|
|
Zásah ústřední česko-slovenské vlády na Slovensku v březnu 1939, příčiny a důsledky
Fišar, Jan ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vojensko-politickým zásahem ústřední česko-slovenské vlády na Slovensku provedeným v březnu 1939 s cílem stabilizovat vnitropolitickou situaci republiky. Jejím hlavním předmětem zájmu je analýza příčin a důsledků, které vládu k tomuto kroku vedly jak z českého, tak ze slovenského pohledu, a vnímání zásahu Čechy, Slováky i zahraničím. Nezbytně se tak zabývá obecnými důvody zásahu pramenícími z vypjatých česko- slovenských vztahů na přelomu let 1938 a 1939, ovlivněných zejména bojem za slovenskou autonomii a pozdějšími slovenskými separatistickými tendencemi, a také složitou zahraničněpolitickou situací, ve které se Československo potažmo Slovensko ve stejné době nacházelo. Na ty navazuje analýza bezprostředních a konkrétních příčin, domácích i zahraničních, stručné představení samotného zásahu a analýza jeho důsledků pro Slovensko i celou republiku. V závěru je bakalářská práce doplněna analýzou českého, slovenského a německého tisku a způsobu, jakým referoval o březnovém zásahu v jeho průběhu i ve dnech předcházejících a následujících. Analýza tisku objasňuje tehdejší vnímání zásahu jednotlivými společnostmi a přispívá k jeho pochopení jako celku.
|
|
|
Separatistické tendence v Evropě - případ Katalánska a Padánie
Voráček, Michal ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bakalářská práce se věnuje katalánskému a padánskému (severoitalskému) separatismu. Jejím cílem je analyzovat a komparovat separatistické tendence ve dvou evropských regionech, tedy v Katalánsku a v oblasti tzv. Padánie na pozadí historického vývoje v rámci jejich domovských států. Práce je kombinací deskripce a komparativní případové studie a je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část vymezuje základní pojmy, které jsou klíčové pro porozumění problematice separatismu a které prostupují celou prací. Dále je v teoretické části stručně představena teorie konfliktních linií Steina Rokkana a Seymoura Martina Lipseta, především pak konfliktní linie centrum-periferie, z níž pak vychází část praktická. Praktická část se pak ve dvou samostatných kapitolách věnuje původu a vzestupu katalánského, respektive padánského separatismu, a to s akcentem na historický vývoj analyzovaných regionů, jejich současné postavení v rámci Španělska, respektive Itálie, hlavní faktory ovlivňující separatistické a nacionalistické nálady a na současnou politickou reprezentaci obou regionů. V závěrečné kapitole jsou získaná data komparována s cílem najít základní podobnosti a odlišnosti mezi separatismem v Katalánsku a tzv. Padánii.
|
|
|
Systémový separatismus v Čečenské republice
Kovbuz, Mikhail ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce Systémový separatismus v Čečenské republice se zabývá vztahy mezi Čečenskou republikou a Ruskou federaci. Analyzuje také současnou míru nezávislostí Čečenska na Rusku a porovnává aktuální stav s obdobím Rusko-čečenských válek a meziválečným obdobím de facto nezávislosti. Celkem pět kapitol podrobně rozebírá politické, ekonomické, osobní a vojensko-bezpečnostní nuance vztahu mezi oběma subjekty. To celé je doplněno o historické souvislosti, které jsou klíčové pro pochopení vývoje Čečenska od rozpadu Sovětského svazu. Celá práce je průběžně doplňována analýzou budoucího vývoje republiky podle témat jednotlivých kapitol.
|
|
|
Ukrajinská otázka v pracích ruské emigrace
Mareš, Jakub ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Práce se věnuje reflexi ukrajinské otázky ve vybraných pracích příslušníků první vlny ruské emigrace. Pozornost je věnována čtyřem hlavním politickým proudům ruské emigrace - konzervativnímu, liberálnímu, levicovému a eurasijskému. V rámci obsahové analýzy vybraných prací byla mimo jiné sledována využívaná historická témata a postavy, existence motivu protiruského spiknutí, plán budoucího uspořádání rusko-ukrajinských vztahů nebo způsob, jakým byly myšlenky formulovány. Důkladnou analýzou všech zmíněných proudů bylo zjištěno, že s výjimkou nejlevicovějšího eserského politického proudu nikdo nepočítal s plným oddělením Ukrajiny od Ruska. Ačkoliv si ostatní myšlenkové proudy nedokázaly představit oddělení Ukrajiny, některé navrhovaly řešení, které by ve vztahu Ukrajinců a Rusů přineslo více rovnosti nežli v předrevolučním období, a to ať teritoriální nebo kulturní autonomií Ukrajinců.
|
|
|
Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992
Žáková, Inna ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Sviták, Matěj (oponent)
Bakalářská práce Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992, zpracovaná na základě analýzy dostupných zdrojů, se zabývá problematikou krymského separatismu na Ukrajině v 90. letech 20. století, primárně mezi léty Jejím hlavním tématem je vývoj vztahů mezi Ukrajinou a Krymem v krymské květnové ústavy, která se stala ztělesněním aspirací krymského separ byla doplněna prohlášením o samostatnosti, které jednostranně povyšovalo pozici Krymu na stejnou úroveň s Ukrajinou. Dokument ovlivnil vztahy mezi těmito dvěma aktéry a definoval požadavky krymského separatistického hnutí, které zůstaly aktu Krym součást Ukrajiny. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, proč byla ústava pro ukrajinskou vládu nepřijatelná a jaký dopad měla na krymsko postupně věnuje vývoji krymsko ukrajinských vztahů a g jejichž základě se snaží nalézt převládající tendence. Následně práce zkoumá samotnou květnovou ústavu a vyhlášení samostatnosti v rámci dalšího vývoje. V závěru práce jsou shrnuty dopady květnové ústavy na vztahy mezi zmíněnými dvěma aktéry a důvody Ukrajiny pro její odmítnutí.
|
|
|
Systémový separatismus v Čečenské republice
Kovbuz, Mikhail ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce Systémový separatismus v Čečenské republice se zabývá vztahy mezi Čečenskou republikou a Ruskou federaci. Analyzuje také současnou míru nezávislostí Čečenska na Rusku a porovnává aktuální stav s obdobím Rusko-čečenských válek a meziválečným obdobím de facto nezávislosti. Celkem pět kapitol podrobně rozebírá politické, ekonomické, osobní a vojensko-bezpečnostní nuance vztahu mezi oběma subjekty. To celé je doplněno o historické souvislosti, které jsou klíčové pro pochopení vývoje Čečenska od rozpadu Sovětského svazu. Celá práce je průběžně doplňována analýzou budoucího vývoje republiky podle témat jednotlivých kapitol.
|
|
|
Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992
Žáková, Inna ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Bakalářská práce Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992, zpracovaná na základě analýzy dostupných zdrojů, se zabývá problematikou krymského separatismu na Ukrajině v 90. letech 20. století, primárně mezi léty Jejím hlavním tématem je vývoj vztahů mezi Ukrajinou a Krymem v krymské květnové ústavy, která se stala ztělesněním aspirací krymského separ byla doplněna prohlášením o samostatnosti, které jednostranně povyšovalo pozici Krymu na stejnou úroveň s Ukrajinou. Dokument ovlivnil vztahy mezi těmito dvěma aktéry a definoval požadavky krymského separatistického hnutí, které zůstaly aktu Krym součást Ukrajiny. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, proč byla ústava pro ukrajinskou vládu nepřijatelná a jaký dopad měla na krymsko postupně věnuje vývoji krymsko ukrajinských vztahů a g jejichž základě se snaží nalézt převládající tendence. Následně práce zkoumá samotnou květnovou ústavu a vyhlášení samostatnosti v rámci dalšího vývoje. V závěru práce jsou shrnuty dopady květnové ústavy na vztahy mezi zmíněnými dvěma aktéry a důvody Ukrajiny pro její odmítnutí.
|
|
|
Ekonomika Katalánska a možné důsledky případného nabytí nezávislosti na Španělsku
Polák, Milan ; Hinčica, Vít (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Cílem této práce je analyzovat důležité aspekty separatismu Katalánska. Práce je rozčleněna do tří kapitol a závěru. První kapitola se zabývá historickým původem separatistických snah, právní a politickou problematikou a objasní aktuální situaci v autonomním společenství. Druhá kapitola rozebírá ekonomickou stránku věci. Řeší především hospodářství Španělska, Katalánska a fiskální vztah mezi nimi. Třetí kapitola se zabývá relevantními faktory, které mohou hrát při případné secesi důležitou roli. Jde především o způsob osamostatnění, fungování nové katalánské ekonomiky a možné scénáře vztahu mezi Katalánskem, Španělskem a Evropskou unií. V závěru autor shrne problematiku a poskytne východiska.
|
|
| |
|
|
Rozpory mezi Čechy a Slováky v kanadském exilu, 1945-1968
Čadek, Matěj ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Rozpory Čechů a Slováků v kanadském exilu, 1945-1968 se zabývá turbulentní kapitolou československých exilových dějin v poválečném období. Popisuje velmi specifickou povahu československého exilu v Kanadě, jeho vývoj i způsob politické organizovanosti. Konflikty, které mezi Čechy a Slováky v kanadském exilu panovaly, rozděluje práce do dvou rovin, ve kterých je dále zkoumá. Na jedné straně se jedná o spor uvnitř českého a slovenského demokratického exilu ohledně postavení Slováků ve jednotném státě. Na straně druhé o konflikt slovenských separatistů s celkovou ideou společného státu Čechů a Slováků, kterou demokratický exil hájil. Práce tyto konflikty ilustruje na klíčových pramenech a analyzuje argumentaci jednotlivých aktérů, jejich vlastní dějinný narativ a politickou mytologii. V závěru práce tyto poznatky využívá k hledání hlavní příčiny rozkolu.
|
host ::
RSS.