|
|
Rekonstrukce přibližné podoby člověka podle lebky: kritické zhodnocení principů metody a analýza vybraných kraniofaciálních vztahů
Zedníková Malá, Pavla ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Beňuš, Radoslav (oponent) ; Krásničanová, Hana (oponent)
Tato disertační práce je předkládána ve formě svazku odborných publikací spolu s teoretickým úvodem. V teoretickém úvodu je prezentován aktuální stav poznání problematiky faciální rekonstrukce. Stručně jsou popsány oblasti využití, principy metody a typy metod dle použitého média. Dále jsou popisovány spolehlivosti a omezení metod, které jsou zároveň východisky výzkumné části disertační práce. Pro metodu rekonstrukce přibližné podoby člověka podle lebky je typická paralelní existence mnohonásobných predikčních pravidel, jejichž spolehlivost není známa nebo nebyla publikována. Cílem práce bylo otestovat spolehlivosti vybraných vodítek pro odhad polohy a velikosti částí obličeje (očí, nosu a rtů) a na základě výsledků doporučit, která vodítka přednostně používat. V druhé části výzkumu bylo cílem kvantifikovat těsnost vztahu mezi tvarem lebky a tvarem obličeje, tj. určit, do jaké míry a jakým způsobem tvar kostěného podkladu určuje (predikuje) tvar měkkých tkání, a to pomocí geometrické morfometrie. Materiál pro tuto disertační práci tvořil soubor laterálních telerentgenových snímků 87 dospělých jedinců pořízený v letech 1977-1992. Soubor sestával z 52 mužů (21-43 let, průměrný věk: 30 let) a 35 žen (19-39 let, průměrný věk: 21 let) středoevropské populace. Jedinci ve zkoumaném vzorku nevykazovali...
|
|
|
Příbuzenské vztahy a morfologické znaky lidské kostry u genealogicky dokumentovaných souborů: využití v bioarcheologii a forenzní antropologii.
Cvrček, Jan ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Beňuš, Radoslav (oponent)
Vliv biologických příbuzenských vztahů na morfologii lidské kostry představuje pro bioarcheologii i forenzní výzkum jedno z aktuálních témat. Ať už jde o odhalení příbuzenských vazeb na anonymním pohřebišti nebo otázku individuální identifikace na základě rodinné podobnosti, výzkum je limitován řadou faktorů. Především je to nedostatek osteologických souborů s genealogickou dokumentací. Většina takových souborů také zahrnuje jen malý počet jedinců, a je tedy omezený i počet různých stupňů příbuznosti. S tím souvisí i nedostatek, popřípadě absence metod vhodných jak pro exaktní vyjádření míry morfologické podobnosti mezi jedinci, tak i pro statistické vyhodnocení výsledků. Pro tuto disertační práci se však naskytla příležitost analyzovat několik osteologických souborů s genealogickou dokumentací ze 17. až 20. století, celkově zahrnujících téměř jedno sto jedinců. To představuje jeden z dosud největších takových celků na světě. Jednotlivé soubory zahrnují i několik případů příbuzenských sňatků a po nich následující generace. Cílem první části disertační práce tak bylo navrhnout nové metodické přístupy vyjádření míry podobnosti jedinců na základě různých typů morfologických, resp. patologických znaků lidské kostry, a dále zjistit, zda a do jaké míry morfologické znaky kostry odrážejí stupeň biologické...
|
|
|
Age-at-death estimation of the adult skeleton: New approaches to the evaluation of senescence indicators
Kotěrová, Anežka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beňuš, Radoslav (oponent) ; Obertová, Zuzana (oponent)
Odhad věku dožití dospělých jedinců je stále velmi problematická součást odhadu biologického profilu jedince. Současné metody odhadu věku jsou schopné věk odhadovat přesně a spolehlivě pouze ve velmi širokých věkových rozmezích. Ke zlepšení této situace nepřispívá ani fakt, že jsou tyto postupy založeny většinou jen na užití jednoho kosterního indikátoru, ať jsou věkové změny hodnoceny vizuálně, či se opírají o nevhodné statistické přístupy. Disertační projekt vychází z těchto nedostatků a jeho cílem je přispět k lepšímu porozumění problematiky a především do výzkumu začlenit a otestovat nové technologie a výpočetní přístupy. Charakter disertační práce je spíše metodologický a celý výzkum byl rozdělen na tři oddělené části, čemuž odpovídá i stanovení tří hlavních cílů. Prvním cílem bylo aplikovat v multi-populačním souboru vizuálně hodnocených dat (n=941) dvou artikulačních plošek pánevní kosti různé sofistikované matematické postupy s cílem dosáhnout přesnějšího odhadu věku dožití. Výsledné hodnoty RMSE, které byly v rozmezí 12 až 14 let však o zpřesnění odhadu nevypovídají. Dále jsme se zaměřili na zhodnocení výstupů z různých skenovacích zařízení a vlivu případných odchylek v zachycení povrchu kloubní plochy pubické symfýzy na analýzy odhadu věku. Soubor 29 pánevních kostí české středověké...
|
|
|
Rekonstrukce přibližné podoby člověka podle lebky: kritické zhodnocení principů metody a analýza vybraných kraniofaciálních vztahů
Zedníková Malá, Pavla ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Beňuš, Radoslav (oponent) ; Krásničanová, Hana (oponent)
Tato disertační práce je předkládána ve formě svazku odborných publikací spolu s teoretickým úvodem. V teoretickém úvodu je prezentován aktuální stav poznání problematiky faciální rekonstrukce. Stručně jsou popsány oblasti využití, principy metody a typy metod dle použitého média. Dále jsou popisovány spolehlivosti a omezení metod, které jsou zároveň východisky výzkumné části disertační práce. Pro metodu rekonstrukce přibližné podoby člověka podle lebky je typická paralelní existence mnohonásobných predikčních pravidel, jejichž spolehlivost není známa nebo nebyla publikována. Cílem práce bylo otestovat spolehlivosti vybraných vodítek pro odhad polohy a velikosti částí obličeje (očí, nosu a rtů) a na základě výsledků doporučit, která vodítka přednostně používat. V druhé části výzkumu bylo cílem kvantifikovat těsnost vztahu mezi tvarem lebky a tvarem obličeje, tj. určit, do jaké míry a jakým způsobem tvar kostěného podkladu určuje (predikuje) tvar měkkých tkání, a to pomocí geometrické morfometrie. Materiál pro tuto disertační práci tvořil soubor laterálních telerentgenových snímků 87 dospělých jedinců pořízený v letech 1977-1992. Soubor sestával z 52 mužů (21-43 let, průměrný věk: 30 let) a 35 žen (19-39 let, průměrný věk: 21 let) středoevropské populace. Jedinci ve zkoumaném vzorku nevykazovali...
|
|
|
Tvarová variabilita proximální a distální části lidské kosti holenní
Brzobohatá, Hana ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Beňuš, Radoslav (oponent) ; Macholán, Miloš (oponent)
Cílem disertační práce bylo zachytit a popsat tvarovou variabilitu proximální a distální části lidské kosti holenní ve vztahu k pohlaví, dožitému věku, sociálnímu statusu a pozici na časové ose. Dílčí cíle lze řešit pouze v širším časovém intervalu, a tak byla variabilita tvaru a formy zkoumána nejprve v rámci populace historické (raný středověk), dvou novověkých (první polovina 20. století a současnost) a posléze i v tomto časovém rozpětí. Vstupní data byla získána metodou optického skenování a výpočetní tomografie (CT), u souboru současné populace byly CT řezy použity pro vytvoření trojrozměrných povrchových modelů kostí. Pro kvantitativní analýzu tvaru, formy a velikostní složky jsme zvolili přístupy geometrické morfometrie v kombinaci s mnoharozměrnými statistickými metodami. Postupně jsme testovali vliv pohlaví, věku a pozice na časové ose odděleně pro proximální a distální konfiguraci význačných bodů. U raně středověkého souboru bylo přihlédnuto k možné interakci biologických a sociálních jevů a byl testován i vliv sociálního postavení jedince na základě lokalizace hrobu v rámci mikulčické aglomerace. Pohlavní dimorfismus proximální a distální tibie byl prokázán u vnějších lineárních rozměrů metodami tradičně morfometrickými (např. Steyn a Işcan, 1997; Šlaus et al., 2013), které vytvořily...
|
|
|
Fenotypová variabilita skeletu: asymetrie, pohlavní dimorfismus a jejich proměny v čase
Bigoni, Lucie ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Sosna, Daniel (oponent) ; Beňuš, Radoslav (oponent)
Tato dizertační práce je předkládána ve formě svazku odborných publikací a konferenčních příspěvků spolu s teoretickým úvodem. Prezentuje různé pohledy na hodnocení variability lebky (popř. postkraniálního skeletu), s důrazem na sledování diachronních změn, asymetrie a pohlavního dimorfismu. Předkládaná práce se soustřeďuje na klasickou morfometrickou i geometricko- morfometrickou analýzu tvarových a velikostních charakteristik lebky, kostí končetin a obličeje u souborů pocházejících z populací žijících na území České republiky. Prvním souborem je fotografická dokumentace svrchně paleolitických lebek z Předmostí u Přerova (stáří 25 - 27 000 let). Druhý materiál představují lebky a kosti končetin pocházející z raně středověkého sídliště v Mikulčicích (období Velké Moravy, 9. - 10. století). Třetí soubor pochází z Prahy z 30. let 20. století, tzv. Pachnerova sbírka. Posledním, zejména srovnávacím vzorkem populace, jsou RTG snímky lebek a 3D modely obličejů současné české populace. Studium kosterní asymetrie populací (Bigoni et al., v recenzním řízení, 2005; Kujanová et al., 2008), jejího stupně a lokalizace, umožňuje porovnávat různé modely chování, životní podmínky, socioekonomické rozdíly a variabilitu uvnitř a mezi populacemi (Mikulčice vs. Pachnerova sbírka). Direkcionální asymetrie poukazuje na...
|
host ::
RSS.