|
|
Nobelova cena míru pro Evropskou unii: Analýza euroskepticismu
Meissner, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Téma diplomové práce propojuje dvě témata, která vždy výrazně polarizují jak akademickou, tak také veřejnou a politickou debatu - euroskepticismus a Nobelova cena míru. Skrze analýzu především negativní debaty, jež následovala po udělení NC míru Evropské unii v roce 2012 si diplomová práce, klade za cíl odpovědět na otázku, do jaké míry to byla témata typická pro euroskepticismus, která tuto debatu formovala. Práce pracuje s hypotézou, že to byl právě tento kritický fenomén, typický pouze pro EU, jež byl hlavním proudem určujícím ráz negativní debaty upozaďující očekávanou kritiku s ohledem na účel ocenění. Pro druhou hypotézu, která předpokládá, že témata euroskepticismu dělají z EU specifického laureáta, je nutné tento případ srovnat s dalšími třemi mezinárodními organizacemi, a jejich kritikou, oceněnými v nedávné minulosti. Jedná se o Organizaci pro zákaz chemických zbraní (laureát za rok 2013), Mezivládní panel pro změny klimatu (2007) a Organizaci spojených národů (2001). První kapitola práce je představením NC míru a jejích specifik. Témata typická pro euroskepticismus jsou ve druhé části vygenerována na základě akademické debaty o euroskepticismu jak polických stran, tak veřejného. Bází dat pro případové studie je totiž zpravodajská databáze Factiva, která přináší jak politickou tak...
|
|
|
Gibraltarský nacionalismus pohledem teorie secese
Páchová, Barbora ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Gibraltar je jediné závislé území v Evropě. Ač se jedná o malé území, mísí se zde různé vlivy, které dohromady utváří takzvanou gibraltarskou otázkou. Gibraltar patří Spojenému království Velké Británie a Severního Irska. Jedná se o kolonii, která ovšem disponuje značnou autonomií. Proces získávání větší samostatnosti pro toto území na jihu Evropy začal po druhé světové válce. Gibraltarské národní uvědomění bylo z velké míry formováno právě vymezováním se vůči Londýnu a především vůči Španělsku. V diplomové práci zkoumám proces národního uvědomění pohledem teorií secese. Pokládám si otázku, proč gibraltarský nacionalismus a touha po samostatnosti doposud nevedla k nezávislému státu? Proč Gibraltar zůstává i nadále ve svazku s britskou královskou korunou? V rámci výzkumu se věnuji i gibraltarskému nacionalismu z pohledu Gibraltařanů. Zkoumám, kdo jsou Gibraltařané? Považují se za národ? Jak své přesvědčení odůvodňují? A jsou spokojení se stávajícím ústavním pořádkem na Gibraltaru? Pomocí teorií secese docházím k závěru, že na Gibraltaru se vyvinul svébytný národ, který si chce rozhodovat o své budoucnosti sám. Poskytnutá autonomie mu to ve většině oblastí dovoluje. O nezávislost a odtržení od Spojeného království Gibraltařané v současné době neusilují. Stávající nastavení vztahů jim vyhovuje,...
|
|
|
Nástroje EU v boji proti terorismu: problémy sankčních opatření
Pejchová, Petra ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá aktuálními problémy protiteroristických sankcí finančního typu uplatňované Evropskou unií v rámci strategie boje proti terorismu. Evropská unie čelí především vytýkanému problému efektivity a dodržování lidskoprávních standardů při uplatňování sankčních mechanismů v boji proti terorismu. Současnou podobou pomohly spoluutvářet v posledním desetiletí velmi výrazně soudní orgány EU, proto se analýza jejich nejdůležitější výběrové judikatury v reakci na opatření orgánů EU uvalující finanční sankce proti osobám spojeným s terorismem staly těžištěm této práce. Práce si bere za své tvrzení, že současná koncepce sankčních opatření EU se blíží ke konci existence své současné podoby a v blízké budoucnosti bude třeba sankční opatření v souvislosti s judikaturou soudních orgánů EU radikálně proměnit či opustit. Základní teze reaguje na výzkoumnou otázku: "Je současná konstrukce protiteroristických finančních sankčních opatření EU konečným stádiem vývoje tohoto instrumentu? Nebo bude třeba sankční opatření v souvislosti s judikaturou Soudního dvora EU radikálně proměnit či dokonce nahradit?" Autorka analyzuje výhrady judikované soudy a předkládá varianty dalšího vývoje, které jsou na těchto výhradách postavené včetně jejich zhodnocení.
|
|
|
Vliv konceptu lidské bezpečnosti na proces legalizace a legitimace humanitární intervence
Gřešák, Martin ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
1 Abstrakt Humanitární intervence je jednou z nejproblematičtějších otázek současné mezinárodní politiky. Kořeny konceptu humanitární intervence lze vysledovat v teorii spravedlivé války. Při hodnocení praxe států se kloním k názoru, že mezinárodní obyčej legalizující humanitární intervenci dodnes plně nevykrystalizoval. I když přichází realistická škola s několika velmi dobrými argumenty, domnívám se, že existující znění Charty OSN provedení ozbrojené humanitární intervence neumožňuje. Ani dosavadní judikatura Mezinárodního soudního dvůra nepovažuje humanitární intervenci za legální. Koncept lidské bezpečnosti se stal jedním ze základních legitimizačních zdrojů doktríny Odpovědnost chránit. Sloužil rovněž jako jedna ze zásad, na nichž Mezinárodní komise pro intervenci a státní suverenitu tuto doktrínu vystavěla. Principy doktríny Odpovědnost chránit byly přijaty Valným shromážděním OSN na Světovém summitu 2005. O rok později na tyto principy odkázala Rada bezpečnosti v rezoluci týkající se ochrany civilistů v ozbrojených konfliktech. Byť nejsou usnesení Valného shromáždění pro státy právně závazná, jejich autorita vyplývá ze skutečnosti, že vyjadřují názor mezinárodního společenství. Schválení rezoluce Rady bezpečnosti mělo dle mého hlediska spíše význam politický než právní. I když májí členské státy OSN...
|
|
|
Mezinárodněprávní instrumenty boje proti financování terorismu
Fogelová, Andrea ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá instrumenty boje proti financování terorismu, vytvořenými na mezinárodní úrovni. Detailněji popisuje tři instrumenty boje proti financování terorismu a to Mezinárodní úmluvu o potlačování financování terorismu, rezoluci Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1373/2001 a Devět zvláštních Doporučení FATF, týkajících se financování terorismu. Instrumenty popisuje i s ohledem na okolnosti jejich vzniku a jejich postupný vývoj. Pokusí se tímto zodpovědět otázky významu zabývání se tématem boje proti financování terorismu z pohledu mezinárodního práva a popisované instrumenty boje proti financování terorismu zhodnotit. Diplomová práce se skládá z úvodu, pěti kapitol a závěru. V úvodu práce je v krátkosti osvětlena problematika terorismu a jeho financování a vyjádřen důvod potřeby zabývání se tímto tématem na mezinárodní úrovni. Druhá kapitola se zabývá Organizací spojených národů a jejím přínosem v oblasti boje proti financování terorismu, jakož i rezolucemi Valného shromáždění Organizace spojených národů. Kapitola tři poskytuje náhled smluvní instrumenty boje proti terorismu a to nejdřív na mezinárodní úmluvy zabývající se bojem proti terorismu a dále detailně rozebírá Mezinárodní úmluvu o potlačování financování terorismu. Prací Rady Bezpečnosti Organizace spojených...
|
|
| |
|
|
Limits to Global Tax Cooperation: Unsuccessful Negotiations in the United Nations
Březovská, Romana ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato diplomová práce si klade v souvislosti s přijetím Agendy 2030 (Cílů udržitelného rozvoje), a tím vyzdvižení role mobilizace domácích zdrojů v kontextu rozvoje, dva cíle. Prvním cílem je popis a rozbor současného daňového systému, který je často nejen z pohledu rozvojových zemí označovaný za nedostatečně přizpůsobený globální ekonomice 21. století. Druhým cílem je zodpovězení výzkumné otázky, jejímž předmětem je snaha o zjištění důvodů zemí k hlasování proti vzniku mezivládního daňového orgánu pod záštitou OSN. Tedy potenciálně jediného tělesa umožňujícího reformu současného systému a především zajišťující plnoprávnou účast všech zemí, jež jsou členy OSN, při vyjednávání globálních daňových pravidel. Práce vychází z předpokladů teorie funkčního režimu a teorií zaměřujících se na neorealistické a liberální chápání problematiky. Na základě dat získaných z rozhovorů s delegáty reprezentující klíčové země v OSN pak lze usoudit, že byť je mechanismus OECD považován za efektivnější, tento stav je možný jen na základě takové distribuce moci, která z rozhodovacích procesů o podobě globálního daňového systému vylučuje více než sto rozvojových zemí. Z analýzy také vyplynulo, že současný mechanismus OECD se nezaměřuje na legislativní skuliny umožňující nezákonné finanční toky z rozvojových zemí, a tudíž...
|
|
|
Projednávání amerických sankcí proti Kubě na půdě Valného shromáždění OSN
Šplíchalová, Eva ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Nejdéle trvající sankční režim byl Spojenými státy uvalen na Kubu v roce 1960 jako výsledek napjatých vztahů v předchozích letech. Jednotlivé administrativy USA modifikovaly podobu sankčního režimu v závislosti na postoji, který ke kubánské otázce zaujímaly. Nejvyšší orgán OSN, Valné shromáždění, přijímá sice právně nezávazné, ale politicky významné rezoluce. Rezoluce odsuzující sankční režim USA je každoročně přijímána od roku 1992. Diskuze o změnách sankčního režimu ve Valném shromáždění je známkou reflexe aktuálního dění a nestrnulosti procesu přijímání rezoluce. Cílem práce je zjistit, zda byly změny sankčního režimu zmíněny v rámci diskuzí o přijetí rezolucí. Výsledkem této analýzy byla prokázána reflexe událostí v proslovech vyslanců. Míra, s jakou byly události zmiňovány, se odvíjí od toho, zda se jednalo o pozitivní či negativní krok směrem k uvolnění embarga a také o jak důležitou událost šlo.
|
|
|
Kulturní aspekty multilaterálního jednání na půdě OSN
Faldynová, Lada ; Khelerová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturními aspekty v multilaterálním mezinárodním jednání na půdě Organizace spojených národů. Cílem této práce je popsat a srovnat kulturní dimenze zvoleného vzorku kultur z prostředí OSN: české, italské a švédské kultury. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je teoretickou a popisuje ty nejzákladnější východiska pro výzkum kulturních dimenzí. Druhá kapitola krátce představuje celou organizaci OSN a dále se konkrétně zaměřuje na její sídlo ve Vídni. Důraz je v práci kladen na třetí a čtvrtou kapitolu. Třetí kapitola charakterizuje národní kultury z pohledu kulturních dimenzí Geerta Hofstedeho a Fonse Trompenaarse. Čtvrtá kapitola tvoří čistě praktickou část. Je tvořena závěry hloubkových rozhovorů provedených se zaměstnanci Stálých misí v OSN. Rozhovory kopírovaly strukturu kulturních dimenzí Hofstedeho a Trompenaarse a otázky byly zasazeny do pracovního prostředí Stálých misí při OSN. Tyto závěry jsou na konci práce porovnány s východisky, které definuje kapitola třetí.
|
|
|
OSN jako aktér mezinárodních vztahů na Blízkém a Středním východě
Rudová, Šárka ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Organizací spojených národů jako aktérem mezinárodních vztahů v oblasti Blízkého a Středního Východu, konkrétně v Afghánistánu, Iráku a Sýrii, kde probíhají konflikty a občanské války již od 90. let. Jedná se především o analýzu a hodnocení jejího chování při řešení konfliktů na základě rezolucí vydaných RB OSN ve zmíněných státech v porovnání s teoretickým postupem dle Charty OSN. Kritérii hodnocení jsou předcházení konfliktu, řešení konfliktu, obnova a udržování mezinárodního míru a budování míru. Cílem práce je tedy zjistit, jakým způsobem OSN v konfliktech postupovala a jak se jí podařilo naplnit teoretické východisko.
|
host ::
RSS.