|
|
Portugalský pokus o kolonizaci Šrí Lanky (1580-1630)
Staněk, Karel ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent) ; Wanner, Michal (oponent)
Práce se zabývá portugalským pokusem o kolonizaci Šrí Lanky v období mezi lety 1580-1630. Usiluje jednak o analýzu geneze kolonizačního projektu, který byl produktem transformace charakteru portugalského působení na ostrově na přelomu 16. a 17. století, a to z obchodně zaměřeného v dobyvačně orientované, a jednak o nalezení příčin jeho konečného neúspěchu a jejich zhodnocení. Snaží se přitom o zasazení popisovaných událostí do rámce portugalské politiky na Šrí Lance i do celkového kontextu portugalské expanze v Orientu. Události vně ostrova totiž měly na tamější vývoj zcela zásadní vliv, neboť přispívaly k formování vojenských a politických koncepcí, které tam Portugalci sledovali, i k přijímání konkrétních rozhodnutí. Portugalci na Cejlonu obchodovali již od roku 1506, kdy poprvé stanuli na jeho březích, ale v průběhu 16. století se stále více angažovali v tamní vnitropolitické situaci na straně krále říše Kótté a během 80. a 90. let 16. století se rozhodli celý ostrov ovládnout. Ve velmi krátké době získali pod přímou či nepřímou kontrolu veškeré teritorium s výjimkou centrální šrílanské náhorní plošiny, na níž ležela sinhálská buddhistická Kandyjská říše, jež se jim vytrvale bránila. Odtud již chybělo jen málo k vypracování plánu na systematické osídlení, který byl podnícen nejen pozitivními...
|
|
|
Problematika integrace afrických imigrantů do portugalské společnosti
Gottliebová, Anežka ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
V této práci se věnuji problematice integrace portugalsky mluvících imigrantů z Afriky do portugalské společnosti. V práci popisuji několik zásadních problematických oblastí, jakými jsou bydlení, zaměstnání, vzdělání, vztahy a zdraví, se kterými se imigranti ze zemí PALOP1 potýkají při integračním procesu v Portugalsku. K pochopení problémů s včleňováním těchto imigrantů do portugalské společnosti se ukázalo jako nezbytné popsat i historický vývoj jejich vzájemného vztahu v kontextu dějepisných událostí, a proto je toto přehledné shrnutí rovněž součástí této práce. Díky tomu je možno nastínit, jak vlastně Portugalci Afričany vnímají, čemuž se věnuji ve třetí kapitole. Popíšu také fenomén migrace a globalizace a zhodnotím jeho pozitivní i negativní dopady v rámci Portugalska. Stručně se zabývám také problematikou terminologie a specifikuji čtyři základní typy imigrantů. Vzhledem k obsáhlosti a komplexnosti tohoto tématu je tato práce pojata pouze jako úvod do studia této problematiky. 1 PALOP-Países Africanos de Língua Oficial Portuguesa- africké země jejichž oficiálním jazykem je portugalština.
|
|
|
Demokratizace Portugalska a Rumunska: je možné zkoumat přechody?
Kasper, Petr ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Adler, Tomáš (oponent)
Ve své práci se pokusím zodpovědět otázku "Je možné studovat přechody k demokracii podle jednotných modelů?" Odpověď budu hledat na případech Rumunska a Portugalska, tedy na dvou státech, ve kterých měl nedemokratický režim prvky personální diktatury, a jeho svržení obsahovalo prvky změny vzcházející od opozice. Mým předpokladem je, že se zkoumání podle jednotného modelu není možné a pokusím se pro toto tvrzení najít důkazy. V práci vycházím z teoretických prací Samuela P. Huntingtona, Vladimíry Dvořákové a Jiřího Kunce, kteří se zabývají typy přechodů k demokracii. Dvořáková a Kunc pak ještě popisují etapy těchto přechodů. Z práce Adama Przeworského využívám náhled na příčiny demokratizace. Pohledem těchto teoretických konceptů budu zkoumat konkrétní případy demokratizace v Rumunsku a Portugalsku. K tomu využiji díla Miroslava Tejchmana, Kurta W. Treptowa, Karla Durmana, Gale Stokese a Stevena D. Ropera v případě Rumunska a Jana Klímy, a zejména Kennetha Maxwella v případě Portugalska.
|
|
|
Brazilská emigrace v Portugalsku po jeho vstupu do Evropského společenství
Stanzelová, Magdalena ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce Brazilská emigrace v Portugalsku po jeho vstupu do Evropského společenství se zabývá migračním proudem vedoucím z Brazílie do Portugalska po roce 1986. Popisuje jeho vývoj v čase, přičemž se zaměřuje na srovnání jeho jednotlivých vln. Práce mapuje faktory, kvůli kterým Brazilci často volí za cílovou zemi právě Portugalsko, stejně jako jedinečný vztah mezi oběma zeměmi, jeho historii a smlouvy, které mu dávají mezinárodně právní rámec. Práce je analýzou příčin, vývoje a důsledků brazilské imigrace pro cílovou zemi. Druhá část práce se věnuje srovnání první vlny imigrace, jež začala na konci 80. let minulého století, a vlny druhé, která proběhla mezi lety 1998 a 2003, s cílem dokázat odlišnost motivů imigrace v obou zmíněných vlnách s důrazem na odlišnou kvalifikaci přistěhovalců a jejich uplatnění na portugalském trhu práce.
|
|
|
Ideology, censorship, indirect translations and non-translation: Czech literature in 20th -century Portugal
Špirk, Jaroslav ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Seruya, Teresa Maria Menano (oponent) ; Mánek, Bohuslav (oponent)
Dizertační práce se zabývá knižními překlady české a slovenské literatury do portugalštiny v Portugalsku ve 20. století. Úvod zdůvodňuje volbu tématu, ukazuje jeho relevanci a nastiňuje strukturu práce. Stanovuje též hlavní otázku výzkumu, Jak byla česká literatura zastoupena na portugalském knižním trhu ve 20. století?, a formuluje hypotézu: Překlady české literatury v Portugalsku 20. století vykazovaly nějakou tendenci, systém. První kapitola se pokouší operacionalizovat sedm obecně translatologických témat: 1. ideologie, 2. cenzura, 3. nepřímé překlady, 4. nepřekládání, 5. kánon a světová literatura, 6. paratexty, 7. "středně velké" kultury. Druhá kapitola vymezuje předmět zkoumání, obecně představuje hlavní typy použitých zdrojů a materiálu a definuje metodologii. Jako hlavní oblast zájmu stanovuje překlady české beletrie do evropské portugalštiny publikované v Portugalsku ve 20. století v knižní podobě. Obšírněji probírá stěžejní práce J. Levého a A. Popoviče, z nichž vyvozuje metodologii vhodnou pro analýzu nalezeného materiálu. Třetí kapitola poskytuje obecně historický, politický a kulturní kontext práce. Soustředí se především na kulturní vztahy Československa a Portugalska ve 20. století a poprvé české odborné veřejnosti přináší informace o fungování cenzury v Portugalsku během Nového...
|
|
|
Demokratizace Portugalska a Rumunska: je možné zkoumat přechody?
Kasper, Petr ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Šušlíková, Lada (oponent)
Ve své práci se pokusím zodpovědět otázku "Je možné studovat přechody k demokracii podle jednotných modelů?" Odpověď budu hledat na případech Rumunska a Portugalska, tedy na dvou státech, ve kterých mělo autoritářství formu personální diktatury a bylo odstraněno bez spolupráce vlády. Mým předpokladem je, že se zkoumání podle jednotného modelu není možné a pokusím se pro toto tvrzení najít důkazy. V práci vycházím z teoretických prací Samuela P. Huntingtona, Vladimíry Dvořákové a Jiřího Kunce, kteří se zabývají typy přechodů k demokracii. Dvořáková a Kunc pak ještě popisují etapami těchto přechodů. Z práce Adama Przeworského využívám náhled na příčiny demokratizace. Pohledem těchto teoretických konceptů budu zkoumat konkrétní případy demokratizace v Rumunsku a Portugalsku. K tomu využiji díla Miroslava Tejchmana, Kurta W. Treptowa a Jiřího Kociana v případě Rumunska a Jana Klímy, Simony Binkové, Zuzany Budinové a Kennetha Maxwella v případě Portugalska.
|
|
|
Integrace Portugalska do Evropských společenství
Řeháková, Anna ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Hlavním tématem práce jsou proměny Portugalka v letech 1974-1986. Na počátku této doby země přešla z autoritativního režimu na demokratický. Byly zahájeny důležité politické i ekonomické reformy. Zásadní změny doznala také zahraniční politika. Portugalsko rezignovalo na náročné udržování koloniálního impéria a soustředilo se na evropská témata - především integraci do Evropských společenství. V práci je zkoumán vliv politické a hospodářské transformace na postup integračního procesu a vliv Evropských společenství na průběh demokratizace a ekonomických reforem v Portugalsku. Koncovým bodem hlavního téma práce je vstup Portugalska do Evropských společenství. Mimo stěžejní téma je zde popisován i historický a politický vývoj Portugalska od ustavení první republiky přes období autoritativního režimu po tzv. Karafiátovou revoluci, která nastolila demokratický režim. Jedním z podtémat je i postavení Portugalska jako člena Evropských společenství. Je zkoumána podpora zapojení ze strany obyvatel a jsou zde popsány nejvýraznější milníky portugalského členství. V neposlední řadě práce popisuje vliv jižního rozšíření na proměnu evropské politiky.
|
|
|
Portugalský režim Estado Novo
Horčičková, Lucie ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Ve své bakalářské práci "Portugalský režim Estado Novo" se zabývám vývojem Portugalské imperiální říše od vzniku první republiky v roce 1910 až do pádu režimu v roce 1974. Ve své práci budu analyzovat režim Estado Novo, definovat jeho charakteristiky, instituce a základní principy. Z metodologického hlediska se bude jednat o jednopřípadovou studii (tzv. vnitřní neboli konfigurativně-idiografickou studii, intrinsic study) nedemokratického režimu. Kromě analytického postupu budu používat i komparaci s jinými podobnými systémy. V první části své práce se věnuji první portugalské republice, která vznikla v roce 1910. Sociální a ekonomické problémy vedly k vojenskému převratu v roce 1926. Během období vojenské diktatury se ministrem financí stal António de Oliveira Salazar, který byl v roce 1932 jmenován ministerským předsedou. António Salazar zavedl ústavou 1933 autoritářský režim tzv. Nový stát (Estado Novo). V druhé části budu zabývat analýzou systému, rozdělením moci dle ústavy a dle reality, jeho ideologií jeho hlavními pilíři (církví, armádou, tajnou policií a korporativismem). Ve třetí části se budu zabývat postojem Portugalska k důležitým historickým událostem například ke španělské občanské válce či k druhé světové válce. Dále se budu věnovat zahraničním vztahům Portugalska a Československa během celého...
|
|
|
Olivenza: sporná oblast portugalsko-španělských vztahů
Vyšatová, Eliška ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Bakalářská práce "Olivenza: sporná oblast portugalsko-španělských vztahů" pojednává o oblasti ležící na portugalsko-španělských hranicích, jejíž nadvláda je po staletí předmětem sporů. V první části se věnuje popisu vývoje situace od jejích počátků do pádů nedemokratických režimů v Portugalsku a ve Španělsku, dále jejich vývojem v rámci současných demokratických uskupení a v neposlední řadě současnou situací. Zabývá se otázkou, v čem přesně spočívá tento spor, proč se část místního obyvatelstva považuje za příslušníky portugalského národa, přestože žijí na území, které je součástí Španělského království, tedy jaké je přesně právní hledisko současné situace a jestli je tato otázka i v 21. století stále aktuální. Jedná se o jedno případovou studii s použitím metody rozboru procesu.
|
|
|
Právní úprava mezinárodního rozhodčího řízení v České republice a Portugalské republice
Přib, Jan ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Resumé Tato diplomová práce zpracovává právní úpravu mezinárodního rozhodčího řízení v České republice a Portugalské republice. Konkrétní výběr těchto zemí a institutu mezinárodního řízení jako předmětu této práce samozřejmě nebyl učiněn náhodně; důvodem je, navzdory mnohým společným prvkům těchto zemí, např. jejich členství v Evropské unii, podobné ekonomické úrovni a relativně významné aktivitě v oblasti mezinárodního obchodu, poměrná neprozkoumanost portugalské právní úpravy mezinárodního řízení i celého právního řadu z pohledu České republiky a naopak. Rovněž volba mezinárodního řízení nebyla náhodná. Mezinárodní rozhodčí řízení bylo zvoleno díky tomu, že se jedná o pravděpodobně nejvýznamější způsob mimosoudního řešení sporů, v posledních letech a desetiletích se setkávající se stále vzrůstající využívaností. Rozhodčí řízení nabízí stranám důvěrné řešení sporu se snadnou vykonatelností rozhodčího nálezu v zahraničí a zahraničního rozhodčího nálezu v tuzemsku. Cílem této práce pak není jen pouhý popis současné právní úpravy mezinárodního rozhodčího řízení, ale umožnění čtenáři správně pochopit konkrétní ustanovení s ohledem na jejich právní pozadí. Tato práce se zabývá koncepcemi mezinárodního rozhodčího řízení a jednotlivými prvky mezinárodního rozhodčího řízení, tj. právními prameny, rozhodčí...
|
host ::
RSS.