|
|
Phytoplankton in acidified lakes: structure, function and response to ecosystem recovery
Nedbalová, Linda ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent) ; Komárková, Jaroslava (oponent)
Souhrn Předkládanáprácese zabývázejménaruznýmiaspektyeko|ogieplanktonuhorskýchjezer, kterése v současnostizotavujíz acidifikace. Následuje stručnýsouhm přiložených publikacís důrazemnafytoplankton. 1. Biologické zotavováníšumavských jezer z acidifikace (NEDBALoVÁ& al. 2006a) Tato práce se na záklaclě údajůzískanýchna podzim 2003 zatrtěÍilana podrobné vyhodnocenísoučasnéhostavuchemickéhoa biologickéhozotavováníosmi šumavských jezerz acidifikace.Ve srovnánís datyz roku 1999jiŽdošlove čtyřechjezerechk obnovení jejich uhličitanovéhopufračníhosystému(Kleiner ArberseeoPráši|ské,GrosserArbersee a Laka).Zbývajic|čtyřijezeravšakstálezůstávajíacidifikována(Černé,Čertovo,Rachelsee a Plešné).MnoŽstvía sloŽeníobjemověváŽenýchprůměrubiomasyplanktonuodráŽelo rozdíly v acidifikačnímstatutu a v přísunu Živin do jednotlivých jezer. Zal|mco bakterioplanktonbyl hlavní složkou biomasy v acidifikovanýchjezerech s výjimkou PleŠnéhojezer4 v zotavujícíchse jezerech dominoval fytoplanktonspolečněse zooplanktonem.PřevahaÍytoplanktonubyla charakteristickápro mezotrofníPlešnéjezero, kterése vyznačujevyššímpřisunemfosforu.Celkově lze shrnout.Že druhovésloŽení a mnoŽstvíbiomasyltoplanktonu vjednotlivýchjezerechbylo ovlivněnozejménarozdíly ve stupni jejich acidifikace, dostupnostiŽivin a charakteruzooplanktonu.Například příčinou vysokého...
|
|
|
Fytoplankton tatranských ples: faktory ovlivňující druhové složení a biomasu
Červenková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo popsat druhové složení a biomasu fytoplanktonu jezer v Tatrách (Slovensko, Polsko) a faktorů prostředí, které je ovlivňovaly. Vzorky povrchové vrstvy 89 jezer byly odebrány v září 2004. V biomase fytoplanktonu nejčastěji dominovaly bičíkovci ze skupin Chrysophyta, Dinophyta a Cryptophyta. Jezera v téže dolině se zpravidla lišila dominantní skupinou v důsledku odlišné morfometrie jezer, typu povodí a detailního geologického složení. Klasifikace na základě objemové biomasy fytoplanktonu ukázala, že většina jezer měla ultraoligotrofní a oligotrofní charakter, avšak v některých lesních a lučních jezerech byly též zaznamenány mesotrofní i dokonce eutrofní podmínky. Vztah mezi koncentrací chl-a a objemovou biomasou fytoplanktonu byl alometrický. Specifický obsah chl-a taxonomických skupin fytoplanktonu se výrazně nelišil. Celkem bylo určeno 233 druhů, nejdiverzifikovanější skupinu představovala Chlorophyta. Druhová bohatost jezera se pohybovala v rozmezí 3-46 druhů a byla negativně korelována s nadmořskou výškou a pozitivně s plochou jezera. Většina druhů byla vzácná svou biomasou i počtem osídlených jezer. Průměrná biomasa druhu na lokalitě byla pozitivně korelována s regionální distribucí. Podobnost druhového složení se snižovala se zvyšující se geografickou vzdáleností...
|
|
|
Phytoplankton in acidified lakes: structure, function and response to ecosystem recovery
Nedbalová, Linda ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent) ; Komárková, Jaroslava (oponent)
Souhrn Předkládanáprácese zabývázejménaruznýmiaspektyeko|ogieplanktonuhorskýchjezer, kterése v současnostizotavujíz acidifikace. Následuje stručnýsouhm přiložených publikacís důrazemnafytoplankton. 1. Biologické zotavováníšumavských jezer z acidifikace (NEDBALoVÁ& al. 2006a) Tato práce se na záklaclě údajůzískanýchna podzim 2003 zatrtěÍilana podrobné vyhodnocenísoučasnéhostavuchemickéhoa biologickéhozotavováníosmi šumavských jezerz acidifikace.Ve srovnánís datyz roku 1999jiŽdošlove čtyřechjezerechk obnovení jejich uhličitanovéhopufračníhosystému(Kleiner ArberseeoPráši|ské,GrosserArbersee a Laka).Zbývajic|čtyřijezeravšakstálezůstávajíacidifikována(Černé,Čertovo,Rachelsee a Plešné).MnoŽstvía sloŽeníobjemověváŽenýchprůměrubiomasyplanktonuodráŽelo rozdíly v acidifikačnímstatutu a v přísunu Živin do jednotlivých jezer. Zal|mco bakterioplanktonbyl hlavní složkou biomasy v acidifikovanýchjezerech s výjimkou PleŠnéhojezer4 v zotavujícíchse jezerech dominoval fytoplanktonspolečněse zooplanktonem.PřevahaÍytoplanktonubyla charakteristickápro mezotrofníPlešnéjezero, kterése vyznačujevyššímpřisunemfosforu.Celkově lze shrnout.Že druhovésloŽení a mnoŽstvíbiomasyltoplanktonu vjednotlivýchjezerechbylo ovlivněnozejménarozdíly ve stupni jejich acidifikace, dostupnostiŽivin a charakteruzooplanktonu.Například příčinou vysokého...
|
|
|
Volba práva v evropském kontextu
Štefková, Elena ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo analyzovat institut volby práva v evropském kontextu a naznačit případné výhody a nevýhody s ním spojené. S ohledem na skutečnost, že princip autonomie stran je nejrozvinutější v rámci smluvních závazkových vztahů, speciální pozornost je věnována volbě práva v rámci těchto vztahů a rozdílům v úpravě volby práva mezi Římskou úmluvou a nařízením Řím I. Tato rigorózní práce se člení do sedmi kapitol. V první kapitole je obsažen úvod. Druhá kapitola se zabývá problematikou volby práva obecně a definicí tohoto právního institutu. Třetí kapitola obsahuje výčet pramenů vztahujících se k volbě práva a zabývá se jejich vzájemným vztahem a aplikací. Čtvrtá kapitola rozebírá problematiku volby práva v závazkových vztazích s ohledem na smluvní autonomii, rozsah volby práva a případné limitace, možnost volby nestátních normativních systémů či Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, aspekty volby práva, explicitní, implicitní a hypotetickou volbu práva, ujednání o volbě práva a volbu práva a volbu fóra a jejich vzájemný vztah. Kapitola pátá se zabývá volbou práva v rámci mimosmluvních závazkových vztahů s ohledem na národní úpravu volby práva v některých evropských státech a interpretací ustanovení obsažených v Řím II, jež upravují základní princip pro volbu práva, aspekty...
|
|
|
Fytoplankton tatranských ples: faktory ovlivňující druhové složení a biomasu
Červenková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo popsat druhové složení a biomasu fytoplanktonu jezer v Tatrách (Slovensko, Polsko) a faktorů prostředí, které je ovlivňovaly. Vzorky povrchové vrstvy 89 jezer byly odebrány v září 2004. V biomase fytoplanktonu nejčastěji dominovaly bičíkovci ze skupin Chrysophyta, Dinophyta a Cryptophyta. Jezera v téže dolině se zpravidla lišila dominantní skupinou v důsledku odlišné morfometrie jezer, typu povodí a detailního geologického složení. Klasifikace na základě objemové biomasy fytoplanktonu ukázala, že většina jezer měla ultraoligotrofní a oligotrofní charakter, avšak v některých lesních a lučních jezerech byly též zaznamenány mesotrofní i dokonce eutrofní podmínky. Vztah mezi koncentrací chl-a a objemovou biomasou fytoplanktonu byl alometrický. Specifický obsah chl-a taxonomických skupin fytoplanktonu se výrazně nelišil. Celkem bylo určeno 233 druhů, nejdiverzifikovanější skupinu představovala Chlorophyta. Druhová bohatost jezera se pohybovala v rozmezí 3-46 druhů a byla negativně korelována s nadmořskou výškou a pozitivně s plochou jezera. Většina druhů byla vzácná svou biomasou i počtem osídlených jezer. Průměrná biomasa druhu na lokalitě byla pozitivně korelována s regionální distribucí. Podobnost druhového složení se snižovala se zvyšující se geografickou vzdáleností...
|
host ::
RSS.