|
|
Bioaktivní látky obsažené ve výliscích z černého bezu
Šimšová, Veronika ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných chemických charakteristik v extraktu z výlisků, ve šťávě a v kompotu z bezu černého (Sambucus nigra L.). V teoretické části je popsána botanická charakteristika bezu černého včetně jeho rozšíření, možnosti využití jednotlivých částí bezu v potravinářství a v léčitelství a chemické složení plodů bezu černého. Velká část je věnována bioaktivním látkám obsaženým v těchto plodech. Druhá kapitola pojednává o sušině a metodách jejího stanovení. V poslední kapitole teoretické části je popsán vitamín C, jeho význam pro organismus a manuální metody stanovení tohoto vitamínu. Mezi vybrané chemické charakteristiky stanovené v experimentální části bylo zařazeno stanovení obsahu redukujících cukrů gravimetrickou metodou a metodou podle Berthranda, titrovatelných kyselin, celkových anthokyanových barviv pH-diferenciální metodou, celkových fenolických látek metodou podle Folin-Ciocalteua a stanovení sušiny sušením do konstantní hmotnosti a refraktometrickou metodou. Analýzy prokázaly, že extrakty z výlisků bezu černého připravené za vhodných podmínek, mají ve většině případů chemické charakteristiky srovnatelné s bezinkovou šťávou a kompotem. V případě anthokyanových a fenolických látek jsou extrakty z výlisků mnohonásobně lepším zdrojem než bezinková šťáva a kompot.
|
|
|
Zařazení barevné pšenice "AF ZORA" s vysokým obsahem antokyanů na parametry užitkovosti nosnic na konci snáškového cyklu
Schořová, Michaela
Hypotézou provedeného pokusu bylo zjistit vliv antokyanů z černé variety pšenice AF Zora na reprodukční parametry nosnic vyřazených z chovu (>72 týdnů věku). Pro pokus byly použito 120 nosnic Rodajlendky bílé a byly rozděleny do dvou skupin – kontrolní a pokusné v šesti opakováních. Pokusná skupina byla krmena krmnou směsí s obsahem 60 % barevné pšenice AF Zora a kontrolní skupina 60 % běžné pšenice odrůdy Vanessa. Pokus trval 18 týdnů během kterých byly sledovány spotřeby krmiva, snáška, kvalita vajec, pevnost kostí, antioxidační aktivita a fytoestrogenní aktivita. Pozitivní vliv antokyanů se průkazně projevil na snášce (P<0,05) u pokusné skupiny, zároveň ale byla u této skupiny o cca 2 g menší hmotnost jednoho vejce a zhoršená kvalita skořápky. Dále u vajec pokusné skupiny byly vyšší haughovy jednotky (P<0,01). Nebyl potvrzen vliv antokyanů na antioxidační aktivitu stanovenou pomocí metody FRAP. Fytoestrogenní aktivita stanovená pomocí exprese mR-NA vitellogeninu (VTG 1 a VTG 2) nebyla potvrzena.
|
|
|
Biochemické změny při stárnutí červeného vína
Vacková, Tereza ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Entlicher, Gustav (oponent)
Flavonoidy jsou rostlinné sekundární metabolity, které se dělí do několika skupin podle chemické struktury. Důležitými složkami vína, které jsou zodpovědné za jeho barvu, chuť a další senzorické vlastnosti, jsou barevné pigmenty - anthokyany a taniny (třísloviny). Koncentrace anthokyanů ve víně je ovlivněna odrůdou, zpracováním hroznů a klimatickými podmínkami. Ke studiu změny barvy a tím i souvisejícího chemického složení, byly použity tři nekomerční vzorky červeného vína, Svatovavřinecké, ročník 2010 a 2012, a domácí víno bez přidaného SO2. Ke stanovení barevných změn byly použity převážně kolorimetrické (metoda CieLab) a zjednodušené spektrofotometrické metody (barevná hustota a odstín). Množství anthokyanů bylo sledováno analytickou metodou RP-HPLC. Koncentrace fenolických látek byla stanovena upravenými enologickými metodami. Během stárnutí vína došlo k barevným změnám, které byly způsobeny polymerizačními reakcemi, které probíhají mezi anthokyany a fenolickými sloučeninami. To vedlo ke vzniku stabilních barevných pigmentů, které se projevily vyšším absorpčním maximem a tedy i tmavším zabarvením. Klíčová slova: anthokyany, barva, červené víno, fenolické sloučeniny, malvidin-3-glukosid, polymerizační reakce, pigmenty.
|
|
|
Fyziologické, strukturální a biochemické znaky listoví vybraných druhů Poaceae s významem v ochraně proti stresu a aklimaci k různým světelným podmínkám
Hunt, Lena Macrie ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Lux, Alexander (oponent) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Tato práce zkoumá fyziologické, strukturální a biochemické vlastnosti listů trav (čeleď Poaceae) a jejich příspěvek k ochraně proti oxidativnímu stresu. Světlo je hlavním faktorem přispívajícím jak k oxidativnímu stresu u rostlin, tak k indukci ochranných mechanismů na úrovni listu. Významným druhem pro zemědělskou produkci je ječmen (Hordeum vulgare), který byl použit k zjištění reakcí na různé úrovně osvětlení a atmosférické hladiny CO2. Ječmen byl dále použit jako modelový organismus ke studiu vlivu různých spektrálních charakteristik na ochranné mechanismy proti oxidativnímu stresu, zejména indukci fenolických sloučenin. Tato práce také zkoumá ochranné funkční vlastnosti listů divokých travních druhů (Nardus stricta, Calamagrostis villosa, Molinia caerulea a Deschampsia cespitosa) v travnatém arkticko- alpínském tundrovém ekosystému s vysokým osvětlením. Fenolické sloučeniny jsou důležité ochranné sekundární metabolity rostlin, které chrání proti oxidativnímu stresu způsobenému vysokým osvětlením. Tato práce hodnotí fenolické sloučeniny a jejich příspěvek k toleranci rostlin vůči stresu a představuje novou metodu kvantifikace histologické detekce fenoliků v průřezech listu. Klíčové výsledky naznačují, že množství a kvalita světla mají významný vliv na hromadění fenolických sloučenin. Podmínky s...
|
|
|
Přírodní barviva pro chytré obaly
Nyklesová, Ludmila ; Dzik, Petr (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na využití přírodních barviv v chytrých obalech pro potraviny jako indikátory změny pH. Teoretická část práce se věnuje popisu chytrých obalů, které jsou rozděleny na aktivní a inteligentní obaly. V rámci inteligentních obalů se práce soustředí na indikátory pH, včetně jejich kompozice, tedy použitého polymeru a barviv, s důrazem na anthokyanová barviva. Kromě toho je v teoretické části popsána metodika měření barevných změn připravených indikátorů. V experimentální části práce je extrahováno anthokyanové barvivo z bobulí arónie (Aronia melanocarpa) a následně jsou připraveny tenké filmy s obsahem tohoto extraktu. Barevná změna připravených tenkých vrstev je dále studována v prostředí s nízkou koncentrací amoniaku. Vrstvy, které projevily reakci na prostředí amoniaku, byly následně přetisknuty bílým UV lakem a byla sledována jejich reakce na prostředí s nízkým obsahem amoniaku.
|
|
|
Návrh receptury potravinového doplňku na bázi bioaktivních látek izolovaných z plodů trnky obecné (Prunus spinosa)
Červinková, Zuzana ; Hudečková, Helena (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Plody trnky obecné (Prunus spinosa) jsou drobné modrofialové peckovice obsahující řadu bioaktivních látek, díky kterým disponují rozmanitými biologickými účinky. Tradičně jsou využívány nejen v lidovém léčitelství, neboť jim je přisuzováno množství preventivních a léčivých účinků. Předložená diplomová práce se zabývá přípravou a následnou charakterizací ethanolového extraktu a doplňků stravy na bázi bioaktivních látek izolovaných z plodů trnky obecné. Ethanolový extrakt byl připraven macerací čerstvých plodů Prunus spinosa v 40% konzumním lihu. Poté byl u extraktu stanoven obsah celkových polyfenolů (2111,39±11,32 mg GAE/l), flavonoidů (903,89±5,08 mg CAE/l) a anthokyanů (165,24±0,38 mg CGE/l), antioxidační (11,99±0,40 mmol TE/l) i antimikrobiální aktivita, profil fenolických látek a profil jednoduchých cukrů. Ethanolový extrakt vykázal antibakteriální účinek vůči grampozitivní bakterii Micrococcus luteus i gramnegativní bakterii Escherichia coli, avšak vůči kvasince Candida glabrata nebyl účinný. Po šetrném zahuštění na vakuové odparce byl extrakt použit při přípravě doplňku stravy. V rámci diplomové práce byly připraveny dva typy doplňků stravy, a to želatinové bonbóny s extraktem z plodů trnky obecné a želatinové kapsle plněné práškem z lyofilizovaných plodů. U těchto produktů byl charakterizován jejich nutriční profil, obsah bioaktivních látek (tj. celkové polyfenoly, flavonoidy a anthokyany), profil fenolických sloučenin a antioxidační aktivita. Dále u nich bylo sledováno uvolňování polyfenolů v průběhu modelového in vitro trávení „nalačno“. Mimo to byly želatinové bonbony s různým obsahem extraktu (5, 10, 15 a 20 %) podrobeny senzorickému hodnocení, kdy cílem byla optimalizace přídavku koncentrovaného extraktu do želatinové matrice. Dle preferencí hodnotitelů byl vzorek s přídavkem 15 % extraktu hodnocen jako nejlepší z pohledu celkové chuti, resp. flavouru. V pořadové zkoušce se tento vzorek umístil na druhém místě, a to za vzorkem s 5 % extraktu, avšak ten pro změnu získal horší hodnocení senzorického profilu. Součástí práce bylo také sledování vlivu mrazení, lyofilizace a sušení na obsah bioaktivních látek (tj. celkové polyfenoly, flavonoidy a anthokyany) a antioxidační aktivitu plodů Prunus spinosa. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů (57,49±0,33 mg GAE/g DW), flavonoidů (45,75±0,12 mg CAE/g DW) i anthokyanů (6,41±0,19 mg CGE/g DW) byl kvantifikován u lyofilizovaných plodů, avšak nejvyšší antioxidační aktivita (281,72±0,70 mol TE/g DW) byla zaznamenána u plodů mražených. U analyzovaných vzorků byla pozorována statisticky významná středně silná kladná korelace (0,641) antioxidační aktivity a celkových flavonoidů. Výsledky práce poukázaly na velký potenciál využití plodů trnky obecné v nutraceutickém průmyslu, kde mohou jako aktivní aditiva přispět k zvýšení jak bioaktivní, tak i nutriční kvality potravinových doplňků.
|
|
|
Vliv modifikace receptoru ultrafialového světla na jeho funkci
Blechová, Veronika
Ultrafialové záření má negativní vliv na živé organismy, ale slouží i jako signál modulující růst a vývoj rostlin. Diplomová práce je zaměřena na vliv UV-B záření u rostlin Arabidopsis thaliana s narušenou signální dráhou UV-B světla a modulovanou hladinou cytokininů. Výsledky prokázaly, že aplikace UV-B záření má negativní vliv na maximální kvantový výtěžek PS II (Fv/Fm) u obou mutantních linií uvr8-1 a uvr8-2. Snížení Fv/Fm bylo u linie uvr8-1 spojeno s inhibicí růstu, kterou bylo možno tlumit aplikací 1 µM BAP. Analýza hladiny pigmentů dále prokázala, že cytokininy interagují se signální drahou UV-B záření v regulaci biosyntézy antokyanů a tato interakce je závislá na funkčním proteinu UVR8. Účinek cytokininů na termomorfogenezi je však na UVR8 zcela nezávislý. Práce se rovněž věnovala přípravě fúzních genů nesoucích modifikaci v sekvenci UVR8 a jejich spojení s markerovým genem eGFP. Tvorba příslušných produktů pomocí metody PCR byla ověřena komerční sekvenací.
|
|
|
Antioxidační parametry modelového výrobku z ovoce
KRATOCHVÍLOVÁ, Lenka
Obsah hlavních komponent (anthokyanů, kvercetinu, chlorogenové kyseliny, L-askorbové kyseliny, rutinu, celkových polyfenolů) byl zjišťován v sirupu z plodů bezu černého (Sambucus nigra L.) pomocí spektrofotometrie, nebo vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Dále byla zjišťována antioxidační aktivita tohoto sirupu pomocí tří metod: ABTS, FRAP, DPPH. Výsledky měření byly statisticky zpracovány a porovnávány pomocí korelační analýzy, konkrétně pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Bylo zjištěno, že připravený výrobek obsahuje 2160 mg/kg anthokyanů, 201 mg/kg rutinu, 26 mg/kg chlorogenové kyseliny a 679 mg/l celkových polyfenolů. Volný kvercetin nebyl nalezen. Obsah L-askorbové kyseliny v původních bezinkách byl poměrně nízký a z tohoto důvodu byl sirup pro studijní účely obohacen touto látkou v množství 0,5% (m/m), aby bylo možno studovat souvislosti jeho obsahu s ostatními látkami. Ze statistického zpracování je zřejmé, že koncentrace chlorogenové kyseliny koreluje s antioxidační aktivitou měřenou pomocí metody FRAP a koncentrace celkových polyfenolů s antioxidační aktivitou měřenou pomocí metody DPPH.
|
|
|
Porovnání metod pro stanovení obsahu anthokyanů v plodech bezu černého.
KRATOCHVÍLOVÁ, Lenka
Obsah anthokyanů byl zjišťován v plodech bezu černého (Sambucus nigra L.) třemi metodami: metodou uvedenou v Českém lékopisu 2017 a dodatku 2019, pH diferenciální metodou, kterou uvádí ve své diplomové práci uvádí Bc. Kateřina Javorská a metodou kalibrační, kterou uvádí ve své diplomové práci Bc. Markéta Matějková. V bakalářské práci jsou shrnuty výsledky jednotlivých metod a jejich porovnání. Z výsledků je zřejmé, že nejvhodnější metoda pro zjišťování obsahu anthokyanů v plodech bezu černého je metoda lékopisná, ze které byl zjištěn nejvyšší a zároveň s literaturou se nejvíce shodující obsah anthokyanů. U metody lékopisné se obsah anthokyanů přepočítával na majoritní kyanidin-3-glukosid.
|
|
|
Vztah biochemických a fyziologických parametrů listu vybraných druhů trav k jejich kompetiční roli v reliktní krkonošské tundře.
Mamula, Petr Martin ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Krkonošská arkto-alpinská tundra je oblast, která je součástí Krkonošského národního parku, s unikátním ekosystémem a biodiverzitou. Tato oblast byla v historii velmi zásadně ovlivněná zásahem člověka, který zde hospodařil a zapříčinil se tak o vznik dnes vzácného ekosystému smilkových (Nardus stricta L.) luk. Na těchto smilkových loukách roste díky nízkému vzrůstu a řídkému olistění smilky mnoho dalších rostlinných druhů, které jsou mnohdy endemičtí a chránění. Smilka (N. stricta) je ovšem v posledních letech přerůstána jinými trávami, jako je například třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa J. F. Gmelin), která svým vyšším vzrůstem a těsným zápojem zakrývajícím povrch neumožňuje růst vzácným druhům jako smilka. Cílem této práce proto bylo u smilky (N. stricta) a dalších tří vybraných druhů trav - metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa (L.) P. Beauv.), bezkolenec modrý (Molinia caerulea (L.) Moench) a třtina chloupkatá (C. villosa), identifikovat na základě biochemických, strukturálních a fyziologických parametrů listoví parametr nebo kombinaci parametrů, které by mohly dávat konkurenčním travinám smilky kompetiční výhodu. Terénní výzkum a odběr vzorků listoví, pro následné laboratorní zpracování, probíhal v okolí Luční boudy v Krkonošské arkto-alpinské tundře v červnu, červenci a srpnu 2020 a...
|
host ::
RSS.