|
|
Vulkanity jihovýchodního křídla barrandienského neoproterozoika v okolí Dobříše
Mráček, Michal ; Kachlík, Václav (vedoucí práce) ; Stárková, Marcela (oponent)
Diplomová práce se zabývá geologickým, petrologickým, strukturním a geochemickým studiem pravděpodobně neoproterozoických vulkanických a sedimentárních hornin pičínského pruhu v lokalitě SZ od Dobříše, přibližně mezi obcemi Trnová a Chouzavá. V diplomové práci se zabývám i vulkanity Kozích hor, které jsou prokazatelně součástí davelského souvrství a sloužily k porovnání s dobříšskou oblastí. Jednou z hlavních součástí práce bylo geologické mapování v měřítku 1:10 000, které posloužilo jako základ pro podrobnější petrologické, strukturní a geochemické výzkumy. Nově byly zjištěny čočky lávových a vulkanoklastických brekcií a drobná poloha spilitu, byly upraveny některé rozsahy těles silicitů a žilných bazaltů. Proti základní geologické mapě 1:25 000 (Havlíček, 1985; Mašek, 1987) byla reklasifikována tělesa bazaltů, andezitů a dacitů. Bazalty v mapě Havlíčka (1985) ve skutečnosti představují velmi jemnozrnné, rudními minerály prosycené ryolity (ignimbrity) s polohami pyroklastik (ignimbritové, vulkanoklastické brekcie). Byly upraveny plošné rozsahy těles andezitů a dacitů, nově byly zjištěny partie chemickým složením odpovídající trachyandezitům. Extrémně rychle zchlazené struktury vulkanitů a řada znaků odpovídajících silně spečeným tufům (ignimbritům) ukazuje, že se tufy ukládaly v relativně...
|
|
|
Neovulkanity SZ části mostecké pánve v prostoru uhelných lomů elektrárny Tušimice
Sobotka, Martin ; Kachlík, Václav (vedoucí práce) ; Novotný, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá geologickým, petrologickým a geochemickým studiem neovulkanitů severozápadní části mostecké pánve v prostoru uhelných lomů elektrárny Tušimice. Jedná se o dva lávové proudy, které byly zastiženy těžbou v severní části lomu. Petrologicko-geochemické studium a K-Ar datování relativně čerstvých hornin v převážně zcela zvětralých vulkanitech ukázalo, že horniny z lomu je možno klasifikovat jako Ti-bohaté bazaltické horniny bez olivínu (tefrity), které patří k hlavní vulkanická fáze ve vývoji oherského riftu, která spadá do oligocénu. Geologicky i datováním se prokázalo, že studované vulkanity jsou od nadložního slojového souvrství odděleny delším hiátem, spjatým erozí jak vulkanitů, tak i podložních hornin krystalinika. Chemismus hlavních a stopových prvků ukázal, že komagmatické vulkanity pocházejí ze dvou poněkud odlišných zdrojů svrchního pláště. Chemismus dvou vzorků ukazuje na vznik nízkým stupněm parciálního tavení silněji metasomatizovaného astenosférického pláště. Chemismus vulkanitů ukazuje, že plášťový zdroj byl svým chemismem podobný recentním OIB bazaltům. Poslední vzorek vznikl z méně metasomatizovaného a hloubkově odlišného plášťového zdroje, který prodělal vyšší stupeň parciálního tavení. Obě horniny byly ovlivněny asimilací nebo kontaminací korovými taveninami...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Neovulkanity SZ části mostecké pánve v prostoru uhelných lomů elektrárny Tušimice
Sobotka, Martin ; Kachlík, Václav (vedoucí práce) ; Novotný, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá geologickým, petrologickým a geochemickým studiem neovulkanitů severozápadní části mostecké pánve v prostoru uhelných lomů elektrárny Tušimice. Jedná se o dva lávové proudy, které byly zastiženy těžbou v severní části lomu. Petrologicko-geochemické studium a K-Ar datování relativně čerstvých hornin v převážně zcela zvětralých vulkanitech ukázalo, že horniny z lomu je možno klasifikovat jako Ti-bohaté bazaltické horniny bez olivínu (tefrity), které patří k hlavní vulkanická fáze ve vývoji oherského riftu, která spadá do oligocénu. Geologicky i datováním se prokázalo, že studované vulkanity jsou od nadložního slojového souvrství odděleny delším hiátem, spjatým erozí jak vulkanitů, tak i podložních hornin krystalinika. Chemismus hlavních a stopových prvků ukázal, že komagmatické vulkanity pocházejí ze dvou poněkud odlišných zdrojů svrchního pláště. Chemismus dvou vzorků ukazuje na vznik nízkým stupněm parciálního tavení silněji metasomatizovaného astenosférického pláště. Chemismus vulkanitů ukazuje, že plášťový zdroj byl svým chemismem podobný recentním OIB bazaltům. Poslední vzorek vznikl z méně metasomatizovaného a hloubkově odlišného plášťového zdroje, který prodělal vyšší stupeň parciálního tavení. Obě horniny byly ovlivněny asimilací nebo kontaminací korovými taveninami...
|
|
|
Vulkanity jihovýchodního křídla barrandienského neoproterozoika v okolí Dobříše
Mráček, Michal ; Kachlík, Václav (vedoucí práce) ; Stárková, Marcela (oponent)
Diplomová práce se zabývá geologickým, petrologickým, strukturním a geochemickým studiem pravděpodobně neoproterozoických vulkanických a sedimentárních hornin pičínského pruhu v lokalitě SZ od Dobříše, přibližně mezi obcemi Trnová a Chouzavá. V diplomové práci se zabývám i vulkanity Kozích hor, které jsou prokazatelně součástí davelského souvrství a sloužily k porovnání s dobříšskou oblastí. Jednou z hlavních součástí práce bylo geologické mapování v měřítku 1:10 000, které posloužilo jako základ pro podrobnější petrologické, strukturní a geochemické výzkumy. Nově byly zjištěny čočky lávových a vulkanoklastických brekcií a drobná poloha spilitu, byly upraveny některé rozsahy těles silicitů a žilných bazaltů. Proti základní geologické mapě 1:25 000 (Havlíček, 1985; Mašek, 1987) byla reklasifikována tělesa bazaltů, andezitů a dacitů. Bazalty v mapě Havlíčka (1985) ve skutečnosti představují velmi jemnozrnné, rudními minerály prosycené ryolity (ignimbrity) s polohami pyroklastik (ignimbritové, vulkanoklastické brekcie). Byly upraveny plošné rozsahy těles andezitů a dacitů, nově byly zjištěny partie chemickým složením odpovídající trachyandezitům. Extrémně rychle zchlazené struktury vulkanitů a řada znaků odpovídajících silně spečeným tufům (ignimbritům) ukazuje, že se tufy ukládaly v relativně...
|
|
|
Petrologie a geochemie devonských vulkanitů v jižní části šternbersko-hornobenešovského pásma
Řihošek, Jaroslav ; Kachlík, Václav (vedoucí práce) ; Přichystal, Antonín (oponent)
Šternbersko-hornobenešovský pruh (SHP) je tvořen skupinou výchozů devonských až spodnokarbonských hornin vystupujících mezi příkrovy západojesenického a výcho- dojesenického kulmu v Nízkém Jeseníku na Moravě. Je součástí rhenohercynské zóny evropských variscid. Ve své jižní části je budován komplexem intruzivních hornin, láv a vulkanoklastických hornin s vložkami břidlic stínavsko-chabičovského souvrství. Předchozí studie interpretují alkalický vulkanismus v rhenohercyniku jako výsledek budování zaobloukové pánve. Strukturní měření prezentovaná v této práci potvrzují, že kompletní vulkanosedi- mentární sekvence situovaná severně od Šternberka představuje tektonickou šupinu, která byla při variské orogenezi vyvlečena na bázi příkrovu kulmských drob. Šupina byla nejprve nasunuta v podobě příkrovu na severovýchod přes těleso mladších kulm- ských drob. Posléze byla skupina příkrovů včetně devonských vulkanitů deformována v pravostranné transpresi. Mapování dále naznačilo, že devonský vulkanický komplex byl tektonicky oddělen od svého stratigrafického podloží i nadloží. Samotné vulkanity tvořily elevaci, které v jisté části svého vývoje mohly dosahovat až k mořské hladině. Analýza vulkanických facií dokazuje, že převážná většina vulka- noklastických hornin se ukládala v blízkosti vulkanického centra a...
|
|
|
Srovnání leukokrátních granitoidů divergentních a konvergentních rozhraní
Janoušková, Renata ; Kachlík, Václav (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Granitoidy, které patří k jedné z nejvýznaměji zastoupených skupin hornin v kontinentální zemské kůře a zvláště pak v orogénech. Rozdělujeme je do několika základních typů podle jejich minerálního složení, petrografických, petrogenetických znaků, chemického složení a geotektonického prostředí jejich vzniku. Geneticky velmi zajímavým typem granitoidních hornin, jejichž geneze je v současné literatuře široce diskutována, jsou leukokrátní granitoidy. Představují snad s výjimkou části velmi starých archiických granitoidů řady tonalit-trondhjemit- granodiorit produkty extrémní diferenciace magmat, pocházejících z různých krustálních a plášťových zdrojů, případně vznikají mísením magmat z různých zdrojů a reakcemi magmatu s jejich okolím při výstupu. Podle geotektonického prostředí vzniku si je můžeme rozdělit na leukogranitoidy, které vznikají na divergentních rozhraních, zejména na středooceánských hřbetech, a na leukokrátní granitoidy vznikající v konvergentních režimech - ostrovních obloucích a aktivních kontinentálních okrajích. Práce podává petrografickou a geochemickou charakteristiku jednotlivých typů leukogranitoidů, charakterizuje zdroje magmat, prostředí vzniku a hlavní diferenciační procesy, mezi které patří zejména parciální tavení za přítomnosti vody a fluid, frakční krystalizace, míšení...
|
|
|
Variscan and pre-Variscan tectonometamorphic processes in external zones of the Bohemian Massif-examples from the Krkonoše-Jizera Massif and the Letovice Complex
Žáčková, Eliška ; Konopásek, Jiří (vedoucí práce) ; Kachlík, Václav (oponent) ; Kryza, Ryszard (oponent)
Předložená práce se zabývá studiem tektonometamorfních procesů v externích zónách Českého masívu během spodního paleozoika. Studované oblasti zahrnují severovýchodní část saxothuringické domény (krkonošsko-jizerský masív) a letovický komplex, který leží mezi západním okrajem moravika a východním rohem moldanubické domény. Vývoj obou těchto jednotek byl ovlivněn raně paleozoickým riftingem a devonsko-karbonskou variskou orogenezí. V saxothuringické doméně byly variské procesy spjaty se subdukcí saxothuringického oceánu pod východně položené jádro Českého masívu a vedly ke vzniku vysokotlaké nízkoteplotní metamorfózy. Termodynamické modelování metamorfního vývoje metapelitů z krkonošsko- jizerského masívu ukazuje, že tyto horniny zaznamenaly nejvyšší tlakové podmínky ≥18-19 kbar za teplot 460-520ř, následované izotermální dekompresí do tlaků 10.5-13.5 kbar a finální dekompresí do 8.5 kbar a <480řC. Stanovené vrcholné P-T podmínky indikují zjevný vysokotlaký/nízkoteplotní termální gradient ~ 7-7.5 řC km-1 . Izotopickým datováním monazitů pomocí laserové ablace na ICP-MS a chemickým datováním na elektronové mikrosondě byly získány věky 330 ±10 Ma respektive 328 ±6 Ma. Ty jsou interpretovány jako stáří vysokotlaké až raně dekompresní fáze vývoje. Pozorovaný metamorfní záznam spolu se stářím metamorfózy...
|
host ::
RSS.