|
|
Reasoning in Description Logics
Malenko, Jaromír ; Kučera, Antonín (vedoucí práce) ; Lukasová, Alena (oponent) ; Křemen, Petr (oponent)
Název: Usuzování v deskriptivní logice Autor: Mgr. Jaromír Malenko Pracoviště: Katedra teoretické informatiky a matematické logiky, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova v Praze Školitel: Prof. RNDr. Petr Štěpánek, DrSc.; Katedra teoretické informatiky a matematické logiky, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova v Praze Klíčová slova: Deskriptivní logika, dokazovač, kartézský součin, nemonotónní usuzování Abstrakt: Práce se zabývá následujícími problémy při usuzování v deskriptivní logice. 1. Protože deskriptivní logika (DL) je podmnožinou predikátové logiky (PL), ukážeme použití dokazovače v PL pro dokazování v DL. Implementovali jsme dokazovač v DL na- zvaný dl2fol, který na vstupu dostane ontologii (teorie DL s pravidly), přeloží ji do teorie PL a získanou množinu formulí předá dokazovači v PL. Odpověď dokazovače se použije pro sestavení odpovědi na dotaz týkající se zadané ontologie. 2. Rozšíříme dvě známé DL tak, že zavedeme nový operátor jazyka: kartézský součin konceptů a rolí. To umožní vyjádřit vztahy, které nejsou ve slabších DL vyjádřitelné. V DL SROIQ ukážeme, jak mohou být axiomy kartézského součinu modelovány za použití jiných jazykových operátorů. Pro DL EL++ s kartézskými axiomy představíme polyno- miální algoritmus pro testování subsumpce konceptů. Dokážeme,...
|
|
|
Komparace volebních systémů a jejich účinků ve volbách do dolních komor Parlamentů první Československé republiky a České republiky mezi léty 1989 a 1998
Křemen, Petr ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Lacina, Tomáš (oponent)
Práce mapuje volební systémy první Československé republiky a České republiky mezi léty 1989 a 1998. Snaží se ukázat jejich specifika a dopady. Je zajímavé sledovat, jaký vliv může mít změna třeba jen jedné z proměnných volebního systému. Například uzavírací klauzule, která byla po roce 1989 nastavena na hranici 5% a která dokáže výrazně proměnit složení voleného orgánu, což je nejviditelnější právě ve srovnání se systémem první republiky, kde žádné takové omezení neexistovalo. V první části se práce nejprve věnuje poměrným volebním systémům obecně, protože právě oba zkoumané systémy byly poměrné. V další části práce se lze seznámit se zkoumanými systémy a jejich konkrétním nastavením proměnných, na jejichž základě jsou pak tyto systémy porovnávány. Nejdůležitější částí práce pak je kapitola o vlivu volebních systémů na stranický systém. Práce vychází z teoretického rámce Giovanni Sartoriho a využívá ke zkoumání také indexy proporcionality, fragmentace a efektivního počtu stran. Výsledkem zkoumání je poznání, v čem si jsou tyto volební systémy podobné a naopak v čem se vzájemně liší a jaké mají tyto odlišnosti dopady na stranický systém a také na chování voličů, protože nastavení volebního systému může ovlivnit nejen stranický systém, ale právě i voliče při jeho volbě.
|
host ::
RSS.