|
|
Glial cells and their role in amyotrophic lateral sclerosis
Vaňátko, Ondřej ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Amyotrofická laterální skleróza (ALS, též známá jako Lou Gehrigova choroba) je progresivní neurodegenerativní onemocnění. Postihuje horní i dolní motorické neurony v motorické kůře mozku, v mozkovém kmeni a míše a způsobuje jejich smrt, následkem čehož dochází k denervaci svalů. To v důsledku vede ke slabosti a svalové atrofii celého těla, postupně dochází ke ztrátě schopnosti pohybu, mluvení, žvýkání a polykání, a nakonec i dýchání, což má za následek úmrtí postiženého jedince. Přestože ALS byla popsána již v roce 1869, snahy o nalezení léku jsou zatím bezúspěšné. Zatímco dřívější studie se zaměřovaly přímo na motorické neurony, pozornost vědecké obce se během posledních let přesunula ke gliovým buňkám. Gliové buňky jsou nezbytné pro správné fungování a přežití neuronů a zřejmě hrají důležitou roli při vzniku a progresi ALS. Cílem této práce je shrnout poznatky o roli gliových buněk při ALS za poslední roky, se zaměřením na čtyři konkrétní typy glií, jmenovitě astrocyty, mikroglie, oligodendrocyty a NG2-glie. Klíčová slova: amyotrofická laterální skleróza, ALS, motorické neurony, gliové buňky, astrocyty, mikroglie, oligodendrocyty, NG2-glie
|
|
|
Vliv fyzioterapie na sílu respiračních svalů a funkční schopnosti u pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou
Vítek, Jiří ; Horáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Kobesová, Alena (oponent)
Bibliografický záznam VÍTEK, Jiří. Vliv fyzioterapie na sílu respiračních svalů a funkční schopnosti u pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou. Praha: Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2017. 132 s. Vedoucí diplomové práce prim. MUDr. Ondřej Horáček, Ph.D. Abstrakt Cíl Cílem této diplomové práce bylo objasnit efekt intenzivní fyzioterapeutické péče u pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS), s důrazem na objektivní měření plicních funkcí a zhodnocení funkčních dovedností. Metodika Do výzkumné práce bylo zahrnuto celkem 21 pacientů s ALS, kteří byli nenáhodně rozděleni do dvou skupin. První skupina (skupina R) absolvovala třítýdenní pobyt v Rehabilitační nemocnici Beroun s intenzivním fyzioterapeutickým programem. Druhá skupina, kontrolní (skupina K), absolvovala cvičení v domácím prostředí. Pacienti z obou skupin podstoupili spirometrické vyšetření a zhodnocení funkčních dovedností pomocí dotazníku Amyotrophic lateral sclerosis functional rating scale revised (ALSFRS-R) v rozestupu 3 týdnů. Ze spirometrických parametrů byly k posouzení vybrány usilovná vitální kapacita (FVC) a sekundová vitální kapacita (FEV1), které jsou statisticky významně spojené se sílou respiračních svalů a dobou dožití u pacientů s ALS. Výsledky V žádné ze...
|
|
| |
|
|
Imunomodulační vlastnosti mezenchymálních kmenových buněk pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou a zdravých dárců
Matějčková, Nicole ; Javorková, Eliška (vedoucí práce) ; Kanderová, Veronika (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSC) mají multipotentní diferenciační potenciál a mohou regulovat reaktivitu imunitního systému. Nejčastěji jsou izolovány a kultivovány z kostní dřeně, tukové tkáně či z pupečníku. Díky kombinaci imunomodulačních a regeneračních vlastností představují MSC možnou alternativu pro využití v léčbě některých závažných onemocnění včetně amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Cílem této práce je srovnání MSC od pacientů s ALS a zdravých dárců z hlediska fenotypových, proliferačních a především imunomodulačních vlastností. Posouzení případného vlivu onemocnění na vlastnosti MSC je důležité pro jejich autologní využití v klinických studiích. V této práci byly testovány MSC izolované z kostní dřeně 14 pacientů s ALS a v kontrolní skupině 15 pacientů podstupujících převážně ortopedické operace. V pokusech byly rovněž použity MSC stimulované po dobu 24 hodin prozánětlivými cytokiny, které působí při rozvoji ALS. Buňky byly porovnávány z hlediska fenotypu, schopnosti diferenciace v adipocyty a osteoblasty, metabolické aktivity, exprese genů pro vybrané imunomodulační molekuly a schopnosti inhibice proliferace lymfocytů. Další experimenty byly zaměřeny na hodnocení imunomodulačních schopností MSC, přičemž byl pomocí průtokové cytometrie, real-time PCR a ELISA sledován jejich vliv na...
|
|
| |
|
|
Modelovanie ochorenia a štúdium regeneračných procesov v Huntingtonovej chorobe a ALS in vivo
Hruška-Plocháň, Marián
Neurologické poruchy postihují více než 14 % světové populace a společně s traumatickým poškozením mozku a míchy představují významnou zdravotní a socioekonomickou zátěž. Výskyt dědičných a idiopatických neurodegenerativních poruch a akutních poškození CNS navíc zaznamenává globální nárůst a neurovědecká komunita je proto stavěna před množství nezodpovězených otázek. To je důvodem, proč lze pokládat výzkum poruch CNS za klíčový. Vzhledem k tomu, že zvířecí modely nemocí a traumatických poškození CNS mají nepostradatelnou úlohu v projekci výsledků základního výzkumu do klinické praxe, tato práce je zaměřena na vytvoření nových zvířecích modelů a jejich využití v preklinickém výzkumu. Vytvořili a charakterizovali jsme transgenní model miniaturního prasete pro Huntingtonovu chorobu, jenž je doposud jediným prasečím modelem a představuje velice hodnotný subjekt pro dlouhodobé testování bezpečnosti léčby. Dále jsme zkřížili již charakterizovaný myší model Huntingtonovy choroby s myším modelem gad postrádajícím expresi UCHL1 s výsledky, které potvrzují teorii o "ochranné" funkci agregátů mutovaného huntingtinu a vedou k předpokladu, že funkce UCHL1 v ubiquitin proteazomového systému mohou být v Huntingtonově chorobě narušené. Traumatické poškození a amyotrofická laterální skleróza (ALS) jsou dvěma...
|
|
|
Huntington's disease modeling and stem cell therapy in spinal cord disorders and injury
Hruška-Plocháň, Marián ; Motlík, Jan (vedoucí práce) ; Bjarkam, Carsten (oponent) ; Roth, Jan (oponent)
Neurologické poruchy postihují více než 14 % světové populace a společně s traumatickým poškozením mozku a míchy představují významnou zdravotní a socioekonomickou zátěž. Výskyt dědičných a idiopatických neurodegenerativních poruch a akutních poškození CNS navíc zaznamenává globální nárůst a neurovědecká komunita je proto stavěna před množství nezodpovězených otázek. To je důvodem, proč lze pokládat výzkum poruch CNS za klíčový. Vzhledem k tomu, že zvířecí modely nemocí a traumatických poškození CNS mají nepostradatelnou úlohu v projekci výsledků základního výzkumu do klinické praxe, tato práce je zaměřena na vytvoření nových zvířecích modelů a jejich využití v preklinickém výzkumu. Vytvořili a charakterizovali jsme transgenní model miniaturního prasete pro Huntingtonovu chorobu, jenž je doposud jediným prasečím modelem a představuje velice hodnotný subjekt pro dlouhodobé testování bezpečnosti léčby. Dále jsme zkřížili již charakterizovaný myší model Huntingtonovy choroby s myším modelem gad postrádajícím expresi UCHL1 s výsledky, které potvrzují teorii o "ochranné" funkci agregátů mutovaného huntingtinu a vedou k předpokladu, že funkce UCHL1 v ubiquitin proteazomového systému mohou být v Huntingtonově chorobě narušené. Traumatické poškození a amyotrofická laterální skleróza (ALS) jsou dvěma...
|
|
|
Ošetřovatelské diagnózy u klienta s Amyotrofickou laterální sklerózou
ŠVECOVÁ, Karolína
Tato bakalářské práce pojednává o onemocnění Amyotrofická laterální skleróza (ALS). Teoretická část se věnuje anatomii motorického systému, charakteristice onemocnění, etiologii, příznakům, diagnostice, léčbě a zahrnuje také specifické úlohy sestry ve zmíněné problematice. Dále se zabývá základními oblastmi v ošetřovatelském procesu u klienta s touto chorobou. Empirická část byla zpracována na základě výzkumných cílů a otázek, které se týkají ošetřovatelských diagnóz a intervencí vyskytujících se u klientů s ALS. Pro získání výsledků bylo použito kvalitativního šetření. Klienti s Amyotrofickou laterální sklerózou byli vybráni jako výzkumný soubor. Informace byly zjišťovány pomocí podkladu pro sběr údajů dle Teorie deficitu sebepéče D. Oremové. Pro následné zpracování anamnestických souborů byla následně použita technika otevřeného kódování, metoda "tužka - papír". Takto se u jednotlivých klientů získaly intervence a specifické problémy, které se následně definovaly za pomoci NANDA Taxonomie II. jako ošetřovatelské diagnózy. K porovnání výše zmíněných intervencí v rámci diskuse poté posloužila publikace Nursing Interventions Classification (NIC). Výsledky přinesly odpovědi na položené výzkumné otázky. Provedením a zpracováním výzkumného šetření byly zjištěny základní ošetřovatelské diagnózy. Ty jsou závislé na aktuálním stádiu onemocnění. Nejvíce postiženou oblastí u klientů s ALS jsou požadavky univerzální sebepéče. Do této kategorie se řadí požadavky na dostatek vzduchu, stravy, tekutin, vylučování nebo rovnováha aktivity a odpočinku. V rámci jednotlivých ošetřovatelských diagnóz byly následně zmíněny související intervence.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.