|
|
Epizoochorní šíření cévnatých rostlin velkými savci
Mádrová, Terezie ; Lepková, Barbora (vedoucí práce) ; Vlasta, Tomáš (oponent)
Epizoochorní šíření je spolu s endozoochorním šířením jedním ze dvou základních typů zoochorie, tedy disperze semen zvířaty. Epizoochorie je definována jako šíření semen na povrchu zvířat, například v srsti savců, v peří ptáků nebo i na lidském oděvu, zahrneme-li člověka mezi disperzní vektory. Jsou rostlinné druhy, které se v průběhu evoluce na přenos epizoochorií adaptovaly. U nich můžeme pozorovat morfologické přizpůsobení, jako jsou háčky, různé výrůstky či lepivý povrch. To, jak budou tyto adaptace efektivní, však závisí i na druhu přenašeče, kterým mohou být jak savci (např. kopytníci či šelmy), tak ptáci nebo plazi. Epizoochorie má také vliv na diverzitu společenstva, je mechanismem, který dokáže semena šířit na velké vzdálenosti a zajišťovat tak proměnlivost druhů v prostředí. Dnes je také efektivním způsobem disperze ve fragmentované krajině, kdy se rostliny spolu s živočichy přemisťují mezi vegetačními fragmenty. Se změnami v krajině souvisí také rewilding, ochranářský postup navracení klíčových druhů do krajiny, obnovující tak přerušené přírodní procesy. Klíčová slova: epizoochorie, disperze semen, velcí herbivoři, morfologie semen, rewilding
|
|
|
Srovnání tří metod použitých při vyhodnocení schopnosti šíření semen a jejího významu pro kolonizaci opuštěných polí u druhů z čeledi Asteraceae
Vlasta, Tomáš ; Knappová, Jana (vedoucí práce) ; Kotilínek, Milan (oponent)
Ke studiu šíření semen se používá několik experimentálních metod, nicméně velmi málo studií přímo porovnává výsledky získané jednotlivými metodami. V první části této diplomové práci srovnávám tři metody používané ke studiu šíření semen (pasti na semena, vypouštění individuálních semen, sledování semen obarvených fluorescenčními barvami) na vybraných druzích z čeledi Asteraceae. Práce navazuje na výzkumy probíhající v oblasti Úštěcka, kde se nachází velké množství suchých trávníků. Druhá část práce se snaží s pomocí dat o šíření semen získaných v této práci (a s pomocí dat z předešlých studií) posoudit vliv šíření na frekvenci výskytů druhů suchých trávníků na opuštěných polích a to jak na lokální i regionální úrovni. Na základě mých výsledků lze říct, že šířící křivky a střední hodnoty získané jednotlivými metodami se liší. Tento rozdíl může být z velké části dán tím, že pasti na semena zachycují dlouhodobé šíření semen ovlivněné velkou variabilitou v rychlostech větru, zatímco vypouštěcí experimenty zachycují jednorázové šíření semen při omezeném rozpětí rychlostí větru. Barvicí metoda se ukázala jako nepříliš vhodná pro malá semena, pro velká semena ji lze doporučit. Na základě dat získaných metodou vypouštění individuálních semen byl posouzen vliv šířících schopností druhů na frekvenci výskytů...
|
|
|
Metody studia dálkového šíření semen a jeho význam pro kolonizaci nových stanovišť
Vlasta, Tomáš ; Knappová, Jana (vedoucí práce) ; Hemrová, Lucie (oponent)
Šíření semen a jeho studium má zásadní význam pro pochopení řady procesů v životě rostlin a krajiny. Má velký význam pro zachování populací ve fragmentované krajině, hraje roli v sukcesi, pomáhá zabraňovat ztrátě genetické variability a má i evoluční výhody pro samotné rostliny. Tradičně se rozlišuje několik způsobů šíření (anemochorie, zoochorie, hydrochorie), které jsou ovlivněny celou řadou faktorů, od vlastností rostlin, vektorů, či faktorů prostředí. V přírodě jsou však semena šířena jedním vektorem jen velmi zřídka, a proto je nutné věnovat značnou pozornost i polychorii a sekundární disperzi. Metodika studia šíření semen je velmi pestrá a sestává z řady metod, od pastí na semena, vypouštění individuálních semen, přes studium vlivu vlastností vektorů, až po genetické markery. Použitou metodiku je nutné volit podle toho, co nás zajímá a je také nutné vzít v úvahu výhody a nevýhody jednotlivých metod.
|
host ::
RSS.