|
|
Bydlení v uvolněných objektech bývalých brněnských textilních továren
Sedláková, Anežka ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Disertační práce se zaměřila na bydlení jako vybraný způsob konverze uvolněných továren. Historie, jíž byla věnována pozornost v první části, potvrdila výtěžnost industriální minulosti města Brna pro další využití. Dále byly analyzovány formy hromadného bydlení 20. století, zvláště bydlení loftové, aby bylo možné charakterizovat výhledové obývání vytipovaných továren. Nakonec bylo soudobé bydlení posuzováno ze tří specifických hledisek, která pomohla stanovit cestu, jíž by se konverze brněnských textilních továren mohla ubírat.
|
|
|
Revitalizace areálu bývalých Baťových závodů ve Zlíně
Horníčková, Nela ; Lindner, Milan (vedoucí práce) ; Zelený, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice památkové ochrany, asanaci a konzervaci industriálních nemovitých kulturních památek. V teoretické části je zevrubně popsána teorie související s probíraným tématem, která je relevantní pro pochopení příkladu v praktické části. Konkrétně je pak práce v praktické části zaměřena na nové využití továren v bývalém areálu Svitu ve Zlíně, na proměnu funkce areálu od jeho založení až po současné využití. A to s ohledem na to, aby odpovídal potřebám současných obyvatel Zlína, ale také aby byl při jeho využití, v zájmu kulturního dědictví, kladen důraz na zachování baťovského odkazu a atmosféry závodů, které k tomuto krajskému městu zajisté patří.
|
|
|
Industrializace Sovětského svazu ve 30. letech 20. století
Šafránek, Patrik ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se zabývá industrializací Sovětského svazu ve 30. letech 20. století a snaží se zhodnotit její ekonomické a sociální výsledky. Důraz je kladen především na první pětiletý plán, který probíhal v letech 1929 -- 1932. Teoretická část práce se věnuje centrálně plánované ekonomice a teorii totalitarismu. Zde jsem dospěl k závěru, že direktivní hospodářství je nevhodné jako dlouhodobá forma organizace výroby společnosti. Hlavní hypotézou práce je, že rozsáhlé investice do těžkého průmyslu způsobily kvantitativní nárůst národohospodářských ukazatelů, což bylo doprovázeno snížením životní úrovně většiny obyvatel Sovětského svazu. Tuto hypotézu se podařilo částečně prokázat jako pravdivou i přesto, že průměrná spotřeba na obyvatele v průběhu sledovaného období rostla. Mezi základní faktory poklesu životního standardu patřilo omezení osobní svobody související s vytvořením totalitního režimu, zavedení systému vnitřních pasů a nucená kolektivizace sovětského zemědělství.
|
|
| |
|
|
Hlavní trendy průmyslové výroby v postindustriálním období a jejich geografické aspekty (implementace do výuky zeměpisu na ZŠ)
LÝSENKO-CHVÍLOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá problematikou geografie průmyslu v postindustriálním období. Zaměřuje se na vývoj světové ekonomiky v tomto období s důrazem na průmyslovou výrobu. Na základě poznatků o transformaci průmyslu jsou identifikovány hlavní trendy průmyslové výroby po roce 1989. Z těchto trendů jsou potom vybrány ty, které jsou natolik významné, že je autorka implementovala do praktické části diplomové práce. Po podrobné analýze již dostupných výukových materiálů pro ZŠ, byly vytvořeny nové výukové materiály dle aktuálních trendů v průmyslové výrobě. Tyto materiály jsou zpracovány formou výukového textu, pracovních listů a digitálního výukového materiálu pro interaktivní tabule, které jsou určeny pro výuku geografie postindustriálního průmyslu na základních školách.
|
|
|
Průmyslový sektor v Číně - současný stav, problémy a perspektivy
Abrahám, Miroslav ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na průmyslový sektor čínské ekonomiky, který je důležitý z hlediska svého výkonu také pro zahraniční svět. První kapitola je věnována liberalizačním procesům a počátkům industrializace po roce 1978. Vstupem do WTO v roce 2001 začíná a rokem 2010 končí druhá kapitola, která klade důraz na rozvoj průmyslu z hlediska pětiletých plánů, statistik a aktuálních trendů ve vztahu k domácímu i zahraničnímu trhu. Úkolem poslední kapitoly je nastínit předpoklady budoucího vývoje sekundárního sektoru s ohledem na probíhající a nově započatá směrování čínské ekonomiky.
|
|
|
Fenomén peronismu v Argentině - politické, ekonomické a sociální aspekty
Trsková, Lucie ; Vilímková, Olga (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
Tato práce se věnuje politickým a socio-ekonomickým aspektům perónismu v Argentině. Mapuje její vývoj a proměny od první vlády Juana Dominga Peróna v roce 1946 až po současnost. Cílem práce je zmapovat, popsat a porovnat jednotlivé etapy perónismu a definovat to, proč je perónismus v Argentině stále tak politicky přitažlivý i 37 let od smrti jeho stvořitele. Práce je členěna do osmi kapitol, z čehož první klasifikuje perónismus, dle definic jednotlivých odborníků. Druhá až pátá kapitola se věnuje třem vládám Perón a proměnám perónismu po skončení jeho druhé etapy u moci. Šestá a sedmá kapitola se zabývá vládou Carlose Menema a politicko- hospodářskou situací v zemi. Sedmá kapitola zahrnuje také zhodnocení dosavadního vývoje perónismu a jeho proměn. Osmá kapitola je věnována zatím poslednímu perónistickému prezidentskému páru Cristině a Néstorovi Kirchnerovi.
|
|
|
Komparace asijských nově industrializovaných zemí I. a II. generace
Pavlů, Zuzana ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Komparace asijských nově industrializovaných zemí I. a II. generace" mapuje vývoj asijských nově industrializovaných od počátku jejich zázračného růstu po současnoust. Přitom zvláštní pozornost je věnována období do r. 1997, kdy v těchto zemích proběhly rozsáhlé strukturální změny, a důraz je kladen též na jejich významně proexportní orientaci. Prostor je dán též představení asijských nově industrializovaných zemí dvou generací v demografických, geografických a některých dalších charakteristikách, jakož i základnímu uvedení do problematiky. Práce rovněž obsahuje krátký exkurz týkající se asijské krizi a pokrizovému období. Cílem práce je pak vymezení společných znaků, případně odlišností mezi generacemi jako celky i mezi zeměmi v rámci jednotlivých generací.
|
|
|
Hospodářský vývoj Argentiny za vlády J.D. Peróna 1946 - 1955
Holas, Petr ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato práce se věnuje období necelých deseti let první vlády Juana Dominga Peróna, kdy byly položeny základy peronistického hnutí, k jehož odkazu se hlásí významná část argentinského politického spektra dodnes. Toto období představuje zásadní zlom v argentinských dějinách jak z hlediska politického, tak socio-ekonomického. Práce je rozčleněna do čtyř velkých kapitol. První z nich nastiňuje stav argentinské společnosti a hospodářství v kontextu mezinárodní situace před Perónovým nástupem do funkce prezidenta. Další tři kapitoly se již zabývají přímo obdobím Perónovy vlády. První z nich se věnuje třem základním fundamentům peronistické hospodářské politiky počátečního období, mezi které patřily ekonomický nacionalismus a etatismus, překotná industrializace a především politika masivního přerozdělování. Druhá kapitola analyzuje socio-ekonomickými aspekty peronistické ústavní reformy z roku 1949, hospodářský vývoj v závěru Perónova prvního mandátu a vývoj v zemědělském sektoru v jeho průběhu. Závěrečná kapitola pak rozebírá změny v hospodářské politice během Perónova druhého prezidentského mandátu a příčiny Perónova pádu.
|
|
|
Ekonomické důsledky odsunu sudetských Němců z Uničova
Horáček, Michal ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tato práce si klade za cíl zanalyzovat dopad nuceného vystěhování německého obyvatelstva z města Uničova a jeho nejbližšího okolí. Autor nehodlá podrobně rozebírat stále otevřenou otázku Benešových dekretů, pouze na příkladu moravského maloměsta ilustrovat jejich dopad. Ve stručnosti nastíní historii německo-českého osídlení od přemyslovských dob po založení ČSR, následně pro porovnání s dalším vývojem podrobněji popíše stav ekonomiky, sociální sféry a národnostních interakcí mezi válkami a za německé okupace. Stěžejním tématem je Uničov v prvních 5 letech po Druhé světové válce, politická situace, otázky odsunu a znovuosídlení regionu Čechy z blízkého okolí, vzdálenějších částí ČSR i ukrajinské Volyně, změny v zemědělství, průmyslu a živnostenském sektoru. Všech těchto témat se pak dotýká politický přerod po únoru 1948. Práce je založena na starších studiích místních historiků, vlastního bádání v olomouckém okresním archivu, dokumentech z pozůstalosti a na vzpomínkách dosud žijících pamětníků.
|
host ::
RSS.