|
|
Porozumění informacím v českém znakovém jazyce u studentů středních škol pro sluchově postižené
Vondrášková, Tereza ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzděláváním a komunikací studentů se sluchovým postižením se zaměřením na analýzu úrovně porozumění informacím ve znakovém jazyce u studentů speciálních středních škol pro sluchově postižené. Teoretická část práce představuje důležité pojmy z této oblasti, jako je vymezení pojmu komunikace a možnosti komunikace osob se sluchovým postižením, dále možnosti vzdělávání osob se sluchovým postižením od předškolního vzdělávání po vysokoškolské a v neposlední řadě představuje znakové jazyky, jejich výzkum ve světě a český znakový jazyk, jako přirozený jazyk osob se sluchovým postižením v České republice. Empirická část popisuje výzkum, který byl proveden na 65 probandech - studentech středních škol pro sluchově postižené. Výzkum se zaměřoval na rozdíly v úrovni porozumění u skupin studentů dle jejich identifikačních údajů a také zkoumal, zda má na porozumění vliv náročnost předávaných informací (tedy jestli je lépe rozuměno informacím na úrovni běžného hovoru, než odborným informacím). Výzkumné šetření bylo kvalitativního charakteru a nosnou metodou výzkumu byl nestandardizovaný dotazník navazující na videoukázky. Obojí bylo sestaveno za účelem tohoto šetření. V rámci výzkumu bylo stanoveno šest výzkumných otázek, na které výzkumné šetření nalezlo odpovědi, které jsou následně popsány.
|
|
| |
|
|
Ikonicita ve slovní zásobě znakových jazyků
Třísková, Pavla ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Bakalářská práce popisuje pojetí ikonicity v sémiotice, lingvistice mluvených jazyků a lingvistice znakových jazyků. V teoretické části se věnuje teorii jazykového znaku, vzniku termínu "ikona" a "ikonicita". Práce seznamuje s typy ikonicity a usouvztažňuje termín ikonicita s termínem motivovanost, arbitrárnost a konvenčnost. Na závěr teoretické části práce představuje dělení ikonických znaků dle různých autorů. V praktické části je práce zaměřená na podobu ikonicity ve slovní zásobě různých znakových jazycích. Zkoumá, zda se ikonické znaky liší v různých jazycích a zda přebírají jiný či stejný aspekt reality.
|
|
|
Tlumočení mezi angličtinou a českým znakovým jazykem v českém vysokoškolském prostředí
Machač, Filip ; Hynková Dingová, Naďa (vedoucí práce) ; Stará, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tlumočením mezi angličtinou a českým znakovým jazykem ve vysokoškolském prostředí. Teoretický základ práce definuje potřebnou terminologii, vymezuje pracovní jazyky tlumočníka, popisuje tlumočení do aktivního cizího jazyka, tlumočení mezi dvěma cizími jazyky, možnosti odborné přípravy a profesního uplatnění tlumočníků angličtiny a českého znakového jazyka a online tlumočení a jeho využití na vysokoškolských přednáškách. Výzkumná část se zaměřuje na konkrétní tlumočnickou situaci - na online přednášku zahraniční lingvistky znakových jazyků tlumočenou z angličtiny do českého znakového jazyka. Cílem výzkumné části bylo pomocí strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami vedených se zadavateli tlumočnické zakázky, se zahraniční přednášející, s tlumočníky a s neslyšícími a slyšícími návštěvníky přednášky popsat situaci v tlumočení mezi angličtinou a českým znakovým jazykem ve vysokoškolském prostředí. Klíčová slova: tlumočník znakového jazyka, čeština, angličtina, český znakový jazyk, znakový jazyk, vysoká škola
|
|
|
i-CT Framework a aplikace pro překlad znakového jazyka
Meca, Vojtěch ; Šátek, Václav (oponent) ; Fiala, Jiří (vedoucí práce)
Cílem práce bylo vytvořit dvě aplikace pro využití v prostředí osob se specifickými vzdělávacími potřebami resp. osob s mentálním postižením. Jedna se o rámec i-CT Framework, který je zároveň spustitelnou aplikací pro výše uvedenou cílovou skupinu. Jako spustitelná aplikace rámec pracuje ve formě centrálního nástroje pro správu uživatelů, aplikací, oprávnění a bezpečnostních restrikcí. Dalším cílem práce pak bylo vytvoření nástroje Gesture Translator, díky kterému je možné překládat gesta znakového jazyka daného uživatele v uvedeném prostředí. Obě části práce fungují na operačních systémech Android a iOS.
|
|
|
Vývojová dysfázie u dětí s kochleárním implantátem
Volfová, Markéta ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vývojové dysfázie jako rizikového faktoru kochleární implantace. Zmíněná diagnóza může svým charakterem zásadně narušit vývoj řeči po kochleární implantaci. Hlavním cílem této práce byla identifikace a komparace využívaných komunikačních systémů osob s kochleárním implantátem a diagnostikovanou vývojovou dysfázií. V rámci charakteristiky úrovně verbální komunikace jsme se zaměřili na morfologicko-syntaktickou rovinu jazyka. Kvalitativní šetření proběhlo na základních školách pro sluchově postižené. Výzkumný vzorek tvořilo pět žáků těchto škol. Žáci byli vybráni na základě užívání kochleárního implantátu, diagnostikované vývojové dysfázie a dalších určených faktorů. Potřebná data byla získána na základě pozorování a prostřednictvím dílčích subtestů testové baterie Diagnostika jazykového vývoje. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že preferovaný a častěji užívaný komunikační systém je i přes kochleární implantaci znakový jazyk. Všichni žáci z výzkumného souboru jsou schopni komunikace prostřednictvím mluvené řeči, kterou ale potřebují doplňovat a podpořit alespoň jednotlivými prvky znakového jazyka. Morfologicko-syntaktická rovina mluvené řeči byla nápadná u všech žáků výzkumného souboru. Žáci byli schopni aplikovat některá gramatická pravidla. Aplikovali...
|
|
|
Teaching English of Deaf and Hard-of-hearing University Students
Doležalová, Marie ; Janáková, Daniela (vedoucí práce) ; Píšová, Michaela (oponent) ; Machová, Pavla (oponent)
Disertační práce s názvem Výuka anglického jazyka pro neslyšící a nedoslýchavé studenty vysokých škol si klade za cíl přiblížit z hlediska lingvistického i metodologického problematiku výuky anglického jazyka na vysokých školách, zejména pak na Karlově univerzitě v Praze. Práce je primárně rozdělena na dvě hlavní části. Úvodní část práce se zabývá obecnou sondou do problematiky jazykových kompetencí a jejich nabývání, rovněž i z hlediska lingvistického, u osob se sluchovým postižením. Ukazuje proměnné, které hrají, nebo mohou hrát roli při nabývání mluveného jazyka osobami se sluchovým postižením. Dále popisuje základní rozdělení těchto osob z medicínského pohledu, tj. na základě ztráty sluchu a vyzvdvihuje nutnost vzdělávání těchto studentů na základě lingvistických zkoumání, výzkumů a zjištění. Je zde popsána nutnost propojení lingvistiky s pedagogikou a přínos lingvistických výzkumů a postupů, jako jsou chybová analýza a kontrastivní analýza pro rozvoj produktivních dovedností studentů se sluchovým postižením Druhá část práce je vlastní konkrétní výzkumná část týkající se výuky anglického jazyka v rámci povinného základu studentů se sluchovým postižením na Univerzitě Karlově v Praze. Práce shrnuje výsledky pětiletého působení doktorandky jako lektorky anglického jazyka pro neslyšící a...
|
|
|
Vzdělávání tlumočníků mluvených a znakových jazyků v České republice a v Rakousku
Horalová, Jana ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Hynková Dingová, Naďa (oponent)
Diplomová práce mapuje možnosti vzdělávání tlumočníků mluvených a znakových jazyků v České republice a v Rakousku. V teoretické části práce je nastíněna situace neslyšících v České republice a v Rakousku a vysvětleny pojmy související s komunikací neslyšících. Dále je předložen stručný přehled historie vzdělávání tlumočníků mluvených a znakových jazyků a jsou popsány podmínky pro výkon tlumočnické profese v obou zemích. Největší prostor v teoretické části je věnován popisu jednotlivých vzdělávacích institucí pro tlumočníky mluvených i znakových jazyků, přičemž je největší důraz kladen na Ústav translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a na Institut teoretické a aplikované translatologie na Filozofické fakultě Univerzity Karla Františka ve Štýrském Hradci. V empirické části jsou představeny výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na studium tlumočnictví na Ústavu translatologie v Praze a na Institutu pro teoretickou a aplikovanou translatologii ve Štýrském Hradci. Magisterští studenti zde hodnotili, jak dobře je studium připravuje na budoucí povolání.
|
|
|
Informace o znakovém jazyce v zahraničních a českých úvodech do studia jazyka
Hozová, Lucie ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Richterová, Klára (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnutí informací o znakových jazycích z českých a anglických úvodů do studia jazyka. Práce se věnuje popisu vybraných publikací, konkrétně poznatků o znakových jazycích v nich obsažených. Dále popisuje rozdíly v rozsahu informací o znakových jazycích ve sledovaných publikacích, nalezené poznatky týkající se znakových jazyků shrnuje a porovnává informace o znakových jazycích v česky a anglicky psaných úvodech do studia jazyka. Klíčová slova: přirozený jazyk, znakový jazyk, americký znakový jazyk, parametry znaků, neslyšící lidé, osvojování jazyka
|
|
|
Povědomí slyšící majority o neslyšící komunitě
Rollinger, Tomáš ; Levitová, Andrea (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název: Povědomí slyšící majority o neslyšící komunitě. Cíl: Cílem výzkumu je zmapování povědomí slyšící majority o neslyšící minoritě v Ústeckém kraji. Dílčími cíli je zmapování konkrétnějších znalostí a povědomí o neslyšící minoritě v Ústeckém kraji. A to ve třech následujících oblastech: vlastní zkušenost respondenta s neslyšícími, komunikace neslyšících, kultura neslyšících. Metodika: Dotazník byl předložen 100 respondentům. Byl anonymní a věk respondentů byl od 15 let do věku nezjištěného. Dotazník byl vlastní konstrukce. Jednalo se o kvantitativní výzkum metodologického typu pozorování. Výsledky dotazníků byly po osobním kontaktu vybrány, zanalyzovány a zpracovány pomocí statistického programu EXCEL, a následně prezentovány tabelárně a graficky. Výsledky: Respondenti z Ústeckého kraje svými odpověďmi potvrdili dvě hypotézy a jednu hypotézu vyvrátili. Potvrzená hypotéza se týkala osobní zkušenosti slyšící majority s neslyšící komunitou. Osobní zkušenost respondentů přesáhla 50%, dokonce se pohybovala vysoce nad tímto procentuálním bodem. Zbylé dvě hypotézy, týkající se komunikace a kultury neslyšících osob (obě opět 50%), byly vyvráceny, jelikož povědomí respondentů nebylo příliš valné. Dle předešlých výzkumů situace okolo neslyšících osob, a vazeb se slyšící komunitou víceméně stagnují....
|
host ::
RSS.