|
|
Metody detekce znakové řeči - rešeršní studie
Petr, Luboš ; Venglář, Vojtěch (oponent) ; Krejsa, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce je popsat různé metody detekce znakové řeči. Výstupem jednotlivých metod je funkční překlad znakové řeči do textu v reálném čase. Kromě detekce pomocí rukavic a zařízení kinect se tato práce zabývá možnostmi detekce znakové řeči z obrazového záznamu, což je vzhledem k dostupnosti do budoucna nejvíce perspektivní způsob detekce. Práce je dále zaměřena na klasifikaci znaků pomocí neuronových sítí.
|
|
| |
|
|
Postoje studentů se sluchovým postižením vzdělávaných pomocí orální metody ke komunikaci ve znakovém jazyce.
Vopavová, Natálie ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce se snaží přiblížit, jaký mají postoj studenti se sluchovým postižením, kteří jsou vzděláváni pomocí orální metody, ke komunikaci ve znakovém jazyce. Teoretická část se opírá o poznatky ze surdopedie, zabývá se problematikou sluchového postižení (klasifikací sluchového postižení, psychosociálními aspekty osob se sluchovým postižením atd.). Dále je v práci popsáno vzdělávání a péče o osoby se sluchovým postižením nejen v současnosti, ale i z historického hlediska. Text se poté věnuje komunikačním přístupům u osob se sluchovým postižením - zejména znakovému jazyku, prstové abecedě a odezírání. Praktická část je provedena formou polostrukturovaného rozhovoru, který se zaměřuje na to, jaký komunikační systém studenti preferují, jak dotazovaní nahlížejí na orální metodu, jakým způsobem komunikují mimo areál školy apod. KLÍČOVÁ SLOVA surdopedie, orální metoda, znakový jazyk, komunikace
|
|
|
Porozumění informacím v českém znakovém jazyce u studentů středních škol pro sluchově postižené
Vondrášková, Tereza ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzděláváním a komunikací studentů se sluchovým postižením se zaměřením na analýzu úrovně porozumění informacím ve znakovém jazyce u studentů speciálních středních škol pro sluchově postižené. Teoretická část práce představuje důležité pojmy z této oblasti, jako je vymezení pojmu komunikace a možnosti komunikace osob se sluchovým postižením, dále možnosti vzdělávání osob se sluchovým postižením od předškolního vzdělávání po vysokoškolské a v neposlední řadě představuje znakové jazyky, jejich výzkum ve světě a český znakový jazyk, jako přirozený jazyk osob se sluchovým postižením v České republice. Empirická část popisuje výzkum, který byl proveden na 65 probandech - studentech středních škol pro sluchově postižené. Výzkum se zaměřoval na rozdíly v úrovni porozumění u skupin studentů dle jejich identifikačních údajů a také zkoumal, zda má na porozumění vliv náročnost předávaných informací (tedy jestli je lépe rozuměno informacím na úrovni běžného hovoru, než odborným informacím). Výzkumné šetření bylo kvalitativního charakteru a nosnou metodou výzkumu byl nestandardizovaný dotazník navazující na videoukázky. Obojí bylo sestaveno za účelem tohoto šetření. V rámci výzkumu bylo stanoveno šest výzkumných otázek, na které výzkumné šetření nalezlo odpovědi, které jsou následně popsány.
|
|
| |
|
|
Ikonicita ve slovní zásobě znakových jazyků
Třísková, Pavla ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Bakalářská práce popisuje pojetí ikonicity v sémiotice, lingvistice mluvených jazyků a lingvistice znakových jazyků. V teoretické části se věnuje teorii jazykového znaku, vzniku termínu "ikona" a "ikonicita". Práce seznamuje s typy ikonicity a usouvztažňuje termín ikonicita s termínem motivovanost, arbitrárnost a konvenčnost. Na závěr teoretické části práce představuje dělení ikonických znaků dle různých autorů. V praktické části je práce zaměřená na podobu ikonicity ve slovní zásobě různých znakových jazycích. Zkoumá, zda se ikonické znaky liší v různých jazycích a zda přebírají jiný či stejný aspekt reality.
|
|
|
Tlumočení mezi angličtinou a českým znakovým jazykem v českém vysokoškolském prostředí
Machač, Filip ; Hynková Dingová, Naďa (vedoucí práce) ; Stará, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tlumočením mezi angličtinou a českým znakovým jazykem ve vysokoškolském prostředí. Teoretický základ práce definuje potřebnou terminologii, vymezuje pracovní jazyky tlumočníka, popisuje tlumočení do aktivního cizího jazyka, tlumočení mezi dvěma cizími jazyky, možnosti odborné přípravy a profesního uplatnění tlumočníků angličtiny a českého znakového jazyka a online tlumočení a jeho využití na vysokoškolských přednáškách. Výzkumná část se zaměřuje na konkrétní tlumočnickou situaci - na online přednášku zahraniční lingvistky znakových jazyků tlumočenou z angličtiny do českého znakového jazyka. Cílem výzkumné části bylo pomocí strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami vedených se zadavateli tlumočnické zakázky, se zahraniční přednášející, s tlumočníky a s neslyšícími a slyšícími návštěvníky přednášky popsat situaci v tlumočení mezi angličtinou a českým znakovým jazykem ve vysokoškolském prostředí. Klíčová slova: tlumočník znakového jazyka, čeština, angličtina, český znakový jazyk, znakový jazyk, vysoká škola
|
|
|
i-CT Framework a aplikace pro překlad znakového jazyka
Meca, Vojtěch ; Šátek, Václav (oponent) ; Fiala, Jiří (vedoucí práce)
Cílem práce bylo vytvořit dvě aplikace pro využití v prostředí osob se specifickými vzdělávacími potřebami resp. osob s mentálním postižením. Jedna se o rámec i-CT Framework, který je zároveň spustitelnou aplikací pro výše uvedenou cílovou skupinu. Jako spustitelná aplikace rámec pracuje ve formě centrálního nástroje pro správu uživatelů, aplikací, oprávnění a bezpečnostních restrikcí. Dalším cílem práce pak bylo vytvoření nástroje Gesture Translator, díky kterému je možné překládat gesta znakového jazyka daného uživatele v uvedeném prostředí. Obě části práce fungují na operačních systémech Android a iOS.
|
|
|
Vývojová dysfázie u dětí s kochleárním implantátem
Volfová, Markéta ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vývojové dysfázie jako rizikového faktoru kochleární implantace. Zmíněná diagnóza může svým charakterem zásadně narušit vývoj řeči po kochleární implantaci. Hlavním cílem této práce byla identifikace a komparace využívaných komunikačních systémů osob s kochleárním implantátem a diagnostikovanou vývojovou dysfázií. V rámci charakteristiky úrovně verbální komunikace jsme se zaměřili na morfologicko-syntaktickou rovinu jazyka. Kvalitativní šetření proběhlo na základních školách pro sluchově postižené. Výzkumný vzorek tvořilo pět žáků těchto škol. Žáci byli vybráni na základě užívání kochleárního implantátu, diagnostikované vývojové dysfázie a dalších určených faktorů. Potřebná data byla získána na základě pozorování a prostřednictvím dílčích subtestů testové baterie Diagnostika jazykového vývoje. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že preferovaný a častěji užívaný komunikační systém je i přes kochleární implantaci znakový jazyk. Všichni žáci z výzkumného souboru jsou schopni komunikace prostřednictvím mluvené řeči, kterou ale potřebují doplňovat a podpořit alespoň jednotlivými prvky znakového jazyka. Morfologicko-syntaktická rovina mluvené řeči byla nápadná u všech žáků výzkumného souboru. Žáci byli schopni aplikovat některá gramatická pravidla. Aplikovali...
|
|
|
Teaching English of Deaf and Hard-of-hearing University Students
Doležalová, Marie ; Janáková, Daniela (vedoucí práce) ; Píšová, Michaela (oponent) ; Machová, Pavla (oponent)
Disertační práce s názvem Výuka anglického jazyka pro neslyšící a nedoslýchavé studenty vysokých škol si klade za cíl přiblížit z hlediska lingvistického i metodologického problematiku výuky anglického jazyka na vysokých školách, zejména pak na Karlově univerzitě v Praze. Práce je primárně rozdělena na dvě hlavní části. Úvodní část práce se zabývá obecnou sondou do problematiky jazykových kompetencí a jejich nabývání, rovněž i z hlediska lingvistického, u osob se sluchovým postižením. Ukazuje proměnné, které hrají, nebo mohou hrát roli při nabývání mluveného jazyka osobami se sluchovým postižením. Dále popisuje základní rozdělení těchto osob z medicínského pohledu, tj. na základě ztráty sluchu a vyzvdvihuje nutnost vzdělávání těchto studentů na základě lingvistických zkoumání, výzkumů a zjištění. Je zde popsána nutnost propojení lingvistiky s pedagogikou a přínos lingvistických výzkumů a postupů, jako jsou chybová analýza a kontrastivní analýza pro rozvoj produktivních dovedností studentů se sluchovým postižením Druhá část práce je vlastní konkrétní výzkumná část týkající se výuky anglického jazyka v rámci povinného základu studentů se sluchovým postižením na Univerzitě Karlově v Praze. Práce shrnuje výsledky pětiletého působení doktorandky jako lektorky anglického jazyka pro neslyšící a...
|
host ::
RSS.