|
|
Konzervativní hodnoty a český stranický systém
Vaněk, Přemysl ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Sociálně konzervativní hodnoty nejsou na české politické scéně často protěžovaným tématem, přesto se několik parlamentních politických stran k konzervatismu hlásí. Konzervativní myšlení je častokrát zaměňováno s pravicovostí politických stran, což může vést k nejednoznačné identifikaci politických subjektů. Práce se zabývá sociálním konzervatismem, který je umístěn mimo pravo-levou identifikaci politických stran a pokouší se analyzovat jeho specifika a kořeny. Sociální konzervatismus prosazuje etické otázky související s křesťanskou morálkou. Studie tyto etické otázky analyzuje a pokouší se zhodnotit jejich relevanci v rámci české společnosti a stranického systému. Z analýzy sociálně konzervativních hodnot a jednotlivých konzervativních stran a hnutí vyplývá, že sociální konzervatismus není v české společnosti a politice tak zásadním tématem, aby mohl konkurovat tématům socioekonomickým. Přesto je toto smýšlení v české společnosti přítomno. Hlavním relevantním reprezentantem sociálního konzervatismu je parlamentní křesťansko- demokratická KDU-ČSL, která však vzhledem k míře liberalizace české společnosti prosazuje sociálně konzervativní hodnoty velmi opatrně. Přítomny jsou i radikální nábožensky fundamentalistické názory, těm však není věnována větší pozornost. Deklarovaný český konzervatismus...
|
|
|
Ne Bruselu-Národní demokracie: konzervativně radikální strana
Procházka, Lukáš ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Tato práce analyzuje prozatímní vývoj české politické strany Národní demokracie. Strana vznikla v roce 2014 přejmenováním politické strany Právo a Spravedlnost na Národní demokracii. V roce 2014 se zúčastnila třech voleb, ale zatím nedosáhla výraznějšího úspěchu. Národní demokracie představuje novou sílu na krajně pravicové scéně. Cílem práce je určit, jestli je možné označit Národní demokracii za radikálně konzervativní stranu. Na začátku práce jsou představeny teoretické koncepty, ze kterých bude analýza strany dále vycházet. Z nichž je pro splnění cíle práce nejdůležitější teoretický koncept radikálního konzervativismus českého politologa Jana Rataje. Další část práce představuje politickou stranu Právo a Spravedlnost, včetně jejích úspěchů ve volbách a jejích prezentovaných hodnot. Třetí část práce již nastiňuje vznik a dosavadní vývoj Národní demokracie. V další části je prostor věnován osobám v Národní demokracii a osobám spolupracujícím se stranou a kontroverzi, kterou strana přináší. Poslední kapitola je analýzou nashromážděných dat a aplikací konceptu radikálního konzervativismu. Také je poukázáno na specifický aspekt strany, totiž na víru v židozednářské spiknutí a Nový světový řád. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Konzervativní odpor k liberální demokracii. Carl Schmitt a Ernst Jünger
Kúr, Jiří ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Liberální demokracie je zastupitelská vláda, která v sobě spojuje principy liberální a demokratické. Bakalářská práce se bude věnovat konzervativní kritice tohoto politického režimu, kterou za časů Výmarské republiky v německém prostředí formulovali Carl Schmitt a Ernst Jünger. Výmarská republika po dobu svého fungování, v období po skončení první světové války, tak ve 30. letech, byla vystavena tlaku ze strany krajní levice i pravice, který bezprostředně ohrožoval její existenci. Na uvedenou kritiku vážné krize státu reagoval právě Carl Schmitt ve svém díle. Stěžejní prací v tomto ohledu je Pojem politična, který recenzuje Ernst Jünger. Vzniká tak kritický dialog orámovaný německou konzervativní revolucí, kritizující nestabilní demokracii Výmarské republiky a v ní nivelizující kolektivismus, triumf masy nad osobností a diktaturu obyčejného člověka ulice, a politický pluralismus, jehož přímým důsledkem je deformace a rozklad parlamentarismu. Klíčová slova Carl Schmitt, Ernst Jünger, politično, konzervatismus, nacionalismus, německá konzervativní revoluce, Výmarská republika, kritika liberální demokracie
|
|
|
Formace hnutí Tea Party
Bicková, Eliška ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Kucer, Maxim (oponent)
Tea Party působí na americkou politiku od roku 2009, kdy za účelem omezení státních zásahů do ekonomiky začala pod názvem někdejšího revolučního hnutí organizovat masové protesty. V prvních letech bylo její působení doprovázeno značným očekáváním a často mylnými odhady jejího potenciálu. Příznivce Tea Party lze velmi těžko charakterizovat, neboť se k ní hlásí velmi pestrá skupina Američanů, od tzv. křesťanské pravice (Religious Right) po ekonomické liberály a radikální populisty, což velmi usnadňuje kritiku z různých stran. Mezi nejčastější předměty kritiky Tea Party patří obvinění z rasistického smýšlení a poněkud rigidnímu přístupu k sociální problematice, o což se zasadili i někteří její kandidáti do Kongresu. Politickou radikalizaci v celonárodním měřítku, o kterou se Tea Party podle mnohých zdrojů zasadila, však nelze potvrdit, spíše se jedná o názorově silně diferenciovaný Kongres. Volby v roce 2010 a 2012 sice přivedly do Kongresu skupinu jejích zastánců, nejednalo se však o tak výrazný úspěch, jak její příznivci očekávali. Tea Party začala působit v kongresu prostřednictvím Tea Party Caucusu, jehož členové se řadili k nejvíce aktivním kongresmanům, jejich úspěšnost je však zpochybnitelná. Během roku 2013 se v rámci GOP začala formovat uskupení, která si stanovila za cíl tvořit protiváhu Tea Party a...
|
|
|
Konzervativní hodnoty a český stranický systém
Vaněk, Přemysl ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Sociálně konzervativní hodnoty nejsou na české politické scéně často protěžovaným tématem, přesto se několik parlamentních politických stran k konzervatismu hlásí. Konzervativní myšlení je častokrát zaměňováno s pravicovostí politických stran, což může vést k nejednoznačné identifikaci politických subjektů. Práce se zabývá sociálním konzervatismem, který je umístěn mimo pravo-levou identifikaci politických stran a pokouší se analyzovat jeho specifika a kořeny. Sociální konzervatismus prosazuje etické otázky související s křesťanskou morálkou. Studie tyto etické otázky analyzuje a pokouší se zhodnotit jejich relevanci v rámci české společnosti a stranického systému. Z analýzy sociálně konzervativních hodnot a jednotlivých konzervativních stran a hnutí vyplývá, že sociální konzervatismus není v české společnosti a politice tak zásadním tématem, aby mohl konkurovat tématům socioekonomickým. Přesto je toto smýšlení v české společnosti přítomno. Hlavním relevantním reprezentantem sociálního konzervatismu je parlamentní křesťansko- demokratická KDU-ČSL, která však vzhledem k míře liberalizace české společnosti prosazuje sociálně konzervativní hodnoty velmi opatrně. Přítomny jsou i radikální nábožensky fundamentalistické názory, těm však není věnována větší pozornost. Deklarovaný český konzervatismus některých...
|
|
|
Význam kontrarevoluce ve dvou vlnách myšlení
Jarolím, Lukáš ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Mlynář, Jakub (oponent)
Tato práce si klade za cíl pochopit pojem kontrarevoluce. Činí tak nejprve analýzou a interpretací moderního a tradičního myšlení s důrazem kladeným na sociální dynamiku a také odkazy na autory, kteří mají blízko k tradičnímu způsobu myšlení. Jsou to autoři, kteří se přímo vyjadřovali k Velké francouzské revoluci a autoři na ně navazující. Je zároveň kladena otázka po legitimitě kontrarevoluce a po samotném obsahu kontrarevolučního aktu. Klíčová slov: kontrarevoluce, revoluce, řád, konservatismus, legitimita
|
|
|
Současný český nacionalismus v rámci krajní pravice
Bauer, David ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Smyslem práce je popsat a analyzovat roli nacionalismu v současných českých krajně pravicových hnutích. Autor si klade dva základní cíle. Prvním je zhodnotit sílu a relevanci současného českého nacionalismu v rámci krajní pravice. Druhý cíl spočívá v tom, že rozbor samotného nacionalismu by měl poodhalit skutečnou podobu těchto organizací a jejich myšlenkový obsah. Práce nabídne průřez českým krajně pravicovým spektrem. Bylo nezbytné vybrat ta hnutí, jenž se od sebe navzájem liší a reprezentují tak různé podoby českého pravicového extremismu. Všechny tři platformy lze zařadit ke krajní pravici a český nacionalismus v nich silně rezonuje. Sami sebe vnímají jako vlastence, kteří brání konzervativní hodnoty a národní tradice. Revue národní myšlenky představuje pokus o sofistikované, intelektuální fórum, které dává prostor ultra-pravicovým názorům a idejím. Hnutí D. O. S. T. zastupuje konzervativní "lidovou iniciativu", jenž se vymezuje proti multikulturalismu a Evropské unii. Národní strana je pak ukázkou krajního politického uskupení, v němž lze najít stopy populismu, xenofobie i čistého rasismu. Obsahová analýza těchto tří hnutí se stane stěžejní osou celé práce. Zkoumání jejich cílů postupů a názorů je klíčem k pochopení, co pro tyto skupiny nacionalismus znamená a jakým způsobem s ním pracují.
|
|
|
Hnutí Tea Party a jeho vliv na domácí politickou scénu v USA
Kucer, Maxim ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent) ; Calda, Miloš (oponent)
Hnutí Tea Party se na americké politické scéně objevilo koncem roku 2007 během prezidentské volební kampaně republikánského kongresmana Rona Paula. Z Tea Party se zanedlouho stala významná politická síla, která ve volbách do Kongresu Spojených států v roce 2010 dokázala prosadit své kandidáty a vytvořila tlak na etablované politické strany, aby více dbaly na vůli "obyčejných Američanů". Tato práce, jež je koncipována především jako analýza politického dění, zkoumá, jak toto grassroots hnutí vzniklo a jak se jeho činnost podepsala na vývoji domácí politické scény ve Spojených státech. Zasazením do širšího historického a socio-kulturního kontextu se práce zároveň pokouší nabídnout představu o jeho možné budoucnosti. Diplomová práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První část obsahuje pohled na historické kořeny současné Tea Party a zrod populismu v USA. Druhá kapitola se zabývá vznikem hnutí a významnými organizacemi, které se s ním začaly spojovat a měly vliv na jeho působení. Třetí část je zaměřena na nejvýznamnější protesty Tea Party a formou case study hodnotí její vliv ve volbách do Kongresu v roce 2010.
|
|
|
Authoritarian Values and Electoral Behaviour in Slovakia
Slyško, Martin ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Popri pravo-ľavej ekonomickej dimenzii zaraďovania politických strán a voličov sa uvažuje o dimenzii delenia okolo kultúrnych a hodnotových tém označovanej ako osa autoritarizmus - libertarianizmus, inokedy tiež konzervatizmus - liberalizmus. V nových demokraciách zohráva delenie medzi jasnou podporou liberálnej demokracii a podporou či toleranciou politicky neliberálneho narábania s mocou na strane druhej často rozhodujúcu rolu. Rozlišujeme medzi autoritarizmom ako orientáciou majúcou tendenciu k podpore reštriktívnych a hierarchických praktík, v určitých prípadoch vedúcim k neliberálnej variante formálne demokratického zriadenia, a kultúrnym konzervatizmom, vyvierajúcim primárne zo zvýšenej miery religiozity. Autoritárske a konzervatívne tendencie sa do určitej miery spolu asociujú, netvoria však nedeliteľný komplex. Existuje tiež skupina s autoritárskou hodnotovou orientáciou súčasne zastávajúca skôr kultúrne liberálne pozície; v slovenských podmienkach je ňou elektorát strany Smer. V rámci skúmania názorového štiepenia slovenskej verejnosti na otázkach kultúrne- hodnotových sme identifikovali najväčší konfliktný potenciál autoritárskych tém spojených so spôsobom uplatňovania moci a nacionalizmom. Ďalším významným názorovým sporom u verejnosti, kopírujúcim zároveň rozdielne pozície straníckych...
|
|
|
Konzervatismus a liberalismus jakožto přežitý koncept?
Pour, Marek ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Konzervatismus a liberalismus je v americkém psychologickém výzkumu dominantně zkoumán jako unidimenzionální škála jednoznačně určující dva protichůdné póly ideologické orientace. Výsledky současných relevantních studií však čím dál častěji ukazují, že jednoduchý unidimenzionální přístup k ideologii je příliš zjednodušující. Propojení ideologické orientace s vlastnostmi osobnosti přináší rozporné výsledky. Z podrobnější analýzy relevantních nástrojů měřících konzervatismus zase vyplývá, že existují dva na sobě relativně nezávislé aspekty konzervatismu. Zejména z velkých populačních výzkumů je však patrné, že ideologická orientace v populaci má mnohem komplexnější strukturu, než se může na první pohled zdát, a že konkrétní agendy jednotlivých ideologických směrů jsou relativně nezávislé na obecné ideologické sebeidentifikaci jedinců. Multidimenzionální modely konzervatismu a liberalismu tak při použití přinejmenším sociální a ekonomické agendy dokáží přesněji vysvětlit ideologickou orientaci mnohem větší části populace. V empirické části práce je navržena částečná replikace dvou amerických studií, která umožňuje ověřit tezi o obdobné multidimenzionalitě levopravého ideologického dělení v českém prostředí, a zároveň může poskytnout relevantní americko-české ideologické srovnání.
|
host ::
RSS.