|
|
Srovnání sociální služby chráněné bydlení a neformálního spolubydlení s lidmi s postižením z hlediska důstojného života a svobody
ŽEMLIČKOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá hodnotami svobody a lidské důstojnosti a jejich zakotvením v mezinárodních dokumentech. Podrobněji se věnuje Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením a jejímu článku 19, který hovoří o právu na nezávislý způsob života a zapojení do společnosti. Poté popisuje a porovnává tři projekty komunitního spolubydlení lidí s postižením a bez. Porovnává je z hlediska svobody a důstojného života. Mezi zvolenými projekty jeden funguje jako sociální služba chráněné bydlení (Villa Vallila), druhý je neformální spolubydlení úzce napojené na službu sociální rehabilitace (Spolubyt) a poslední je zcela mimo systém sociálních služeb (Gigabyt).
|
|
|
Problematika legalizace eutanazie v Nizozemí z pohledu křesťanské etiky
LAPAJOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá problematikou legalizace eutanazie v Nizozemí z pohledu křesťanské etiky. Představuje historický kontext chápání eutanazie a její rozličné formy. Následně je prezentováno legislativní vymezení eutanazie v Nizozemsku, s přihlédnutím k širším historickým souvislostem Nizozemska, a její samotná praxe. Následně je legalizace eutanazie hodnocena z křesťanského pohledu. Tato část je doplněna o prezentaci alternativ k této z křesťanského hlediska nepřijatelné praxi.
|
|
| |
|
|
Justification and Limits of State Coercion in Liberal Democracies: Reconciling Binding Welfare State Policies and a Reformed Classical Liberalism
Wedekind, Peter ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Fiorctos, Karl Orfeo (oponent) ; Simon, Stephen A. (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Political Studies Department of Political Science Peter Wedekind Justification and Limits of State Coercion in Liberal Democracies: Reconciling Binding Welfare State Policies and a Reformed Classical Liberalism Dissertation Thesis Abstract - Czech Prague 2022 Abstrakt V této práci obhajuji argument, že klasický liberalismus je schopen ospravedlnit meritokratická státní politická opatření, která prosazují větší rovnost příležitostí. Volím přístup, který není mezi vědci vyznávajícími tradici klasického liberalismu příliš rozšířený, protože docházím k pozicím, jako je například veřejně financované vysoké školství, které jsou častěji spojovány s postuláty zastánců rovnostářského sociálního státu. Tato strategie slouží jako odpověď na současné kritiky liberálních demokracií a zároveň implikuje, že je liberalismus obdařen nástroji k řešení nedostatků, jež přineslo jeho vlastní (neoliberální) ztělesnění. Prudce rostoucí socioekonomické nerovnosti a trend marketizace, který mimo jiné transformuje veřejné instituce klíčové pro sociální mobilitu do privilegia plutokratických elit, a vytlačuje tradiční hodnoty vysokoškolského vzdělání, jsou jen dvěma příklady. Na podporu tohoto argumentu uvádím několik vzájemně navazujících tvrzení: Zaprvé, klasický...
|
|
|
Akontabilita veřejné a soukromé základní školy
Čermáková, Olga ; Voda, Jan (vedoucí práce) ; Trojan, Václav (oponent)
Závěrečná práce se zabývá akontabilitou školy. Zkoumá akontabilitu jako jev, který existuje, ale není v praxi české školy explicitně vyjádřen a systematicky začleněn do procesu manažerského řízení. Práce shrnuje známé poznatky a přístupy k akontabilitě v českém i zahraničním prostředí a jejich souvislost s řízením školy. Cílem kvalitativního výzkumu je přispět k rozšíření odborného poznání v této oblasti. V případové studii školy veřejné a soukromé jsou identifikovány vnější subjekty akontability těchto škol, jejich hlavní zájmy, které jsou následně komparovány. Práce je určena pro ředitele škol, přináší detailnější pohled na akontabilní nároky vnějších subjektů školy veřejné i soukromé, nabízí konkrétní postupy a doporučení managementu školy, které lze považovat za akontabilní jednání vzhledem k vnějším subjektům školy. KLÍČOVÁ SLOVA: Akontabilita, zúčtovatelná zodpovědnost, autonomie, akontabilní jednání, periodické hodnocení, vnější subjekty školy, management školy
|
|
|
Autonomous Weapon Systems as the next revolution in warfare and implications of technology deployment for global security
Kvasňovský, Tomáš ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem v oblasti umělé inteligence a vzrůstajícím trendem robotizace a autonomizace vojenských složek v kontextu revoluce ve vojenských záležitostech. Zkoumá a kategorizuje různé přístupy ke konceptům umělé inteligence, autonomie a revoluce ve vojenských záležitostech, které existují ve veřejné diskuzi a akademické a vojenské literatuře. Dále se zabývá možnými dopady a problémy spojenými s umělou inteligencí a její ozbrojenou podmnožinou - autonomními zbraňovými systémy na civilně-vojenské vztahy, právní a etické normy, režim kontroly zbraní a obecně na sféru bezpečnosti. Na základě poznatků z předešlých kapitol jsou umělá inteligence a autonomní zbraňové systémy analyzovány v kontextu revoluce ve vojenských záležitostech a širším socioekonomickém kontextu. Konkrétně je autonomie, umožněná umělou inteligencí, srovnávána s aspekty existujících vzdáleně kontrolovaných systémů. Práce dochází k závěru, že autonomní zbraňové systémy jsou předzvěstí další revoluce ve vojenských záležitostech a umělá inteligence má potenciál vyrovnat se svým významem neolitické, průmyslové a informační revoluci.
|
|
| |
|
|
Mocenská nerovnováha v pečujících rodinách
Neubauerová, Eva ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
Diplomová práce Mocenská nerovnováha v pečujících rodinách se zabývá problematikou moci v situaci péče, kde opečovávanou osobu je matka a pečující je její vlastní dcera. Teoretická část konceptualizuje pojmy moc, mocenská nerovnováha i ambivalence. V praktické části je prezentováno vlastní kvalitativní šetření s pečovatelkami (dcerami opečovávaných matek). Bylo zjištěno, že ambivalence matek vede v situaci péče k ambivalencím u dcer. Proměnnými, které rozhodujícím způsobem ovlivňují mechanismy mocenské nerovnováhy při péči, jsou matčino přijetí potřeby péče a podoba společné domácnosti. Z výpovědí respondentek vyplývá, že pokud se ve společné domácnosti nachází kromě matky a dcery ještě jiný člen (v případě respondentek se jednalo vždy o manžela), dochází mnohem častěji ke konfliktům, které mívají intenzivnější průběh. Vztahy v těchto rodinách nejsou popisovány jako harmonické a dcery vypovídají o narušení rodinné soudržnosti vlivem péče. Z výzkumu rovněž plyne, že mocenská nerovnováha by mohla být faktorem, který dosud v empirickém šetření ambivalence chyběl, neboť ambivalence byla dosud měřena zejména pomocí manifestních proměnných. Klíčová slova ambivalence, autorita, autonomie, kódování, moc, mocenská nerovnováha, opečovávaná matka, péče v domácím prostředí, pečující dcera
|
|
|
Pojem autonomie : (k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva)
Janoščík, Václav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
diplomové práce Janoščík Václav Pojem autonomie k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva Předkládaná práce se snaží o artikulaci pojmu autonomie v jeho plné komplexnosti. V první části jsou tematizovány jednotlivé kontexty tohoto pojmu, ve snaze prohlédnout jeho strukturu. Nejdříve se snažíme prozkoumat možnosti analytické filosofie práva tematizovat pojem autonomie jako jádro samotné ideje práva. Tato snaha je vedena neortodoxním promýšlením přirozenoprávní teorie z raného díla Herberta Harta. V druhé kapitole probíráme východiska filosofie dějin, které opět své koncepce opírají o autonomní subjekt. Zdánlivě paradoxním spojením Heideggerovy fundamentální ontologie a Kosíkovy dialektiky konkrétního formulujeme dějinotvorný kontext autonomie. Následující kapitola spojuje Kosíkovo dílo s Corneliem Castoriadisem v perspektivě sociálních teorií. Také v jejich normativním jádru nalézáme náš koncept autonomie. Čtvrtá kapitola práce tematizuje Gauchetovu teorii odkouzlování světa jako procesu realizace autonomie a tento pojem tedy situuje historicky. Posledním tématem první části je pak rovina dějin idejí, na které autonomii identifikujeme zejména v koncepci novověké emancipace autorů Dietra Henricha a Jürgena Habermase. Druhá část práce sleduje vlastní historii pojmu autonomie, kterou...
|
|
|
Státoprávní změny v ČSR v letech 1938-1939
Hofman, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Shrnutí Tato práce se zabývá právními aspekty změn v ČSR v letech 1938 až 1939. Dává nejprve stručný přehled historického pozadí a vztahů, jež se utvářely po dobu existence první republiky. Dále se zabývá zejména ústavním vývojem v průběhu tzv. mnichovské krize, tj. popisuje uvažované plány na přebudování Československa, jakož i přijatá opatření a samu mnichovskou dohodu, jež vedla k okleštění státu a likvidaci jeho politické i hospodářské neodvislosti. Kromě toho se práce zabývá vývojem pomnichovské druhé republiky, a to z hlediska vnitřního i mezinárodního. V oblasti vnitřních změn poukazuje na vznik autonomních celků, volbu prezidenta Háchy, přijetí zmocňovacího zákona a voleb do sněmů. Pro dokreslení situace jsou vybrány rovněž některé otázky upravené na zákonné úrovni, jež prokazují odklon od humanistických principů a demokracie. Část mezinárodní popisuje územní ztráty ve prospěch sousedních zemí, snahu o získání garancí hranic a uvádí hlavní formy nucené spolupráce s Německem. Závěr práce je věnován rozpadu státu, tj. vyhlášení samostatnosti Slovenska a invaze do českých zemí a na Karpatskou Ukrajinu.
|
host ::
RSS.