diplomové práci se zabývám problematikou občanství a vlastenectví u příslušníků Armády České republiky, tedy u vojáků a vojákyň. Jelikož občanství a vlastenectví bylo historicky spjato s vojenskou službou, rozhodla jsem se zaměřit na tyto vazby i v dnešním světě, a to konkrétně v kontextu České republiky. Cílem je zjistit, jak příslušníci Armády České republiky chápou své občanství a vlastenectví, a jak je jejich občanství a vlastenectví manifestováno. Dále se také pokusím zjistit, jaké motivace pro výkon služebního poměru považují vojáci a vojákyně za nejdůležitější. K dosažení vytyčeného cíle uvádím v této práci relevantní literaturu a představuji vlastní smíšený sociologický výzkum, který byl proveden na vybraném vojenském útvaru. Vzhledem k tomu, že toto téma je v českém kontextu značně opomíjené, mohou závěry této práce přispět k diskuzi o současné podobě armády a zároveň poukázat na souvislosti mezi občanskou společností a armádou. Jedním z důležitých závěrů této práce je zjištění, že vojáci a vojákyně pociťují potřebu větší spolupráce mezi příslušníky armády a občany, která by mohla probíhat skrze organizace občanské společnosti, a mohla by tak otevřít cestu širšímu prolínání světa armády a občanské společnosti a posílení vazeb mezi nimi. Klíčová slova: občanství, občanská společnost,...
|
|
|
Vše pro bratry. Historie rodinného života v 19. století na příkladě rodiny Lamblových
Paurová, Lucie ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Rodina Lamblových patřila k předním intelektuálním rodinám v Čechách v druhé polovině 19. století. František Sudimír se stal významným hospodářským úředníkem, Karel Milan uznávaným hospodářským pedagogem, Vilém Dušan proslaveným lékařem a Jan Baptista zemědělským odborníkem a organizátorem hospodářského školství. Dospělosti se dožilo osm sourozenců Lamblových, čtyři sestry (Marie, Barbora, Eliška, Anna) a čtyři bratři. Všichni bratři založili vlastní rodiny, ze sester se vdala jen nejmladší Anna. Bratři i sestry Lamblovi se angažovali v českém vlasteneckém životě (např. Vilém Dušan byl v roce 1848 politicky aktivní, dopisoval si mj. s Karlem Havlíčkem), sestry pak hlavně v ženském hnutí. Všichni dohromady tvořili po sedmdesát let kompaktní celek. Udržovali vřelé rodinné vztahy a podporovali se. Ani v dospělém věku neztráceli kontakt, sestry svým svobodným či ovdovělým bratrům vedly domácnosti a o bratry se obětavě staraly v místech jejich působení. Tato diplomová práce se mapuje sourozenecké strategie a vytváří obraz konkrétního rodinného života na základě pozůstalostí z Literárního archivu Památníku národního písemnictví, přičemž pro tuto práci byla nejpodstatnější rodinná korespondence, dále deníky, zápisníky a vzpomínky. Cílem je také ukázat, jak významnou úlohu má soukromá korespondence a...
|
|
| |
|
|
Pozdější a zahraniční tvorba Josefa Macha
Havlátová, Bára ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Diplomová práce monografické povahy se v prvé řadě zabývá poetickým a prozaickým dílem Josefa Macha, českého spisovatele, novináře a úředníka. Sleduje literární vývoj jeho poetiky na pozadí dobového kontextu, vlivy míst, historických a společenských událostí a inspirace jiných umělců, jež ho obklopovali. Texty a verše zkoumá diachronně i synchronně. Na oddíl o původní literatuře navazuje kapitola o překladech několika románů, neboť i na tomto literárním poli Mach působil. Následuje všeobecný přehled recepce Machovy osobnosti a díla od doby jeho života až po dnešek. Celá práce je uvedena Machovým životopisem, ke kterému se v mnoha tématech vrací, jelikož jeho tvorba má empirický charakter a je s životem úzce spjata. Cílem diplomové práce je ucelit informace o všech těchto tématech a předat je jako základ pro další odborná zkoumání.
|
|
|
From Libussa to Wlasta - from Vyšehrad to Děvín. Tale about Libussa and "the Woman's War" in the Literature of the 19th Century
Futtera, Ladislav ; Petrbok, Václav (vedoucí práce) ; Maidl, Václav (oponent)
Práce se zabývá způsoby literárního ztvárnění polomytického českého dávnověku s důrazem na pověst o kněžně Libuši a dívčí válce, v německé, českoněmecké a české literatuře od osvícenství po rukopisné boje v 80. letech 19. století. Práce je rozdělena do dvou větších celků. V prvním jsou chronologicky představeny vývojové tendence literárního ztvárnění českého dávnověku v jednotlivých literaturách. Literárněhistorický vývoj je usouvztažněn s proměnami konceptů německého a českého patriotismu a nacionalismu. Pozornost je věnována též vývoji dobové poetiky a posunům v recepci dávnověku v osvícenství, romantismu a biedermeieru. Proměny postavy kněžny Libuše jsou porovnávány s možnostmi literárního ztvárnění bájného vládce Krkonoš, Krakonoše v dílech, která se hlásí k německému, respektive českému patriotismu a nacionalismu. V druhé části je beletristické ztvárnění českého dávnověku analyzováno z hlediska jednotlivých, avšak navzájem provázaných fenoménů. Na základě analýzy primárních textů je představen vývoj zpracování látky v českojazyčné literatuře pod vlivem Rukopisu zelenohorského, postupný rozchod tradice ztvárnění českého dávnověku v literatuře českoněmecké a české a posun vnímání kněžny Libuše od historické postavy k hrdince bájí.
|
host ::
RSS.