|
|
Životní příběhy ředitelek mateřských škol
Kidlesová, Lucie ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Předkládaná práce zkoumá život tří vybraných ředitelek mateřských škol. Práce na základě analýzy hloubkových rozhovorů přináší a částečně komparuje abstrahované životní příběhy ředitelek. Hloubkové rozhovory se zaměřují na komplexní pochopení života jedince, abstrahují charakteristické rysy a zlomové okamžiky, přibližují jednotlivé fáze ředitelské funkce a dokumentují vnímání samotných ředitelek jejich role. Ředitelky jsou zkoumány z hlediska jejich profesního vývoje, ale také jakožto lidé. Práce dokumentuje osobní interpretace životních příběhů, pro zkoumané je zdrojem sebereflexe. Slouží také jako inspirativní zdroj pro začínající ředitele. Práce je formálně dělena na dvě části - v teoretické se zaměřuje na metodu biografického výzkumu a životní příběh jako užitou metodu výzkumu. Dále stručně přibližuje osobu ředitele mateřské školy především z hlediska školského zákona, přináší také dosavadní výsledky výzkumu životních příběhů učitelů a ředitelů. Ve výzkumné části přináší analýzu hloubkový rozhovorů se třemi ředitelkami mateřských škol v souvislosti s dílčími výzkumnými otázkami.
|
|
|
Analýza životních příběhů žen s problémy s alkoholem
Kosařová, Adéla ; Matoušek, Petr (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Pro svojí závěrečnou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Analýza životních příběhů žen s problémy s alkoholem, které jsem zpracovala formou polostrukturovaných rozhovorů. Téma jsem si vybrala díky z mého pohledu obecně skeptičtějšího pohledu většinové společnosti na zvýšenou konzumaci alkoholu u žen. Tato má domněnka se mi po dokončení výzkumu, jak z odborné literatury, tak z pohledu žen se kterými jsem vedla rozhovory, potvrdila. Žena jako matka, symbol rodiny je pod větším tlakem a kritiky okolí a na její závislost se pohlíží jako na celkové selhání. Proto pití daleko více tají. Cílem mé práce je dokázat, že u náhodně vybraných šesti žen se v rozhovorech bude objevovat určitá forma násilí na nich páchaném, mateřské pouto k dětem a zhoršený vztah k mužům. Teoretická část se zabývá konkrétními příčinami vzniku ženského alkoholového problému, které jsem proložila přesnými citacemi daných žen. Od konkrétních příkladů se teoretická část ubírá k obecnějším pojmům co je to alkohol a jaké má jeho zvýšená konzumace dopady na zdraví. Celou teoretickou část jsem se snažila co nejvíce odvíjet od praktické části. Praktická část, je zpracovaná případová studie životních příběhů šesti žen, kterým někdy v životě hrál nebo stále hraje určitou roli alkohol. Pomocí rozhovorů s mými komunikačními partnerkami jsme...
|
|
| |
|
|
Obraz Slušovic v narativech o "Slušovickém zázraku
Fialka, Jiří ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Cílem této práce, jež vychází zejména z lokálních normativních písemných pramenů a z rozhovorů s vybranými obyvateli Slušovic, je analyzovat, jaká témata týkající se života v obci Slušovice pamětníci zmiňovali a jak na ně vzpomínali. Z několika tematických okruhů, jež se v rozhovorech objevily, jsou pro analýzu vybrány mimořádné návštěvy a s nimi spojené kulturní akce, přičemž je zároveň ukázáno, jak byly tyto události prezentovány v dobovém tisku. V otázkách na obsah témat se práce drží roviny mikrohistorické, při studiu způsobu vzpomínání vychází předkládaný text z díla Maurice Halbwachse a jeho interpretace Wulfem Kansteinerem. Na této úrovni analýzy bude ukázáno, jaké faktory mohou rozvzpomínání ovlivňovat. Klíčová slova Slušovice, paměť, interview, life story, antropologie venkova
|
|
|
Možnosti využití příběhu při práci s lidmi traumatizovanými poraněním mozku
Pechmanová, Lucie ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Tato práce se skládá z dvou částí, teoretické a praktické. V první z nich je prostor věnován zejména teoretickému definování pojmů jako příběh, životní příběh, narativní přístup, trauma a získané postižení. Pozornost je dále zaměřena na cílovou skupinu (lidé s traumatem mozku), s níž je posléze pracováno v praktické části. Následuje výčet nejčastějších příčin poranění/poškození mozku a jejich možných následků, to vše v přímé návaznosti na téma práce. První část je pak zakončena stručným seznámením s organizací, v níž bylo v rámci prostoru sociálně terapeutické dílny s příběhy pracováno. V praktické části dochází k částečnému přenesení teoretických poznatků do praxe. Této části dominují příběhy, které byly sesbírány v rámci přímé práce s klienty sociálně terapeutické dílny. Nejprve je u každého dán prostor jejich konkrétnímu životnímu příběhu, ten je dále analyzován, je vyzdvihnuto jeho osobní téma a nabídnuty možné interpretace. V závěru je pak shrnuta spolupráce včetně odkazů na průběh individuálních konzultací a plnění individuálních plánů. Finální zhodnocení vzájemné spolupráce je uskutečněno skrze reflexi dosáhnutých, předem stanovených klientských cílů. To poukazuje na vysokou míru efektivity využití příběhu při práci s lidmi po poranění/poškození mozku a to i přes zdánlivě nepřekonatelná...
|
|
|
Kolektivní paměť násilně vystěhovaných obyvatel: životní příběhy o druhé světové válce z Neveklovska
Štěpánková, Jana ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Předkládaná rigorózní práce je příspěvkem ke studiu problematiky životních příběhů obyvatel násilně vystěhovaného území Neveklovska za druhé světové války. O tomto regionu existují autentické výpovědi a toto území je fixováno i v kolektivní paměti. Životní příběhy patří k velmi vzácným pramenným fondům. Jde především o autenticitu zážitků, které se díky subjektivitě narátorů vyznačují selektivitou a přestavují tedy další úhel pohledu. Práce podrobně seznamuje s pamětníky těchto událostí, které jsou v současné době často neznámé, anebo se na ně v oficiálních dokumentech neprávem zapomíná. Současně navazuje na předcházející výzkumy folkloristy Jaromíra Jecha z poloviny 20. století. Porovnáním výsledků obou výzkumů tak dostáváme obraz o závažné události násilného odsunu českého obyvatelstva ve vymezeném regionu. Práce se soustřeďuje na analýzu získaných výsledků za pomoci současných moderních přístupů, které se opírají o metodu orální historie, která je součástí kvalitativního výzkumu, s důrazem na obecné cíle a kontext. Zároveň přináší aktuální stav, resp. odraz násilné válečné perzekuce v soudobé společnosti a jeho budoucí životaschopnost, funkčnost generačních přenosů traumat a způsoby komemorace. Textové a obrazové přílohy v závěru práce se snaží přiblížit a vizualizovat některé historické momenty.
|
|
|
Rekonstrukce životního příběhu u mladých dospělých vystavených nepříznivému působení rodiny
Novotná, Eliška ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Tato práce se zabývá významnými postavami, interpretací životního příběhu a mírou aktérství v životním příběhu mladého dospělého ovlivněného nepříznivým působením rodiny. Teoretická část je zaměřena na životní příběh a práci s ním, konkrétně představuje metody vytváření knihy života. V práci je definován mladý dospělý v ústavní nebo pěstounské péči, jeho potřeby a práva. Zvláštní kapitolu tvoří práce s životním příběhem u traumatizovaných dětí. Empirická část se skládá z analýzy čtyř autobiografických vyprávění získaných metodou narativního rozhovoru, knihy života a čáry života. Sebraná data byla podrobena holisticko-obsahové, holisticko-formální a kategoriálně-formální analýze. Práce nabízí také zpětnou vazbu účastníků výzkumné sondy k rekonstrukci životního příběhu a k práci s životním příběhem. V závěru jsou doporučeny metody k dalším výzkumům podobného zaměření.
|
|
|
Devátý věk člověka: narativní analýza autobiografických vyprávění
Bartáková, Martina ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Veselá, Ivana (oponent)
Devátý věk člověka: narativní analýza autobiografických vyprávění Abstrakt Práce chce přispět k porozumění fenoménu stáří v kontextu subjektivního prožívání a interpretace životního příběhu samotnými seniory. Zvoleným teoretickým a metodologickým východiskem je hermeneuticko - narativní přístup. Práce se obsahově zaměřuje na identitu a na způsob její konstrukce prostřednictvím životních příběhů. Empirický materiál tvoří tři autobiografická vyprávění sesbíraná metodou narativního rozhovoru. K narativní analýze vyprávění jsou postupně použity tři různé interpretační perspektivy: Životní témata, Hodnoty a přesvědčení a Sebeobrazy. Výsledky analýzy jsou konfrontovány s konceptem "Devátého věku člověka" od J. M. Eriksonové a E. H. Eriksona. Klíčová slova: narativní analýza, životní příběh, stáří, identita
|
|
|
Jak se žilo poté. Návrat československých politických vězňů zpátky do společnosti.
Vránková, Ivana ; Bouška, Tomáš (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Jak se žilo poté. Návrat československých politických vězňů zpátky do společnosti" pojednává o způsobech integrace československých politických vězňů 50. let po propuštění z vězení zpátky do společnosti. V konceptuálním rámci mé práce se snažím nastínit politicko-historickou situaci v Československu 50. let. Diskutuji význam pojmu politický vězeň a věnuji se podmínkám v československých věznicích a pracovních táborech. Okrajově pak sleduji také strategie, na základě kterých se politickým vězňům pravděpodobně podařilo vyrovnat se s touto novou a nechtěnou životní situací ve vězení. Tyto témata sice nejsou pro zaměření mé práce primární, ale abychom dokázali pochopit, jaké problémy měli političtí vězni s integrací zpátky do společnosti a s jakými existencionálními aspekty se museli po svém návratu z vězení vyrovnávat, měli bychom znát i širší kontext, konkrétně zejména to, co se dělo před jejich zatčením, během jejich věznění a jaké podmínky zde panovaly. Ve své práci dále demonstruji metodu orální historie a poukazuji na specifika svého vlastního výzkumu. V obecné rovině se zaměřuji na dobu, kdy se moji narátoři a narátorky po propuštění z vězení dostávali do většinové společnosti a s jakými faktory se v této době museli vyrovnávat. Konkrétně se zaměřuji zejména na rodinné a...
|
|
|
Práce se životními příběhy bezdomovců
KAŠPAROVÁ, Eliška
Diplomová práce se zabývá problematikou práce s životními příběhy bezdomovců. Cílem výzkumného šetření je analýza životních příběhů bezdomovců a analýza změn v životě bezdomovců po čase. Sběr dat byl prováděn individuálními rozhovory a respondenti byli vyhledávání v azylových domech. Analýzou získaných dat byla zjištěna různá období života lidí bez domova a jejich postoje a názory na jejich situace. Dále byly zjištěny změny, které se v jejich životě odehráli po čase pěti měsíců. Dále byla rozebírána otázka odpovědnosti u bezdomovců.
|
host ::
RSS.