|
|
Svoboda umělecké tvorby a svoboda projevu v kontextu evropské ochrany lidských práv
Sýkorová, Eliška ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Cílem této práce je analýza pojetí svobody umělecké tvorby a uměleckého projevu v právu Evropské unie, zejména její vyjádření v primárním právu a v judikatuře Soudního dvora EU (ESD). Jelikož je interpretace základních lidských práv a svobod v právu EU do značné míry založena na ústavních tradicích členských států a na koncepci těchto práv v rámci systému Rady Evropy, věnuje se tato práce rovněž postavení svobody uměleckého projevu v ústavách členských států a v evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a svobod (EÚLP), interpretované Evropským soudem pro lidská práva (ESLP). Zatímco judikatura ESD k tomuto tématu je velmi fragmentární, judikatura ESLP, kterou bere ESD systematicky v potaz, je rozsáhlejší a umožňuje zkoumat teoretické pojetí problematiky svobody uměleckého projevu v evropském prostoru a vývoj tohoto pojetí v čase. Základní metodou zkoumání této problematiky je studium relevantních právních pramenů, judikatury ESD a ESLP, Ústavního soudu ČR i zahraničních soudů a české i zahraniční sekundární literatury a komparace těchto zdrojů. Práce sestává z pěti kapitol. První kapitola se zabývá problémem definice samotného objektu svobody uměleckého projevu, tedy vymezením, co je umění. Za tímto účelem jsou analyzovány mimoprávní texty teoretiků umění a estetiky. Druhá kapitola pojednává o...
|
|
|
Limity svobody projevu ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva
Kovářová, Veronika ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Resumé Limity svobody projevu ve světle judikatury Evropského Soudu pro lidská práva Tato práce pojednává o svobodě projevu a jejích přípustných limitech tak, jak tyto hranice deklaruje Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") v článku 10. Svoboda projevu je každému garantována. Nicméně svoboda projevu není absolutní, omezování svobody projevu prostřednictvím zásahů vnitrostátních orgánů do svobod jednotlivce je možné za splnění přítomnosti některého z ospravedlnitelných cílů dle odstavce 2 článku 10, při současném užití tzv. testu legality, legitimity a proporcionality. Čili jinými slovy, opatření užité vůči osobě musí být stanoveno zákonnou normou, musí sledovat dosažení legitimního cíle a musí být nezbytné v demokratické společnosti. Tento test Evropský soudu pro lidská práva (dále jen "Soud") aplikuje vždy, když shledá zásah do svobody projevu přítomným. Tato práce se zaměřuje na judikaturu Soudu ve věcech stížností pro porušení svobody projevu s ohledem na posuzování přípustnosti užití legitimních limitačních klauzulí ze strany vnitrostátních orgánů aplikujících právo. Struktura obsahu této práce věcně odpovídá skladbě článku 10 odstavce 2 Úmluvy, co se týče zajištění cílů dosažených omezením podle okruhů ospravedlnitelných důvodů zásahů do svobody projevu. Mezi tyto...
|
|
|
Hranice svobody slova v liberální demokracii
Zícha, Lukáš ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Autor si v této práci klade za cíl vytvořit obecný hodnotící politicko-filosofický princip omezení svobody projevu v liberální demokracii, jenž by mohl při rozhodování v konkrétních případech pomoci určit, zda je daný projev stále možné (nutné) tolerovat, či zda už svým obsahem či formou překročil mez únosnosti, a je tedy nezbytné jej omezit. Práce se nejprve věnuje funkcím, jež svoboda projevu ve společnosti plní a přibližuje její význam v historii Evropy počínaje starověkým Řeckem. Dále jsou představeny možné přístupy politické filosofie k jejímu omezení a následně identifikovány dva, jež jsou relevantní pro současnou západní liberální demokracii. Těmito přístupy jsou princip ublížení J. S. Milla a princip obtěžování J. Feinberga. Po jejich detailním rozboru je vytvořen jednotný hodnotící princip, na jehož základě lze posuzovat konkrétní případy v praxi. Výsledný politicko-filosofický princip je následně aplikován na případ rozpuštění Dělnické strany Nejvyšším správním soudem. Autor podrobně přibližuje politickou činnost strany i samotnou metodu, podle níž soud došel ke svému závěru. Obě metody, politicko-filosofickou i právní, následně porovná a zdůrazní podobnosti i rozdíly. V obou případech je činnost Dělnické strany jednoznačně vyhodnocena tak, že je neslučitelná s hodnotami liberální...
|
|
|
Mediální legislativa, média a svoboda slova ve Venezuele za vlády Huga Cháveze
Němcová, Anna ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Tato práce se zabývá venezuelskou mediální legislativou, jejími změnami po neúspěšném pokusu o státní převrat roku 2002 a možnými dopady na svobodu vyjadřování. Popisuje strukturu vlastnictví mediálních organizací ve Venezuele a snaží se blíže pochopit principy samotného fungování venezuelských médií. Stručně se také zabývá socioekonomickou situací země a zákony, které byly schváleny za vlády Huga Cháveze. Část práce je věnována vztahu venezuelského prezidenta k médiím a vytváření jeho mediálního obrazu. Poměrně detailně je pak analyzován pokus o státní převrat roku 2002, při kterém sehrála soukromá média hlavní roli. V této části práce je věnována pozornost mediálnímu zachycení této kritické události moderních dějin. Souvisejícím tématem je pak kapitola, která odkrývá americké financování venezuelských novinářů a mediálních organizací. V neposlední řadě jsou vyvrácena některá tvrzení západních médií a "hlídacích psů" demokracie o nedemokratickém postavení médií ve Venezuele.
|
|
|
Soukromoprávní hranice svobody projevu v médiích se zřetelem na judikaturu: srovnání české a německé právní úpravy
Kočicová, Věra ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
v českém jazyce Účelem mé práce je analyzovat soukromoprávní hranice svobody projevu v médiích, a to se zřetelem na judikaturu. Práce je zaměřena na hranice svobody projevu ve vztahu k fyzickým osobám. Zvláštní důraz je kladen na komparativní metodu, neboť si práce určila za cíl srovnat právní úpravu českou a německou. Pokusila jsem se v ní zhodnotit, do jaké míry se obě právní úpravy překrývají, co je jim společné a v čem se naopak liší, případně do jaké míry se mohou právní řády vzájemně inspirovat. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, vedle nich obsahuje ještě úvod a závěr. První kapitola se skládá ze dvou částí. V první části jsou popsána média, jejich základní vymezení a charakteristika, včetně jejich úlohy a funkce v judikatuře soudů. Druhá část pojednává o vymezení, ústavním zakotvení a systematice "komunikačních" základních práv a svobod - svobodě projevu, právu na informace a svobodě tisku (médií). Druhá kapitola se zaměřuje na ochranu osobnosti v mediálním kontextu. V první části je přiblížen její význam a ústavní zakotvení, ve druhé jsou pak charakterizována jednotlivá dílčí osobnostní práva, ve třetí části je pojednáno o postmortální ochraně osobnosti. Ve třetí kapitole jsou vymezena kritéria, která by měla být zohledněna při vyvažování práv v případě kolize svobody projevu s...
|
|
|
Svoboda náboženského vyznání v kontextu evropského a mezinárodního práva
Bartoň, Daniel ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Machalová, Tatiana (oponent)
Tato doktorská disertační práce pojednává o vybraných aspektech svobody náboženství v Evropě. Jejím cílem je představit právní rámec, ve kterém se náboženská svoboda vysky- tuje, a zasadit tuto d·ležitou svobodu do širšího kulturního, náboženského a lidskopráv- ního kontextu. D·sledná kontextualizace, zd·razňovaná v pr·běhu celé práce, vychází z předpokladu, že není možné vyextrahovat čistě právní koncept náboženské svobody, který by nebyl ovlivněn společenskými, právními, kulturními a náboženskými kontexty jeho au- tor·; ve skutečnosti je chápání náboženské svobody každého člověka zakořeněno v jeho kultuře, náboženství a životní zkušenosti. Tento závěr by však neměl vést k naprostému skepticismu ohledně porozumění nábožen- ské svobodě a ohledně možnosti její celosvětové ochrany. Právě naopak, měl by motivovat každého interpreta a zákonodárce v oblasti náboženské svobody ke studiu rozličných po- rozumění všech osob dotčených v konkrétním případě nebo v určité situaci. Po d·kladném studiu všech nárok· vycházejících z náboženské svobody a po zohlednění všech dalších práv, princip· a zájm· vyskytujících se v daném případu či situaci, by mělo být podstatně jednoduší činit spravedlivější rozhodnutí, než by tomu bylo bez zohlednění zmíněných po- rozumění a kontext·. Cesta této disertační práce skrze...
|
|
|
Ochrana osobnosti v médiích s přihlédnutím k judikatuře
Kozic, Juraj ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce pojednává o ochraně osobnosti člověka před neoprávněnými zásahy prostřednictvím médií. Toto téma je v dnešní informační společnosti nanejvýš aktuální. Cílem práce je poskytnout čtenáři základní informace o této problematice. Jádro práce tvoří zejména vymezení dvou základních lidských práv, konkrétně svobody projevu a práva na ochranu osobnosti. V praxi často dochází k jejich vzájemné kolizi, a proto se práce zaměřuje na proces jejich vzájemného vyvažování. Důraz je kladen zejména na vymezení kritérií, kterými se soudy řídí při rozhodování konkrétních případů s cílem přijmout nezávislé a spravedlivé rozhodnuti, a nalézt tak vzájemné hranice mezi ochranou osobnosti a svobodou projevu. Z tohoto důvodu je v práci věnována zvláštní pozornost rozhodovací činnosti soudů obecných, Ústavního soudu a také Evropského soudu pro lidská práva. Další významnou část práce tvoří popis právních prostředků, které má osoba dotčená na svých osobnostních právech vůči médiím. Hlavní pozornost je věnována nástrojům občanského a mediálního práva. Diplomová práce je členěna na šest kapitol. První kapitola obsahuje úvod do výše zmíněné problematiky. Druhá kapitola pojednává o základech všeobecného osobnostního práva, jmenovitě o jeho pramenech, subjektech, předmětu, omezení a odpovědnosti...
|
|
|
Svoboda vyjadřování a cenzura na internetu a sociálních sítích
Reindl, Jan ; Čermák, Radim (vedoucí práce) ; Sova, Martin (oponent)
Tato práce se zaměřuje na svobodu vyjadřování a cenzuru na internetu a sociálních sítích. Jejím úkolem je zhodnotit současnou situaci cenzury, vysvětlit nejpoužívanější způsoby cenzury a omezování svobody vyjadřování, stejně jako možnosti jejího obcházení. Práce se zaměřuje na vývoj cenzury z hlediska posunu ze sféry nástroje státní kontroly nad tokem informací v rámci domácí sítě do podoby nástroje, jehož použití závisí z velké části na spolupráci soukromých společností. Dalšími body je pak zdůraznění anonymity na internetu jakožto nástroje pro svobodné vyjadřování, analýza současné situace a nastínění možného budoucího vývoje. Práce je strukturována do pěti kapitol, první slouží jako úvod do problematiky. Druhá potom popisuje metody cenzury internetu, třetí potom metody jejího obcházení. Čtvrtá kapitola se zabývá současnou situací v rámci role sociálních sítí a podobných služeb a zamýšlí se nad důsledky cenzury a možným budoucím vývojem. Pátá a poslední kapitola se věnuje výzkumu anonymních uživatelů internetu, kteří by jinak čelili cenzuře.
|
|
|
Svoboda projevu z pohledu EÚOLPS a její omezení
Sládková, Veronika ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Prygl, Pavel (oponent)
Právo na svobodu projevu bývá uváděno jako jedno z nejdůležitějších základních lidských práv, avšak navzdory zásadnímu významu existence tohoto práva a jeho nezbytnosti pro fungování kterékoli demokratické společnosti, není toto právo neomezitelné. Cílem této diplomové práce je zjistit hranice práva na svobodu projevu v systému Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která představuje jeden z nejvýznamnějších dokumentů ochrany základních lidských práv na mezinárodní úrovni. Výjimečná úloha práva na svobodný projev ve společnosti je prokázána jak rozborem teoretického kontextu svobody projevu v systému Úmluvy v teoretické části práce, tak i analýzou činnosti Evropského soudu pro lidská práva a jeho judikatury spojené s právem na svobodný projev v její praktické části.
|
|
|
Právo na internet
Lexová, Alžběta ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kobelková, Lucie (oponent)
Internet je jedním z fenoménů naší doby. Svým dosahem a rychlostí předčí jakékoli jiné médium na světě a navíc na rozdíl od ostatních médií aktivně zapojuje do tvorby zpráv samotné uživatele. Základní atributy Internetu z něj činí sílu, která stojí nad národními státy -- přesahuje národní hranice a nemá žádného přímého majitele -- a zároveň sílu, která je prakticky téměř neregulovatelná. Regulace Internetu zatím probíhá na národní úrovni, objevují se však pokusy se Internetu věnovat i na mezinárodní úrovni. OSN, především pak Rada pro lidská práva, se zabývá novým lidským právem -- právem na Internet. Tato práce mapuje snahu mezinárodního společenství o formulování práva na Internet jako lidského práva. Právo na Internet lze pojmout dvěma směry -- jako právo na přístup k obsahu publikovanému na Internetu a jako právo na technologii Internetu. Obě tyto dimenze tato práce sleduje a mapuje postoj mezinárodního společenství k jejich zapracování do katalogu lidských práv.
|
host ::
RSS.