|
|
Platónovo pojetí svobody a svobodného jednání
Sulík, Pavel ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent)
Shrnutí Tématem práce je Platónovo pojetí svobody a svobodného jednání ve vybraných pasážích dialogů Faidros, Gorgias, Faidón a Ústava. První část první kapitoly je věnována Platónově analýze pouze zdánlivé svobody tyranského člověka z dialogu Ústava. Na ní práce navazuje interpretací dialogu Gorgias, v němž Platón ukazuje zdánlivou svobodu rétora, zároveň však tematizuje nutné předpoklady svobodného jednání, především uměřenost a sebekontrolu. Třetí část první kapitoly se soustředí na dialog Faidón a na otázku, v jakém smyslu je možné svobodné jednání pochopit jako osvobození od těla a tělesné perspektivy. Poslední část první kapitoly je pak věnována vybraným pasážím dialogu Faidros a ukazuje, že svoboda podle Platóna vyžaduje osvobození od zaslepenosti individuální perspektivou danou fixací na partikulární tělo, že však zároveň toto osvobození otevírá cestu nejen k jednotě všech části individuální duše a ke společnému přátelství duší, ale také k náležité péči o to, co je tělesné. Na těchto základech se text druhé kapitoly snaží získané rozbory dialogů uvést do vzájemného souladu a vystihnout důležitá témata, která se v rámci svobody objevují, jakož i její ucelené pojetí a nástin možných problémů. V rámci celé práce se nám svoboda ukáže jako neodmyslitelná i když ne příliš zřejmá součást Platónovy filosofie.
|
|
|
Eroze udržitelného rozvoje
Sulík, Pavel ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Nováček, Pavel (oponent)
Diplomová práce upozorňuje na problém rozmělňování a vymývání konceptu udržitelného rozvoje. Analýza, jež kombinuje metody obsahovou a frekvenční analýzu a hemeneutiku, vychází ze tří základních dokumentů OSN. Jejich prismatem a za použití odborné literatury poté podrobně ověřuje pojetí udržitelného rozvoje v dokumentech významných organizací jak na globální, tak i evropské regionální a české lokální úrovni. Práce dochází k závěru, že udržitelný rozvoj eroduje jak v jednotlivých organizacích, tak napříč těmito organizacemi, jak v čase, tak v prostoru, a že k němu dochází jak nepochopením udržitelného rozvoje, tak jeho záměrnou manipulací. Nejvíce se vyskytuje eroze vyplývající z tradičního růstového ekonomického paradigmatu. Kromě zhodnocení eroze práce stručně shrnuje vývoj konceptu udržitelného rozvoje a představuje postupy, jak erozi odhalovat.
|
|
|
Platónovo pojetí svobody a svobodného jednání
Sulík, Pavel ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent)
Shrnutí Tématem práce je Platónovo pojetí svobody a svobodného jednání ve vybraných pasážích dialogů Faidros, Gorgias, Faidón a Ústava. První část první kapitoly je věnována Platónově analýze pouze zdánlivé svobody tyranského člověka z dialogu Ústava. Na ní práce navazuje interpretací dialogu Gorgias, v němž Platón ukazuje zdánlivou svobodu rétora, zároveň však tematizuje nutné předpoklady svobodného jednání, především uměřenost a sebekontrolu. Třetí část první kapitoly se soustředí na dialog Faidón a na otázku, v jakém smyslu je možné svobodné jednání pochopit jako osvobození od těla a tělesné perspektivy. Poslední část první kapitoly je pak věnována vybraným pasážím dialogu Faidros a ukazuje, že svoboda podle Platóna vyžaduje osvobození od zaslepenosti individuální perspektivou danou fixací na partikulární tělo, že však zároveň toto osvobození otevírá cestu nejen k jednotě všech části individuální duše a ke společnému přátelství duší, ale také k náležité péči o to, co je tělesné. Na těchto základech se text druhé kapitoly snaží získané rozbory dialogů uvést do vzájemného souladu a vystihnout důležitá témata, která se v rámci svobody objevují, jakož i její ucelené pojetí a nástin možných problémů. V rámci celé práce se nám svoboda ukáže jako neodmyslitelná i když ne příliš zřejmá součást Platónovy filosofie.
|
|
|
O vztahu mezi Platónovou Ústavou a Zákony
Sulík, Pavel ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Cílem práce je pokusit se vyšetřit vztah Platónových dialogů Ústava a Zákony z důvodu zjevné odlišnosti ideálních obcí, které jsou v těchto dialozích tvořeny slovy. Obec v Ústavě je navržena tak, aby její vládce, případně skupina vládců, měla v obci nejvyšší moc. Naproti tomu obec Zákonů je tvořena s ohledem na absolutní vládu zákona, kterému je každý jednotlivec žijící v obci podřízen. Prvním záměrem práce je po krátkém představení obou obcí přezkoumat interpretaci, která připisuje rozdílnost obcí Platónově rostoucí životní zkušenosti, a ukázat potíže s ní spojené. Poté práce navazuje další možnou interpretací, jež chápe ideální obec Ústavy jako teoretický model, který není určen k uskutečnění, a obec Zákonů jako praktickou realizaci tohoto modelu. S výsledky této interpretace pracuje poslední část práce, věnující se konkrétnějším uchopení možných vztahů obou obcí a také čtení několika konkrétních pasáží, které by mohly zkoumaný vztah dále ovlivnit. Nakonec jsou zváženy výhody a nevýhody jednotlivých postupů a navrženo nejpravděpodobnější řešení. To je podle našeho názoru takové, že oba dialogy jsou ve vzájemném souladu co do jejich hlavních filosofických témat, čili ctnosti, skladby duše, lidské přirozenosti a rozumu, a že rozdíl tvoří různé tematické zaměření obou děl, jiná situace a jiné otázky, které...
|
host ::
RSS.