|
| |
|
|
Studie fotovoltaických elektráren na jižní Moravě
Bařinka, David ; Jandová, Kristýna (oponent) ; Szendiuch, Ivan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je studií o budoucnosti fotovoltaických elektráren v České republice. Popisuje historii, skladbu, principy fotovoltaických elektráren a typy závad. Zaměření je především na budoucnost a recyklaci fotovoltaických elektráren a panelů. Závěr popisuje a vyhodnocuje vlastní průzkum zaměřený na provozovatele fotovoltaických elektráren.
|
|
|
Stavba v krajině – Winery
Koťová, Marie ; Menšíková, Naděžda (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Řešené území se nachází v malebné části Jihomoravského kraje v obci Strachotín. Zdejší prostředí přímo vybízí k vytvoření příjemného rekreačního prostoru. Proto jsem na území navrhla objekt vinařství s rekreačním ubytováním ve vinici a vodní muzeum se spirituálním prostorem umístěným vně vodní nádrže. Zastavěné území je navrženo na liniích dvou os. První osa je spojnice historické vinařské vesnice Pouzdřany, s nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů. Na této ose je umístěn objekt vinařství. Druhá osa vychází ze sousední vinařské vesnice Popice a směřuje na vodní nádrž Nové Mlýny střed a na kostel sv. Linharta, který z vody vyčnívá jako pozůstatek zatopené vesnice Mušov. Proto je na ose umístěno vodní muzeum a spirituální místo k zamyšlení. V průsečíku těchto dvou os je navržena rozhledna a hlavní parkovací plocha pro návštěvníky.
|
|
|
Ekologické souvislosti pohlavního rozmnožování
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním z nejzajímavějších biologických fenoménů. Dodnes se žádné teorii nepodařilo kompletně vysvětlit jeho široké rozšíření napříč eukaryotickými klady navzdory jeho výrazným nevýhodám (například dvojnásobné ceně sexu). Můžeme rozlišit tři okruhy přístupů k řešení tohoto problému - teorie molekulárně-biologické, genetické a ekologické. Poslední jmenované jsou dnes nejrozvinutější a předpokládá se, že právě mezi nimi leží odpověď na záhadu sexu. Většina teorií se navzájem nevylučuje a je možné je spojit, nebo mohou působit zároveň. Prostředí abioticky stálá a bez biotických interakcí (tj. homogenní) by podle teorií měla upřednostňovat druhy s nepohlavním způsobem množení, prostředí abioticky proměnlivá a s velkým množstvím biotických interakcí (tj. heterogenní) naopak druhy pohlavní. Podporou těchto domněnek je mimo jiné i fenomén přerušovaných rovnováh a řada jeho vysvětlení, například hypotéza plus ça change P. R. Sheldona, nebo teorie zamrzlé plasticity J. Flegra. V současnosti existuje velké množství empirických dat, která jsou s uvedenou tezí v souladu. Prostředí výrazně homogenní (zejména různá extrémní prostředí) zřejmě opravdu upřednostňují nepohlavní organismy - ať už primárně nepohlavní prokaryota, nebo sekundárně nepohlavní eukaryota. Naopak ve většině biotopů...
|
|
| |
|
|
Ovlivnění genetické diverzity rákosových porostů strukturou říčních systémů
Fuxová, Gabriela ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubátová, Barbora (oponent)
Řada rostlinných druhů je vázána na biotopy související s říčním prostředím nebo krajinou ovlivňovanou řekami. Říční systémy vytváří v ekosystémech významné lineární koridory a přímo nebo nepřímo ovlivňují rozšíření řady druhů v krajině. Nabízí se tak řada otázek ohledně šíření druhů v tomto prostředí. Jednou z možností, jak hledat odpovědi na tyto otázky, je využití molekulárních metod. Pomocí 10 mikrosatelitových jaderných primerů byla provedena analýza 202 vzorků rákosu obecného ze 60 populací České republiky. Tato analýza umožnila odhalit příbuzenské vztahy mezi jedinci, získat informace o prostorovém rozložení populací a šíření rákosu obecného. Phragmites australis tvoří jak monoklonální populace, tak populace tvořené z několika klonů. Byla odhalena závislost míry klonality na prostředí, ve kterém se populace nachází. Populace rostoucí na březích řek byly spíše monoklonální, rybniční polyklonální. Jednotlivé populace vykazují vysoký stupeň izolovanosti. Nejvyšší procento variability bylo vysvětleno na mezipopulační úrovni, což je běžné u druhů lehce šiřitelných větrem. Dochází ke komunikaci mezi populacemi, ve větší míře na krátké vzdálenosti. Mezi populacemi byl nalezen důkaz vegetativního šíření na krátké vzdálenosti, mnohem častěji ale dochází ke generativnímu šíření. K šíření na velké vzdálenosti...
|
|
|
Terénní cvičení se zaměřením na půdní biologii
Dufek, Dominik ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Tato práce didakticky zpracovává tři náměty terénních cvičení pro žáky základních škol a studenty nižších ročníků víceletých gymnázií. Dvě popisované lokality pro konání terénní výuky se nacházejí přímo na území hlavního města Prahy (Prokopské údolí, Meandry Botiče) a třetí lokalita leží 30 km jižně od Prahy (Medník). Všechna terénní cvičení jsou zaměřena na půdu, půdní biologii a ekologii těchto zvolených lokalit. Při práci v terénu studenti uplatňují činnostní výuku a výsledky úkolů zaznamenávají do pracovních listů. V první polovině práce v rámci literárního přehledu je popsána charakteristika zvolených lokalit, stručný popis půd a živé složky půd a vybrané metody studia půdních ekosystémů. Literární přehled uzavírá obecná charakteristika terénní výuky jako organizační formy vyučování, její cíle, metody a organizace. Vlastním výstupem celé práce je návrh tří terénních cvičení a metodický materiál pro učitele. Kapitola výsledky hodnotí všechny úlohy z pracovních listů a průběh dvou terénních cvičení, která autor ověřil ve školní praxi. Na konci práce v přílohách jsou umístěny pracovní listy pro studenty, jejich autorské řešení a dotazníky.
|
|
|
Phylogenetic, morphological and ecological context of microevolution in pennate diatoms
Veselá, Jana ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Řeháková, Klára (oponent) ; Vanormelingen, Pieter (oponent)
Vizuální zhodnocení nespojitostí v morfologických znacích rozsivkových buněk je široce využíváno v objevování a vymezování druhů rozsivek. Multidisciplinární přístup v taxonomii rozsivek na úrovni druhů však objevil skrytou diverzitu v rámci tradičních morfologicky definovaných druhů. Tato práce tudíž zkoumala přírodní a klonální populace rozsivek různými tradičními a moderními přístupy, aby bylo možné posoudit diverzitu, ekologii a rozšíření rozsivkových druhů. Ačkoli detailní studium přírodních vzorků rozsivek bylo znesnadněno nejasnými morfologickými hranicemi mezi tradičními druhy, rozpoznaná diverzita byla poměrně vysoká a byl dokonce popsán nový druh rozsivky za využití morfologického druhového konceptu. Mnohorozměrné statistické analýzy ukázaly, že variabilita přírodních populací tradičních morfologicky definovaných druhů odráží v rámci regionu rozdíly především v lokálních podmínkách prostředí a v heterogenitě mikrobiotopů. Jelikož každý morfologicky definovaný rozsivkový druh je nejspíše komplexem druhů, v této práci byla zkoumána morfologická diverzita, genetická variabilita a/nebo reprodukční kompatibilita monoklonálních kultur v rámci dvou modelových tradičních druhů. Přestože izolované kmeny rozsivek byly kultivované ve stálých podmínkách, morfologická variabilita buněk byla relativně...
|
|
|
Socialita a ekologie zemních veverek tribu Marmotini.
Matějů, Jan ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent) ; Zima, Jan (oponent)
disertační práce Autor: Jan Matějů Název: Socialita a ekologie zemních veverek tribu Marmotini Zemní veverky (triby Marmotini a Xerini) tvoří parafyletickou skupinu hlodavců čeledi Sciuridae, pro něž je typický semi-fossoriální způsob života v otevřeném prostředí. Zemní veverky mají relativně podobný způsob života, rozmnožují se obvykle jednou ročně, mají výhradně denní aktivitu a jsou omnivorní. Naopak výrazně odlišná je jejich socialita. To činí tuto skupinu ideálním modelem pro testování ekologických hypotéz spjatých s evolucí sociality. Právě vztah sociality a velikostního pohlavního dimorfismu, respektive sociality a velikosti mozku u zemních veverek je řešen v první část disertační práce. Nejprve jsme na základě předpokladu, že s odlišnou úrovní sociality je spojena i odlišná intenzita pohlavního výběru působící na samce, testovali vliv sociality na velikostní pohlavní dimorfismus. Zároveň jsme zjišťovali přítomnost závislosti mezi tělesnou velikostí a mírou velikostního pohlavního dimorfismu - tzv. Renschovo pravidlo. Dále jsme testovali hypotézu "sociálního mozku", tj. zda úroveň sociality ovlivňuje relativní a absolutní velikost mozku zemních veverek. Dle předpokladů by relativní velikost mozku měla být větší u druhů, kde existují dlouhodobé pevné sociální vazby než u druhů samotářských....
|
|
|
Zelenání politických stran: adopce environmentální politiky parlamentními stranami v ČR
Sálová, Anna ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut politologických studií Mgr. Anna Sálová ZELENÁNÍ POLITICKÝCH STRAN - ADOPCE ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKY PARLAMENTNÍMI STRANAMI V ČESKÉ REPUBLICE Rigorózní práce Praha 2012 Autor práce: Mgr. Anna Sálová Konzultant práce: Prof. Dr. Miroslav Novák Rok obhajoby: 2012 Bibliografický záznam: SÁLOVÁ, A., Zelenání politických stran - Adopce environmentální politiky parlamentními stranami v ČR, Rigorózní práce, Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Konzultant rigorózní práce Prof. Dr., Miroslav Novák, Praha 2012, 169 s. Anotace: Rigorózní práce "Zelenání politických stran - Adopce environmentální politiky parlamentními stranami v České republice" se zabývá fenoménem zelenání univerzalistických politických stran ve smyslu jejich postupné adopce environmentální politiky do volebních programů. Objektem zkoumání jsou programy českých parlamentních stran podle výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v červnu 2010. Problematika je zkoumána z kvantitativního i kvalitativního komparativního hlediska, snaží se odhalit trendy v přijímání environmentální politiky do programových dokumentů a popsat jednotlivé postoje českých parlamentních stran k zelenému programu. Práce dále zkoumá vztah této programové změny k...
|
host ::
RSS.