|
|
Strukturní analýza přírodních látek s větvenými alifatickými řetězci pomocí hmotnostní spektrometrie
Strmeň, Timotej ; Cvačka, Josef (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá analýzou mastných alkoholů pomocí hmotnostní spektrometrie. Teoretická část shrnuje základní poznatky o mastných alkoholech, jejich výskytu, vlastnostech, analýze a využití. Experimentální část se zabývá hledáním vhodného derivatizačního činidla pro mastné alkoholy, které by umožnilo jejich detekci měkkými ionizačními technikami a zároveň jejich strukturní analýzu z fragmentačních spekter připravených derivátů. Hlavním cílem strukturní analýzy je lokalizace methylového větvení v řetězci mastných alkoholů.
|
|
|
Fragmentace a homogenizace lesních společenstev v městském prostředí
Pevná, Tereza ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Prach, Jindřich (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou fragmentace a homogenizace lesních společenstev v urbanizovaném prostředí. Fragmentace biotopu může být přirozená i antropogenní. V současné době hlavní příčinou fragmentace biotopu je lidská činnost. Mezi nejzávažnější příčiny patří urbanizace. Jeden z mála důsledků, ovšem pro biodiverzitu fragmentovaného biotopu velmi podstatný, je vymírání druhů. K vymírání druhů ve fragmentovaném biotopu nemusí docházet okamžitě. Ve fragmentovaném biotopu může docházet k vymírání druhů s určitým časovým zpožděním. S úbytkem druhů ve fragmentovaném biotopu souvisí další skutečnost. Ve fragmentovaném biotopu může docházet k biotické homogenizaci. Biotická homogenizace je výrazná a dobře pozorovatelná právě v urbanizovaných místech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Metody studia dálkového šíření semen a jeho význam pro kolonizaci nových stanovišť
Vlasta, Tomáš ; Knappová, Jana (vedoucí práce) ; Hemrová, Lucie (oponent)
Šíření semen a jeho studium má zásadní význam pro pochopení řady procesů v životě rostlin a krajiny. Má velký význam pro zachování populací ve fragmentované krajině, hraje roli v sukcesi, pomáhá zabraňovat ztrátě genetické variability a má i evoluční výhody pro samotné rostliny. Tradičně se rozlišuje několik způsobů šíření (anemochorie, zoochorie, hydrochorie), které jsou ovlivněny celou řadou faktorů, od vlastností rostlin, vektorů, či faktorů prostředí. V přírodě jsou však semena šířena jedním vektorem jen velmi zřídka, a proto je nutné věnovat značnou pozornost i polychorii a sekundární disperzi. Metodika studia šíření semen je velmi pestrá a sestává z řady metod, od pastí na semena, vypouštění individuálních semen, přes studium vlivu vlastností vektorů, až po genetické markery. Použitou metodiku je nutné volit podle toho, co nás zajímá a je také nutné vzít v úvahu výhody a nevýhody jednotlivých metod.
|
|
|
Ideologization and fragmentation of Skinhead subculture
Novotný, Jaroslav ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Diplomová práca Ideologizácia a Fragmentácia Subkultúry Skinheads sa zaoberá historickým pozadím vzniku subkultúry a štiepnymi líniami, ktoré spôsobili jej ideologizáciu a fragmentáciu. Zároveň venuje značnú pozornosť analýze jednotlivých vetiev subkultúry Skinheads Prvá kapitola práce buduje teoretické základy výskumu. V rámci nej sú vysvetlené pojmy kultúra, subkultúra a kontrakultúra. Dôraz je pritom kladený na spoločné menovatele, ako aj odlišnosti pri definičnom vymedzení daných pojmov. Druhá kapitola diplomovej práce sa venuje historickému pozadiu vzniku subkultúry Skinheads, ako aj subkultúram, ktoré mali na formovanie Skinheads výrazný vplyv. V tejto kapitole je kladený dôraz na historické reálie politického vývoja Veľkej Británie po druhej svetovej vojne, na subkultúry ktoré boli v danom období populárne ako aj na zrod subkultúry Skinheads. Tretia kapitola práce analyzuje prenikanie politických ideológií do vnútra subkultúry a následnú fragmentáciu Skinheads. Táto časť je upriamená na prenikanie krajne pravicových elementov, zrod rasistickej vetvy Skinheads a v neposlednom rade na reakciu zvyšku subkultúry na jej nacifikáciu. Odpoveďou na tento fenomén bol vznik antirasistických a ľavicových fragmentov subkultúry, ktorými sú Skinheads proti rasovým predsudkom (SHARP) a Červení a...
|
|
|
Přínos teorie konsociační demokracie pro Libanon
Coufal, Ondřej ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přínosem teorie konsociační demokracie pro Libanon v letech 1943 až 1975 a při následné rekonstrukci státu po občanské válce v roce 1989. Libanon se v roce 1943 poprvé stal nezávislým státem a jeho politický systém obsahoval prvky teorie konsociační demokracie nizozemského politologa Arenda Lijpharta. Ty byly přítomny, aby udržely systém stabilní i přes širokou náboženskou fragmentaci, která byla v Libanonu přítomna. Možnost účastnit se politického rozhodování dostaly všechny relevantní skupiny. Institucionální uspořádání tedy odpovídalo základním podmínkám konsociační demokracie, ale společnost byla rozdělena ideologicky a sociálně. Mezi muslimy se objevoval arabský nacionalismus, zatímco křesťané prosazovali spíše libanonský nacionalismus. Problémy přinášela i špatná socioekonomická situace, která znevýhodňovala spíše muslimy. Již takto složitou situaci stupňoval dlouhodobý arabsko-izraelský konflikt a s ním společná palestinská migrace na území Libanonu. Cílem této práce je zjistit, jak se elity s touto složitou situací v letech 1943 až 1975 vypořádaly, zhodnotit přítomnost prvků konsociační demokracie a jejich přínos.
|
|
|
První Československá republika v kontextu teorie konsociační demokracie
Zavřel, Filip ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce "První Československá republika v kontextu konsociační demokracie" pojednává o analýze politického systému první Československé republiky s cílem určit, zda a případně do jaké míry tento systém obsahoval prvky charakteristické pro teorii konsociační demokracie, jak ji popsal nizozemský politolog Arend Lijphart v šedesátých letech 20. století. Zaměřuje se na analýzu systému v oblastech fragmentace společnosti, volebního a stranického systému, výsledků voleb do Národního shromáždění, jednání politických elit a utváření a fungování vládních koalic. Vychází z teze, že politický systém první Československé republiky obsahoval prvky později spojované s teorií konsociační demokracie, a to především v podobě vlády velké koalice (od roku 1926 i s účastí reprezentantů německé menšiny) a relativně dlouhodobé systémové stability, dosažené i přes rozsáhlou fragmentaci společnosti, která se štěpila zejména národnostně. Sledovaným obdobím je celá éra první republiky, tedy léta 1918 až 1938.
|
|
|
Fragmentation and Disjointedness in Samuel Beckett's Plays
Halášková, Lucie ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Armand, Louis (oponent)
Tato práce zkoumá různé úrovně fragmentace a nespojitosti v dramatických dílech Samuela Becketta Endgame, Krapp's Last Tape, Happy Days a Play. Nejdříve označí určité koncepty jako fragmentované; v souvislosti s fragmentací a nespojitostí zkoumá koncepty jazyka, času, identity a reality. Motivací této části výzkumu bylo odhalení subjektivity a mnohotvárnosti daných konceptů a zjišťování, jakým způsobem jsou zastoupeny ve zkoumaných dramatech. Práce dále zkoumá Beckettovo užití fragmentace a rozštěpenosti ve vzájemné souvislosti s neúplností. Všímá si přitom důležitosti toho, co je v dílech přítomno, ale i toho, co absentuje. Ve druhé kapitole práce zkoumá vztah formy a funkce jazyka a zabývá se jednotlivými faktory ovlivňujícími jedincovo vnímání jazyka. Jazyk je nahlížen z pohledu subjektivního, kontextuálního a sociálního. Postavy zkoumaných děl dokazují, že jazyk je komplexní vyjadřovací formou, která nezřídka vede ke komunikačním neshodám. Třetí kapitola zkoumá fragmentaci a subjektivitu času, identity a reality. Čas je nahlížen ve vztahu k postavám děl: zkoumá se, jak postavy vnímají minulost a přítomnost a odhaluje se subjektivita času. Čas je dále nahlížen jako spouštěč fragmentace identity, která se tak v čase proměňuje. Fragmentace identity je potom zkoumána ve vztahu k rozporům těla a...
|
|
|
Vliv fragmentace a ztráty habitatu na primáty
Sniegon, Arthur F. ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Pluháček, Jan (oponent)
Celosvětový růst lidské populace a její sílící tlak na původní ekosystémy přinášejí četná úskalí pro mnohé organismy citlivé na změny prostředí. Primáti jsou k takovým změnám náchylní zejména kvůli svým velkým tělesným rozměrům, společenskému způsobu života, pomalému rozmnožování, velkým domácím okrskům, přirozeně nízkým populačním hustotám i kvůli své specializaci na souvislý les. Jako tři hlavní procesy, které v tropech ohrožují primáty, jsou nejčastěji označovány: ztráta přirozeného prostředí a jeho přeměna na člověkem využívanou krajinu, fragmentace a izolování zbylých ploch původního prostředí a komerční lov. Práce pojednává o dvou prvně jmenovaných fenoménech. Pokud populace primátů přežijí počáteční disturbance, často reagují změnou demografických parametrů, či behaviorálních a potravních návyků. To ovšem nemusí zaručit dlouhodobé přežití, neboť následné změny v genetické struktuře skupiny nebo populace (případně celého druhu) mohou postupně vést k jejich neživotaschopnosti. Populace čelící zmenšení plochy biotopu rovněž častěji čelí zvýšenému výskytu chorob a prevalence parazitů. Ve své práci přináším přehled současných znalostí o vlivu ztráty a fragmentace biotopu na demografii, populační genetiku, potravní chování a parazitární infekce primátů. Většina studií řešící tato témata byla provedena v...
|
|
| |
|
|
Komparace volebních systémů a jejich účinků ve volbách do dolních komor Parlamentů první Československé republiky a České republiky mezi léty 1989 a 1998
Křemen, Petr ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Lacina, Tomáš (oponent)
Práce mapuje volební systémy první Československé republiky a České republiky mezi léty 1989 a 1998. Snaží se ukázat jejich specifika a dopady. Je zajímavé sledovat, jaký vliv může mít změna třeba jen jedné z proměnných volebního systému. Například uzavírací klauzule, která byla po roce 1989 nastavena na hranici 5% a která dokáže výrazně proměnit složení voleného orgánu, což je nejviditelnější právě ve srovnání se systémem první republiky, kde žádné takové omezení neexistovalo. V první části se práce nejprve věnuje poměrným volebním systémům obecně, protože právě oba zkoumané systémy byly poměrné. V další části práce se lze seznámit se zkoumanými systémy a jejich konkrétním nastavením proměnných, na jejichž základě jsou pak tyto systémy porovnávány. Nejdůležitější částí práce pak je kapitola o vlivu volebních systémů na stranický systém. Práce vychází z teoretického rámce Giovanni Sartoriho a využívá ke zkoumání také indexy proporcionality, fragmentace a efektivního počtu stran. Výsledkem zkoumání je poznání, v čem si jsou tyto volební systémy podobné a naopak v čem se vzájemně liší a jaké mají tyto odlišnosti dopady na stranický systém a také na chování voličů, protože nastavení volebního systému může ovlivnit nejen stranický systém, ale právě i voliče při jeho volbě.
|
host ::
RSS.