|
|
Změny obličejové části lebky na území střední Evropy v průběhu posledních 1200 let
Bejdová, Šárka
Cílem disertační práce bylo popsat, kvantifikovat a interpretovat, do jaké míry se změnil tvar a velikost obličejového skeletu u obyvatel, kteří žili na území dnešní České republiky v období od raného středověku po současnost, tj. v průběhu posledních zhruba 1200 let. V tomto časovém období byly zkoumány morfologické rozdíly mezi populacemi, změny pohlavního dimorfismu, modularita a alometrie obličejového skeletu. Hodnocení bylo založeno na CT-snímcích lebek tří historických populací, a to z raného středověku, vrcholného středověku a raného novověku. Současná populace byla zastoupena CT-snímky žijících lidí. Celkem jsme hodnotili obličejový skelet 329 jedinců, 183 bylo mužů a 146 žen. Z CT-snímků byly vytvořeny virtuální 3D povrchové modely. Obličejový skelet byl rozdělen do tří morfologických celků, které byly dále hodnoceny. Jednalo se o skelet horního obličeje, dolní čelist a patro. Statistické zpracování bylo provedeno metodami geometrické morfometrie, která umožňovala studovat tvarovou a velikostní variabilitu zkoumaných celků odděleně. Z porovnání velikostních i tvarových rozdílů mezi studovanými populacemi je patrné, že současná populace se nejvíce odlišuje od ostatních populací. Obličejový skelet současné populace má největší parametr velikosti. Mezi nejmarkantnější tvarové změny patří...
|
|
|
Tvarová variabilita proximální a distální části lidské kosti holenní
Brzobohatá, Hana ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Beňuš, Radoslav (oponent) ; Macholán, Miloš (oponent)
Cílem disertační práce bylo zachytit a popsat tvarovou variabilitu proximální a distální části lidské kosti holenní ve vztahu k pohlaví, dožitému věku, sociálnímu statusu a pozici na časové ose. Dílčí cíle lze řešit pouze v širším časovém intervalu, a tak byla variabilita tvaru a formy zkoumána nejprve v rámci populace historické (raný středověk), dvou novověkých (první polovina 20. století a současnost) a posléze i v tomto časovém rozpětí. Vstupní data byla získána metodou optického skenování a výpočetní tomografie (CT), u souboru současné populace byly CT řezy použity pro vytvoření trojrozměrných povrchových modelů kostí. Pro kvantitativní analýzu tvaru, formy a velikostní složky jsme zvolili přístupy geometrické morfometrie v kombinaci s mnoharozměrnými statistickými metodami. Postupně jsme testovali vliv pohlaví, věku a pozice na časové ose odděleně pro proximální a distální konfiguraci význačných bodů. U raně středověkého souboru bylo přihlédnuto k možné interakci biologických a sociálních jevů a byl testován i vliv sociálního postavení jedince na základě lokalizace hrobu v rámci mikulčické aglomerace. Pohlavní dimorfismus proximální a distální tibie byl prokázán u vnějších lineárních rozměrů metodami tradičně morfometrickými (např. Steyn a Işcan, 1997; Šlaus et al., 2013), které vytvořily...
|
|
|
Tvarová variabilita proximální a distální části lidské kosti holenní
Brzobohatá, Hana
Cílem disertační práce bylo zachytit a popsat tvarovou variabilitu proximální a distální části lidské kosti holenní ve vztahu k pohlaví, dožitému věku, sociálnímu statusu a pozici na časové ose. Dílčí cíle lze řešit pouze v širším časovém intervalu, a tak byla variabilita tvaru a formy zkoumána nejprve v rámci populace historické (raný středověk), dvou novověkých (první polovina 20. století a současnost) a posléze i v tomto časovém rozpětí. Vstupní data byla získána metodou optického skenování a výpočetní tomografie (CT), u souboru současné populace byly CT řezy použity pro vytvoření trojrozměrných povrchových modelů kostí. Pro kvantitativní analýzu tvaru, formy a velikostní složky jsme zvolili přístupy geometrické morfometrie v kombinaci s mnoharozměrnými statistickými metodami. Postupně jsme testovali vliv pohlaví, věku a pozice na časové ose odděleně pro proximální a distální konfiguraci význačných bodů. U raně středověkého souboru bylo přihlédnuto k možné interakci biologických a sociálních jevů a byl testován i vliv sociálního postavení jedince na základě lokalizace hrobu v rámci mikulčické aglomerace. Pohlavní dimorfismus proximální a distální tibie byl prokázán u vnějších lineárních rozměrů metodami tradičně morfometrickými (např. Steyn a Işcan, 1997; Šlaus et al., 2013), které vytvořily...
|
|
|
Změny obličejové části lebky na území střední Evropy v průběhu posledních 1200 let
Bejdová, Šárka ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Bigoni, Lucie (oponent) ; Galeta, Patrik (oponent)
Cílem disertační práce bylo popsat, kvantifikovat a interpretovat, do jaké míry se změnil tvar a velikost obličejového skeletu u obyvatel, kteří žili na území dnešní České republiky v období od raného středověku po současnost, tj. v průběhu posledních zhruba 1200 let. V tomto časovém období byly zkoumány morfologické rozdíly mezi populacemi, změny pohlavního dimorfismu, modularita a alometrie obličejového skeletu. Hodnocení bylo založeno na CT-snímcích lebek tří historických populací, a to z raného středověku, vrcholného středověku a raného novověku. Současná populace byla zastoupena CT-snímky žijících lidí. Celkem jsme hodnotili obličejový skelet 329 jedinců, 183 bylo mužů a 146 žen. Z CT-snímků byly vytvořeny virtuální 3D povrchové modely. Obličejový skelet byl rozdělen do tří morfologických celků, které byly dále hodnoceny. Jednalo se o skelet horního obličeje, dolní čelist a patro. Statistické zpracování bylo provedeno metodami geometrické morfometrie, která umožňovala studovat tvarovou a velikostní variabilitu zkoumaných celků odděleně. Z porovnání velikostních i tvarových rozdílů mezi studovanými populacemi je patrné, že současná populace se nejvíce odlišuje od ostatních populací. Obličejový skelet současné populace má největší parametr velikosti. Mezi nejmarkantnější tvarové změny patří...
|
|
|
Variabilita křídelní žilnatiny vážek (Insecta: Odonata) - geometricko-morfometrická studie
Přibylová, Petra ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Vzor křídelní žilnatiny vážek (Odonata) je užíván jako důležitý soubor znaků v systematice. Cílem předložené práce je podchycení trendů variability křídelní žilnatiny vážek na základě geometricko-morfometrické analýzy. Variabilita tvaru křídel a křídelní žilnatiny byla zkoumána v rámci jednotlivých podřádů, čeledí, druhů a pohlaví jedinců prostřednictvím analýzy hlavních komponent (PCA), redundanční analýzy (RDA) a centroidové velikosti. Podkladová data zahrnují snímky 46 druhů vážek náležících do 43 rodů a 24 čeledí, které pocházejí z institucionálních entomologických sbírek. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že zástupci podřádu Zygoptera disponují velkou tvarovou rozmanitostí obrysu křídla. U druhů náležících k podřádu Epiprocta se variabilita křídelní žilnatiny projevuje především v oblasti costy a nodu. Rozdíl v pohlaví jedinců neindikuje výskyt znatelných odlišností ve tvaru křídla ani ve struktuře křídelní žilnatiny. Poměr délky a šířky křídla spolu s tvarem plamky je přímo spjat s velikostí těla vážek. Klíčová slova: Odonatoptera, Odonata, Epiprocta, Zygoptera, křídelní žilnatina, variabilita, geometrická morfometrie
|
|
|
Původ a biologická afinita údajné gravettienské mandibuly Předmostí 30 ze sbírek Moravského zemského muzea.
Drahošová, Michala ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku původu dolní čelisti Předmostí 30 ze sbírek Moravského zemského muzea v Brně. Pro tento cíl byly studovány publikace autorů, kteří pracovali na lokalitě Předmostí u Přerova od roku 1884. Současně byl hledán i záznam v přírůstkových knihách MZM v Brně, bohužel s negativními výsledky. Proto jsme přistoupili i ke zkoumání biologické afinity dolní čelisti P30 k ostatním gravettienským nálezům a rovněž i k variabilitě recentního člověka. Ke studiu jsme využili metod geometrické morfometrie, která nám umožňuje lépe objasnit tvarové rozdíly ve srovnání se standardními analytickými metodami. Pro srovnání tvarové variability dolní čelisti jsme využili 91 kraniálních CT snímků recentní české populace a na vysegmentované 3D modely dolních čelistí jsme umístili 42 landmarků a provedli jsme PCA analýzu. K rozšíření argumentu pro oprávněnost zařazení do nálezů z Předmostí u Přerova jsme vytvořili srovnávací soubor lineárních rozměrů korunek zubů na základě dostupných publikací i vlastního měření. Na základě studia morfologie, analýzy tvaru kosti dolní čelisti i rozměrů zubů jsme došli k výsledkům, že námi studovaná dolní čelist P30 může být skutečně gravettienského stáří. Klíčová slova: Dolní čelist, Stoličky, Předmostí u Přerova, Gravettien, Geometrická morfometrie
|
|
|
Kryptická a pseudokryptická diverzita spájivých zelených řas (Zygnematophyceae)
Kupčíková, Eva ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Škaloud, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje nejpoužívanější druhové koncepty ve třídě Zygnematophyceae. Bude představena tato skupina řas, a v molekulární fylogenetice používané molekulární markery. Nejasnosti v taxonomii při definování druhů byly způsobeny velice rozličnou morfologií a odlišným pohledem autorů na determinaci druhu a jejich podjednotek. Spájivé řasy jsou skupinou jednobuněčných a mnohobuněčných řas. Vyskytují se často ve sladkovodních habitatech. Krásivky jsou důležitým bioindikátorem kvality vod. Používají se při hodnocení conservation value. Proto je důležité mít druhy dobře definované. Při odhalování (pseudo)kryptických druhů v rodech Micrasterias nebo Xanthidium byla použita kombinace metod molekulární fylogenetiky, elektronové mikroskopie a geometrické morfometriky. Geometrická morfometrika pomohla najít důležité detaily pro určení pseudokryptických druhů. Klíčová slova: kryptická a pseudokryptická diverzita, konjugace, krásivky, Micrasterias, Euastrum, Xanthidium, molekulární fylogenetika, taxonomie, geometrická morfometrika, biogeografie, zelené řasy
|
|
|
Tvarová variabilita schránek rozsivek v rámci životního cyklu.
Woodard, Kateřina ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Determinace rozsivkových druhů je založena převážně na morfologii. Určování však komplikuje zmenšování buněk během vegetativní fáze životního cyklu, které je spojeno se změnou tvaru a ztrátou některých důležitých taxonomických znaků. Přestože zmenšování během životního cyklu je obecně známý fenomén, neexistuje na toto téma dostatek studií. V této diplomové práci byly použity čtyři monoklonální populace modelových kmenů penátních rozsivek za účelem studia tvarové dynamiky během životního cyklu. Cílem bylo zjistit podíl alometrie a změny disparity, komplexity a asymetrie buněk během zmenšování. Téměř tři roky probíhala standardizovaná kultivace kmenů a části kultur s různými velikostními stádii byly fixovány do trvalých preparátů. Digitální fotografie buněk sloužily jako výchozí materiál pro analýzy pomocí geometrické morfometriky. Bylo zjištěno, že na tvarové variabilitě mají vysoký podíl signifikantní alometrické změny. Disparita buněk během životního cyklu stoupá a komplexita buněk naopak klesá. Tvarová variabilita je z více než osmdesáti procent tvořena symetrickou složkou. Fenotypová plasticita u monoklonálních populací je zajímavým zjištěním z evolučního hlediska. Pravděpodobně indikuje constraints, které zůsobuje rigidní křemičitá buněčná stěna, protože zmenšující se buňky se musí vyrovnávat...
|
|
|
Riziko hybridizace ohrožené třešně křovité (Prunus fruticosa) s pěstovanými zástupci rodu Prunus
Musilová, Lenka ; Vít, Petr (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Předkládaná diplomová práce hodnotí riziko probíhající hybridizace (antropohybridizace) v populacích silně ohroženého taxonu Prunus fruticosa na území České republiky a v přilehlých oblastech. Pro studium hybridizace byla využita analýza absolutní velikosti genomu (stanovená pomocí průtokové cytometrie) spolu s klasickou a geometrickou morfometrikou. Bylo zjištěno, že ke křížení P. fruticosa dochází ve stejné míře jak se zplanělou a na našem území nepůvodní Prunus cerasus (vzniká tetraploidní kříženec Prunus ×eminens), tak s přirozeně se vyskytující Prunus avium (vzniká triploidní kříženec Prunus ×mohacsyana). Výskyt triploidního hybrida byl na území České republiky podceňován (uváděn byl pouze tetraploidní hybrid), protože kříženci P. ×eminens a P. ×mohacsyana nejsou odlišitelní pomocí studovaných morfologických znaků. Díky odlišné ploidii je ale lze za využití průtokové cytometrie jednoznačně odlišit. Na většině analyzovaných lokalit se nacházeli buď pouze jedinci čisté P. fruticosa nebo hybridi prvního či druhého typu. Jen čtyři populace byly smíšené. Ve dvou z nich byla zjištěna kontinuální variabilita v absolutní velikosti genomu, která by mohla poukazovat na výskyt hybridních rojů zahrnující různě pokročilé hybridy včetně zpětných kříženců. Jedná se však pouze o nepřímé důkazy případně...
|
|
|
Unveiling hidden species diversity in desmids (Desmidiales, Viridiplantae)
Šťastný, Jan ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; F.M. Coesel, Peter (oponent) ; Kaštovský, Jan (oponent)
Krásivkové druhy byly tradi n vymezovány pouze na základ morfologických znak . Ov em astý chybný výklad morfologické variability u krásivek vedl v minulosti ke zna ným zmatk m v taxonomii této významné skupiny zelených as, co komplikuje interpretace krásivkové biodiverzity v kontextu sladkovodní ekologie, biogeografie a biomonitoringu. Proto jsem se v rámci této práce zam il p edev ím na doposud opomíjené téma, vyu ití polyfázického p ístupu pro výzkum taxonomie krásivek na druhové úrovni. Ve v t in studií byla pro zhodnocení taxonomie vybraných druh krásivek (zejména zástupc tvarov komplexních rod Micrasterias a Xanthidium) vyu ita kombinace jak tradi ních morfologických, tak i moderních fylogenetických a geometricko-morfometrických metod. Ve dvou láncích jsem pro vyjasn ní taxonomie n kolika tvarov mén nápadných krásivek pou il kombinaci tradi ních morfologických dat a dat o autekologii p íslu ných druh . Obecn , výsledky této práce ukázaly, e zp sob, jakým recentn nahlí íme na diverzitu a roz í ení krásivek, by m l být od základu zm n n. Reálná druhová diverzita je ve v t in p ípad z eteln jemn j í ne ta, definovaná pouze na základ klasických morfologických p ístup , asto je na úrovni variet t chto tradi ních morfologicky definovaných druh a lze ji v t inou dob e popsat pomocí kombinace...
|
host ::
RSS.