|
|
Princip náhody v současném grafickém umění
Zavřelová, Veronika ; Raudenský, Martin (vedoucí práce) ; Kitzbergerová, Leonora (oponent)
Veronika Zavřelová Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy Princip náhody v současném grafickém umění imaginativní obrazová karetní hra ANOTACE Bakalářská práce se zabývá otázkami propojování znakového systému verbálního a vizuálního na téma Náhoda v grafickém umění, imaginativní obrazová karetní hra. Bakalářská práce je založená především na praktické části, autorsky vytvořené karetní hře Piktim. Karetní hra za pomocí asociací a imaginace slouží k vyprávění příběhů. Teoretická část shrnuje poznatky o pojmu hra, pojmu náhoda a pojmu příběh. Didaktická část zpracovává možnosti využití karet pro vzdělávání především v oblasti vyjadřovací a imaginativní. KLÍČOVÁ SLOVA grafické umění, grafický design, ilustrace, náhoda, hra, edukace, příběh, fantazie, pravidla karetních her
|
|
|
Tajemné bytosti
Štěpán, Petr ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Sedlák, Michal (oponent)
Prozkoumejte zobrazování nadpřirozených bytostí a tvorů, vyskytující se v současné vizualitě ve fantasy, počítačových hrách, ilustracích knih a filmu. Studujte a utřiďte vizuální i textové materiály, sledujte podoby a proměny některých fantastických stvoření. Snažte se sledovat původ těchto zobrazení srovnáním se staršími zobrazeními a mytologickými texty. Hledejte taková ztvárnění, která měla vliv na utváření novějších představ. V teoretické části prostudujte a definujte pojmy fantazie, imaginace, představivost. Pomocí výzkumné sondy mapujte, jak si děti představují fantastická stvoření a z jakých zobrazení a textů přitom vycházejí. Čeho se děti bojí? Jaké podněty a postupy podněcují jejich představivost? Naplánujte a realizujte výtvarný projekt navazující na zjištěné skutečnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komentovaný překlad vybraných básní S. T. Coleridge
Eliášová, Johana ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá překladem a překladatelskou analýzou básní Dejection: An Ode, The Nightingale, Frost at Midnight a Love anglického romantického básníka Samuela Taylora Coleridge. Překladatelská analýza vychází především z mého vlastního překladu a dále z překladů Václava Renče (1. vydání roku 1965) a Zdeňka Hrona (1999). Práce je rozdělena na tři části. První z nich se zabývá porozuměním výchozímu textu a filologickými problémy, které jej mohou ztížit nebo mu zabránit. Dále jsou zde popsány významové rozdíly mezi jednotlivými překlady, které vznikaly jednak z důvodu odlišné interpretace jednotlivých překladatelů, a jednak v důsledku volby neadekvátních českých ekvivalentů. V druhé části je předložena interpretace básní, která z velké části vychází z Coleridgova pojetí obraznosti (Imagination) a fantazie (Fancy), jak jej on sám vysvětluje ve svém díle Biographia Literaria. Třetí část pojednává o problémech, které vyvstaly při snaze dané básně vhodně přestylizovat do češtiny. Zvláštní důraz je zde kladen na problematiku českého jambického verše. Je zde předložen stručný historický přehled jeho použití a naznačeny nejdůležitější překladatelské strategie, tedy využití daktylských incipitů a ženského zakončení. Ve třetí části jsou také charakterizovány specifické rysy Coleridgových veršů...
|
|
|
Romány deziluze a zrání
Kotšmídová, Alena ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tato bakalářská práce se na základě románů Santa Lucia, Ivův román a Stříbrný vítr zabývá různými podobami románů deziluze a zrání. Na hrdinech vybraných románových děl ukazuje, jaké podněty vedou ke konstituování iluze, z jakých příčin vzniká deziluze, jaký průběh tato deziluze má a v co ústí. Z výkladu vyplývá, že ačkoli všechny romány lze zařadit k románu deziluze a zrání, v mnohém se od tradiční podoby tohoto syžetu odlišují, stejně jako se liší jejich výstavba a hrdinové. Součástí práce jsou vedle výkladu deziluze hrdinů jednotlivých románů také komparační kapitoly, v nichž jsou sledovány paralely a rozdíly mezi obrazy hrdinů. Zároveň komparace umožňuje poukázat na změnu myšlení, která se odehrála mezi koncem devatenáctého a počátkem dvacátého století. Tato změna je patrná v odlišném způsobu řešení obdobných problémů a vymezuje rozdíl mezi dvěma generacemi české moderny. klíčová slova: deziluzivní román, iluze, deziluze, emoce, fantazie
|
|
|
Úloha knihy při rozvoji dětské fantazie
Zemanová, Pavlína ; Vášová, Lidmila (vedoucí práce) ; Rösslerová, Klára (oponent)
Diplomová práce pojednává o významu knihy v rozvoji dětské fantazie. V úvodní kapitole je stručně nastíněna problematika dětské fantazie. Druhá část se zabývá ontogenetickým vývojem dítěte od prenatálního období po období mladšího školního věku a rozvojem klíčových kompetencí dítěte. Dále se zaměřuje na vybrané psychologické směry, které měly imaginaci jako předmět zkoumání. Vysvětluje a teoreticky vymezuje základní pojmy a procesy imaginace. Věnuje se specifickým jevům dětské fantazie a vývoji fantazie. Třetí část diplomové práce pojednává o literárních žánrech určených dětem, blíže se zabývá tradiční pohádkou a specifikuje úlohu pohádkových postav a literárních hrdinů. Stručně se zabývá historickým vývojem české knižní ilustrace, významem ilustrací v knihách pro děti a též jedním ze způsobů vyjádření fantazijních představ dětí - dětskou kresbou. Předposlední kapitola se zabývá aplikací všech výše zmíněných poznatků v praxi a uvádí praktickou ukázku práce s dětmi předškolního věku. Věnuje se též vztahům dítěte ke škole a ke knize. Závěrečná část obsahuje stručné shrnutí poznatků. [Autorský abstrakt].
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj umění a jeho vztah ke společnosti v dílech Friedricha Nietzscheho a Theodora Adorna
Váňová, Veronika ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
1 Anotace (abstrakt) Friedrich Nietzsche protkává své dílo myšlenkou, že veškeré umění je tvořeno na základě dvou božstev, dvou živlů, apollinského a dionýského. Apollinský živel, svět individuace, je nádherným světem obrazu a snu. Dionýský živel, svět jednoty, je bouřlivým tónem burácející hudby. Vrcholné umění v podobě řecké tragédie bylo dokonalým splynutím obou živlů, umění bylo v té době nejdokonalejším ze všech svých fází vývoje. Na světlo však vystoupily myšlenky nechápající krásu obou živlů a chtěly je zničit. Docházelo k zesvětšťování veškerých aspektů života, události byly chápané historicky, kriticky, věcně. Nově vzniknuvší podoba umění, které nelze za pravé umění považovat, jelikož postrádá umělecké živly, nesla název attická komedie a současná kultura se podle autora, na jehož myšlenkách vznikla, se nazývá sokratovská. Kultura však má možnost vzpamatovat se a pomoci znovuzrození pravého umění, stačí naslouchat Dionýsovu zpěvu, který se již probudil a musí být odhalen a uvědomen. Theodor Adorno mluví o masové společnosti, která prostřednictvím monopolu společnosti ovládá veškeré dění v ní. Společnost dělá přesně to, co monopol chce, co se mu hodí, je věcná, bez fantazie, schopnosti prožitku, schopnosti utvořit něco nového. Dnešní umění vzniká na principu sebereflexe kultury, vše co vzniká, je...
|
|
|
Denní snění
Kaločová, Veronika ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Šmíd, Jan (oponent)
Anotace: Kaločová, V.: Denní snění / diplomová práce / Praha 2010 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy Práce zkoumá oblast denního snění v kontextu obecného vyučování a výtvarné výchovy. Pohlíží na snění především jako na prostředek rozvoje tvořivého myšlení a chce poukázat na jeho přínos a důležitost ve výuce i v rozvoji osobnosti jedince a zároveň neopomíná upozornit na jeho negativní stránky. Vymezuje denní snění v rámci psychologie, pedagogiky a artefiletiky tak, aby kapitoly byly přínosem a inspirací pro výuku. Ve výtvarném umění je pozornost zaměřena na snění především tam, kde malířství splývá s poezií a ukazuje cesty vedoucí ke vzniku nových světů na hranici vědomí a nevědomí. Zaměřuje se na "dělné snění", které připravuje díla. Teoretická část vyúsťuje v poetice snění, která se stejně jako tato práce snaží rozvinout v člověku odvahu tvořivého snění. Představuje snění básnické jako to nejvyšší, které nás dokáže povzbudit k životu, harmonizuje smysly a pomáhá nám obývat svět. Klíčová slova: denní snění, poezie, sen a skutečnost, představivost, fantazie, imaginace
|
host ::
RSS.