|
| |
|
| |
|
|
Genetické inženýrství jako zdroj morálních dilemat srovnání argumentace křesťanů a ateistů
Rybová, Michaela ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Volek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce hledá odpověď na otázku, zda se v současné české společnosti liší morální rozhodování křesťanů a ateistů, a to pomocí morálních dilemat týkajících se genetického inženýrství. Autorka vychází z předpokladu, že současná společnost je společností sekularizovanou a tedy náboženství v této společnosti ztrácí svůj vliv, což ohrožuje tradiční morální řád, jehož je náboženství nositelem. Zároveň dochází ke sporům v oblasti vědy a náboženství. Rozšiřující otázkou je, co udržuje morální řád v současné společnosti. Pomocí kvalitativního výzkumu bylo zjišťováno, zda se morální rozhodování současných křesťanů řídí křesťanskou etikou, jakou roli pro ně hraje Bůh, jakožto transcendentní autorita a zda podobnou transcendentní autoritu najít i v argumentaci ateistů. Tato práce se také zabývá výzkumy na téma morálního rozhodování a na téma vztahu morálky, náboženství a vědy. Ty se stávají základem pro analýzu dat. Ke sběru dat byla použita metoda focus group. Sestaveny byly dvě ohniskové skupiny, a to skupina tvořená křesťany a referenční skupina, tvořená ateisty. Jádrem obou diskuzí bylo šest morálních dilemat. Obecným zjištěním je, že morální rozhodování křesťanů a ateistů se v zásadních morálních otázkách shoduje, ovšem liší se cesta, jakou obě skupiny došly ke konsenzu. Především některé ze...
|
|
|
Identifikace a aktivace kryptického genového shluku pro biosyntézu látek manumycinového typu u Saccharothrix espanaensis DSM44229
Zelenka, Tomáš ; Petříčková, Kateřina (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
1 Abstrakt: Sekundární metabolismus grampozitivních půdních bakterií rodu Streptomyces je neocenitelným významným zdrojem přírodních produktů, mezi které patří i skupina polyketidových látek, manumycinů. Tyto látky vykazují kromě slabého antimikrobiálního účinku významné protizánětlivé a protinádorové aktivity. Rod Streptomyces skýtá značné množství dosud neobjevených, potenciálně klinicky využitelných antibiotik, což dělá z těchto organismů nadějné řešení současného problému rozvoje antibiotikových rezistencí u mikroorganismů. Výzkum se ubírá dvěma hlavními směry, jednak je zde snaha o "umělé" vytváření různých modifikací ve struktuře molekul a o porozumění jejich funkcím, jednak jde o objevování úplně nových producentů metodami "genome miningu", optimalizace postupů pro probouzení skrytých kryptických genových shluků a zvýšení produkce požadovaných metabolitů. Jeden z mnoha takových tichých shluků obsahuje i Saccharothrix espanaensis DSM44229. Tato genetická informace byla s cílem charakterizace jejího produktu přenesena do heterologního hostitele, kde následně došlo k aktivaci a produkci nových látek manumycinového typu.
|
|
|
Legal regulation of the disposal of genetically modified organisms
Medveďová, Lenka ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Právna úprava nakladania s geneticky modifikovanými organizmami ABSTRAKT Používanie geneticky modifikovaných organizmov v celosvetovom merítku je na vzostupe, čo sa odráža v potrebe ich účinnej a dôslednej regulácie. Hlavnou úlohou tejto diplomovej práce je preskúmať právnu úpravu geneticky modifikovaných organizmov a ich využívania na niekoľkých úrovniach. Po vecnom úvode problematiky nasleduje časť venovaná medzinárodnoprávnej úprave a pokračuje kapitolami rozoberajúcimi právnu úpravu v Spojených štátoch amerických, v Európskej únií s širokými presahmi do úpravy v Českej republike. Na záver diplomovej práce sú pripojené štyri prílohy graficky znázorňujúce súčasné využívanie geneticky modifikovaných organizmov vo svete.
|
|
|
Genome editing using programmable endonucleases
Hanečková, Radmila ; Sedláček, Radislav (vedoucí práce) ; Sýkora, Michal (oponent)
Programovatelné endonukleázy jsou proteiny schopné rozpoznat specifické sekvence nukleotidů a následně v rozpoznané sekvenci štěpit obě vlákna DNA. Zinc-finger nukleázy jsou široce využívaným nástrojem v genomové editaci, metodě zavádění změn do genomů buněčných liní nebo celých organismů za účelem studia funkce genů. Nedávno se objevily nové typy programovatelných endonukleáz v podobě transcription activator-like effector (TALE) nukleáz a CRISPR/Cas systému. Tyto systémy se od sebe liší z pohledu mechanizmu funkce, dostupnosti, selektivity, frekvence off- targetů a cytotoxicity. V této práci zinc-finger nukleázy, TALE nukleázy a CRISPR/Cas systém porovnáváme a zkoumáme jejich aktuální a možné budoucí využití v široké oblasti výzkumu, který sahá od vývoje geneticky modifikovaných organismů až po genovou terapii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
GM rostliny pro budoucnost globálně oteplované planety - aktualizace gymnaziálního studia biologie
Nedělová, Jana ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nátr, Lubomír (oponent)
S globálním oteplováním planety a tím i změnami místních teplotních a vlhkostních režimů přichází do zemědělství řada problémů, majících neblahý vliv na úrodu. Ty budou významné především v rozvojových zemích, které jsou již nyní zasahovány suchem a ohroženy hladomorem. Velkým cílem je proto vytvořit rostliny odolné vůči těmto klimatickým změnám. Samotné klasické šlechtění na tyto úkoly evidentně nestačí. Významně by však mohlo přispět genové inženýrství prostřednictvím geneticky modifikovaných (GM) rostlin. Tato moderní šlechtitelsko-pěstitelské technologie má na rozdíl od klasického šlechtění několik výhod. Jednou z nich je například cílená a dobře kontrolovatelná změna genotypu, což umožňuje získat rostliny s konkrétními požadovanými vlastnostmi.
|
|
|
Transgenní plodiny a třetí svět - aktualizace gymnaziálního učiva biologie
Andrová, Julie ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Obyvatelé zemí třetího světa se musí vypořádávat s problémy, jako jsou populační exploze, podvýživa, chudoba a nemocnost. Tzv. Zelená revoluce zachránila miliony lidí před hladem prostřednictvím zavádění speciálně vyšlechtěných odrůd obilovin v kombinaci s minerálním hnojením. Budoucnost pro rozvojové země by mohl představovat přechod od Zelené revoluce ke Genetické revoluci, která spočívá v zavádění transgenních plodin připravených pomocí metod genového inženýrství. Práce se zabývá problematikou transgenních plodin v rozvojových zemích. První část je věnována problémům třetího světa, druhá část transgenním plodinám, a to konkrétně postupu přípravy těchto plodin, jejich současnému i potenciálnímu využití v rozvojových zemích a potenciálním rizikům. Třetí část zahrnuje analýzu Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia a vybraných učebnic.
|
|
|
Praktické využití geneticky modifikovaných rostlin
Říhová, Barbora ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
Genetické inženýrství (GI) rostlin je téma velice aktuální, a stále více kontroverzní, neboť se stává neodmyslitelnou součástí života nás všech. GI má, kromě jiného, velký potenciál pomoci vyřešit aktuální otázku hladu a podvýživy v určitých částech světa. Tato práce má za cíl objasnit, co jsou geneticky modifikované (GM) rostliny, představit možnosti praktického využití GM rostlin, způsoby přípravy a zvážit jejich výhody a případná rizika. GM rostlinou rozumíme rostlinu, které byla cíleně změněna genetická informace vnesením či vyjmutím části genetické informace (úseku DNA, zpravidla genu). Nejvíce používané metody transformace jsou transformace pomocí Agrobacteria tumefaciens a balistickou metodou. GM rostliny se mohou využívat pro produkci potravin a krmiv v lepší kvalitě a větší kvantitě, díky navozené vyšší odolnosti, ať už vůči stresu biotickému (vůči napadení škůdcem, virem, bakterií..), tak vůči abiotickému (sucho, salinita, toxické látky v půdě,..). Zejména odolnost vůči abiotickému stresu je aktuální problém, neboť díky měnícím se klimatickým podmínkám některé regiony stále více trpí nedostatkem srážek a následným suchem. Některé GM rostliny pěstované pro produkci potravin také mají lepší nutriční vlastnosti, což může pomoci vyřešit problém s nedostatkem určitých složek potravy v zemích třetího...
|
|
|
Postoj EU ke geneticky modifikovaným potravinám
PŇÁČKOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce pojednává o postupném procesu přeměny některých rostlin v plodiny a jejich následném šlechtění člověkem až po současný vývoj, pro který je charakteristické genové inženýrství. Manipulace člověka s genetickými kódy organismů má své výhody i možná rizika, které se promítají v postojích k produkci a spotřebě geneticky upravených plodin. V Evropě je tato problematika diskutovaným tématem, přičemž GMO mají jak odpůrce, tak zastánce. Tato skutečnost se odráží v právních předpisech evropské unie, které vymezují přísné podmínky a opatření pro GMO.
|
host ::
RSS.