Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 36 záznamů.  začátekpředchozí17 - 26další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The Esthetics of the Scream in Albert Camus Opus
Černá, Kristýna ; Ébert-Zeminová, Catherine (vedoucí práce) ; Fučíková, Milena (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje komparaci expresionistické malby a existenciální literatury v souvislosti s motivem výkřiku. I přes jejich relativní časovou a geografickou vzdálenost (námi studovaná expresionistická malba je zastoupena především v Německu a Rakousku, zatímco ústřední dílo této práce, existenciální román Pád pochází z pera francouzského spisovatele, Alberta Camuse) se snažíme dokázat jejich formální a ideologickou propojenost na základě analýzy vybraných témat, motivů, technik a struktur. Za ústřední předmět komparace jsme zvolili motiv výkřiku, který svou výrazovostí tvoří významnou osu západního umění, stejně tak jako klíčový styčný bod mezi expresionismem a existencialismem. Přestože tento bohatý motiv nabízí mnohé interpretace, pro naši analýzu jsme zvolili pouze vybrané koncepty. Po formální stránce je práce rozdělena na tři kapitoly, přičemž první dvě se věnují problematice vzniku a stručné charakteristice hlavních bodů estetik zkoumaných směrů. V prvních dvou kapitolách také popisujeme jejich přidružené protějšky ve vizuálním umění či literatuře (tedy expresionistickou literaturu a existenciální malbu a sochu), protože oba mají v kunsthistorii svou nezanedbatelnou pozici. Třetí kapitola má za cíl představit jejich vybrané společné koncepty a tendence. Dále práce reflektuje...
"Zvrhlé umění" a reflexe Velké války v dílech Otto Dixe a Georga Grosze
Procházková, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Dominantami minulého století jsou nepochybně dvě světové války, které se staly námětem pro tvorbu řady umělců. První světová válka, rovněž známá jako Velká válka, je námětem mnohých literárních děl, jež jsou dodnes na vrcholech žebříčků bestsellerů. Oproti tomu válečné hrůzy na plátnech německých modernistů se takové popularitě netěší. "Entartete Kunst" neboli "Zvrhlé umění" je důležitou epochou v dějinách umění a Výstava zvrhlého umění 1937 v Mnichově se stala jedním z mezníků moderního umění a jednou z nejnavštěvovanějších a zároveň nejkontroverznějších výstav všech dob. Rozmach expresionismu začátkem století a celkový vývoj moderního umění je zajímavým protipólem k politické transformaci v Německu. Na jedné straně nový a mnohými nepochopený styl malby, který mimo jiné tvrdě kritizoval válku, společnost, náboženství apod.; na straně druhé nacistická ideologie o neporazitelnosti národa a vizi klasického umění. Válečné hrůzy, jakožto námět pro svá díla využila celá řada umělců, nejbrutálnějšími a nejvíce realistickými jsou díla Otto Dixe a Georga Grosze. Otto Dix proslul doslova fanatickým zobrazováním utrpení a válečného teroru. Dix byl frontovým bojovníkem prvních linií a možná i proto zasvětil svou uměleckou kariéru anti-válečné tvorbě. Georg Grosz vstoupil do historie jako nelítostný kritik německé...
Vztah filmu a výtvarného umění v první polovině 20. století
Jouzová, Tereza ; Arbanová, Linda (vedoucí práce) ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (oponent)
Jouzová, T.: Vztah filmu a výtvarného umění v 1.pol.20.stol.[Diplomová práce] Praha 2017 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, 150 s. (Přílohy: výtvarné práce žáků a vlastní výtvarné práce na DVD). Diplomová práce se věnuje souvislostem výtvarného umění a filmu v první polovině dvacátého století z pohledu kunsthistorie a filmové historie a teorie filmu. Zabývá se významnými výtvarnými i kinematografickými styly, proudy a směry propojujícími oblast filmu a výtvarného umění. Historický kontext zpestřuji etymologickým náhledem na modernu a subjektivními asociacemi s etymologickými souvislostmi. Vzájemná obsahová, stylistická a umělecká východiska jsou doložena příklady výtvarných umělců zabývajících se filmovou tvorbou. V průběhu teoretického textu jsou vkládány vsuvky rozvíjející popsaná dílčí témata i z pohledu výtvarné didaktiky. Některé tyto vsuvky fungují samostatně, jiné odkazují na vlastní didaktickou část práce, v níž jsou uvedeny projekty propojující oblast výtvarné a filmové tvorby v historických souvislostech. Získané poznatky a zkušenosti předchozích částí práce zrcadlí vlastní multimediální instalace. KLÍČOVÁ SLOVA filmová avantgarda, umělecká moderna, expresionismus, surrealismus, experimentální film
Kánon českého moderního umění
Ficková, Barbora ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá formováním kánonu českého moderního umění v průběhu 20. století na příkladu skupin Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní. Každý umělec se okamžitě po vytvoření uměleckého díla stává předmětem zájmu kunsthistoriků, kteří se ho snaží zařadit do neustále vytvářeného příběhu dějin umění. Konkrétní interpretace díla daného umělce je podmíněna mnoha okolnostmi a vždy odráží dobu, ve které daná interpretace vznikla. Promítají se do ní aktuálí poiticko-společenská situace, preferované umělecko-historické přístupy, dostupnost děl pro reprodukci, používaná terminologie ale i stereotypní představy zakořeněné ve společnosti. Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní jsou vybráni, protože jejich činnost je velmi úzce spjata s počátky českého moderního umění a činnost jejich členů tedy je v kunsthistorické literatuře často reflektována. Proměny politicko-společenské situace 20. století také umožňuje pojmenovat i další témata, která ovlivňují podobu českého moderního umění. Analýzou významných výstav pořádaných mezi lety 1935 - 1998 a přehledovou literaturou vydanou ve stejném období, představuje tato práce způsoby proměny kánonu věnovanému konkrétnímu období českého moderního umění v závislosti na době svého vzniku. Klíčová slova kánon moderního umění, kubismus, expresionismus,...
Bernard Horst - souvislosti života a díla
Panchártková, Iva ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na osobnost spisovatele Bernarda Horsta, který je představen na základě soudobého literárního kontextu, kritik a interpretací vybraných románů (Jizba Hardenů, Zlo, Hučící země, Výheň, Smršť, Peřeje noci, Zrna v úhorech, Štít a meč, Horká chvilka, Signály noci). Bakalářská práce se pokouší o syntézu poznatků o osobnosti spisovatele a zároveň by měla s použitím literárních příruček a slovníků částečně odpovídat na otázku: V jakém světle může osobnost marginálního autora oslovit dnešního čtenáře, s pomocí jaké perspektivy lze na tohoto autora zpětně nahlížet, a především, jak lze vůbec o takovém autorovi mluvit na pozadí širšího literárního kontextu?
Problematika lidské identity v tvorbě Federika Garcíi Lorky v kontextu krize evropského myšlení
Byronová, Lucie ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Tato práce se věnuje dvěma hrám a jedné básnické sbírce Federika Garcíi Lorky, Publikum (El público), Až uplyne pět let (Así que pasen cinco an͂ os) a Básník v New Yorku (Poeta en Nueva York), jež společně tvoří tzv. newyorský cyklus. Tato díla představují novou a specifickou fázi Lorkovy tvorby, a to jak po stránce obsahové, tak po stránce formální. My zde sledujeme několik charakteristických motivů a témat, jež se vztahují k problematice lidské identity, tedy jež řeší, jakým způsobem chápat jedince nebo lidskou existenci. Tuto tématiku se zároveň snažíme reflektovat na pozadí kulturního kontextu doby, v níž Lorca žil a tvořil, a jejíž atmosféra do značné míry souzní s jeho vlastními niternými pocity. Pojetí lidské existence zde zásadně ovlivňuje moment smrti, sledujeme tedy, jakým způsobem je smrt v daných dílech zobrazena a jaké motivy se s ní pojí, přičemž zde shledáváme podobnost mezi Lorkovým přístupem a některými myšlenkovými tendencemi daného období, především s filozofií Martina Heideggera. V této souvislosti se zaměříme také na autorův vztah ke křesťanství a využití křesťasnkých motivů v jeho básních a dramatech. V následujících kapitolách se soustředíme na motivy masky a formy, zabýváme se jednak problémem společenské přetvářky, jednak otázkou proměnlivosti lidského já v čase, dále pak...
Skrytá avantgarda. Próza české poválečné avantgardy mezi individualismem a kolektivismem
Malá, Zuzana ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Flaišman, Jiří (oponent)
v českém jazyce Předmětem předkládané práce je česká poválečná avantgarda a její próza v širším evropském kontextu. Kladli jsme si za cíl rozšířit literárněhistorické pole vřazením do výkladového rámce předpoetistické avantgardy žánru povídky a jeho autorů, ať už přehlížených, či zapomenutých, nebo známých spíše pro jejich básnickou tvorbu. Obohacení výkladu o nový žánr (povídka) a s tím i o celou řadu autorů nám dovolilo dynamizovat kanonický obraz dané epochy a zproblematizovat základní opozice expresionismus × avantgarda, a především individualismus × kolektivismus. Opozici individualismus × kolektivismus, která dle našeho názoru organizuje dobový poválečný literární diskurs, představujeme jako hlavní spojnici české poválečné avantgardy s evropským děním (kolektiv a jedna z jeho manifestací, dav, jako jedno z hlavních témat moderny a avantgardy). V rámci této opozice interpretujeme rovněž prózy francouzského unanimismu jakožto hlavního inspiračního zdroje české poválečné avantgardy a její (kolektivistické) prózy.
Rané literární dílo Josefa Čapka v kontextu moderního umění
Kováčová, Eva ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Josef Čapek patřil k významným českým umělcům, kteří se na počátku 20. století zabývali problémy formy a funkce moderního uměleckého díla. Autorovy výtvarněteoretické úvahy ovlivnily zejména jeho ranou beletristickou tvorbu, která v rámci stylově nejednotné situace v umění, jež panovala v desátých letech minulého století, představuje cenný zdroj poznatků o postoji umělecké veřejnosti k moderním a avantgardním kulturním proudům. Diplomová práce je věnována právě jejímu rozboru v konfrontaci s estetickými kánony těchto uměleckých směrů. Jejím cílem je ukázat, nakolik byl Josef Čapek principy jednotlivých směrů ovlivněn, jak si je osvojil a modifikoval. Výsledkem práce by měl být náčrt Čapkovy cesty od počátečního hledání moderního uměleckého tvaru k postupnému nalézání osobitého autorského výrazu. Klíčová slova Josef Čapek, moderní umění, manifest Česká moderna, novoklasicismus, kubismus, expresionismus
Themes and Techniques in Denis Johnston's Early Plays
Světlík, Martin ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce se věnuje porovnání a analýze prvních dvou her irského dramatika Denise Johnstona, The Old Lady Says "No!" a The Moon in the Yellow River, z pohledu obsahového i formálního. Po tematické stránce se obě hry zabývají problematikou irské historie a reflektují politickou situaci v Irsku dvacátých let dvacátého století, přičemž se zčásti dotýkají i obecnějších témat, jako jsou například otázky idealismu, pokroku či násilí. Ve formálním ztvárnění těchto témat se však tyto výrazně liší. Zatímco v případě The Old Lady Says "No!" se jedná v podstatě o experimentální komedii, jež nachází inspiraci v mezinárodních avantgardních směrech, The Moon in the Yellow River představuje spíše tradičnější, realistický přístup k tématu. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, z nichž první se věnuje tematickému zaměření, druhá pak použití specifických divadelních postupů. První kapitola shrnuje hlavní témata obou her, přičemž se zaměřuje na způsob, jakým tato dramata reagují na konkrétní politickou a kulturní situaci v Irsku dvacátých let dvacátého století. Hry jsou v rámci této práce vnímány převážně jako Johnstonův kritický komentář ke stavu Irska po občanské válce. Práce se nicméně rovněž snaží upozornit na případy, kdy Johnston překračuje historicky aktuální rámec hry a využívá...
Dramatická tvorba pražských německých autorů v letech 1910-1938
Kverková, Pavlína ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dramatické tvorbě pražských německy píšících autorů v letech 1910-1938. Autorka této práce se snaží zkoumat a zdůraznit témata, jež se v tvorbě těchto autorů vyskytovala nejčastěji. Největší prostor je věnován expresionistické a expresionismem ovlivněné dramatice. Dalším cílem diplomové práce je začlenit tvorbu těchto dramatiků do širšího společensko-kulturního kontextu, s přihlédnutím ke specifické atmosféře Prahy jako multikulturního a multietnického města, kterou významně ovlivnil vzájemný vztah tří nejpočetnějších národnostních skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Pražská německá literatura, expresionismus, drama, divadlo.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 36 záznamů.   začátekpředchozí17 - 26další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.