|
|
Fytoplankton vodárenských nádrží Jizerských hor ve vztahu k upravitelnosti vody
Čermáková, Anna ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Procházková, Lenka (oponent)
Jizerské hory se rozkládají v severních Čechách, které byly ve druhé polovině 20. století významně ovlivněny kyselou atmosférickou depozicí. Tato horská oblast leží na velmi citlivém geologickém podloží krkonošsko - jizerského krystalinika a je charakteristická převládajícím smrkovým porostem, přirozeně kyselými půdami podzolového typu, relativně velkou plochou rašelinišť ve vrcholových partiích hor, drsným klimatem a vysokými ročními úhrny srážek. Z důvodu častých a vydatných srážek a velmi malé infiltrace vody do půdy zde v minulosti často docházelo k povodním, které byly velmi nebezpečné pro osídlené podhůří hor, proto byl na počátku 20. století navržen plán na výstavbu soustavy údolních nádrží, které by tvořily významnou protipovodňovou ochranu oblasti. V 70. letech stoupla potřeba nových zdrojů pitné vody, a proto byla přehrada Souš přebudována na vodárenskou nádrž a v 80. letech byla na řece Kamenici postavena údolní nádrž Josefův Důl. Obě nádrže měly již od počátku dystrofní charakter a nádrž Souš se vyznačovala přirozeně vyššími koncentracemi hliníku. Vzhledem k antropogenní acidifikaci byly obě nádrže a jejich povodí bez ryb až do úspěšného vysazení sivena amerického v 90. letech Fytoplankton nádrží byl acidifikací také významně ovlivněn a to do takové míry, že po ústupu acidifikace je...
|
|
|
Extreme abiotic conditions as determinants of phytoplankton structure in high mountain lakes
Mihál, Martin ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Na svete existuje množstvo oblastí s extrémnymi prírodnými podmienkami. Jednými z nich sú vysokohorské jazerá, lokalizované nad hornou hranicou lesa. Bakalárska práca predstavuje hlavné abiotické podmienky, ako determinanty štruktúry fytoplanktónu vysokohorských jazier. Ten sa musí vyrovnať s významnými zmenami vo svetelných podmienkach, s vysokou intenzitou slnečného žiarenia počas obdobia otvorenej vodnej hladiny a výraznou redukciou žiarenia snehovou a ľadovou pokrývkou. Práca taktiež pojednáva o vplyve teploty, ktorá súvisí s dĺžkou trvania ľadovej a snehovej pokrývky a stratifikáciou jazier. Rozoberá tiež miestne faktory, ako sú topografické tienenie, morfológia jazier a charakter povodia, ktoré ovplyvňujú chemické a fyzikálne vlastnosti jazera. Práca spomína aj vplyv atmosférickej depozície a ďalších faktorov na koncentráciu živín vo vodnom stĺpci. Okrem toho pojednáva o adaptáciách fytoplanktónu na podmienky prostredia, medzi ktoré patri tvorba hlbokého maxima chlorofylu, biosyntéza ochranných látok a potravná stratégia (mixotrofia). Z bakalárskej práce je vidno, že existuje veľké množstvo špecifických abiotických faktorov, ktoré ovplyvňujú fytoplanktón vysokohorských jazier, pričom tieto faktory navzájom interagujú. Výsledkom je charakteristické druhové zloženie s prevahou bičíkovcov....
|
|
|
Fotosyntetické charakteristiky fytoplanktonu eutrofních vod
Tesařová, Blanka ; Pechar, Libor (vedoucí práce) ; Fott, Jan (oponent)
Fotosyntéza a primární produkce byly zjišťovány pro fytoplankton třeboňských rybníků během sezón 2008 - 2011. Fotosyntéza byla měřena jako produkce kyslíku pomocí počítačem řízeného systému simulace světelného režimu. Celkem bylo analyzováno 64 vzorků přirozeného fytoplanktonu a 11 vzorků kultur sinic. Sinice a chlorokokální řasy tvořily většinu biomasy fytoplanktonu. Podle charakteru P-I křivek lze usuzovat, že rybniční fytoplankton je adaptovaný na nízké intenzity světla při kterých má vysokou fotosyntetickou účinnost. Mezi P-I křivkami různého fytoplanktonu (s dominancí sinic nebo chlorokokálních řas) nebyly zjištěny žádné signifikantní rozdíly. Výsledky tak korespondují s vysoce turbidními podmínkami eutrofních až hypertrofních rybníků. Na druhou stranu fotosyntetická aktivita laboratorních kultur sinic se liší od přirozeného fytoplanktonu a proto nemohou být jejich parametry použity v modelu pro primární produkci. Primární produkce byla odhadnuta podle Tallingova modelu (1957). Data pro výpočet zahrnují denní měření radiace, extinkčního koeficientu vody a sezónním průběh koncentrace chlorofylu. Maximální fotosyntetická kapacita a počátek světelné saturace odvozené z P-I křivek byly použity jako fyziologické parametry Tallingova modelu. Primární produkce rybničního fytoplanktonu (rybníky Rod a Klec v...
|
|
|
Fytoplankton experimentálních tůní: kolonizace a sezónní vývoj
Hrušková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Lukavský, Jaromír (oponent)
Uměl tůně představuj" ide…ln" syst my pro studium ekologie fytoplanktonu, umožňuj" opakovan nastolen" poč…tečn"ch podm"nek a dostatečn množstv" opakov…n" u nez…visl‰ch experiment…ln"ch jednotek v komplexn"ch pokusech k testov…n" hypot z o kontrole struktury a funkci př"rodn"ch společenstev. V CHKO Kokoř"nsko bylo vytvořeno 20 experiment…ln"ch tůn", z nichž jsem zpracovala vzorky fytoplanktonu, tento v‰zkum byl souč…st" projektu EU BIOPOOL. Během prvn"ch dvou let po naplněn" tůn" jsem zkoumala kolonizaci a sezŠnn" v‰voj společenstev fytoplanktonu v tůn"ch. Provedla jsem kvalitativn" anal‰zu fytoplanktonu tůn", pot jsem stanovila relativn" početnost jednotliv‰ch taxonů. Data o druhov m složen" jsem porovnala s naměřen‰mi parametry prostřed" (teplota, koncentrace kysl"ku, pH, konduktivita, průhlednost, hloubka, koncentrace chlorofylu a, z…stin a zooplankton). Tůně měly na jaře 2007 periodick‰ charakter a jejich v‰voj v čase (‹norduben) byl podobn‰, dominovaly n…sleduj"c" taxonomick skupiny: Dinophyta, Chrysophyta, Cryptophyta a Euglenophyta. Po instalaci fŠli" na dno v červenci 2007 měly tůně trval‰ charakter, z hlediska parametrů prostřed" se jednotliv tůně lišily v konduktivitě, koncentraci kysl"ku, průhlednosti, hloubce, koncentraci chlorofylu a, v druhov bohatosti a složen" zooplanktonu. V...
|
|
|
Fytoplankton tatranských ples: faktory ovlivňující druhové složení a biomasu
Červenková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo popsat druhové složení a biomasu fytoplanktonu jezer v Tatrách (Slovensko, Polsko) a faktorů prostředí, které je ovlivňovaly. Vzorky povrchové vrstvy 89 jezer byly odebrány v září 2004. V biomase fytoplanktonu nejčastěji dominovaly bičíkovci ze skupin Chrysophyta, Dinophyta a Cryptophyta. Jezera v téže dolině se zpravidla lišila dominantní skupinou v důsledku odlišné morfometrie jezer, typu povodí a detailního geologického složení. Klasifikace na základě objemové biomasy fytoplanktonu ukázala, že většina jezer měla ultraoligotrofní a oligotrofní charakter, avšak v některých lesních a lučních jezerech byly též zaznamenány mesotrofní i dokonce eutrofní podmínky. Vztah mezi koncentrací chl-a a objemovou biomasou fytoplanktonu byl alometrický. Specifický obsah chl-a taxonomických skupin fytoplanktonu se výrazně nelišil. Celkem bylo určeno 233 druhů, nejdiverzifikovanější skupinu představovala Chlorophyta. Druhová bohatost jezera se pohybovala v rozmezí 3-46 druhů a byla negativně korelována s nadmořskou výškou a pozitivně s plochou jezera. Většina druhů byla vzácná svou biomasou i počtem osídlených jezer. Průměrná biomasa druhu na lokalitě byla pozitivně korelována s regionální distribucí. Podobnost druhového složení se snižovala se zvyšující se geografickou vzdáleností...
|
|
|
Monitoring výskytu vodních květů a kvality vody na nádržích Modlany a Kateřina (Teplice)
Nevečeřalová, Iva ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Vodní nádrže Modlany a Kateřina jsou poklesové kotliny, které zde vznikly na konci 70. let zatopením prostorů nepoužívaných důlních šachet. Původně se v této oblasti nacházelo několik historických rybníků. V současné době se obě nádrže využívají ke sportovnímu rybolovu a v případě nádrže Kateřina i k rekreačnímu koupání. Od roku 2013 je zde prováděn pravidelný monitoring kvality vody. Posuzují se fyzikálně-chemické parametry a zvláštní zřetel se klade na měření obsahu nutrientů (fosfor a dusík) ve vodě. Pozornost byla věnována složení fytoplanktonu a zooplanktonu. Z rozboru fytoplanktonu vyplývá, že v nádržích se vyskytuje řada druhů sinic. Zooplankton je hodně omezován planktonofágními druhy ryb. Hodnoty parametrů zjištěných pravidelnými odběry odpovídají eutrofizovaným vodám. Výsledky umožňují posoudit stav kvality vody a pomohou navrhnout opatření pro zlepšení kvality vody v obou nádržích.
|
|
|
Hydrobiologický monitoring vybraných rybníků Duchcovska.
Typoltová, Tereza ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Od roku 2013 probíhá hydrobiologický monitoring vybraných rybníků v Duchcově. Jedná se o Rybochovný č. 1, Rybochovný č. 2, Rybochovný č. 3, Kravský, Růžový, Dubský a Barboru, kdy na všech rybnících byly po určitou dobu sledovány základní hydrochemické parametry: teplota, alkalita, vodivost, oxidační redukční potenciál, koncentrace kyslíku rozpuštěného ve vodě, průhlednost a turbidita. Zjišťovala jsem sezónní změnu ve složení fytoplanktonu a zooplanktonu. Výsledky jsem porovnala s daty z předchozích let. Na těchto rybnících vzniká riziko eutrofizace vod, jejichž důsledkem je výskyt vodního květu. Několik situací s výskytem vodního květu bylo během monitoringu zaznamenáno. To by byl problém jak pro ekologický stav rybničních nádrží, tak i pro rybí obsádky z důvodu odčerpání kyslíku. Během sledování pH nebyly zjištěny extrémní výkyvy, ale i tak je nutné sledovat přísun živin a při nesrovnalostech navrhovat různá opatření.
|
|
|
Plankton malých návesních rybníků
ČEJNOVÁ, Monika
Cílem práce bylo zdokumentovat základní charakteristiky planktonu čtyř malých rybničních nádrží. Zaznamenat sezónní změny ve výskytu vybraných skupin a porovnat jednotlivé nádrže mezi sebou. Dále pak vyhodnotit hospodaření na nádržích a posoudit možný vliv na formování planktonu. Tyto výsledky pak porovnat se současnými poměry na standardních hospodářských rybnících. Při této studii jsem sledovala 3 soukromé rybníky a návesní rybník, které se nacházely v katastru obce Lodhéřov. Z výsledků je zřejmé, že rozvoj zooplanktonu byl na soukromých rybnících velmi pomalý, zatímco na návesním rybníku se zooplankton rozvíjel nejrychleji. Na návesním rybníku byla oproti soukromým rybníkům zaznamenána velká druhová rozmanitost. Na soukromých rybnících byl zjištěn vysoký přírůstek ryb, který činil v R1 597 kg/ha a v R3 519 kg/ha. Z hlediska hospodaření na rybnících byl R2 nejméně efektivní, protože jeho přírůstek byl jen 113 kg/ha. Soukromé rybníky by se podle průměrné roční krmné dávky 2910 kg/ha ještě řadily do polointenzifikačních, zatímco rybník návesní do intenzifikačních s krmnou dávkou 4557 kg/ha.
|
|
|
Biologie a ekologie invazního druhu mechovky bochnatky americké (Pectinatella magnifica)
SKUHROVEC, Tomáš
Biologie a ekologie invazního druhu mechovky bochnatky americké (Pectinatella magnifica) Cílem této bakalářské práce, bylo vytvořit literární přehled dostupných informací o biologii a ekologii druhu bochnatky americké (Pectinatella magnifica). Tato invazní mechovka pochází ze Severní Ameriky. Její výskyt byl u nás poprvé zaznamenán v 30. letech 20 století v Labi a ve Vltavě. První masový výskyt, byl však hlášen až v roce 2003 z pískovny Cep v CHKO Třeboňsko. Z nádrže Cep se rozšířila do dalších lokalit (pískovny Cep I., Vlkov, Veselí, Veselí I., Horusice a rybníky Hejtman, Nový Kanclíř, Staňkovský a Podřezaný), kde našla vhodné podmínky k životu. V České republice se nachází i v jiných lokalitách, ale její výskyt není v takovém množství. Mimo naší republiku je nacházena i v dalších evropských státech a v některých asijských zemích. Bochnatka americká je koloniální vodní živočich upřednostňující nepohlavní způsob rozmnožování. Kolonie jsou žlutohnědě zbarveny struktury pevného rosolu, kulovitého nebo protáhlého tvaru. Bochnatka je účinný filtrátor, který požírá fytoplankton zejména rozsivky. Mezi nejvýznamnější ekologické faktory, ovlivňující její sezónní dynamiku, patří teplota. Jedná se o termofilní druh s teplotním optimem vyšším než 20°C. Naopak, pokud teplota poklesne pod 20 °C, dochází k rozpadu kolonií a k uvolňování přezimujících útvarů, zvaných statoblasty. Upřednostňuje vody slabě alkalické a s nižší vodivostí (pod 200 S.cm-1). Z hlediska trofie bochnatce vyhovují vody oligotrofní až mesotrofní. Je nalézána zejména na ponořených větvích a naplaveném dřevě v oblasti břehového pásu. V rámci druhu, byla prokázána asociace s jinými vodními organismy například s drobnými korýši a plži. V dutině coelomu, byl prokázán i sexuální vývoj parazitických druhů Trichonosema a Tetracapsula, kteří jsou významnými parazity lososovitých ryb. Abychom byli schopni odhadnout a popsat vliv tohoto recentně se šířícího druhu na biotopy, které obývá, je nutné detailně se obeznámit s jeho biologií.
|
|
|
Příspěvek k poznání vegetace sinic a řas vodních biotopů na Nepomucku
HAZUKOVÁ, Václava
The algological research was conducted in the surroundings of Nepomuk. In total, 9 fishponds and 2 streams were investigated over two years. Samples of net phytoplankton, periphyton and phytobenthos were collected in spring, summer and autumn. Moreover, various environmental variables were measured at each sampling site. Specimens were identified to the lowest taxonomic level possible and the relative abundance was assessed. Seasonal fluctuations and changes in the species composition among sampling sites were compared and discussed. The influence of environmental variables on changes in planktic and benthic assemblies was analysed. The list of species and the photodocumentation are presented.
|
host ::
RSS.