|
|
Češi a Němci v Praze: Konkurence spolkového života na přelomu 19. a 20. století
Kočárková, Kateřina ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Práce je věnována česko-německému soužití na území Prahy, na přelomu 19. a 20. století. Češi se roku 1848 ocitli v nedobrovolné roli zastánců Rakouska-Uherska, uvnitř které muselo česky hovořící obyvatelstvo žít po boku Němců, kterým území právem také patřilo. Soužití obou národů nebylo bezproblémové, spíše velmi proměnlivé, což se také odrazilo v politické a sociální sféře života. Česko-německé soužití bylo důležité pro vývoj spolkového života, jehož vzniku a následné vzájemné konkurenci se práce zabývá. Byly vybrány tři české instituce, významné pro tehdejší kulturní a spolkový život, které měly svou analogickou německou dvojici. Konkrétně Národní divadlo a Nové německé divadlo, kavárna Arco a Union a jako poslední Deutsches Kasino spolu s Měšťanskou besedou. Zkoumány byly jejich přátelské a nepřátelské tendence a vzájemná konkurence mezi nimi.
|
|
|
Expulsion of the German Population from Poprad after year 1944
Mrštinová, Andrea ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Cieľom mojej bakalárskej práce "Odsun nemeckého obyvateľstva z Popradu po roku 1944 s dôrazom na určenie výnimiek z odsunu nemeckého obyvateľstva" je poskytnúť pohľad na okolnosti odsunu nemeckého obyvateľstva z Popradu a tým porozumieť regionálnej histórii mesta Poprad na Slovensku. Bakalárska práca je rozdelená na štyri časti. V prvej časti predstavujem geografické a obsahové zameranie témy, ako napríklad pozadie, v ktorom nemeckí obyvatelia žili až do roku 1945. V druhej časti sa sústredím na zaistenie nemeckých obyvateľov v popradských táboroch, pričom podkapitola sa venuje priamo odsunu Nemcov z Popradu. V tretej časti, s využitím archívnych dokumentov a literatúry, rozdeľujem nemeckých obyvateľov do kategórií výnimiek z odsunu, a tieto dôvody popíšem. Vo štvrtej časti, v nadväznosti na tretiu kapitolu, vytváram typológiu a venujem sa stručne zhrnutiu výskumu.
|
|
|
Odsun Němců ze Šternberka a jeho vliv na šternberské hospodářství
Zajíc, Marek ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Abstrakt/Anotace Tématem této bakalářské práce je vliv odsunu Němců ze Šternberka na tamní hospodářství po roce 1945. Práce se zabývá jednak stavem šternberského hospodářství před odsunem, jednak jeho vývojem po výše uvedeném roce. V práci jsou uvedeny statistické údaje o původním složení obyvatelstva a dále počtu živností a řemesel. Dále jsou představeni největší zaměstnavatelé ve městě i regionu. V jednotlivých kapitolách je rovněž uvedeno, že transformace hospodářství nebyla výhradní záležitostí roku 1945, ale docházelo k ní v různých odvětvích postupně. Prameny, s nimiž jsem při psaní textu pracoval, jsou důkazem toho, že charakter šternberského regionu byl ještě několik desítek let nazpět úplně jiným než dnes. Prostřednictvím archivních materiálů uložených v současnosti v Olomouci lze vytvořit ucelený obraz toho, jak probíhal odsun šternberských Němců na konci druhé světové války. Z části vybraných zdrojů je rovněž patrné, že Šternberk a severomoravský region byl následně osidlován rovněž repatrianty. Cílem této práce je seznámit veřejnost s dochovanými prameny, které poskytují náhled do tehdejšího dění v severomoravském regionu.
|
|
|
STRÝČICKÝ JAZYKOVÝ OSTROV. ŽIVOT OBYVATEL V LETECH 1938-1946 POHLEDEM HOSPODÁŘSKÝCH A SOCIÁLNÍCH DĚJIN
REITINGER, Tomáš
Bakalářská práce je zaměřena na přiblížení způsob každodenního života německého a českého obyvatelstva Strýčického jazykového ostrova (německy Die Stritschitzer Sprachinsel) v letech 1938-1946. Ukazuje proces změn, ke kterým docházelo ve zkoumaném období, a to s využitím pohledu hospodářských a sociálních dějin. Komparuje poměry jak mezi jednotlivými obcemi jazykového ostrova, tak v okolí jazykového ostrova. Poskytuje také všeobecný přehled zdejší hospodářské situace. Z použitých metod je nutné zdůraznit uplatnění orální historie a statistiku.
|
|
|
Severočeské muzeum v Liberci v proměnách doby - příspěvek k česko-německým vztahům
Vladařová, Leona ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží zachytit vývoj Severočeského muzea (Nordböhmische Gewerbemuseum) v Liberci od jeho vzniku v roce 1873 až po současnost. Vzhledem k tomu, že muzeum se nachází v pohraničí, kde se mísili etničtí Češi a Němci, snaží se zároveň ukázat, jaké poměry v pohraničí, a především v Liberci panovaly, a jak mezi sebou Češi a Němci soupeřili. Zároveň se v práci věnuji i počátkům muzejnictví v Českých zemích, a též se zmiňuji o českém Náprstkově průmyslovém muzeu, které bylo konkurencí a vzorem německého muzea v Liberci.
|
|
|
Češi a Němci v Českých Budějovicích v 2. polovině 19. století a 1. polovině 20. století
Soušek, Josef ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na vztahy mezi Čechy a Němci v Českých Budějovicích vymezené obdobím 2. poloviny 19. století a 1. polovinou 20. století. Hlavní důraz je kladen na souvislosti vlivu církve na vztahy mezi oběma národy v uvedeném místě a čase, které jsou popisovány na základě prostudovaných pramenů a odborné literatury. Zvláště jsou v práci probírána témata demografický vývoj města, českoněmecké soupeření, náboženský život, církev, řeholní kongregace, vzdělávání a výchova. Závěrem mé práce je zjištění, že se církev a jednotlivé kongregace neúčastnily národnostního souboje ve městě. Pouze se snažily fungovat ku prospěchu města a jeho občanů. V případě, že zřizovaly organizace jako např. školy, spolky, nemocnici, tak to bylo z důvodu toho, že ve městě chyběly, nebo neexistovaly v dostatečném množství v neustále rozvíjejících se Českých Budějovicích. A nezáleželo na tom, zda se jednalo např. o školu pro české či německé děti. Rovněž národnost samotných členů církve a kongregací nebyla rozhodující. Důležitým předpokladem se stala znalost obou jazyků ve městě, a sice němčiny a češtiny. Výraznější problémy nastaly pouze u koleje redemptoristů, která se stala ze strany kongregace nechtěně součástí národnostního soupeření ve městě. Soužití českého a německého obyvatelstva města skončilo...
|
|
|
Odsun Němců z Karlovarska 1945-1947
Slámová, Jana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Tématem této bakalářské práce je odsun Němců z Karlovarska v letech 1945 - 1947. Práce zkoumá především dobu po druhé světové válce, kdy bylo Karlovarsko osídleno převážně německými obyvateli. V první části práce nastíním charakteristiku doby, která předcházela vývoji událostí, za kterými stojí nástup Adolfa Hitlera. Dále se budu zabývat prvními myšlenkami odsunu, které byly zformulovány prezidentem v exilu Edvardem Benešem a následnou nenávistnou atmosférou, která vedla k odplatě za roky útisku Německem a která ovládla celý český národ. Ráda bych se zabývala příčinami, průběhem i důsledky, které vedly k vysídlení německého obyvatelstva z Československa. Cílem bakalářské práce je prozkoumat především období od roku 1945 - 1947, ale také období první republiky a život židovského obyvatelstva v pohraničí západních Čech. Klíčová slova Odsun Němců, Židé, Československo, Mnichovská dohoda, Druhá světová válka, Karlovarsko, Mariánské Lázně, Drmoul
|
|
|
Czech and German in Contact - Germanisms in Czech
KOCLÍŘOVÁ, Andrea
Meine Bachelorarbeit ist in zwei Teile aufgeteilt: den theoretischen und den praktischen Teil. Im theoretischen Teil widme ich mich zuerst der deutsch-tschechischen Geschichte, und zwar sowohl historisch, als auch sprachlich. Im nächsten Abschnitt gehe ich auf die Lehnwörter ein und erkläre, was in der Epoche des Purismus passiert ist. Im praktischen Teil untersuche ich deutsche Lehnwörter im Tschechischen, die mit dem Buchstaben F beginnen. Darlegen möchte ich, welche morphologischen und phonologischen Veränderungen am öftesten vorkommen und aus welchen Sachbereichen diese kommen.
|
|
|
Konflikty a soužití v česko-německých vztazích - regionální reflexe
Dimpflová, Michaela Pavlína ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá často diskutovaným tématem česko-německých vztahů, jejich vývojem v minulosti a v současnosti se zaměřením na vzájemné vztahy a spolupráci v příhraničí po pádu železné opony. V úvodu práce je nastíněn historický vývoj soužití Čechů s Němci na českém území, který však byl konflikty světových válek a odsunem německého obyvatelstva přerušen a nabyl nových pozitivních rozměrů až po ukončení ideologického konfliktu mezi Východem a Západem. Cílem práce bylo nejen zhodnocení česko-německých vztahů z hlediska historického, ale rovněž zjištění, jak se vyvíjely vztahy, spolupráce a vnímání obou sousedů na konkrétním příkladu dvou obcí v příhraničí po roce 1989.
|
|
|
Pietní akt v Lidicích roku 1945 - mediální obraz vs. historická fakta a vzpomínky pamětníků
Miková, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Práce Pietní akt v Lidicích roku 1945 - mediální obraz vs. historická fakta a vzpomínky pamětníků přináší, jak už název napovídá, užší vhled do problematiky poválečné produkce vybraných československých médií. Jak tehdejší tištěná periodika a rozhlas informovaly o události, která přesahovala tuzemské dění? V jakém kontextu byl tragický osud Lidic vzpomínán? Uplatnila masová média svůj potenciál při hledání lidických žen a dětí? Jak se vypořádala s otázkou viny nacistických zločinců a Němců jako národa? Jak nahlížela na celou lidickou tryznu a jakou část jejího autentického záznamu zprostředkovala široké veřejnosti? Jednalo se spíše o pravdivé informace či nikoli? Posloužila pieta k propagaci ideových zájmů některých médií? Jaký obraz utvářela média západním zemím a jaký Sovětskému svazu? Na tyto a další otázky se autorka ve své práci pokusila nalézt odpovědi. Práce vychází především ze studia dochovaného archivního materiálu, tedy článků Lidové demokracie, Práva lidu, Mladé fronty, Rudého práva, Svobodného slova, Svobodných novin a rozhlasového záznamu, stejně tak jako z dostupné odborné literatury, memoárů, dokumentů a autentické výpovědi lidické ženy.
|
host ::
RSS.