|
|
Vybrané výukové metody vhodné pro práci v zájmovém čtenářském kroužku při MK v Měčíně
ŠILHAVÁ, Václava
Bakalářská práce se zabývá vybranými výukovými metodami aplikovanými v zájmovém čtenářském klubu v MK Měčíně. V teoretické části práce je představena podstata čtenářského klubu jako zájmového útvaru a vybrané výukové metody práce s literárním vhodné pro volnočasové aktivity pro děti v předškolním věku. Praktická část obsahuje soubor metodických materiálů vytvořených za tímto účelem a jejich ověření v praxi. Závěr práce zahrnuje komparaci vybraných metod, které se pro práci ve čtenářském klubu ukázaly jako nejvhodnější.
|
|
|
Díla ze světové literatury v četbě dnešních maturantů.
TOMS, Tomáš
Stejně tak, jak se v průběhu času vyvíjí přístup čtenářů k literatuře, vyvíjí se i podoba státních maturit a na ně navazující povinná četba. Současní maturanti musí přečíst minimálně 20 děl z připravených školních seznamů. Cílem práce Díla ze světové literatury v četbě dnešních maturantů bylo zjistit, jak studenti předmaturitních ročníků přistupují ke světové literatuře. Potvrdili jsme, že při výběru povinné četby je pro ně důležitý rozsah díla, oceňují knihy časově nenáročné a preferují prózu před dramaty a poezií. Majoritní část respondentů zohledňuje doporučení zkušenějšího čtenáře, v našem případě učitele. Šetření dále ukázalo, že i když je maturitní zkouška na středních školách a gymnáziích povinná a musí k ní načíst knihy z omezeného výběru doporučených knižních titulů, od čtení jiných knih je to neodrazuje a nadále ve svém volném čase čtou knihy dle svého vlastního výběru. Mezi těmito tituly dominuje žánr fantasy, popřípadě sci-fi nebo detektivky. Většina dnešních maturantů se ve světové literatuře orientuje a je schopna k určitým zemím přiřadit hned několik autorů s jejich díly, která považují za charakteristická.
|
|
|
Morfologické a fonologické povědomí jako prediktory čtenářské gramotnosti
LIETAVCOVÁ, Martina
Disertační práce se zabývá problematikou čtenářské pregramotnosti z hlediska psychologického a psycholingvistického, především faktory ovlivňující rozvoj čtenářské gramotnosti před nástupem dětí do základní školy. Cílem práce je analyzovat faktory, které mají stěžejní roli ve vývoji předčtenářských dovedností, akcentuje především faktory fonologické a morfologické. Ukazuje se, že morfologické schopnosti mají platnost v transparentních, konzistentních ortografických systémech, mezi něž patří i českojazyčné prostředí. Empirická část prezentuje výsledky kvantitativního šetření, které bylo realizováno s dětmi před nástupem školní docházky. Na něj navazuje longitudinální studie žáků, u kterých je sledován vliv fonologických a morfologických schopností na čtení. Výsledky ukázaly, že vliv morfologického uvědomění je v českém prostředí srovnatelné s prediktivní účinností fonologického uvědomění. Oba druhy prediktorů se ale projevují odlišně v závislosti na odlišných parametrech čtení. Fonologické uvědomění má těsnější vztah k dekódování (především k rychlosti čtení), morfologické uvědomění pak k porozumění čtenému. V porozumění byly rozlišeny dvě rozdílné podmínky, čtení nahlas a potichu. Při čtení nahlas je pozice morfologického uvědomění výrazně dominantnější ve srovnání s pozicí fonologického uvědomění. Prediktivní účinnost morfologického a fonologického uvědomění se měnila, jestliže oba prediktory byly studovány izolovaně nebo v souboru všech použitých prediktorů. Studie přispívá k včasné identifikaci tzv. rizikových dětí, u kterých morfologické schopnosti výrazně zaostávají a ohrožují další vývoj čtení. Výsledky jsou dávány do kontextu s daty v naší i zahraniční literatuře.
|
|
|
Tvorba nových pomůcek a jejich využití pro analyticko-syntetickou metodu čtení
Chárová, Michaela ; Ronková, Jolana (vedoucí práce) ; Wildová, Radka (oponent)
Cílem diplomové práce je vytvoření nových pomůcek pro analyticko-syntetickou metodu čtení. V teoretické části představuji především analyticko-syntetickou metodu čtení, ale i jiné alternativní metody čtení, které se využívají na školách dnes. Detailně také rozebírám jednotlivé etapy analyticko-syntetické metody čtení a případné hodnocení nebo diagnostiku čtení. Na základě odborné literatury uvádím přínosy ale i problémy, které mohou nastat při výuce analyticko-syntetickou metodou. Představuji také učební pomůcky využitelné ve výuce, které tuto metodu podporují. Pro srovnání s pomůckami k výuce čtení analyticko-syntetickou metodou uvádím typické pomůcky využívané při nácviku čtení metodou genetickou. V praktické části popisuji postupy tvorby učebních pomůcek a uvádím vhodné využití pomůcek v praxi. Funkčnost a použitelnost pomůcek jsem ověřovala na Základní škole a mateřské škole v Božičanech v okrese Karlovy Vary. Ke každé pomůcce jsem vytvořila didaktický komentář, který slouží jako průvodce ke konkrétní pomůcce. Za nejpraktičtější a nejvyužitelnější pro ostatní kolegy považuji přehled konkrétních činností využitelných v praxi. Díky této části může moje diplomová práce sloužit ostatním kolegům jako metodický materiál do výuky. Součástí praktické části jsou zkušenosti, doporučení a komentáře k...
|
|
|
Vývoj čtenářství v české společnosti v posledních desetiletích
Trailinová, Kateřina ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem čtenářství v české společnosti od poloviny 80. let po současnost. Cílem této práce je zmapování faktorů, které způsobují možné proměny čtení knih v rámci dlouhodobých trendů a v jaké míře vlivu se na tom podílejí. Teoretická část popisuje dlouhodobé trendy zahrnující existenci určitých historických změn v české společnosti, které způsobil technologický pokrok. Následně dochází k vysvětlení důležitých pojmů týkající se čtenářství (čtenář, nečtenář, čtenářská kultura, knižní chování, aj.). Empirická část spočívá ve vícerozměrné analýze faktorů souvisejících se čtenářstvím v časově komparativní perspektivě - komparaci mezi jednotlivými generacemi (vytvořené věkové skupiny - mladší generace 20 - 34 let, střední generace 35 - 54 let a starší generace 55+). V této části pracujeme s několika datovými soubory, především s výzkumy sociální a třídní struktury (z let 1984, 1991, 1999, 2006), dále pak s mezinárodním výzkumem funkční gramotnosti dospělých nad 15 let SIALS z roku 1998 a datovým souborem ISSP z roku 2007 (Volný čas a sport). V tomto ohledu uvedené výzkumy sledovaly kromě aktivit ve volném čase a tedy i čtenářství, také mnoho aspektů jako např. úroveň dosaženého vzdělání, velikost domácí knihovny atd. Klíčová slova Čtení, čtenář, kniha, vzdělání, věk, televize
|
|
|
Effectiveness of teaching synthetic phonics to EFL students
Urbanová, Lucie ; Červinková Poesová, Kristýna (vedoucí práce) ; Uličná, Klára (oponent)
Efektivita výuky syntetické metody čtení a psaní v anglickém jazyce u EFL studentů Abstrakt Diplomová práce se zabývá efektivitou systematické explicitní výuky syntetické metody čtení a psaní v anglickém jazyce u EFL studentů. Teoretická část zkoumá shodnosti a rozdíly mezi analytickou a syntetickou metodou výuky a tyto dva přístupy porovnává. Práce projednává, zda je přístup syntetické metody přínosný nejen pro rodilé mluvčí anglického jazyka, ale také pro EFL žáky. Práce dále představuje změny a vývoj ve výuce této metody v kontextu historie. Praktická část, která následuje, popisuje přípravu testu a prezentuje provádění výzkumu. Zkoumá také data, která byla získána testováním čtyř skupin dětí pražských základních škol, které mají se syntetickou metodou výuky rozdílné zkušenosti. V neposlední řadě empirická část práce prezentuje výsledky testování čtení u 60 dětí a analyzuje jejich výkony s tím, zda explicitní syntetická metoda výuky čtení a psaní pomáhá vyslovovat slova také EFL studentům nebo ne. Klíčová slova: syntetická metoda výuky čtení a psaní, analytická metoda výuky čtení a psaní, fonémy, grafémy, výslovnost a artikulace, hláskování, čtení, psaní
|
|
|
Effectiveness of teaching synthetic phonics to EFL students
Urbanová, Lucie ; Uličná, Klára (vedoucí práce) ; Müller Dočkalová, Barbora (oponent)
Efektivita výuky syntetické metody čtení a psaní v anglickém jazyce u EFL studentů Abstrakt Diplomová práce se zabývá efektivitou systematické explicitní výuky syntetické metody čtení a psaní v anglickém jazyce u EFL studentů. Teoretická část zkoumá metodologii cizích jazyků - osvojování si čtenářských dovedností dětí, zvláště pak výslovnost angličtiny. Práce se zaměřuje na to, jak systematická explicitní metoda výuky Phonics pomáhá při učení se čtení a správného vyslovování. Dále zkoumá shodnosti a rozdíly mezi analytickou a syntetickou metodou výuky a tyto dva přístupy porovnává. Práce projednává, zda je přístup syntetické metody přínosný nejen pro rodilé mluvčí anglického jazyka, ale také pro EFL žáky. Praktická část se zaměřuje na testování dvou skupin dětí, které mají se syntetickou metodou výuky rozdílné zkušenosti. Data byla sebrána v regionech Praha a Hradec Králové. Testováno bylo 62 studentů, z nichž 33 tvořilo kontrolní skupinu žáků, zbylých 29 pak bylo vyučováno metodou Phonics. Test, který prověřoval čtení existujících slov, výslovnost smyšlených výrazů a slova, která pravidlům Phonics nepodléhají, byl specielně vytvořen pro testování EFL studentů a tvořily jej dvě různé aktivity. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda explicitní výuka Phonics pomáhá při čtení a výslovnosti nejen rodilým mluvčím...
|
|
|
Rozvoj čtenářské gramotnosti prostřednictvím projektu na 1. stupni ZŠ
Janusová, Petra ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Rychlíková, Marie (oponent)
Diplomová práce uvádí do problematiky čtenářské gramotnosti a jejího rozvíjení v rámci projektové výuky. Práce je strukturována do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části jsou zpracována východiska pojetí projektů a projektového vyučování, jejich historický základ a přednosti, kterými tato metoda disponuje. Dále je zde rozvíjeno téma čtenářské gramotnosti, především její různá pojetí a možnosti jejího rozvíjení pomocí metod RWCT, dramatické výchovy a projektové výuky. V praktické části je popisován průběh konkrétního projektu, v rámci kterého byli pozorováni žáci třetí třídy. V práci je využito kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu, jehož hlavním cílem je zkoumání vlivu projektové výuky na motivaci žáků při práci s různými písemnými materiály.
|
|
|
Kniha v rodině předškoláka
Pitelková, Hana ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
1 Abstrakt: Diplomová práce se zabývá úlohou knihy v rodině předškoláka. Cílem teoretické části je vyzdvihnout důležitost práce s knihou s předškolním dítětem v rodině. Poukázat na význam knih, pozici dětské literatury v multimediálním světě, popis jednotlivých typů knížek, se kterými může dítě v tomto období přijít do styku a také požadavky na dětskou literaturu. Praktická část se věnuje interpretaci dat získaných výzkumem pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodičem dítěte předškolního věku. Šetření sleduje knihy v rodině ve třech oblastech: Kniha a vlastní dětství rodiče, Současná situace v dospělosti, Situace dnes s vlastním dítětem. Důraz je kladen zejména situaci s vlastním dítětem se zaměřením na práci s knihou jako výchovným a vzdělávacím prostředkem, zájem dítěte o knihy a čtení, výběr knihy dítětem i rodičem, návštěvu knihovny atd. Klíčová slova: předškolní věk, kniha, četba, čtenářství, předčítání
|
|
|
Úprava textu pro čtení s porozuměním u žáků se sluchovým postižením
Stará, Kristýna ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku žáků se sluchovým postižením, jejich vzděláváním, popisem výukových metod a úpravou textů pro čtení s porozuměním. Cílem praktické části byla úprava textů u čtyř žánrů, a to konkrétně povídky, dramatu, poezie a odborného článku, ověření porozumění jednoho vybraného upraveného textu v jedné třídě na Základní škole v Ječné a na základě této zkušenosti dále vytvořit metodický postup tvorby těchto textů. Metodou práce byla analýza dostupné odborné literatury, dále pozorování v ukázkové hodině českého jazyka a literatury a na závěr došlo k ověření porozumění prostřednictvím kontrolního dotazníku s otevřenými otázkami. Na základě tohoto ověření bylo zjištěno, že upravené texty žákům pomáhají lépe se v textu nebo postavách orientovat nebo například porozumět složitým větným celkům. Ověřování ale musí být prováděno více způsoby. Nelze se spoléhat na běžné testování jako u žáků slyšících pomocí otevřených otázek. Ani texty upravené nejsou vždy definitivní a musí se s nimi nadále pracovat, jelikož ke každému žáku se musí přistupovat individuálně. KLÍČOVÁ SLOVA sluchové postižení, čtení s porozuměním, vzdělávání, úprava textů, testování žáků
|
host ::
RSS.