Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 387 záznamů.  začátekpředchozí306 - 315dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Lidské ne/výtvarné zásahy do krajiny
Černá, Tereza ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Velíšek, Martin (oponent)
Bakalářská práce má charakter teoretické studie, se zaměřením na výtvarné aspekty tématu a jeho aplikaci v didaktické oblasti. Cílem práce bylo zaměřit se na lidské zásahy v krajině a přiblížit se pojmu "ne/výtvarnosti". Teoretické a výtvarné poznatky jsou aplikovány v návrzích jednotlivých didaktických řad, jež se zabývají především vztahem dětí ke svému prostředí. Mají podnítit vzbuzení zájmu o své okolí, všímání si detailů a změn se schopností reflexe a přiblížení svého okolí žákům způsobem, který ovlivní jejich budoucí chování nejen k němu, ale k přírodě vůbec. KLÍČOVÁ SLOVA umění, výtvarná výchova, krajina, člověk, zásah, město, příroda, fotografie
Naše země je dnes krásná, ale zítra bude ještě krásnější. Vztah socialistického realismu k tématu přírody a krajiny.
Charvát, Ondřej ; Stibral, Karel (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
3 ABSTRAKT Lidstvo se po celou dobu své existence vztahuje ke svému životnímu prostředí pomocí kultury a umění. Různé kulturní epochy se k hodnotě přírody staví rozdílně, což má bezprostřední vztah k potřebě přírodu chránit, nebo naopak využívat. Tento vztah se dá vysledovat na uměleckých artefaktech dané doby. Téměř polovinu dvacátého století ovládala v českých zemích komunistická ideologie, která se k přírodě stavěla poměrně kořistnicky, což se projevilo v jejím poškozování. Státním uměním komunismu se stal socialistický realismus, který měl zobrazit novou epochu, nového člověka a novou společnost. Cílem práce bylo prozkoumat, jak socialistický realismus jako výtvarný umělecký směr zobrazoval téma přírody a krajiny. Předmětem zkoumání byla jednak teoretická literatura, jednak přímo umělecká díla z období zhruba 1945-1958, která vznikla v tehdejší Československé republice. Jádrem práce je ověření předpokladu, že socialistický realismus přírodě žádné estetické kvality samy o sobě nepřiznává, naopak že oceňuje její "přebudování", které zlepší možnost využití člověkem. Klíčová slova: příroda, krajina, estetika, výtvarné umění, socialistický realismus, krajinářská malba
POHYBOVÉ HRY V PŘÍRODĚ
Mareš, David ; Přibyl, Ivan (vedoucí práce) ; Jahodová, Gabriela (oponent)
Téma bakalářské práce pojednává o celkové podstatě pohybových her v přírodě, zvláště pak jejich významu z hlediska pedagogického, výchovného i vzdělávacího. Rovněž se podrobně zaměřuje na využití pohybových her v přírodě při činnostech v zájmových útvarech, jejich třídění a dělení, jejich význam v oblastech aktivního odpočinku a regenerace organismu činností, která je dětem asi nejpřirozenější, tedy hrou. V neposlední řadě se rovněž zabývá jejich významným přínosem v oblastech osobnostní a sociální výchovy, integrace jedince, ale i v oblastech prevence výskytu sociálně patologických jevů. Dále se podrobně věnuje metodice sestavení vlastní etapové pohybové hry v přírodě a jejímu ověření v praxi. Práce je sestavena na základě odborného literárního přehledu, vlastních zkušeností a šetření a je členěna do jednotlivých kapitol. Po úvodu práce následuje kapitola o teoretických poznatcích celkového komplexu pohybových her v přírodě, jejich dělení, významu, rovněž o jejich odlišnosti a rozdílnosti. Třetí kapitola se věnuje podrobné metodice vhodného sestavení vlastní pohybové etapové hry v přírodním prostředí. Čtvrtá kapitola obsahuje praktickou část, která spočívá v sestavení a realizaci vlastní pohybové etapové hry v přírodě a ověření jejího významu a přínosu v praxi při činnostech v zájmovém útvaru....
Výtvarná výchova ve školní družině se zaměřením na využití přírodních materiálů
Kaprálková, Petra ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Krejčová, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možnostmi využití přírodního materiálu pro práci s dětmi v rámci výtvarného vzdělávání ve školní družině. Je orientována na seznámení se s různými druhy materiálů a jejich využití v souvislosti s volnočasovými aktivitami v době mimo vyučování, konkrétně ve školní družině. Součástí je projektová část s detailně popsanou přípravou, realizace a výstup výtvarných prací s využitím přírodních materiálů. Cílem práce je přiblížení práce s dětmi v rámci jejich mimoškolních aktivit ve školní družině se zaměřením na budování kladného vztahu k přírodě a využití přírodního materiálu v souvislosti s rukodělnou činností.
Filosofické problémy v díle Zdeňka Neubauera
Špaček, Michal ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Práce se soustředí na možnost poznání, funkce filosofie a vědy, jako základních forem poznání. Nejedná se o rozbor díla, ale o výklad jeho specifické části. Práce přináší pohled na postmoderní nakládání s poznáním, tak jak se ukazuje v esejích sebraných do sbírek Přímluvce postmoderny a O Sněhurce aneb cesta za smyslem bytí a poznání. Práce ukazuje a doplňuje Neubauerův popis poznávání světa. Ukazuje též Neubauerův náhled na imaginaci nejen jako na součást poznávání, ale i její vliv na rozvoj společnosti. Kromě zrušení vědeckého monopolu na pravdivé poznání se též dopouští předpokladů o budoucnosti, které budou skoro bezpečně prokázány jako nepravé. Nejdůležitějším obsahem práce je otázka po rovnoprávnosti mezi vnímáním humanitních věd v porovnání s vnímáním exaktních věd, a jakkoli není tato otázka zodpovězena zcela přesně, tak i tázání se může být užitečné.
Václav Klaus a "příroda"
Dvořák, Ondřej ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Práce vychází z předpokladů formulovaných sociologií vědění (Bourdieu, Berger & Luckmann) a autory diskurzivní analýzy (Foucault, Fairclough) o sociálním základu definic reality a o mocensko-hierarchických aspektech vtělených již z podstaty do těchto definic. Za pomoci přístupu kritické diskurzivní analýzy zkoumá autor této práce knihy a texty Václava Klause věnující se životnímu prostředí. Osobní motivací této práce je přesvědčení o podstatném vlivu Václava Klause na názory populace České Republiky a o tom, že názorové střety, které Václav Klaus často vede s různými zástupci "environmentalismu", jsou ve své podstatě střetem o definici reality - o diskurz a paradigma. V důsledku tohoto přesvědčení se autor práce rozhodl studovat základní paradigma Václava Klause, z něhož vychází jeho představa přírody, a názory týkající se otázek životního prostředí.
Spor o Šumavu: síly a slabosti ekologického principu shody
Chomátová, Eliška ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Čermák, Daniel (oponent)
Práce vychází z kvalitativního výzkumu provedeného v létě 2008 v několika obcích na Šumavě, který formou diskuzních skupin zkoumal vztah různých zájmových skupin k Národnímu parku Šumava a obecněji k přírodě a myšlenkám a aktérům environmentalismu. V úvodu je představen design výzkumu a získaná data. Poté se věnuji popisu teorie všeobecných principů shody, jež je hlavním teoretickým rámcem pro zkoumání agumentace účastníků diskuzních skupin. Na jednotlivých argumentech ukazuji, že proti ochraně přírody tak, jak ji prosazuje Správa NPŠ, jsou kritiky národního parku mobilizovány v českém prostředí legitimní a důležité hodnoty. Další část práce je věnována ekologickému principu shody jako novému všeobecnému principu shody: diskutuji podmínky existence takového principu shody, jeho podobu ve sporu o správu území Šumavy a důsledky, jež může tato podoba mít pro širší sdílení tohoto principu, nebo naopak vymezování se proti němu. Důležitým bodem je přitom vztah odbornosti a participace, jež jsou spolu s pojetím přírody hlavními prvky ekologického principu shody.
Environmentální postoje na venkově a ve městě (případová studie respondentek z obce Hostouň a hlavního města Prahy)
Finnová, Marie ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Tato práce se věnuje vlivu místa bydliště na environmentální postoje a především jejich utváření. V souvislosti s dalšími faktory působícími na utváření environmentálních postojů, jako je vliv rodiny, zkušenosti s přírodou a vliv sociálního prostředí, se pak snažím nalézt rozdíly v environmentálních postojích respondentek z vesnice a z města. Ve své práci jsem z tohoto důvodu provedla případovou studii environmentálních postojů a jejich utváření u respondentek z obce Hostouň a respondentek z hlavního města Prahy. V teoretické části se zabývám problematikou postojů jako takových i problematikou postojů environmentálních. Dále se věnuji sociodemografickým faktorům a především místu bydliště, které na environmentální postoje působí. Zabývám se také tím, jak se environmentální postoje měří a vymezuji pojmy venkov a město. V empirické části je provedena analýza celkem dvaceti polostrukturovaných rozhovorů - deset s respondentkami z vesnice a deset s respondentkami z města. Provedla jsem také došetřující dotazníkový výzkum s použitím standardizovaného dotazníku NEP. Cílem výzkumu bylo určit, jaké existují rozdíly v současných environmentálních postojích u respondentek z vesnice a z města, a zároveň zjistit, jakou roli hraje místo bydliště, ve kterém jedinec vyrůstal, při utváření environmentálních...
Role imaginace v estetické zkušenosti u Mikela DuFrenna
Borecký, Felix ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
1 Resumé: F. Borecký, Role imaginace v estetické zkušenosti u Mikela Dufrenna Cílem předkládané dizertační práce je představit Dufrennovu originální koncepci imaginace a poukázat na její význam pro filosofickou estetiku. Soustředíme se na kritickou interpretaci dvou variant, které Dufrenne ve svém díle promýšlí. První vychází z perspektivy teorie poznání, druhá z perspektivy ontologické. V obou případech Dufrenne obhajuje stanovisko, že imaginace je produktivní, realizující aktivita, jež se formativním způsobem podílí na poznávání apriorních pravd lidského bytí ve světě. Takové poznání se nejplněji uskutečňuje v estetické zkušenosti. Jedině v ní se totiž člověk otevírá vnějšímu světu a přitom s tímto světem udržuje vztah původní tělesnosti, která je jim oběma - jak člověku, tak světu - společná. Právě imaginace a její korelát imaginárno se v estetické zkušenosti vzájemně podněcují k rozezvučování nejvlastnějších možností lidského bytí ve světě a umožňují člověku, aby se dostal z povrchní empirické roviny do hlubinné roviny a priori, v níž lze zakoušet původní tělesnou jednotu, jež je stejného rodu jak pro subjekt, tak pro objekt. Klíčová slova: Mikel Dufrenne; fenomenologie; estetická zkušenost; imaginace; imaginárno; reálno; smyslové pociťování; a priori; poznání; cit; bytí ve světě; Příroda; hloubka
Úvod do bio artu
Šperanda, Nina ; SILVERIO, Robert (vedoucí práce) ; JANOŠČÍK, Václav (oponent)
Bio art je současný umělecký směr, který pracuje s živými organismy (kromě lidí), nebo je vytvářen ve spolupráci s živými organismy. Je to relativně nové umělecké hnutí, které má své kořeny hluboko v historii evoluce. Vychází z domestikace zvířat a rostlin, technologických objevů, vývoje a vědy. V minulosti nebylo umění, které by zpochybňovalo svou estetiku a etiku v tak hluboké míře způsobem molekulárním a submolekulárním, jak je tomu u bio umění. V této práci se budu zabývat historickými vlivy a podmínkami, které vedly k současnému vývoji této oblasti. Pokusím se také vysvětlit problematiku toho, co je bio umění a současně vysvětlit terminologii s ním spojenou. Ve své práci zmíním průlomové objevy a díla současných umělců zabývajících se oborem bio artu. V teorii bývá estetika bio artu často zastíněna diskuzí o etice, nicméně je velmi důležitou a nedílnou součástí tohoto uměleckého směru. Ve své práci se budu zabývat hlavně estetikou bio umění s odkazem na filosofii. Nastíním stručný přehled názorů současných autorů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 387 záznamů.   začátekpředchozí306 - 315dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.