|
| |
|
|
Once upon a time, there was a stranger on the road
Vondráčková, Kristýna ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
v českém jazyce: Diplomová práce se zabývá analýzou pětidílného románu Gargantua a Pantagruel francouzského spisovatele Francoise Rabelaise. Důraz je kladen zvláště na zařazení Rabelaisovy tvorby do historicko-literárního kontextu doby přechodu mezi středověkou a renesanční společností. Konkrétněji se zabývá autorovými humanistickými myšlenkami a jeho kritikou soudobé společnosti, které tvoří hlavní linii samotného díla. Cílem práce je především pokus o nastínění různých možných významů pojmů « cesta » a « cizinec » v Rabelaisově díle a vysvětlení role těchto tematických pojmů v autorově pojetí kritiky společnosti.
|
|
|
Vztah mezi člověkem a obcí v dialogu Ústava
Felix, Filip ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Cílem mé práce je zachytit vzájemný vztah člověka a obce podle Ústavy. Abych toho byl schopen, budu se zabývat problémem jednoty obou členů této relace. Do jaké míry můžeme chápat člověka jako jednotného a do jaké míry tak můžeme chápat obec, jež je tvořena jednotlivými lidmi? Otázku lze položit také takto: Může být člověk plně sám sebou a případně, co tuto identitu zakládá či (ne)umožňuje? Je ideální obec vnitřně jednotná, co k této jednotě přispívá a jakou roli v ní sehrává člověk? Takto formulované otázky mě zavedou ke zkoumání duše, jejích částí, k pojetí ctností a vztahu duše a těla. A k charakteristice ideální obce a jejích částí. Zde budu klást důraz na úlohu filosofa, jelikož, jak se domnívám, tím, že v něm v nejvyšší míře panuje soulad ctností a nadvláda rozumové části duše nad ostatními částmi a zároveň svou úlohou v obci umožňuje samotnou existenci této obce, čímž se stává vysvětlujícím rámcem onoho vzájemně konstitutivního vztahu mezi člověkem a obcí.
|
|
|
Vybrané aspekty vývoje liberalismu
Novosadová, Hana ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Tématem předložené diplomové práce je pojednání o liberalismu nejprve v obecné rovině, kde je zmíněna samotná etymologie slova liberalismus. Dále jsou vysvětleny počátky tohoto směru, které sahají až do doby antiky a středověku. Následně jsou podrobně popsány samotné počátky liberalismu v Anglii, které jsou propojeny s historickými událostmi dané doby, které sehrály ve zrodu liberalismu velkou roli. Stejně jako je každá společenská či politická teorie postavena na určitých principech, z nichž vychází a které uznává, tak i liberalismus staví na jistých hodnotových principech, které jsou v této práci obohaceny zejména myšlenkami Johna Locka. Významné místo zde zaujímá také samotný vrchol liberalismu, který v Anglii devatenáctého století obhájil svou významnou pozici. Liberalismus nebyl pouze společenským a politickým směrem, hrál důležitou roli i v ekonomii, kde podporuje otevřený obchod bez státních zásahů a obhajuje soukromé podnikání. I když byl tento směr často kritizován zejména představiteli církví a konzervativci, liberální myšlenky a liberalismus samotný je aktuální i dnes. Ve Velké Británii je v současnosti Liberální demokratická strana třetí největší stranou dolní komory parlamentu a od roku 2010 je společně s Konzervativci součástí vládní koalice. Klíčová slova: Liberalismus, individualita,...
|
|
|
Filosofie jako zaujetí (Hra - hraní, sen - snění, báseň - básnění - tělo, mocné i nemocné)
Strobachová, Ingrid ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Haškovcová, Helena (oponent) ; Hogenová, Anna (oponent)
V práci je ve třech základních částech analyzováno a rozvedeno základní téma z úvodu práce - společné otázky nenáhodně a nutně položené v medicíně i ve filosofii a společné zaujetí. První část je teoretickou přípravou v podobě předvedení některých základních pojmů, které jsou dále v práci používány. Druhá ústřední část je ve třech nabízených možnostech - ve hře, hraní, ve snu, snění a v básni, básnění - ukázáním míst porozumění, slyšení (řeči i ticha), odpovídání. Hraní, snění, básnění nabídne každodennosti krásu přesahů bez rušení hranic, nabídne svobodnou zaujatost jako východisko každodennosti a konečnosti ceněné pro ně samotné. Svoboda a odpovědnost, Já a ten Druhý, nemoc a naděje - vše v dimenzích vážnosti a nevážnosti, rozumu a nerozumu, s tělesným rozměrem - nám v hraní snění a básnění umožní nová nahlédnutí zaujatého filosofování a medicíny. Třetí část v aplikaci na dvě oblasti - Já, dítě a rodičovství a Terapeut a klient - vykáže hraní, snění a básnění jako varianty vztahových rámců.
|
|
|
Unamuno's religion (in reference to the Tragic sense of life and Saint Manuel Good, martyr)
Kotuľáková, Lívia ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Kazmar, Vít (oponent)
Náboženstvo má v diele Miguela de Unamuna významné miesto. Táto práca sa zaoberá Unamunovým ponímaním náboženstva hlavne v dielach Tragický pocit života v ľuďoch a v národoch a Svätý Manuel dobrotivý, mučeník. V práci sa nachádza popis teoretickej koncepcie Unamunovho náboženstva, založenej na pojmoch ako nesmrteľnosť duše, súboj viery a rozumu a viera vytvárajúca Boha ako svoj objekt. V práci sa poukazuje aj na koncepciu náboženstva v Unamunovom naratívnom diele Svätý Manuel dobrotivý, ktorá je porovnávaná s teoretickými myšlienkami obsiahnutými v Tragickom pocite života. Náboženstvo je zdoraznené ako prepojovací prvok medzi esejistickou alebo teoretickou tvorbou Unamuna a jeho naratívnou tvorbou. Zdorazňuje sa aj veľký vplyv autorovej osobnej skúsenosti s náboženstvom. Okrem vyššie spomenutého sa v práci nachádza aj stručný popis myslenia niekoľkých filozofov a mysliteľov, ktorý buď vplývali na Unamuna, alebo mali podobné náboženské názory. Poukazuje sa na príbuznosť alebo odlišnosť v názoroch Unamuna a týchto mysliteľov. Malý priestor je v práci venovaný aj prvému vatikánskemu koncilu, udalosti, ktorá zaviedla do učenia katolíckej cirkvi niekoľko významných dogiem, ktoré sa stali predmetom Unamunovej kritiky.
|
|
|
Srovnání filosofie a etiky u Augustina a Tomáše Akvinského
Havránek, Zdeněk ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Magisterská práce se zabývá filosofií a etikou sv. Tomáše Akvinského a sv. Augustina. Nejdříve charakterizuji dobu. Pak již rozepisuji jednotlivé kategorie týkající se morální zasazenosti člověka do světa, jako je Bůh, duše, vůle, dobro, zlo, blaženost. Mým cílem je ukázat smysl lidské existence a ukázat jakým způsobem rozumí jednotlivým tématům oba filosofové, čím se liší a kdy mají stejný názor.
|
|
|
Odpovědnost u Jonase a Spaemanna
Vašíčková, Tereza ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Práce se zabývá porovnáním dvou odlišných etických přístupů se zaměřením na fenomén odpovědnosti. Snaží se reflektovat tradiční filozofický přístup založený na Kantově systému navržený Spaemannem, Jonasovu potřebu stanovení nových etických norem, které by počítaly s technickým vývojem společnosti, a dnešní pohledem autorky.
|
|
|
Malý starodávný svět Antonia Fogazzara
Jarošková, Karolína ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Tématem této bakalářské práce je dílo Malý starodávný svět Antonia Fogazzara. Tento román byl vydán v roce 1895 v Miláně. Příběh se odehrává na pozadí italského sjednocení a pojednává o milostném příběhu mladé dvojice Luisy a Franka, jejichž lásce není přáno. Charaktery Luisy a Franka jsou naprosto rozdílné a na tomto základě vzniká pře, drama a morální ponaučení. Záměrem autora je vypátrat a znázornit opravdový cíl lidského bytí. Celý děj spočívá v boji, nejdřív skrytém, potom zjevném, mezi dvěma opačnými charaktery, které spojila láska, a které rozdílné ideály uvádějí do konfliktu a rozdělují.Dílo je zasazeno do evropského kulturně-myšlenkového kontextu. Představila jsem hlavní umělecké směry tohoto období zvaného "fin-de-ciécle" a zaměřila jsem se na italské prostředí, popsala jsem historické souvislosti, hlavní literární směry a jejich nejvýznamnější představitele.Popsala jsem tento dekadentní román po formální stránce,vyložila jsem děj a analyzovala jsem hlavní témata tohoto románu.V závěru jsem shrnula své poznatky, ke kterým jsem dospěla ve své analýze a zhodnotila jsem přínos tohoto románu pro italskou společnost Fogazzarovy doby.
|
|
|
O vztahu mezi Platónovou Ústavou a Zákony
Sulík, Pavel ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Cílem práce je pokusit se vyšetřit vztah Platónových dialogů Ústava a Zákony z důvodu zjevné odlišnosti ideálních obcí, které jsou v těchto dialozích tvořeny slovy. Obec v Ústavě je navržena tak, aby její vládce, případně skupina vládců, měla v obci nejvyšší moc. Naproti tomu obec Zákonů je tvořena s ohledem na absolutní vládu zákona, kterému je každý jednotlivec žijící v obci podřízen. Prvním záměrem práce je po krátkém představení obou obcí přezkoumat interpretaci, která připisuje rozdílnost obcí Platónově rostoucí životní zkušenosti, a ukázat potíže s ní spojené. Poté práce navazuje další možnou interpretací, jež chápe ideální obec Ústavy jako teoretický model, který není určen k uskutečnění, a obec Zákonů jako praktickou realizaci tohoto modelu. S výsledky této interpretace pracuje poslední část práce, věnující se konkrétnějším uchopení možných vztahů obou obcí a také čtení několika konkrétních pasáží, které by mohly zkoumaný vztah dále ovlivnit. Nakonec jsou zváženy výhody a nevýhody jednotlivých postupů a navrženo nejpravděpodobnější řešení. To je podle našeho názoru takové, že oba dialogy jsou ve vzájemném souladu co do jejich hlavních filosofických témat, čili ctnosti, skladby duše, lidské přirozenosti a rozumu, a že rozdíl tvoří různé tematické zaměření obou děl, jiná situace a jiné otázky, které...
|
host ::
RSS.