|
| |
|
|
Leuenberský synod v ČR
Zapletal, Aleš ; Vaňáč, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Pavel (oponent)
Leuenberský synod v ČR Bakalářská práce se zabývá leuenberským synodem v ČR, ekumenickou platformou sdružující denominace, které přijaly Leuenberskou konkordii (Církev bratrská, Církev československá husitská, Českobratrská církev evangelická, Evangelická církev metodistická, Slezská církev evangelická augsburského vyznání). Synod vznikl v roce 2000, jeho zasedání se konají každé dva roky a každá denominace je zastoupena čtyřmi delegáty. První kapitola práce představuje širší kontext problematiky zhodnocením historicko-teologického významu Leuenberské konkordie jako dokumentu, na jehož základě synod vznikl. Druhá kapitola se zabývá prvním zasedáním synodu v roce 2000, jeho statutem a jednacím řádem a dokumenty, které byly na tomto synodu přijaty. Třetí kapitola uvádí následující zasedání synodu a zaměřuje se vždy na téma zasedání, důležité dokumenty nebo rozhodnutí synodu. Rovněž jsou uvedena jména zvolených předsedů a místopředsedů. Čtvrtá kapitola nabízí vlastní autorovu reflexi činnosti synodu ve dvou desetiletích jeho existence a navrhuje možnosti, jak ji rozvíjet v dalších letech. Práce je založena na odborné teologické a historicko-teologické literatuře, církevním tisku, dokumentech leuenberského synodu v ČR a konzultacích se současnými či bývalými představiteli synodu. Klíčová slova...
|
|
| |
|
|
Benediktini v Čechách v letech 1419-1620 na příkladu vybraných klášterů
Vorlíček, Petr ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá dějinami vybraných benediktinských klášterů v Čechách v období, jež je vymezeno důležitými předěly českých dějin, vypuknutím husitských bouří a bitvou na Bílé hoře. Záměrně předkládá příklad kláštera v pohusitském období již neobnoveného, společně s těmi, jejichž dějiny pokračovaly i ve zmíněném období. Kromě snahy postihnout historický vývoj vybraných klášterů v údobí mezi roky 1419 až 1620 se práce věnuje ekonomickým a dalším společenským problémům, se kterými se v průběhu dvou staletí museli opati obnovených klášterů v důsledku nastalých situací potýkat. KLÍČOVÁ SLOVA Benediktini, klášter, proboštství, husitství, sekularizace, protestantství
|
|
|
Ve jménu Krista-Vybrané myšlenky členů menších českých evangelických církví v období 1890-1940
Mašek, Tomáš ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Práce se zaměřuje na vystižení specifik v myšlení některých menších evangelických církví na území Čech v období 1890-1940. Konkrétně se jedná o Bratrskou Jednotu Chelčického (baptisty), Jednotu českobratrskou (dříve Svobodnou církev reformovanou) a Evangelickou církev metodistickou. Ohniskem výkladu je představení konstrukce konfesní identity na základě vztahu k minulosti a specifického výkladu osobností a událostí, které formovaly tradici, z které tyto církve vycházely. Dalším prvkem formujícím identitu členů těchto církví byl jejich postoj k moderním sekularizačním tendencím, proti kterým stály v kontrapozici. V neposlední řadě určovalo jejich konfesní vědomí vymezení vůči jiným formám zbožnosti. Cílem práce bylo přinést na základě studia publikovaných písemných pramenů, které po sobě zanechali příslušníci těchto tří církví, komparaci a charakterizaci jejich způsobu nazírání na určitá témata skrze své náboženské přesvědčení.
|
|
|
The Principles of the Presbyterial-Synodical Ecclesiastical Polity
Csukás, Adam ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Princípy synodálno-presbyterského cirkevného zriadenia Práca postihuje princípy synodálno-presbyterského cirkevného zriadenia, na ktoré sa vo svojich cirkevných zriadeniach odvolávajú napr. Českobratská cirkev evanjelická či Reformovaná kresťanská cirkev na Slovensku. Autor upozorňuje na význam zásad cirkevného zriadenia v cirkevnom živote, pričom poukazuje i na ich občasnú nedostatočnú reflexiu. V tejto súvislosti sa venuje zavedeniu vodcovského princípu v nemeckej evanjelickej cirkvi v 30. rokoch 20. storočia. Na druhej strane vyzdvihuje príklady cirkví, ktoré dokázali princípy svojho zriadenia jasne sformulovať a niektoré z nich dokonca i vteliť do svojich cirkevnoprávnych predpisov. Autor sa ďalej venuje vyjasneniu základnej terminológie, ktorú používa, pričom sa zameriava na význam označení protestantských cirkví v rôznych jazykoch. Zaoberá sa rozdelením cirkví do rodín podľa kategorizácie, ktorú používa Svetová rada cirkví, pričom zvláštnu pozornosť venuje rodine unionovaných cirkví. Popisuje päť typov týchto cirkví, pričom sa zamýšľa nad nutnosťou zavedenia ďalšieho, šiesteho typu. Ďalej sa venuje základnej charakteristike reformovaných, presbyteriánskych a evanjelických (luterských) cirkví. Nasledujúca časť práce je venovaná popisu princípov čistého reformovaného cirkevného zriadenia, ako ich v roku...
|
|
| |
|
|
Zpověď v protestantismu a její dějinné proměny
Jandečková, Pavla ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Vaňáč, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám zpovědí v evropském a zvláště českém protestantismu, jejím pojetím, podobou a proměnami v dějinách. Těžiskem mé práce je pohled na zpověď v reformaci a její další vývoj. Práce je rozdělena na čtyři velké kapitoly: (1) Zpověď, (2) Zpověď a reformátoři, (3) Zpověď a reformační vyznání, (4) Zpověď v současném protestantismu. Každá z těchto kapitol je ještě rozdělena na podkapitoly. V závěru práce popisuji snahu o znovuzavedení soukromé zpovědi jako pevné formy sborového života a zamýšlím se nad důvody, proč je v dnešní době v evangelických církvích soukromá zpověď využívána pouze ojediněle. Klíčová slova: zpověď; reformace; Jednota bratrská; Luther; Calvin; protestantismus; hřích; odpuštění; rozhřešení.
|
|
|
Katolicko-protestantský spor o pojímání očistce v 16. století
Roček, Martin ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
(česky) Předkládaná práce se zabývá sporem o pojímání a existenci očistce mezi katolickou církví a protestantskými skupinami na počátku 16. století. Cílem práce je především analyzovat základní rozdíly a důvody, které vedly protestantské teology k odmítnutí této nauky. Vzhledem k rozsahu práce byl kladen důraz především na několik klíčových dokumentů, jimiž protestantští teologové zpochybnili existenci očistce. Pro plné pochopení problémů je první část práce věnována ve stručnosti také vývoji nauky o očistci a podobě této nauky před 16. stoletím, další část prezentuje pohledy protestantského hnutí v Německu a reformních teologů ve švýcarských kantonech. Závěrečná část popisuje především dění Tridentského koncilu na němž se církev zabývala spornými otázkami, které vzešly od protestantských teologů, a definovala podobu nauky o očistci po příštích několik století. Klíčová slova (česky) Křesťanství, protestantismus, eschatologie, očistec, reformace, nebe, peklo
|
|
|
Nacismus a náboženství
Stehlík, Petr ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Práce pojednává o vzájemném vztahu mezi ideologiemi nacistického hnutí a křesťanství. V první části práce je pozornost věnována nekompatibilitě, ale i blízkosti různých idejí konstituujících oba světonázor s přihlédnutím k rozdílům mezi protestantskou a římskokatolickou variantou křesťanství. Kromě oficiálního programu strany a spisu Mein Kampf se práce zaměřuje i na soukromé postoje předních nacistických vůdců. V druhé části práce jsou následně teoretické spory obou světonázorů nahlíženy v kontextu skutečných historických událostí.
|
host ::
RSS.