|
Začlenění mineralogického učiva do školních vzdělávacích programů
Kálalová, Anna ; Matějka, Dobroslav (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku výuky geologie a především mineralogie na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií. Pro účely této práce byl sestaven dotazník, jehož cílem bylo zjistit informace o řešení organizace výuky geologie a především mineralogie na těchto typech škol a jejich zařazení do školních vzdělávacích programů. Z výsledků dotazníků vyplynulo, že jednotlivá gymnázia se velmi liší organizací výuky geologie. Mineralogie je nejčastěji vyučována v prvním ročníku čtyřletého, nebo odpovídajícího ročníku víceletého studia. Na některých školách je mineralogie probírána pouze v ročnících odpovídajících základní škole. Volitelný seminář, ve kterém je geologie vyučována, si mohou zvolit žáci pouze na necelých čtyřiceti procentech dotázaných škol. Na výuku geologie jsou používány nejrůznější materiály - učebnice pro ZŠ i SŠ, vysokoškolská skripta, odborné knihy a internetové zdroje. Mezi nejběžnější pomůcky používané při výuce geologie patří sbírky vzorků. Velmi časté jsou také modely krystalů a geologické mapy. Méně zastoupeny jsou obrazy, fotografie a filmy s geologickou tématikou. Nejméně běžné jsou pomůcky na mikroskopování a geologický kompas. 48 % gymnázií zařadilo do výuky laboratorní práce i geologickou či mineralogickou exkurzi, 4 % pouze...
|
| |
|
Vulkanity jihovýchodního křídla barrandienského neoproterozoika v okolí Dobříše
Mráček, Michal ; Kachlík, Václav (vedoucí práce) ; Stárková, Marcela (oponent)
Diplomová práce se zabývá geologickým, petrologickým, strukturním a geochemickým studiem pravděpodobně neoproterozoických vulkanických a sedimentárních hornin pičínského pruhu v lokalitě SZ od Dobříše, přibližně mezi obcemi Trnová a Chouzavá. V diplomové práci se zabývám i vulkanity Kozích hor, které jsou prokazatelně součástí davelského souvrství a sloužily k porovnání s dobříšskou oblastí. Jednou z hlavních součástí práce bylo geologické mapování v měřítku 1:10 000, které posloužilo jako základ pro podrobnější petrologické, strukturní a geochemické výzkumy. Nově byly zjištěny čočky lávových a vulkanoklastických brekcií a drobná poloha spilitu, byly upraveny některé rozsahy těles silicitů a žilných bazaltů. Proti základní geologické mapě 1:25 000 (Havlíček, 1985; Mašek, 1987) byla reklasifikována tělesa bazaltů, andezitů a dacitů. Bazalty v mapě Havlíčka (1985) ve skutečnosti představují velmi jemnozrnné, rudními minerály prosycené ryolity (ignimbrity) s polohami pyroklastik (ignimbritové, vulkanoklastické brekcie). Byly upraveny plošné rozsahy těles andezitů a dacitů, nově byly zjištěny partie chemickým složením odpovídající trachyandezitům. Extrémně rychle zchlazené struktury vulkanitů a řada znaků odpovídajících silně spečeným tufům (ignimbritům) ukazuje, že se tufy ukládaly v relativně...
|
| |
|
Evaluace geologického výukového programu a jeho srovnání s výukou ve třídě
Pelechová, Kateřina ; Dvořáková, Radka (vedoucí práce) ; Poupová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá hodnocením výukového programu Didaktického centra geologie v Říčanech, především tím, jak ovlivňuje postoje žáků ke geologii. Přínos exkurzí a výuky v terénu byl již mnohokrát prokázán, evaluace se však často zaměřovaly spíše na znalosti, na dovednosti a postoje pak až v posledních letech. Neživá příroda je navíc obecně vnímána jako "ta nudnější část přírody", proto mě zajímalo, jestli (a jak) dokáže netradiční forma výuky geologie postoje žáků k ní změnit. Cílem této práce bylo 1) zjistit, jaké jsou postoje žáků ke geologii a k neživé přírodě, a 2) zhodnotit, jestli (případně jak) konkrétní geologický program tyto postoje ovlivní a tento vliv porovnat s vlivem klasické výuky ve třídě. Třetím cílem bylo zjistit, zda daný výukový program pomůže žákům pochopit, jak vznikly různé přírodní útvary. Hlavní výzkumná otázka tedy zněla: Jak ovlivní výukový program postoje žáků k neživé přírodě v porovnání s klasickou vyučovací hodinou, kde bude probírána stejná látka? Podle výsledků mého výzkumu žáci vnímají geologii jako nejméně užitečný obor biologie a patří i k nejméně oblíbeným. Jejich postoje k neživé přírodě jsou ale spíše pozitivní až neutrální. Žádný vliv hodnoceného programu na tyto postoje se však prokázat nepodařilo. Klíčová slova Geologie, výukový program, evaluace, postoje...
|
|
Vliv geologického substrátu na diverisitu měkkýších společenstev
Krajinčáková, Lucie Linda ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Myšák, Jan (oponent)
Měkkýší populace jsou ovlivňovány různými faktory prostředí, ve kterém se vyskytují. Ve své práci zohledňuji zejména vlastnosti půd, které jsou bezprostředně ovlivněné geologickým substrátem a samozřejmě i další faktory, které s vlastnostmi půdy ať již přímo nebo nepřímo souvisejí. Důležitými měřítky jsou zde zejména vlhkost, pH, obsah vápníku a vegetační pokryv. Také se v této práci zaměřuji na využitelnost jednotlivých vápenatých solí. Geologický substrát jako takový je velmi úzce provázán s diversitou a početností měkkýších populací. Různé pedochemické faktory ovlivňují měkkýší společenstva. Ať už se jedná o množství vápníku v půdě nebo o hodnotu pH, různí autoři v minulosti nacházeli různé závislosti mezi jednotlivými faktory prostředí a diverzitou i druhovým složením měkkýších společenstev. Většina studií však byla zaměřena na velice specifické biotopy a lokality. V této práci se snažím utřídit naše znalosti o konkrétních vlivech různých faktorů prostředí na malakofaunu. Klíčová slova: Měkkýši, plži, geologie, druhová diversita
|
|
Motivace studentů středních škol ke studiu geologie prostřednictvím korespondenčního semináře
Teliščaková, Martina ; Trubač, Jakub (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl popsat možnosti zvýšení zájmu středoškolských studentů o další studium geologie, jako možného budoucího profesního zaměření. Vhodným motivačním prostředkem se jeví využití odborného korespondenčního semináře pro získání i rozšíření jejich poznatků. Výzkumná část této práce pak spočívá v samotné aplikaci korespondenčního semináře skrze současná komunikační média (např. webový portál či sociální síť), přímo v prostředí středních škol. Výsledky výzkumu jsou statisticky zpracovány a vyhodnoceny pomocí dotazníkového šetření na modelové střední škole. Klíčová slova: motivace, geologie, korespondenční seminář, střední škola, dotazník
|
| |
|
Vědecké expedice do Tibetu a Qinghaie po roce 1973
Binková, Kristýna ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Klimeš, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vědeckými expedicemi na Tibetskou náhorní plošinu prováděné čínskými vědci od 50. let 20. století. Celá práce je rámována dvěma modely o šíření západní vědy do neznámé země. Je či není pronikání moderní vědy do Tibetu formou koloniálního ovládání? K řešení této otázky použijeme tyto dva modely. Práce sleduje zájmy a význam expedic pro Čínu a čínskou vědu. Zabývá se vývojem Čínské akademie věd, která čínské expedice organizovala. Dále popisuje a shrnuje činnost a výsledky čínských vědců, které byly představené na mezinárodní konferenci o Tibetu v roce 1980 a zkoumá jejich přínos pro čínskou a světovou vědu. Samostatná pasáž se zabývá reflexí jinakosti ve vzpomínkových rozhovorech účastníků, které používáme pro celou práci jako pramen. Klíčová slova: čínská věda, Čínská akademie věd, vztah Číny a Tibetu, Tibetská náhorní plošina, geologie, jinakost.
|
|
Phylogeography and population structure of two loach species (Teleostei: Nemacheilidae) in Southeast Asia
Dvořák, Tomáš ; Bohlen, Jörg (vedoucí práce) ; Říčan, Oldřich (oponent)
Sladkovodní druhy ryb ze skupin Schistura robertsi a Paracanthocobitis zonalternans patří do čeledi Nemacheilidae. Nemacheilidae jsou rozšířeni po celé Eurasii a jeden druh obývá severovýchodní Afriku. Paracanthocobitis zonalternans žije v nížinném prostředí západní části jihovýchodní Asie od centrální Barmy po severní část Malajsie. Areál rozšíření je z biogeografického pohledu velmi zajímavý, protože prochází řadou biogeografických bariér, jmenovitě hranicí mezi Indickou a Indočínskou faunou podél řeky Salween, Krajskou šíjí, linií Surat thani - Krabi a linií Kangar - Patani. K této studii bylo za použití genetických (mitochondriální a jaderné sekvence), morfologických a geologických dat, využito přibližně 250 jedinců z 62 lokalit pokrývajících celý areál rozšíření Genetická data z analyzovaného materiálu ukázala sedm hlavních linií odrážejících biogeografii areálu, s minimálním výskytem překryvu, ale s několika výskyty druhotného kontaktu. Datování událostí ukázalo, že P. zonalternans vznikl před 18 ml a biogeografické analýzy ukázaly, že se tak stalo v oblasti Tenasserim (jižní Barma). Změny hladiny světového oceánu měly velký vliv na formování zmiňovaných genetických linií. U jedné z linií, která již ve fylogenetických analýzách byla výrazně vzdálená ostatním, podpořily morfologické analýzy...
|