|
| |
|
|
Landscape structure, habitat properties, species traits or chance: What determines distribution of grassland plants in abandoned fields?
Knappová, Jana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hájek, Michal (oponent) ; De Bello, Francesco (oponent)
Polopřirozené trávníky patří mezi nejohroženější evropské biotopy, zejména kvůli opouštění tradičních způsobů obhospodařování a celkově kvůli změnám ve využití půdy. V posledních desetiletích bylo provedeno množství výzkumů ve snaze dobře popsat příčiny velké druhové bohatosti evropských trávníků a poskytnout tak vodítka pro jejich efektivní ochranu. Bohužel díky velmi pomalé reakci vytrvalých rostlin na změny v krajinné struktuře je velmi obtížné přesně určit, proč se jednotlivé druhy někde vyskytují a jinde ne. Opuštěná pole jsou považována za potenciální stanoviště druhů ohrožených trávníků a mnoho z nich skutečně opuštěná pole osidluje. Další druhy ovšem na opuštěných polích zcela chybějí a otázkou zůstává, co jejich úspěšnému uchycení brání. Navíc pokud zodpovíme tuto otázku, může nám to zároveň pomoci lépe pochopit rozšíření druhů na samotných trávnících. Osidlování opuštěných polí je totiž proces probíhající v současnosti a není ovlivněn a zamlžen historickými změnami v krajinné struktuře. Základním cílem mé disertační práce tedy bylo popsat status quo trávníkových druhů na opuštěných polích. Následně jsem se snažila co nejpodrobněji určit, které faktory úspěšnou kolonizaci polí omezují, ať už jde o podmínky prostředí nebo druhově specifické vlastnosti. Prokázala jsem, že opuštěná pole ve...
|
|
|
Obnova travních porostů v opuštěných lomech pomocí výsevů semen
Strušková, Eliška ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Knappová, Jana (oponent)
Na českém území se nachází mnoho bývalých i stále aktivních lomů, které narušily přirozenou krajinu. Opuštěné lomy se za určitých podmínek mohou stát místem vzniku společenstev s vysokou druhovou diverzitou a zároveň refugiem pro druhy, které kvůli lidské činnosti z naší krajiny pomalu mizí. Aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro vznik ochranářsky cenných stanovišť, je třeba pečlivě volit způsob rekultivace. Vzhledem k časté izolaci opuštěných lomů od přirozených zdrojů semen jsou jednou z možností obnovy výsevy regionálních směsí. Tato bakalářská práce se zabývá všemi kroky tohoto způsobu rekultivace, od významu původu semen a druhové složení vysévaných směsí, přes metody získávání semen, různých způsobů výsevu po kombinaci s dalšími postupy podporujícími rekultivaci. Klíčová slova: rekultivace, opuštěné lomy, ekologická obnova, výsev semen, polopřírodní vegetace
|
|
|
Význam biotické a abiotické složky ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou
Hanzelková, Věra ; Pánková, Hana (vedoucí práce) ; Knappová, Jana (oponent)
Zpětnovazebné interakce mezi rostlinou a půdou mají vliv na utváření rostlinného společenstva. Rostliny působí jak na svůj druh, tak na ostatní druhy rostlin. Vazba může být kladná či záporná. Rostliny ovlivňují půdu, změní její vlastnosti a půda zpětně ovlivní růst rostliny. Půdní složky se dají rozdělit na biotickou a abiotickou. Abiotická složka podmiňuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy. Hlavními vlastnostmi jsou struktura půdy, půdní vlhkost, teplota půdy, pH půdy a množství a dostupnost živin. Biotickou složku tvoří půdní biota. Jednotlivé organismy mohou sloužit jako dekompozitoři, symbionti nebo jako patogeny. Velkou část půdní bioty tvoří mikroorganismy, z nichž nejdůležitějšími jsou houby a bakterie. Abiotická složka působí ve zpětnovazebných interakcích spíše nespecificky, zatímco biotická je specifičtější. Obě složky mezi sebou také interagují a určují tak výsledný vliv na rostlinu i typ a intenzitu vzájemných interakcí mezi různými druhy rostlin. Cílem této práce je ukázat význam těchto složek ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou. Klíčová slova: zpětnovazebná interakce mezi rostlinou a půdou, abiotické faktory, biotické faktory, struktura půdy, půdní vlhkost, teplota půdy, pH, živiny, arbuskulární mykorhiza, N- fixující bakterie
|
|
|
Srovnání tří metod použitých při vyhodnocení schopnosti šíření semen a jejího významu pro kolonizaci opuštěných polí u druhů z čeledi Asteraceae
Vlasta, Tomáš ; Knappová, Jana (vedoucí práce) ; Kotilínek, Milan (oponent)
Ke studiu šíření semen se používá několik experimentálních metod, nicméně velmi málo studií přímo porovnává výsledky získané jednotlivými metodami. V první části této diplomové práci srovnávám tři metody používané ke studiu šíření semen (pasti na semena, vypouštění individuálních semen, sledování semen obarvených fluorescenčními barvami) na vybraných druzích z čeledi Asteraceae. Práce navazuje na výzkumy probíhající v oblasti Úštěcka, kde se nachází velké množství suchých trávníků. Druhá část práce se snaží s pomocí dat o šíření semen získaných v této práci (a s pomocí dat z předešlých studií) posoudit vliv šíření na frekvenci výskytů druhů suchých trávníků na opuštěných polích a to jak na lokální i regionální úrovni. Na základě mých výsledků lze říct, že šířící křivky a střední hodnoty získané jednotlivými metodami se liší. Tento rozdíl může být z velké části dán tím, že pasti na semena zachycují dlouhodobé šíření semen ovlivněné velkou variabilitou v rychlostech větru, zatímco vypouštěcí experimenty zachycují jednorázové šíření semen při omezeném rozpětí rychlostí větru. Barvicí metoda se ukázala jako nepříliš vhodná pro malá semena, pro velká semena ji lze doporučit. Na základě dat získaných metodou vypouštění individuálních semen byl posouzen vliv šířících schopností druhů na frekvenci výskytů...
|
|
|
Metody studia dálkového šíření semen a jeho význam pro kolonizaci nových stanovišť
Vlasta, Tomáš ; Knappová, Jana (vedoucí práce) ; Hemrová, Lucie (oponent)
Šíření semen a jeho studium má zásadní význam pro pochopení řady procesů v životě rostlin a krajiny. Má velký význam pro zachování populací ve fragmentované krajině, hraje roli v sukcesi, pomáhá zabraňovat ztrátě genetické variability a má i evoluční výhody pro samotné rostliny. Tradičně se rozlišuje několik způsobů šíření (anemochorie, zoochorie, hydrochorie), které jsou ovlivněny celou řadou faktorů, od vlastností rostlin, vektorů, či faktorů prostředí. V přírodě jsou však semena šířena jedním vektorem jen velmi zřídka, a proto je nutné věnovat značnou pozornost i polychorii a sekundární disperzi. Metodika studia šíření semen je velmi pestrá a sestává z řady metod, od pastí na semena, vypouštění individuálních semen, přes studium vlivu vlastností vektorů, až po genetické markery. Použitou metodiku je nutné volit podle toho, co nás zajímá a je také nutné vzít v úvahu výhody a nevýhody jednotlivých metod.
|
|
|
Landscape structure, habitat properties, species traits or chance: What determines distribution of grassland plants in abandoned fields?
Knappová, Jana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hájek, Michal (oponent) ; De Bello, Francesco (oponent)
Polopřirozené trávníky patří mezi nejohroženější evropské biotopy, zejména kvůli opouštění tradičních způsobů obhospodařování a celkově kvůli změnám ve využití půdy. V posledních desetiletích bylo provedeno množství výzkumů ve snaze dobře popsat příčiny velké druhové bohatosti evropských trávníků a poskytnout tak vodítka pro jejich efektivní ochranu. Bohužel díky velmi pomalé reakci vytrvalých rostlin na změny v krajinné struktuře je velmi obtížné přesně určit, proč se jednotlivé druhy někde vyskytují a jinde ne. Opuštěná pole jsou považována za potenciální stanoviště druhů ohrožených trávníků a mnoho z nich skutečně opuštěná pole osidluje. Další druhy ovšem na opuštěných polích zcela chybějí a otázkou zůstává, co jejich úspěšnému uchycení brání. Navíc pokud zodpovíme tuto otázku, může nám to zároveň pomoci lépe pochopit rozšíření druhů na samotných trávnících. Osidlování opuštěných polí je totiž proces probíhající v současnosti a není ovlivněn a zamlžen historickými změnami v krajinné struktuře. Základním cílem mé disertační práce tedy bylo popsat status quo trávníkových druhů na opuštěných polích. Následně jsem se snažila co nejpodrobněji určit, které faktory úspěšnou kolonizaci polí omezují, ať už jde o podmínky prostředí nebo druhově specifické vlastnosti. Prokázala jsem, že opuštěná pole ve...
|
|
| |
|
|
Přepravní služby společnosti DHL se zaměřením na automobilový průmysl
Knappová, Jana ; Novák, Radek (vedoucí práce) ; Bouchal, Martin (oponent)
Diplomová práce představuje společnost DHL jako hlavního poskytovatele logistických služeb pro automobilovou firmu Jaguar Land Rover. Zaměřuje se zejména na oblast plánování dopravy a management dodavatelů. Nejprve je analyzován vznik a obsah smlouvy uzavřené mezi oběma firmami. Další část se zaměřuje na specifika plánování mezinárodní dopravy a úlohu managementu dodavatelů. Součástí je i představení informačních systémů používaných pro účely plánování. Praktickou částí diplomové práce je identifikace konkrétních problémů a návrhy jejich řešení. Na závěr je zhodnocena úspěšnost firmy DHL jako logistického partnera firmy Jaguar Land Rover.
|
|
|
Socioekonomická charakteristika Srí Lanky
Knappová, Jana ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Horký, Ondřej (oponent)
Práce se zaměřuje na socioekonomickou charakteristiku Srí Lanky. V první části je stručně popsána historie, druhá se zabývá etnickým konfliktem mezi Sinhálci a Tamily, v další části je charakterizována současná ekonomická situace na Srí Lance včetně zahraničního obchodu a spolupráce s ČR. Na závěr jsou uvedeny obchodní zvyklosti a kulturní specifika země.
|
host ::
RSS.