|
|
Výkon rodičovské zodpovědnosti
SULZEROVÁ, Kateřina
Výkon rodičovské zodpovědnosti je souhrnem práv a povinností obou rodičů spočívající v péči o nezletilé dítě. Toto téma nese název dřívější právní úpravy (1998-2014). Aktuální právní úprava uvádí pojem "rodičovská odpovědnost", proto se zde budou objevovat oba výrazy, z důvodu použití převážně aktuálních zdrojů. Cílem této bakalářské práce je co nejsrozumitelněji popsat a seznámit čtenáře s problematikou výkonu rodičovské zodpovědnosti. Tato práce je čistě teoretická a je z velké části zpracována na základě obsahové analýzy z odborných zdrojů, přičemž bylo čerpáno především ze zákonů a aktuální judikatury, které o rodičovské zodpovědnosti pojednávají. Tato práce by měla pro praxi přinést jasné a přehledné informace, které mohou být využity zájemci o toto téma, popř. posloužit dalším studentům jako studijní materiál. Práce je zpracovaná do pěti velkých kapitol. První kapitola pojednává o samotné rodičovské zodpovědnosti, její historii a nositelích. V druhé kapitole jsou popsané jednotlivé zásahy do rodičovské zodpovědnosti, jejich právní úprava a možnosti, jak se v takovém případě bránit. K této kapitole byl statisticky vypracován také přehled pravomocných rozhodnutí soudů ve věcech pozastavení, omezení, zbavení a obnovení rodičovské zodpovědnosti. Možnosti péče a styku s nezletilým dítětem jsou popsány ve třetí kapitole, kde jsou vymezeny také tři základní formy péče o dítě. V další kapitole jsou zpracovány jednotlivé postoje institucí týkajících se péče o nezletilé. A poslední pátá kapitola pojednává o Cochemském modelu a jeho možnostech začleňování do praxe v České republice.
|
|
|
Babybox jako součást naší společnosti: Názory rodičů pelhřimovského regionu na odložení skoro dvouletého dítěte do babyboxu v Nemocnici Pelhřimov
HONZOVÁ, Alena
Předkládaná kvalifikační práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se zaměřila na základní teoretické poznatky o babyboxech, jejich historii, umístění, využitelnost, příčiny odkládání nechtěných dětí do babyboxu, a v neposlední řadě i na pěstounskou péči a osvojení. V závěru teoretické části práce se zmiňuji o možnostech preventivních opatření odkládání nechtěných dětí do babyboxu a o některých etických otázkách s tímto tématem spojených. Pro realizaci praktické části jsem zvolila metodu kvalitativního výzkumu. Pěti předem vybraným informantům z pelhřimovského regionu jsem pomocí strukturovaného rozhovoru položila otázky, které se týkají jejich názoru na babyboxy a na babybox umístěný v Nemocnici Pelhřimov. Polostrukturovaným rozhovorem jsem následně získala názor pana Ludvíka Hesse, zakladatele babyboxů v ČR, na odložení skoro dvouletého chlapce do babyboxu v Nemocnici Pelhřimov. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké jsou názory informantů na babyboxy, jak je vnímána možnost odložení již dvouletého dítěte tímto způsobem. Získané podklady porovnávám s pohledem mým a s názory pana Ludvíka Hesse.
|
|
|
Pohled odborné veřejnosti na dětské domovy a pěstounskou péči
VOBORNÍKOVÁ, Barbora
Práce se zabývá vhodností dětských domovů a pěstounské péče. Tu posuzuje na základě jejich schopností naplňovat psychické potřeby dětí a mladistvých. Dále se věnuje tomu, jak tyto dvě formy náhradní péče mohou ovlivňovat psychický vývoj svých svěřenců. V první polovině práce je popsán dětský domov a pěstounská péče, jejich historický vývoj až po současnou podobu v naší zemi. Dále je charakterizován pojem rodina a rodičovství, její možné podoby v minulosti a současnosti. V práci jsou charakterizovány potřeby dětí a mladistvých, dále také specifika jednotlivých vývojových fází v dětství a dospívání. V druhé části práce je posuzována vhodnost dětských domovů a pěstounské péče, a to na základě názorů autorů odborných publikací a názorů odborné veřejnosti. Na závěr je část práce věnována tomu, jak k této problematice přistupují elektronická massmédia. Jaký pohled tímto zprostředkovávají laické společnosti. Hlavním zjištěním diplomové práce je, že tyto tři skupiny převážně upřednostňují pěstounskou péči před dětským domovem. Především z důvodu skutečného rodinného prostředí, které může na rozdíl od dětského domova dítěti poskytnout. Přesto si tyto skupiny uvědomují potřebnost dětských domovů, které mohou být v některých případech vhodnější alternativou biologické rodiny.
|
|
|
Asistovaná reprodukce - právní a etické aspekty
Novotná, Michaela ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Asistovaná reprodukce - právní a etické aspekty Abstrakt Tato práce je zaměřena na právní a etické aspekty asistované reprodukce. Cílem je jednak popsat platnou právní úpravu asistované reprodukce, posoudit, zda je tato úprava dostatečná pro potřeby současné společnosti a zamyslet se nad tím, jaké její změny by byly případně vhodné. Vzhledem k tomu, že asistovaná reprodukce však i v současné době představuje kontroverzní téma, věnuji se v této práci také etickým aspektům jejího poskytování a snažím se zachytit ta nejdiskutabilnější témata, která se řeší jak v české společnosti, tak po celém světě. Diplomová práce je rozdělena do 6 částí. V první části vysvětluji, co vůbec pojem asistovaná reprodukce znamená, jaké jsou metody a postupy asistované reprodukce a podmínky jejího poskytování, a to zejména ve vztahu k neplodnosti. Druhá část této práce je praktičtější a zaměřuje se na poskytování asistované reprodukce, tedy kdo může tuto zdravotní službu poskytovat a komu. Zmiňuji i otázku financování této zdravotní služby a jeho provázanost s veřejným zdravotním pojištěním. V třetí části této práce je řešena otázka dárcovství pohlavních buněk. Zde se věnuji anonymitě dárcovství a ochraně vytvořeného embrya. Čtvrtá část na problematiku anonymity dárcovství navazuje a zaměřuje se na rodičovství, tedy co tento pojem...
|
|
|
Vývoj vztahu rodiče a dítěte v prenatálním období
Radová, Tereza ; Franke, Helena (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Práce se zabývá vztahem rodičů k dítěti v prenatálním období a klade si za cíl porozumět prožívání tohoto vztahu a zmapovat jeho vývoj. Dále odpovídá na otázky, jaké strategie rodiče užívají k rozvoji vztahu s dítětem a jaká jsou specifika vztahu k dítěti u žen a u mužů. Úvodní kapitolu teoretické části tvoří pojednání o prenatální vazbě a jejích aspektech. V další části je popsán prenatální vývoj funkcí, které mají vliv na utváření prenatální vazby. Poslední kapitola se věnuje psychickým změnám během těhotenství u rodičů. Výzkum byl proveden kvalitativní formou za použití polostrukturovaného rozhovoru. Jeho probandy bylo 5 párů, tedy 5 žen a 5 mužů, přičemž ženy byly ve třetím trimestru těhotenství. Výsledky ukazují, že vztah rodičů k dítěti v prenatálním období je multidimenzionální konstrukt, který zahrnuje více aspektů. Byly objeveny tři základní roviny vztahu: kognitivní, emocionální a behaviorální. V rámci těchto rovin jsou popsány konkrétnější aspekty prenatální vazby důležité pro rodiče, kterými jsou představy a fantazie o dítěti, počátky genderové identity, intuitivní spojení, pozitivní emoce, obavy, potřeba být připraven, potřeba pečovat o dítě skrze matku a komunikace. Za důležité mezníky ve vývoji vztahu k nenarozenému dítěti rodiče považují první ultrazvuk a prvotrimestrální screening,...
|
|
|
Zvládání pandemie Covid-19 u akademických pracovnic-matek
Procházková, Barbora ; Cidlinská, Kateřina (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Diplomová práce se zabývá zvládáním pandemie COVID-19 u akademických pracovnic - matek. Cílem práce je zjistit, jak se akademičky vypořádávaly s globální krizí v souvislosti se skloubením osobního a profesního života. Práce zohledňuje kritéria akademické excelence, zkoumá, zda se zvládání pandemie lišilo u akademických pracovnic, jež dosahují kritérií akademické excelence, a těch, jež jich nedosahují. Navíc práce mapuje akademickou práci v době pandemie COVID-19 ve dvou odlišných vědních oblastech (STEM a SSH) a současně i ve dvou typech akademických institucí: VVŠ a AV ČR. Pro dosažení výzkumných cílů bylo využito kvalitativní metodologie, specificky polostrukturovaných rozhovorů, které umožnily identifikovat stěžejní faktory, jež měly vliv na zvládání pandemie u akademických pracovnic - matek. Metoda zároveň umožnila získat informace ke komparaci předem stanovených kategorií. Výzkumné šetření odhalilo celkem tři dimenze, které se společně podílejí na schopnosti akademiček vypořádat se s pandemickou situací. Jedná se o osobnostní, rodinou a profesní dimenzi, jež se navzájem ovlivňují a jsou spolu provázány. Akademická excelence a dosahování jejích kritérií nehrálo ve zvládání pandemie roli. Akademické pracovnice působící v oblasti STEM a SSH se potýkaly s obdobnými problémy, které však měly...
|
|
|
Role otce v rodině s dítětem s mentálním postižením
Slabá, Magdalena ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí otce v rodině s dítětem s mentálním postižením. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje informace o roli otce a muže v rodině s dítětem s mentálním postižením. Část praktická je založena na průzkumu provedeném pomocí internetového dotazníku zaměřeného na otce dětí s mentálním postižením. Druhou částí výzkumu byly navazující fenomelogické rozhovory s otci dětí s mentálním postižením. Cílem průzkumu je popsat a zachytit zkušenosti těchto mužů.
|
|
|
Sociální práce se sexualitou dospělých lidí s mentálním postižením v chráněném bydlení
Machová, Vendula ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Zelinková, Olga (oponent)
Ve své diplomové práci zdůrazňuji důležitost sexuality pro každého člověka bez rozdílů. Sexuální zdraví je součástí celkového zdraví a je nedílnou podmínkou kvalitního života. Každý člověk, bez rozdílu, má zaručeno v České republice právo na svobodné prožívání sexuality, tak aby nebyl nikdo omezován. Sexuální práva lidem zajišťují deklarace práv, mezinárodní dokumenty i dokumenty vlády ČR. Teoreticky jsem popsala specifika sexuality lidí s mentálním postižením. Zmapovala jsem cíle, základní předpoklady a témata vzdělávání v oblasti sexuality dospělých lidí s mentálním postižením. Pro praktické využití jsem zařadila i názorné pomůcky/techniky pro sociální práci se sexualitou. Charakterizovala jsem osobnost odborníka, který se zabývá sexualitou lidí s mentálním postižením a etické zásady, kterými je povinen se při své práci řídit. Snažila jsem se srovnat zahraniční a českou odbornou literaturu. Popsala jsem metody práce se sexualitou v konkrétním Chráněném bydlení. Jako výzkumné metody, jsem pro tento účel využila analýzu interních dokumentů, hlavně Protokol sexuality a nahrávané rozhovory. Při popisu sociální práce se sexualitou, jsem vycházela hlavně z vlastní zkušenosti. Ve své diplomové práci jsem této zkušenosti využila zejména pro popis individuální případové práce, uvedla jsem dva nejkomplikovanější...
|
|
| |
|
|
Psychologické těhotenství náhradních rodičů
Svobodová, Aneta ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Diplomová práce se zabývala psychologickým těhotenstvím náhradních rodičů. Cílem diplomové práce bylo zmapovat motivaci, očekávání a prožívání budoucích náhradních rodičů. Práci tvořily dvě stěžejní oblasti, a to oblast teoretická a empirická. Teoretická část práce podává přehled poznatků z oblasti rodičovství, náhradní rodinné péče a z oblasti prožívání fyziologického těhotenství budoucími rodiči a prožívání očekávání příchodu dítěte budoucími náhradními rodiči. Empirická část se zaměřila prostřednictvím kvalitativního výzkumu, metodou polostrukturovaného rozhovoru na motivaci a prožívání žadatelů o pěstounskou péči, zmapovala jejich představy, očekávání a zásadní prožitky v období očekávání příchodu dítěte do rodiny. Práce přináší návrhy pro podporu žadatelů o pěstounskou péči v období očekávání na příchod dítěte do rodiny. Výsledky empirické části by mohli využít odborníci, kteří se zabývají realizací odborných příprav pro žadatele o náhradní rodinnou péči. Klíčová slova těhotenství, rodičovství, dítě, náhradní rodinná péče, pěstounská péče, adopce, psychologické rodičovství, motivace, prožívání, identita, očekávání, odborná příprava
|
host ::
RSS.