|
|
Environmentální bezpečnost Ruské federace v kontextu klimatických změn
Samyltyrova, Madina ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Frantál, Bohumil (oponent)
Práce zkoumá koncept environmentální bezpečnosti v Rusku z pohledu politiky a zákona, akademické sféry, podnikatelských subjektů a médií. Teoretický základ byl postaven na pracích autorů, kteří přispěli k rozšíření koncepce bezpečnosti s ohledem na environmentální hrozby. Praktická část obsahuje diskurzní, obsahovou a tematickou analýzu. Bylo zjištěno, že koncept environmentální bezpečnosti v Rusku je v současné době ve vývoji a zahrnuje nejen ekologické, ale také politické a ekonomické aspekty. Vědecká komunita hraje klíčovou roli při začleňování nových hrozeb do konceptu environmentální bezpečnosti. Vláda Ruské federace a podnikatelský sektor také přikládají význam environmentální bezpečnosti, avšak jejich zapojení je omezenější. Pro stát a podnikatelské subjekty jsou důležité mezinárodní standardy a závazky v oblasti změny klimatu. V tomto ohledu stát firmám neposkytuje dostatečnou podporu. Vláda efektivně reaguje na události jako jsou havárie nebo znečištění v důsledku činnosti soukromého sektoru. Nicméně, ne vždy dochází k odstranění negativních dopadů na životní prostředí. Pravděpodobně firmy působící v rámci významných odvětví pro Rusko mají možnost komunikovat s vládou, která následně zanedbává environmentální problémy, a tím ohrožuje obyvatelstvo. Klíčova slova: environmentální bezpečnost,...
|
|
|
Seeking Reconciliation between Georgia and Abkhazia: The Bottom-Up Approach since 2008
Salát, Patrik ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce se zabývá usmiřováním mezi Gruzií a Abcházií po roce 2008. Soustředí se přitom na bottom-up strategii k usmíření a její dosavadní přínos a potenciál k transformaci vleklého a nevyřešeného konfliktu. Vzhledem k tomu, že bilaterální jednání na politické úrovni mezi Gruzií a Abcházií neprobíhají od roku 2006, může být tato strategie jedním z mála nástrojů, jak současný status quo narušit. Výsledky výzkumu ale ukazují, že tento potenciál je v Gruzii značně omezený. Současný státní diskurz o konfliktu, který status quo podporuje, je navázaný na etnickou identitu a také podporovaný na mezinárodní úrovni. Vlivní lídři občanské společnosti, kteří jsou zainteresování v civilním mírovém procesu mezi Gruzií a Abcházií, mají sice snahu tento diskurz narušit, nicméně i jejich ochota ke kompromisům je značně svázaná mýticko-symbolickým komplexem. Účastníci mírových projektů navíc nejsou jednolitá homogenní skupina, která by se snažila současný diskurz narušit. Výsledky výzkumu ukazují, že proces usmiřování mimo státní úroveň přispívá alespoň k zachování negativního míru, protože jeho účastníci se většinou vyhýbají stereotypům, necítí negativní emoce vůči druhé straně a odmítají násilí jako nástroj k řešení konfliktu.
|
|
|
Odchod Ruské federace z Rady Evropy a jeho dopad na ochranu lidských práv v zemi
Petrů, Simona ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Odchod Ruské federace z Rady Evropy a jeho dopad na ochranu lidských práv v zemi Klíčová slova: Rada Evropy, Rusko, Ukrajina, agrese, lidská práva Diplomová práce se věnuje aktuálnímu tématu odchodu Ruské federace z Rady Evropy a analyzuje, jaký dopad může tento krok mít ve vztahu k ochraně lidských práv v zemi. V úvodu si autorka pokládá dvě výzkumné otázky se záměrem zkoumat je z mezinárodněprávní perspektivy. V první z nich autorka avizuje záměr zamyslet se nad tím, zda k odchodu Ruské federace směřovaly vztahy mezí zemí a Radou Evropy dlouhodobě či zda se jednalo o přímou reakci na napadení Ukrajiny. Druhá výzkumná otázka je spojena s dopadem odchodu země z organizace na lidská práva v zemi, přičemž otázka zní, zda měla organizace možnost na lidskoprávní situaci v zemi vzhledem k napadení Ukrajiny ze strany Ruské federace v únoru roku 2022 ještě působit. Obě otázky autorka považuje za důležité vzhledem ke zhodnocení účelnosti, příčin a dopadů vyloučení Ruska ze strany Rady Evropy. Práce je rozdělena do tří velkých kapitol, přičemž první z nich se za účelem objasnění širšího kontextu věnuje ochraně lidských práv v Ruské federaci, a to z hlediska vnitrostátního i mezinárodního práva. V části věnující se vnitrostátnímu právu je kladen důraz zejména na ústavní a institucionální ochranu lidských...
|
|
| |
|
|
Vztah sportu a politiky: Mediální pokrytí počátků války na Ukrajině ve vybraných sportovních rubrikách českých médií
Kallista, Petr ; Turková, Kateřina (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediálním obrazem počátků ruské invaze na Ukrajinu ve vybraných českých online sportovních rubrikách a médiích. Zvolené období je od 24. 2. 2022 do 3. 3. 2022, tedy první týden invaze. Práce je rozdělena na teoretickou, metodologickou a analytickou část. Úvodní část je věnována představení teoretického východiska práce, které je založeno na vztahu politiky a sportu, stejně tak jako na způsobu, jakým sportovní žurnalistika ovlivňuje a historicky formovala sport. Druhý oddíl představuje cíl práce, výzkumnou metodu a kódovací tabulku. V analytické části pak práce pomocí kvantitativní analýzy zkoumá texty ve vybraných médiích. Konkrétně se výzkum zaměřuje na počet, zdroj a typ textů, tematické zaměření a prostor poskytnutý stranám konfliktu. Cílem je představit mediální obraz ve vybraných médiích a výsledky porovnat. Výstupem je praktická část, ve které jsou zodpovězeny předem stanovené výzkumné otázky a hypotézy.
|
|
|
Válka na Ukrajině očima českých reportérů
Levíčková, Žaneta ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá válečným reportováním z války na Ukrajině a jeho specifiky očima českých reportérů, kteří se na místo sami vydali. Cílem je pohlédnout na práci novinářů v tomto ozbrojeném konfliktu optikou jich samotných, neboť tématu rozumí nejlépe a válečnému reportování se dlouhodobě a komplexně věnují. Na základě získaných dat má práce objasnit, na jaké překážky na Ukrajině reportéři nejčastěji naráželi a co bylo jejich příčinou. Výzkum - polostrukturované hloubkové rozhovory - byl analyzován pomocí metody zakotvené teorie. Formou rozhovorů jsou do souvislostí dány poznatky šesti reportérů, kteří o válce informovali v období únor-srpen 2022. V závěru práce jsou vysloveny hlavní překážky, na které novináři při reportování z této války naráželi a návrh možných řešení, jak mohou být eliminovány.
|
|
| |
|
|
Statistická analýza a srovnání vybraných makroekonomických ukazatelů České republiky a Ruska
Komleva, Olesia ; Zinecker, Marek (oponent) ; Chvátalová, Zuzana (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na porovnání ekonomické situace v České republice a v Rusku pomocí statistické analýzy vybraných makroekonomických ukazatelů ve vymezeném časovém období. Práce je rozdělena na část teoretickou, která obsahuje nezbytné základní poznatky pro pochopení dané problematiky, a část praktickou, ve které bude provedena vlastní komparace makroekonomických ukazatelů a posouzení jejich vývoje k vyhodnocení současného stavu. V závěru práce pak na základě výstupů analýzy hospodářské situace provedu hodnocení ekonomického okolía a navrhnu vlastní řešení a doporučení.
|
|
|
The West Through the Eyes of Russian Elite: Evolution of Its Perception in Modern Russian History
Moskovenko, Arsenii ; Földes, Kristián (vedoucí práce) ; Kazharski, Aliaksei (oponent)
V provedeném výzkumu představuji proces, jak se od vzniku nového ruského státu mění vnímání západního světa v očích ruských politických elit prostřednictvím jejich diskurzu. Výsledky tohoto výzkumu pomohou zaplnit důležitou výzkumnou mezeru, jelikož dříve nebyl proveden žádný podobný výzkum, který by se snažil sledovat stejný proces. V literatuře můžeme najít některá díla, která analyzují reakci Ruska na některé politické události v jednom přesném časovém okamžiku. Žádný z výzkumníků se však nepokoušel analyzovat, kdy se vnímání Západu začalo obracet na negativnější stránku a jaké byly hlavní faktory, s přihlédnutím k tomu, jak přátelské se vztahy mezi Ruskem a Západem jevily být v 90. letech a jak jsou vytápěny dnes. Výzkum je proveden prostřednictvím metody diskurzivní analýzy, kde analyzuji relevantní výroky politických elit vytvořené v okamžicích nejzásadnějších historických událostí s ohledem na vztahy Ruska a kolektivně vnímaného Západu. V každé z citací hledám různé diskurzivní strategie, jako jsou metafory, hyperboly nebo řečnické otázky, které nám pomohou vytvořit si širší obrázek o tom, jak elity viděly Západ ve svých projevech v tom či onom období dějin. Výsledky výzkumu přispějí k lepšímu pochopení motivů ruských elit v jejich postoji k Západu v aktuálním geopolitickém kontextu, a to zejména s...
|
|
|
Rusko-izraelské vztahy po rozpadu Sovětského svazu
Pavlíková, Klára ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Plíštilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce Rusko-izraelské vztahy po rozpadu Sovětského svazu nahlíží na vztahy těchto zemí v období od konce roku 1991 do roku 2022 z pohledu neorealistické teorie rovnováhy sil. Hlavním cílem práce je odpovědět na otázku, jak se propisují geopolitické zájmy obou zemí do jejich vzájemných diplomatických vztahů. Na první pohled totiž mohou některé diplomatické interakce mezi Moskvou a Tel Avivem navodit dojem velmi vřelých vztahů. Obě země se však zásadně rozchází ve svých zájmech na Blízkém východě. V případě Ruska se zájmy, jak bylo možné vyvodit na základě teorie rovnováhy sil, odvíjí od jeho snahy vyvažovat USA. Izraelským zájmem je přežít v obklopení nepřátel, čehož se snaží dosáhnout skrze spojenectví s USA. Práce je postavená na dvou případových studiích: Íránu a Sýrii. Jak geopolitické zájmy, tak diplomatické vztahy analyzuji pomocí kvalitativních a kvantitativních metod výzkumu. V případě geopolitických zájmů vycházím z oficiálních vládních dokumentů, vojenských doktrín, prohlášení vrcholných politiků, vytváření vojensko-strategických aliancí, energetické spolupráce a hlasování Ruska, Izraele a USA v OSN v případě Íránu a Sýrie. Diplomatické vztahy analyzuji na základě zahraničních cest, proklamací, vyhošťování či předvolávání diplomatů a hlasování v OSN.
|
host ::
RSS.