|
|
The role of transcriptional factor Tcf7l1 and Wnt/β-catenin signaling pathway during differentiation of the head ectoderm.
Mašek, Jan ; Kozmik, Zbyněk (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent) ; Procházka, Jan (oponent)
Jedním z klíčových momentů v evoluci obratlovců bylo bezpochyby rozrůznění funkcí hlavového ektodermu. Genové regulační sítě využívané během tohoto procesu, jsou tvořeny množstvím genů jejichž exprese je spouštěna, a dále modulována pomocí signalizačních drah Wnt, FGF a BMP. K tomu je třeba přičíst i vliv signalizace Wnt/β-kateninu a jejích antagonistů přítomných v rostrální části hlavového ektodermu, kteří jsou klíčoví pro regionalizaci tkání v rámci anterio-posteriorní osy embrya. Kombinace těchto faktorů umožnila diverzifikaci anteriorního ektodermu na anteriorní neurální val (ANV) a rostrální preplakodální oblast (PPO), zatímco v posteriornějším ektodermu vznikají působením signální dráhy Wnt buňky neurální lišty (NL) a posteriorní PPO. Přestože byl vliv signalizační dráhy Wnt/β-katenin detailně studován v kontextu vývoje ANV, PPO a NL u nesavčích modelových organizmů, její vliv na vývoj těchto tkání u savců je stále nejasný. Navíc bylo současných poznatků u savců dosaženo pomocí experimentálních zásahů na úrovni β-kateninu, v důsledku čehož zůstává úloha transkripčních faktorů z rodiny Tcf/Lef v těchto procesech takřka neznámá. Z těchto důvodů jsme se rozhodli sudovat transkripční represor Tcf7l1, který je členem rodiny Tcf/Lef a vyznačuje se schopností potlačovat genovou expresi i za...
|
|
|
Produkce a vývoj haploidních embryí myši
Jettmarová, Dominika ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Petelák, Aleš (oponent)
Přehledová bakalářská práce se zabývá dosavadními poznatky o haploidních embryích, určených pro derivaci haploidních embryonálních kmenových buněk. Hlavním tématem literární rešerše jsou metody produkce haploidních blastocyst laboratorní myši (Mus musculus) a zvláštnosti jejich vývoje. Haploidní blastocysty mohou být připraveny parthenogeneticky, gynogeneticky nebo androgeneticky. Vývoj haploidních embryí bývá zřetelně odlišný od vývoje diploidních embryí. Dělení blastomer jsou zpožděna v řádu hodin a úspěšnost dosažení stádia blastocysty je nízká. Příčinou narušeného vývoje haploidních embryí by mohla být nedostatečná aktivace a/nebo nestandardní genová exprese. Navazující práce, využívající monitorovací systém Primo Vision, je přiblížena v experimentální části. Znalost tématu je zásadní pro zefektivnění produkce haploidních blastocyst a odvození stabilních linií haploidních embryonálních kmenových buněk pro další biologický a medicínský výzkum. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Právní aspekty výzkumu kmenových buněk
Šolc, Martin ; Elischer, David (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá problematikou právních aspektů výzkumu kmenových buněk se zvláštním důrazem na používání embryonálních kmenových buněk, se kterým je spojena většina etických a právních kontroverzí. Nejprve jsou představeny biologické a etické aspekty tématu potřebné pro jeho pochopení. Dále práce rozebírá související právní úpravu na všech úrovních relevantních pro výzkum prováděný na území České republiky. Na mezinárodněprávní úrovni se zaměřuje především na systém ochrany lidských práv Rady Evropy. Dále práce pokračuje přehledem regulace v primárním i sekundárním právu Evropské unie. V závěrečných dvou kapitolách je představena česká právní úprava na ústavní i zákonné úrovni, která je následně hodnocena v evropském kontextu jako středně permisivní a poměrně zdařilá. Její největší slabinou je absence diskuse o předmětné materii v české veřejnosti.
|
|
|
Role of Nkx2.5 on development and electrophysiology of the mouse heart
Hámor, Peter ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
Vliv dávkování genu Nkx2.5 na vývoj a elektrofyziologii srdce u myši Praha 2015 Bc. Peter Hámor ABSTRAKT Cieľom tejto práce je skúmanie vplyvu dávkovania génu Nkx2.5 na elektrofyziológiu srdca myší v prenatálnom období vývoja, v ktorom dochádza ku skolabovaniu jeho fyziologických funkcií. Hlavnou úlohou je hľadanie rozdielov vo vedení elektrického vzruchu v srdci myších embryí v závislosti na ich genotype. Bola na to použitá špecifická metóda snímania prechodu elektrického vzruchu myokardom, tzv. optické mapovanie. Vďaka tejto metóde bolo možné vytvoriť obrázky a videá zachytávajúce prechod elektrického impulzu srdcom, s označením začiatku a smerovania jeho vedenia. Z výstupov týchto snímaní, optických máp, sú určené prípadné anomálie a výchylky v porovnaní s normálnou funkciou srdca. Práca sa zameriava na expresiu transkripčného faktoru Nkx2.5 a s ním súvisiacich regulačných prvkov, ktoré sa podieľajú na správnom formovaní a fyziológii srdca do obdobia vývoja približne 9,5 dní post coitum (d.p.c). Jedinci v tomto vývojovom štádiu boli opticky mapovaní a porovnávaní na základe ich genotypu - homozygotne nemutantné, heterozygotné a homozygotne mutantné myšie embryá vykazovali určité podobné vlastnosti, kým v niektorých sa dramaticky líšili. Keďže táto práca je jedna z mála, ktorá detailne skúma optické mapy...
|
|
|
Trestněprávní aspekty asistované reprodukce
Paták, Milan ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Pojem asistovaná reprodukce patří mezi živě diskutovaná témata v odborné i laické veřejnosti. Nové vědecké objevy na poli biologie a medicíny, jakož i využívání metod a postupů, které umožňují vznik nového života, s sebou přináší řadu nejen právních otázek. Cílem práce je poskytnout ucelený přehled trestněprávních vztahů, které mohou při poskytování asistované reprodukce vznikat. Práce zkoumá, zda současná právní úprava zaručuje dostatečnou ochranu vztahům, zájmům a hodnotám chráněným trestním zákoníkem. V rámci analýzy trestných činů se práce zabývá otázkou potřebnosti trestní represe a uvádí návrhy de lege ferenda. Práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola se člení na dvě části. První část definuje pojem asistovaná reprodukce, popisuje historický přehled událostí, které současnému pojetí pojmu předcházely, a vysvětluje základní medicínskou terminologii vztahující se k vybranému tématu. Část druhá prezentuje jednotlivé základní zásady, na kterých je právní úprava v České republice vybudována a obsahuje výčet relevantních právních pramenů. Druhá kapitola stručně charakterizuje odvětví trestního a medicínského práva a objasňuje jejich vzájemný vztah. Třetí kapitola se týká základních podmínek vzniku trestní odpovědnosti a zmiňuje základní typologii možných pachatelů. Čtvrtá kapitola obsáhle analyzuje...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o těhotnou ženu po asistované reprodukci
BUDÍNOVÁ, Michala
Bakalářská práce se zabývá problematikou neplodnosti a zároveň péčí porodní asistentky o těhotnou ženu po asistované reprodukci. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsou nejprve definovány pojmy neplodnost, fertilita a sterilita. Jelikož je neplodnost vždy diagnózou páru je v práci popisována anatomie ženy i muže. Následně se práce zaměřuje na problematiku neplodnosti, tedy na asistovanou reprodukci. Jaké jsou metody, rizika a financování asistované reprodukce. Mezi nejčastěji využívané metody asistované reprodukce patří Umělá inseminace a In vitro fertilizace. Asistovaná reprodukce je oborem medicíny, který pracuje mimo tělo člověka se spermiemi, vajíčky a embryi, a to s cílem otěhotnění ženy. Tyto metody nesou s sebou i určitá rizika, která jsou v práci také popisována. Teoretická část je uzavřena popisem péče porodní asistentky o těhotnou ženu po asistované reprodukci, kde je zdůrazňována edukace porodní asistentky a pojem ošetřovatelství. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika v péči o těhotnou ženu po asistované reprodukci. Byly položeny tři výzkumné otázky: Jaká je ošetřovatelská péče o těhotnou ženu po asistované reprodukci z pohledu těhotných žen? Jaká je spokojenost žen s ošetřovatelskou péčí po asistované reprodukci? Jaká jsou specifika prožívání těhotenství žen po asistované reprodukci? K výzkumu bylo použito kvalitativní výzkumné šetření a sběr dat probíhal pomocí individuálních rozhovorů. Podkladem k rozhovoru bylo 13 předem připravených otázek z toho 4 otázky identifikační. Výzkumný soubor tvořilo osm respondentek. Rozhovory se ženami probíhaly na klidných, předem určených místech. Před samotným rozhovorem byla respondentkám předložena písemná Žádost o souhlas ke spolupráci, ve kterých byly seznámeny s účelem výzkumu a zachováním anonymity (viz příloha 2). Tuto žádost všech osm respondentek před samotným rozhovorem podepsalo. Rozhovory byly průběžně zapisovány, následně analyzovány a na základě získaných odpovědí od respondentek členěny do hlavních kategorií a jejich podkategorií pomocí barvení textu. Jehož cílem bylo zjistit jednotlivé shody v názorech oslovených těhotných žen po asistované reprodukci. První kategorie zkoumala problematiku asistované reprodukce a byla členěna do desíti podkategorií, které se zabývaly důvody podstupování asistované reprodukce, metodami asistované reprodukce, prostředím centra asistované reprodukce, personálem centra asistované reprodukce, prožíváním asistované reprodukce před otěhotněním, prožíváním těhotenství po asistované reprodukci, životosprávou v těhotenství po asistované reprodukci, komplikacemi během těhotenství, názory na finanční zatížení klientů a informovaností o asistované reprodukci. Ve výsledcích výzkumu bylo poukázáno na životosprávu ženy po asistované reprodukci, kde trendem aktivit byla jóga, ale zároveň omezování aktivit a pracovní neschopnost již od počátku těhotenství. Nejčastěji podstoupenou metodou v problematice neplodnosti je IVF. Kde se jedná o vysoké finanční zatížení. Bakalářská práce poukázala na to, že ženy, které podstoupily asistovanou reprodukci prožívají strach. Nejčastěji strach z potratu. A také, že se nejedná jen o neplodnost ze strany ženy, ale i ze strany muže.
|
|
|
Etický pohled na preimplantační diagnostiku
ŠVECOVÁ, Zuzana
Tato bakalářská práce se zaměřuje na etické aspekty preimplantační diagnostiky. Reprodukční a fetální medicína prožívá v posledních letech rychlý vývoj, díky němuž nejsme schopni dohlédnout všech možných důsledků, které tento vývoj sebou může přinést. V práci je specifikována asistovaná reprodukce a její metody. Nedílnou součástí této problematiky jsou důvody podstupování této léčby, vymezení statusu embrya a lidská důstojnost člověka před narozením. Stěžejní částí je etické zhodnocení preimplantační diagnostiky, která souvisí s její právní kvalifikací. Metodou pro vypracování práce je studium relevantní literatury především z oblasti zdravotnické etiky. Jejím studiem jsem dospěla k závěru, že preimplantační diagnostika jako metoda vedoucí k selekci embryí za účelem narození zdravých dětí je z mnoha důvodů zcela nepřípustná.
|
|
|
Genome reprogramming during the first cell cycle of embryonic development
Barnetová, Irena ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Strejček, František (oponent)
Spermie obsahuje vysoce kompaktní genom. Tato kompaktnost je zprostředkována protaminy. Během oplození jsou protaminy spermie nahrazeny histony z cytoplazmy oocytu. Vedle výměny proteinů nastává i epigenetická remodelace. Mezi nejvíce studované epigenetické remodelace patří aktivní demetylace paternálního prvojádra. Tento jev byl pozorován u některých savců (myš, krysa, opice). Naopak u jiných druhů savců (ovce) aktivní demetylace prokázána nebyla. U některých druhů byly dokonce pozorovány obě varianty (prase, člověk, koza, králík). Práce se zaměřuje na modelový druh prasete a pokouší se objasnit důvody rozporuplných výsledků aktivní demetylace paternálního prvojádra pozorovaných u prasete. V této práci byly prověřeny tři možné faktory - technika produkce embryí, faktory spermie a kvalita oocytů. V první části práce byly porovnány zygoty vytvořené pomocí IVF (klasické in vitro oplození) a ICSI (intracytoplazmatická injekce spermie). Epigenetická remodelace prvojader byla analyzována pomocí nepřímé imunofluorescence. Mezi zygotami nebyl pozorován žádný signifikantní rozdíl. Paternální genom nepodléhal aktivní demetylaci ani v jednom typu embryí. Značení pomocí anti-H3/K9-me2 (dimetylace na lysinu 9 histonu 3) ukázalo pozitivní signál v obou prvojádrech přibližně v polovině případů. Druhá část práce...
|
|
|
Implementace nových poznatků do biologického vzdělávání na modelovém příkladu kmenových buněk
Petrová, Ivana ; Švecová, Milada (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Diplomová práce navazuje na práci bakalářskou. Hlavními cíli bakalářské práce bylo postihnout současné trendy ve tvorbě a využívání pluripotentních kmenových buněk a představit spektrum hlavních názorových proudů s ohledem na tvorbu a využívání pluripotentních kmenových buněk. Na tomto modelovém příkladu byla integrována přírodovědné a humanitní složky vzdělávání a pluripotentní kmenové buňky byly pojaty jako průřezové téma. Mezi cíle práce diplomové patří vytvoření presentace v programu PowerPoint, jako výukového materiálu, který by studentům středních škol poskytl přehledné základní informace o možnostech tvorby a využívání pluripotentních kmenových buněk. Dále byla vytvořena didaktická hra s využitím modifikovaných materiálů evropského projektu PlayDecide. Pomocí této hry by si měli studenti osvojit základní poznatky týkající se pluripotentních kmenových buněk, vytvořit si svůj vlastní názor na tuto problematiku a etické otázky s ní spojené. Hra by měla studenty přivést dokonce i k tomu, aby byli schopni své názory obhájit a uvědomit si důsledky, které z jejich rozhodnutí vyplývají. Didaktická hra PlayDecide byla pilotně ověřena.
|
|
|
Somatická embryogeneze jehličnanů: popis strukturálního vývoje
Kadlecová, Marie ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Somatická embryogeneze je velmi důležitým nástrojem kultivace rostlin in vitro, proto se jí v poslední době zaslouženě věnuje náležité pozornosti. Celý proces somatické embryogeneze zahrnuje několik po sobě jdoucích kroků: indukce embryogenní kultury a její proliferace, zrání embryí (maturace), desikace, klíčení a následná přeměna embryí v mladé rostliny. Všechny tyto kroky bezprostředně ovlivňuje mnoho faktorů, jakými jsou například: výběr použitého explantátu, doba kultivace, fyzikální podmínky a z velké části hlavně složení média, na kterém jsou somatická embrya kultivována. Stále se objevují nové studie popisující možnosti zlepšení kultivačních podmínek, a tím posléze i kvalitu embryí. Důležitým předpokladem dalšího zlepšení kvality somatických embryí je znalost přesného kultivačního protokolu, tj. jaké koncentrace jsou látky obsažené v médiu, doba trvání jednotlivých kroků, použití nevhodnějšího výchozího explantátu atd. Další neméně důležitou věcí je dobrá znalost vývoje všech anatomických struktur vznikajících během embryogeneze. Jen tak bude možné se přiblížit bodu, kdy somatická embrya nebudou vznikat pouze v laboratoři, ale budou úspěšně využívána i v praxi. Předmětem této práce je shrnutí dosavadních poznatků o vývoji anatomických struktur vznikajících během somatické embryogeneze. V...
|
host ::
RSS.