|
|
Úloha Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu v mezinárodních vztazích
Křižáková, Markéta ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Landovský, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o úloze Mezinárodního trestního tribunálů pro bývalou Jugoslávii a pro Rwandu v mezinárodních vztazích. Práce se snaží odpovědět na otázku, jakou úlohu oba tribunály mají v právní a politické oblasti. Co se týče oblasti právní, práce se prostřednictvím judikatury zaměřuje na to, jak oba tribunály pomohly rozvoji mezinárodního humanitárního a mezinárodního trestního práva. Dále je zkoumáno, zda a popřípadě jak politické aspekty ovlivňují činnost tribunálů v rámci rozhodovací činnosti soudců a spolupráce států s tribunály. V poslední řadě je snahou práce osvětlit, jak tyto ad hoc mezinárodní trestní tribunály přispěly k potrestání zločinů podle mezinárodního práva, k obnovení a udržení míru a jak přispěly k procesu usmíření znepřátelených stran.
|
|
|
Velmoci a Zimní válka: Postoj k sovětsko-finskému konfliktu
Mečířová, Šárka ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Práce se zabývá postoji Velké Británie, Francie, Německa a Spojených států k zimní válce, vojenskému střetnutí mezi Finskem a Sovětským svazem, které probíhalo bez oficiálního vyhlášení války od 30. listopadu 1939 do 13. března 1940, kdy bylo ukončeno Moskevským mírem. Cílem je analyzovat mocenské zájmy zmíněných velmocí a jejich motivace v průběhu konfliktu a následně je pomocí analýzy primárních a sekundárních pramenů srovnat. V závěru pak z tohoto srovnání vyplývá, že i když jednotlivé státy nacházely společnou půdu, jako v případě Francie a Británie ohledně plánu intervence v severní Evropě, nebo byl jejich postoj shodou okolností v některých aspektech totožný, jejich motivace byla rozdílná a ovlivňovaly ji rozdílné okolnosti.
|
|
|
Česká a slovenská veřejná diplomacie po roce 1993: transformace Českých center a Slovenských institutů
Bazalová, Vendula ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce "Česká a slovenská veřejná diplomacie po roce 1993: transformace Českých center a Slovenských institutů" si klade za cíl porovnat český a slovenský model veřejné a zároveň kulturní diplomacie obou zemí po jejich klidném rozdělení v roce 1993 a zjistit, jakou cestou se obě země vydaly a zda si vůbec přiznaly ve své zahraniční politice významné místo pro veřejnou a kulturní diplomacii. Dojde k potvrzení či vyvrácení hypotézy, že na základě stejné historické zkušenosti a transformační podobnosti bude vývoj veřejné a kulturní diplomacie v ČR a SR velice blízký. První kapitola se věnuje teoretickému výkladu, který je spojován s veřejnou a kulturní diplomacií. Druhá kapitola se pak zabývá historickou zkušeností, ze které obě země vycházejí, a poté se jednotlivě věnuje jak českému, tak i slovenskému modelu veřejné a kulturní diplomacie od roku 1993 až po současnost. V této části jsou vymezeny koncepční dokumenty a je popsána institucionální dimenze, jež se k dané problematice vztahuje. Třetí a čtvrtá kapitola se pak jednotlivě zabývá Českými centry a Slovenskými instituty, které jsou primárními aktéry kulturní diplomacie v zahraničí. Poslední a zároveň stěžejní kapitola, jež vznikla za pomoci pracovníků výše zmíněných kulturních institutů, komparuje činnost, práci a fungování Českých...
|
|
|
Emancipace Japonska v jeho bezpečnostní politice
Vilímec, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou změny v bezpečnostní politice Japonska po skončení studené války. Časové rozpětí, ve kterém je toto téma sledováno, je počátek devadesátých let 20. století až do konce roku 2013. Práce je zpracována jako jedinečná případová studie, přičemž zkoumaný případ je definován jako: "emancipace Japonska v jeho bezpečnostní politice". Práce je rozdělena na čtyři hlavní kapitoly. První kapitola se zabývá teoretickým vymezením zkoumaného problému z hlediska teorií mezinárodních vztahů. Ve druhé kapitole je popsán vývoj bezpečnostní politiky Japonska po druhé světové válce a jsou vysvětlovány její specifika. Třetí kapitola analyzuje vnější faktory, které aktivně působí na průběh procesu emancipace Japonska v jeho bezpečnostní politice. Čtvrtá kapitola se poté věnuje vývoji tohoto procesu a jeho projevy.
|
|
|
Československo - venezuelské vztahy v letech 1945 - 1968
Maternová, Simona ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Abstakt Práce analyzuje dosud prakticky neprobádané téma vztahů Československa a Venezuela v období 1945 - 1968, přičemž pozornost je věnována diplomatickým a hospodářským vztahům. Ohled je brán nejen na vliv vnitropolitické situace v zemích, ale také na vysvětlení širších souvislostí mezinárodních vztahů, především Spojených států amerických, Sovětského svazu a Kuby. Práce se opírá především o archivní materiál z archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky a Národního archívu České republiky. Diplomatické vztahy mezi zeměmi byly navázány v roce 1929 a po Mnichovské dohodě v roce 1938 bylo československé velvyslanectví v Caracasu uzavřeno. Po 2. světové válce byly znovunavázány obchodní vztahy, a byly to právě obchodní zájmy Československa, které napomohly ke vzniku vztahů diplomatických. Diplomatické vztahy byly Venezuelou přerušeny v roce 1952 za diktatury generála Marcuse Péreze Jiméneze. Po jeho svržení v roce 1958 začaly být diplomatické vztahy postupně navazovány prostřednictvím obchodních vztahů a nakonec byly normalizovány až v červnu 1968. Vývoj diplomatických vztahů ovlivnilo několik faktorů. Jedním z nich byla vnitropolitická situace v zemích, zatímco se Venezuela potýkala s nestabilními vládami, v Československu se k moci dostali komunisté. Venezuelu zasáhla hospodářské krize, jenž...
|
|
|
Maďarsko-italská spolupráce v letech 1922 - 1940
Auzká, Tereza ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Irmanová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na meziválečné vztahy Maďarska a Itálie, států, které odmítaly poválečné evropské uspořádání a požadovaly jeho revizi. Hlavní zkoumanou oblastí je politická spolupráce obou zemí na vládní úrovni s přesahem do ekonomických a vojenských aspektů partnerství. Cílem práce je zdůraznit význam maďarsko-italských vztahů v kontextu dějin meziválečné Evropy a přispět ke znalosti tématu v českém prostředí. Práce hledá důvody, které vedly ke spolupráci daných zemí, a věnuje se otázce významu spolupráce pro oba zúčastněné státy. V první části jsou představeny ideologické i praktické důvody, které Maďarsko a Itálii sblížily, následující kapitoly se týkají konkrétních kroků spolupráce. Jednotlivá období spolupráce (1927 - 1933 a 1933 - 1940) jsou vymezena jmenováním Adolfa Hitlera německým kancléřem v roce 1933, což výrazně zasáhlo do vývoje maďarsko- italských vztahů. Práce zkoumá, jak spolupráce ovlivňovala uskutečňování cílů zahraniční politiky obou států - v případě Itálie snahu o navýšení svého vlivu ve střední Evropě, v maďarském případě pokusy o revizi Trianonské mírové smlouvy. V závěru práce jsou zhodnoceny možnosti maďarských a italských státníků se samostatně rozhodovat a nezávisle na Německu prosazovat své revizionistické a expanzionistické ambice.
|
|
|
Spojené státy a Rusko: Návrat studené války?
Levý, Jakub ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji v současnosti velmi aktuálnímu tématu vyhrocených až konfliktních vztahů mezi Spojenými státy a Ruskou federací, které jsou nejhorší od skončení studené války a toto konfrontační období již připomínají. To zejména od událostí na Ukrajině z roku 2014 až po v době psaní těchto řádků poslední významný počin, jímž bylo oboustranné pozastavení platnosti Smlouvy o zákazu jaderných zbraní středního a kratšího dosahu z února 2019. Hlavním cílem této práce je tedy snaha odpovědět na otázku, zda lze současnou realitu ve vztazích mezi těmito mocnostmi skutečně charakterizovat jakožto návrat studené války. A jelikož studená válka není pouze abstraktním pojmem, ale vyznačovala se určitými specifickými znaky (příčiny, vlastní charakteristiky či určitá rovnováha moci), tato bakalářská práce za účelem zodpovězení výše uvedené otázky formou komplexní komparace nejdříve ony znaky analyzuje a poté aplikuje do současného období.
|
|
|
Tatarstan between Moscow and Ankara: An Analysis of Tatarstan's Elite's Stance towards the Changing Relations between Turkey and the Russian Federation
Pospíšil, Tomáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vnější politice Republiky Tatarstán, subjektu Ruské federace, a jejími vztahy s Tatarstánu kulturně blízkým Tureckem, ve světle rusko-tureckého konfliktu, následujícího sestřelení ruského bojového letounu Su-24 tureckou armádou. Jako zdroj analýzy s cílem zodpovědět otázky, týkající se vlivu národní diplomacie na paradiplomacii regionu a možnosti vést nezávislou paradiplomacii v autoritativním státě, posloužily proslovy prezidenta Republiky Tatarstán Rustama Minnichanova, dotýkající se témat spjatých s Tureckem. Proslovy byly analyzovány v kontextu proměňujících se vztahů Ruska k Turecku, za použití Kritické analýzy diskurzu. Analýza odhalila, že navzdory tomu, že paradiplomacie Tatarstánu reflektovala vývoj ruské diplomacie (což je nevyhnutelné, protože normy přijaté na federální úrovni jsou pro subjekty Federace závazné), prezident Minnichanov pokračoval v obhajobě dlouhodobé (a pokud možno co nejtěsnější) spolupráce s Tureckem, bez ohledu na aktuální postoj Moskvy. Navíc v Kremlu loboval s cílem ovlivnit federální diplomacii, aby lépe vyhovovala jeho zájmům.
|
|
|
Vztahy Rusko-Západ v kontextu tzv. Ukrajinské krize
Beran, Jiří ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl zjistit příčiny tzv. ukrajinské krize, která započala na přelomu let 2013/2014 demonstracemi v ukrajinských městech proti režimu prezidenta Janukovyče a postupně eskalovala v anexi poloostrova Krym Ruskou federací a ve válku na východní Ukrajině. Tato práce se také snaží najít příčiny obecnější krize ve vztazích mezi Západem a Ruskem, s níž je ukrajinská krize úzce spojena. Dále je pak úkolem práce zjistit, zdali by se tato dvojí krize nedala vyřešit tak, že by Ukrajina vyhlásila neutralitu a nesnažila se o bližší integraci do západních struktur, tedy Evropské unie a NATO a zdali by přijetí ukrajinské neutrality ve svém důsledku nepomohlo zlepšit i vztahy mezi Západem a Ruskem. Jako vzory pro možné řešení krize vyhlášením neutrality Ukrajinou poslouží dva státy, které se během studené války nacházely v podobné situaci, Rakousko a Finsko.
|
|
|
Válka o Falklandy: Vliv sporu na vzájemné vztahy
Černovský, Kryštof ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Práce se věnuje válečnému konfliktu na Falklandských ostrovech mezi Velkou Británií a Argentinou a vlivu samotného sporu o suverenitu nad ostrovy na vzájemné vztahy obou zemí. Hlavním cílem je zkoumat, jak spor o suverenitu působil a působí na vztahy Spojeného království s Argentinou. Text se zabývá historickým kontextem sporů, snahám o zabránění konfliktu, samotnému průběhu války na Falklandských ostrovech a vlivu sporu na vzájemné vztahy po jejím skončení.
|
host ::
RSS.