|
|
Vliv míry zadluženosti na výši veřejných výdajů v resortu obrany ve vybraných členských státech NATO
Hodžic, Faris ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Ochrana, František (oponent) ; Holcner, Vladan (oponent)
Vojenské výdaje hrají významnou úlohu v oblasti rozhodování při nastavení obranné politiky každého jednotlivého státu. Ekonomika státu, její výkonnost a její vývoj patří mezi hlavní faktory, které ovlivňují výši těchto veřejných výdajů. V současné době, kdy jsme svědky stagnace ekonomického růstu v západoevropských státech, probíhající dluhová krize zasahuje stále významnější měrou do všech oblastí, jenž postižené státy zabezpečují prostřednictvím vynakládání veřejných financí včetně resortu obrany. Tato práce si klade za cíl přispět novými poznatky v oblasti ekonomie obrany a veřejných financí prozkoumáním vlivu státního dluhu na veřejné výdaje v resortu obrany. První část práce je věnována definování ekonomie obrany a stručnému vymezení jejího historického vývoje s následným rozborem charakteru obrany coby čistě veřejného statku. V této kapitole je dále rozebrána problematika zadluženosti včetně vymezení přístupů, které ve vztahu k zadluženosti zastávaly hlavní myšlenkové proudy zabývající se ekonomickou teorií. Ve druhé části je prováděna rešerše dosavadní literatury zkoumající vojenské výdaje a zadluženost, jejich vývoj a případnou kauzalitu ve vztahu k významným makroekonomickým ukazatelům. Ve třetí kapitole jsou uvedeny a okomentovány výsledky vlastního empirického výzkumu, který vychází z teoretických předpokladů a modelů představených v prvních dvou kapitolách. Analýza byla zpracována na datech, které mají podobu ročních časových řad od roku 1978 do roku 2011 (tedy 34 let) pro jednotlivé zkoumané státy (7 členských států NATO: Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Nizozemí, Velká Británie a Spojené státy americké). K empirické analýze byla použita metoda regrese a metoda panelové regrese. Hlavním závěrem práce je potvrzení primární hypotézy o existenci závislosti mezi zadlužeností státu a vojenskými výdaji a zamítnutí dílčí hypotézy o tom, že tento vzájemný vztah je negativní.
|
|
|
Vliv fiskální politiky na výnosovou křivku
Vránová, Veronika ; Maršál, Aleš (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Diplomová práce analyzuje dopady fiskální politiky na výnosovou křivku za použití čtvrtletních dat české ekonomiky v období 2000:1 - 2012:4. Práce důkladně popisuje předchozí teoretickou a empirickou literaturu a diferencuje jejich výsledky podle předmětu zkoumání a použité metodologie. Empirická část je zaměřena na vlastní odhad vlivu schodku státního rozpočtu a vládního dluhu na rozpětí mezi tříměsíčními a pětiletými úrokovými sazbami, které odráží vliv fiskální politiky na sklon výnosové křivky. Definovaná regresní rovnice byla odhadnuta Metodou nejmenších čtverců. Jelikož odhadnuté koeficienty nebyly statisticky významné, tato práce nepotvrdila závěry převládající makroekonomické teorie predikující pozitivní dopad fiskální politiky na úrokové sazby.
|
|
|
Mezinárodní statistické standardy pro sektor vládních institucí
Valentová Půlpánová, Lenka ; Hronová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hindls, Richard (oponent) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Analýza hospodaření vládního sektoru získala na významu po druhé světové válce, kdy keynesovská teorie přiřadila vládnímu sektoru klíčovou úlohu ve stabilizaci hospodářského cyklu a poválečná rekonstrukce a rozvoj byly ve značném rozsahu založeny na státních intervencích. V 90. letech 20. století se vládní sektor začal těšit zvýšenému zájmu v důsledku potřeby koordinovat fiskální politiky a úzce monitorovat zdraví veřejných financí zemí formujících Evropskou měnovou unii. Konečně v kontextu nedávné globální ekonomické krize se vládní sektor vrátil do centra hospodářsko-politické diskuse, neboť se fiskální politika stala hlavním nástrojem v boji proti ekonomické recesi a následně začal problém udržitelnosti veřejných financí tížit řadu zemí po celém světě. Rostoucí význam fiskálních analýz a rozhodování o nastavení fiskální politiky vždy vytvářely a vytváří poptávku po odpovídající datové základně. Mezinárodní statistické standardy v minulosti sehrály klíčovou úlohu v uspokojování těchto požadavků. Tato dizertační práce nabízí historický přehled, srovnávací analýzu a hodnocení hlavních mezinárodních statistických standardů zabývajících se statistikou vládního sektoru, které byly vyvinuty Organizací spojených národů, OECD, Evropskými společenstvími (Eurostatem), MMF, Světovou bankou a Evropskou centrální bankou. Pokrývá období počínaje prvními mezinárodními standardy ve druhé polovině 40. let minulého století až po současnost. Analyzuje klíčové změny ve statistickém zachycení vládního sektoru včetně historických kořenů a postupných revizí a rozšíření, které odrážely měnící se potřeby uživatelů i posuny v ekonomickém prostředí. Studie srovnává statistické standardy mezi sebou a v čase s důrazem na základní definice, koncepty a klasifikace, institucionální pokrytí vládního sektoru, strukturu vládních účtů a bilančních položek, integraci tokových a stavových účtů a konsolidaci transakcí a stavů. Dizertační práce ukazuje, že mezinárodní statistické standardy byly úspěšné v úsilí poskytnout jednotnou statistickou metodiku, doporučení a nejlepší praktiky. Mezinárodní organizace proká-zaly, že jsou nejlépe schopny vyvinout široce akceptované statistické standardy. Jejich spolupráce s národními statistickými úřady a využití předních expertů přispěly k tomu, že si tyto statistické systémy získaly značnou důvěru, v případě že jsou správně aplikovány. Srovnávací analýza rovněž zřetelně ukazuje dlouhodobou snahu mezinárodního statistického společenství o prohloubení mezinárodní harmonizace. Aplikace mezinárodních statistických standardů také podstatně zlepšila kvalitu a zejména dostupnost dat, jelikož jednotlivé země jsou zavázány, prostřednictvím jejich členství v mezinárodních organizacích, kompilovat dohodnutá data na základě jednotné metodiky. To platí zejména pro členské země EU, pro něž je poskytování dat v dané metodice právně závazné, neboť slouží pro účely rozpočtu EU a rozpočtového dohledu. Jako zvláštní případ je prezentován historický vývoj od počátku 90. let minulého století a současný stav statistiky sektoru vládních institucí v České republice.
|
|
|
Vývoj a vzájemné vztahy mezi ekonomickými ukazateli
Klimentová, Veronika ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Bílková, Diana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem a vzájemnými vztahy vybraných ekonomických ukazatelů v rámci Evropské unie -- hrubým domácím produktem, mírou inflace, výší vládního dluhu a mírou nezaměstnanosti. Část práce je věnována vymezení vybraných ukazatelů a popisu statistických metod, které byly k analýze těchto ukazatelů použity. Hlavní část práce se potom zaměřuje na zkoumání vazby mezi hodnotami jednotlivých ukazatelů a výší hrubého domácího produktu pomocí analýzy rozptylu a analyzuje vývoj daných ukazatelů. Ve sledovaném období byly dané ekonomické ukazatele nejvíce ovlivněny zejména v roce 2004, kdy došlo k doposud největšímu rozšíření Evropské unie, což znamenalo mimo jiné např. otevření trhu práce a v některých státech tak došlo k zásadnímu poklesu nezaměstnanosti. Dále lze prakticky u všech ukazatelů sledovat dopad ekonomické krize. Ve většině států tak došlo např. ke zvýšení míry nezaměstnanosti nebo snížení hrubého domácího produktu.
|
|
|
Reálná konvergence ekonomik a její narušení hospodářskou krizí
Horáček, Martin ; Bartošová, Jitka (vedoucí práce) ; Bína, Vladislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou otázky přibližování či oddálování (konvergence či divergence) ekonomiky České republiky a ekonomiky Německa, ekonomiky Řecka a Německa a ekonomiky Číny a Spojených států amerických. Analýza probíhá v kontextu vývoje hrubého domácího produktu na hlavu přepočteného dle parity kupní síly a procentního vládního dluhu vůči hrubému domácímu produktu v posledních zhruba 20 až 25 letech a dále se zaměřuje na analýzu dopadu celosvětové hospodářské krize z konce roku 2007 na konvergenci ekonomik. Z analýzy vyplynul dopad hospodářské krize všechny tři skupiny zkoumaných ekonomik, a to posílení konvergence v případě Číny ke Spojeným státům a změna z konvergence na divergenci v případě České republiky i Řecka k Německu.
|
|
|
Analýza vývoje hospodaření veřejných rozpočtů České republiky od roku 1993 do současnosti
Chmelová, Pavla ; Zeman, Karel (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Cílem diplomové práce je zpracování analýzy vývoje příjmů, výdajů a deficitu státního rozpočtu v České republice a charakterizování hlavních trendů hospodaření, stavu veřejných financí a ekonomiky jako celku. Budou identifikovány podíly exogenních vlivů, přijatých reforem a opatření na vývoji ekonomiky v období let 1993 až 2010. Teoreticko - metodologická část bude rozdělena na tři části, z nichž první bude obecně popisovat fiskální politiku. Druhá část se bude věnovat státnímu rozpočtu, jeho příjmové a výdajové straně a velmi aktuální oblasti dluhového financování. V poslední části bude z teoretického hlediska zpracována daňová teorie a koncept rovné daně. Praktická část bude uvedena popisem výchozího stavu ekonomiky ČR. Následovat bude výčet politických opatření a hospodářských událostí, které utvářely výslednou podobu veřejných financí. Dále bude proveden rozbor vývoje státního rozpočtu. Předmětem analýzy bude objem a struktura příjmové i výdajové strany státního rozpočtu, rozpočtového salda a vládního dluhu. Obsahem práce bude také analýza vývoje makroekonomických ukazatelů, konkrétně růstu HDP, míry nezaměstnanosti a přílivu zahraničního kapitálu. V závěru DP vyhodnotím úspěšnost zkoumané rozpočtové a fiskální politiky a vyvodím doporučení pro oblast veřejných financí v budoucích letech.
|
|
|
Financování schodku státního rozpočtu prostřednictvím emise dluhopisů
Schiller, Jan ; Radová, Jarmila (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent)
Cílem práce je s pomocí všeobecně dostupných zdrojů a dat z finančních trhů poukázat na značný rozsah dluhové kreace veřejného sektoru v minulých letech, jeho soulad s běžně přijímanou akademickou praxí, nastínit možnosti využití finančního modelování v oblasti státních deficitů a fungování a roli dluhového managera v tomto prostředí. Snahou je zasadit institucionální fungování dluhového managementu do kontextu posledního vývoje na finančních trzích a posoudit jeho úspěšnost. Na konkrétním případu českého dluhového managera lze pozorovat využívané procesy a metody, které jsou v souladu s pokročilými nástroji finančního modelování a výzkumu. Ze zhodnocení celkového prostředí a jeho vývoje lze konstatovat důraz na vytvoření efektivního domácího dluhopisového trhu a tvorbu dlouhodobé strategie s důrazem na riskmanagement dluhového portfolia, ale také celkovou úspěšnost role dluhového managementu a vyvodit sadu konkrétních lokálně i obecně platných doporučení pro řízení státního dluhu.
|
|
|
Analýza vývoje na rakouském kapitálovém trhu a jeho měnových souvislostí (v období do roku 1918)."
Čajka, Martin ; Brada, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Pavlát, Vladislav (oponent)
Disertační práce se zabývá vývojem na rakouském kapitálovém trhu do roku 1918. Rakouský kapitálový trh vznikal v průběhu 18. století jako místo pro odbyt a obchodování se státními cennými papíry. V roce 1771 byla založena vídeňská burza jako první organizovaný trh cenných papírů na území rakouské monarchie. Státní cenné papíry zůstaly až do roku 1918 dominantním investičním instrumentem vídeňské burzy. V prvních desetiletích existence byla vídeňská burza rovněž úzce spojena s vývojem rakouské měny, a to zejména ve spojitosti s událostmi předcházejícími vyhlášení rakouského státního bankrotu v roce 1811 a s následnými snahami rakouské vlády o nápravu domácí měny vrcholící založením Privilegované rakouské národní banky jako první cedulové banky na území rakouské monarchie. Od 30. let 19. století byly na vídeňské burze obchodovány rovněž soukromé cenné papíry, zejména akcie a dluhopisy železničních společností. K mohutnému rozmachu soukromých emisí dochází zejména na přelomu 60. a 70. let 19. století v souvislosti s tzv. zakladatelskou vlnou, která vyvrcholila krachem na vídeňském burzovním parketu v květnu 1873. Pro rakouský kapitálový trh po roce 1873 byla charakteristická obnovená dominantní role státem emitovaných cenných papírů a s tím spojené snižování významu kapitálového trhu jako místa financování rakouských podniků. V 80. a 90. letech 19. století tak vzniká struktura úzkého propojení rakouských průmyslových podniků s financujícími bankami. K poklesu významu soukromých cenných papírů na rakouském kapitálovém trhu vedl rovněž proces postupné nacionalizace rakouské železniční sítě po roce 1879. V průběhu první světové války byla vídeňská burza stejně jako ostatní organizované kapitálové trhy v Rakousko -- Uherské monarchii uzavřena. V tomto období rovněž došlo k multiplikaci rakouského a uherského státního dluhu a znehodnocení domácí měny. Po roce 1918 ztratila vídeňská burza značnou část svého dřívějšího významu, a to především na úkor burzy pražské.
|
|
|
Fiskální dluh České republiky: růst, udržitelnost a splatitelnost
Jaroš, Pavel ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Cílem této práce je osvětlit stav a vývoj dluhu a deficitu České republiky. V teoretické části (kapitoly 1 -- 4.2) se práce zabývá definicí dluhových součástí veřejného sektoru, rozdíly mezi veřejným a státním dluhem z několika účetních hledisek, metodami výpočtu státního dluhu dle standardních i méně standardních postupů a otázkami udržitelnosti dluhu dle běžně používaných ukazatelů. V praktické části (kapitoly 4.3 -- 9) je práce zaměřena na reálný vývoj a udržitelnost státních deficitů a dluhu, formy výpočtu a způsoby splatitelnosti. Práce se také částečně zabývá otázkami optimální míry zadlužení, smysluplnosti splácení a možných následků v případě přílišného nárůstu dluhu. Důraz je kladen na konkrétní a co možná nejaktuálnější data.
|
|
|
Greece and debt crisis
Šprlák, Štefan ; Písař, Pavel (vedoucí práce) ; Urban, Luděk (oponent)
Cílem práce je analyzovat příčiny současné dluhové krize Řecka. Deficitní financování a špatný stav veřejných financí mají své kořeny v 80. letech, kdy během dvou socialistických vlád (1981-1989)došlo k masivnímu nárůstu státních výdajů a následnému zmnohonásobení vládního dluhu nad úroveň 100% HDP, kde navzdory růstu ekonomiky přetrval až dodnes. Pochybnosti o schopnostech splácet závazky se prohloubily během finanční krize a vyvrcholily na přelomu let 2009/2010. Mezi země, které v minulosti čelily špatné hospodářské situaci v souvislosti s dluhem reformními kroky a úspěšnou fiskální konsolidací, patří Nový Zéland a Irsko. Reformy těchto zemí a jejich následné pozitivní výsledky dám do kontrastu s nereformním vývojem v Řecku a naznačím východiska pro možné zlepšení stavu řecké ekonomiky do budoucna. Pro zasazení tématu do aktuálního dění, stručně poukážu i na příčiny toho, proč se i Irsko v současnosti dostalo na trajektorii prudkého zhoršení stavu ekonomiky a propadu veřejných financí.
|
host ::
RSS.