|
| |
|
|
Branding The Artist: The Case of Jeff Koons
Legáthová, Lucia ; Ježková, Tereza (vedoucí práce) ; Katz, Philip (oponent)
Cílem této bakalářské práce je představit koncept umělce jako značky prostřednictvím současných teorií o vztahu mezi značkou a uměním. Na globálním trhu s uměním došlo v posledních letech k výraznému posunu a umění se stalo předmětem tržních sil a životních cyklů výrobků stejně jako tradiční značky. Tato bakalářská práce poskytuje nový pohled na praxi brandingu v uměleckém světě, vycházejíc z případové studie Jeffa Koonse. První část práce nabízí teoretický rámec, který rozvíjí porozumění umění v kontextu řízení značky. Na základě výstupů z výzkumu teorie je definována role umělce jako manažera značky. Teoretická část práce popisuje roli umělců v rámci procesu budování značky jako tvůrců vlastních značek prostřednictvím využívání různých marketingových aktivit. Druhá část práce analyzuje uměleckou kariéru Jeffa Koonse v perspektivě brandingu. Případová analýza poskytuje podrobný popis kariéry umělce, povědomí veřejnosti o jeho značce a použití čtyř vybraných postupů při budování značky. S cílem rozšířit teoretické znalosti o brandingu v uměleckém světě, přispět k jeho zobecnění a stimulovat další výzkum v této oblasti, se tato práce snaží odpovědět na otázku zapojení Jeffa Koonse do etablování a propagace sebe a svého umění na uměleckém trhu, a tedy určit, zda a proč by měl být umělec považovaný za značku.
|
|
|
Multifunkční kulturní centrum "Creative City" Brno
Mazurová, Lenka ; Schnapková, Radka (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je rekonstrukce bývalé káznice na ulici Soudní v Brně. Stávající objekt je historická budova z 18. století s kaplí. Na tuto část navazuje přístavba, která uzavírá blok z ulice Bratislavská. Káznice má čtvercový půdorys se dvěma vnitřními dvory a jedním mezi káznicí a přístavbu. Návrh zahrnuje nové využiti stávajících prostorů s rozšířením o nové nástavby na původním objektu káznice, odstranění přístavby z ulice Cejl a dostavbu nové budovy ve vzniklém novém předprostoru. Na původní objekt je přistavena z ulice Soudní dvoupodlažní nástavba, zbylé trakty jsou jednopodlažní. Nová administrativní budova je propojena můstkem s původním objektem. Hlavní náplní nově vznikajícího kreativního centra jsou prostory pro umělce, výtvarníky, architekty, alternativní divadelníky, vydavetelství časopisu, začínající podnikatele a další funkce související s tímto provozem. Dalšími funkcemi je bydlení stálé a přechodné, ateliér pro veřejnost a kulinářský institut.
|
|
|
bude upřesněnoLatin Quarter - the historical pearl of Paris
Friedbergerová, Adéla ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Müllerová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na vývoj, hlavní funkci a charakteristiku Latinské čtvrti, která je součástí Paříže a tvoří její historické jádro. V pěti hlavních kapitolách je rozebírán vývoj této městské části, počínaje dávnou Lutecií, až po současnost. Důraz je kladen na památky a rozvoj vzdělanosti ve středověku. Primárně se práce zabývá středověkou výukou a to v období, kdy byla v největším rozkvětu. Pařížské universitě se dařilo po všech stránkách, zdůrazněna jsou její specifika. Dále jsou zmiňovány další školské instituce a práce zahrnuje taktéž fungování tamního školství v současnosti. Zpracování je z velké části zaměřeno na řadu umělců žijících a tvořících v Latinské čtvrti i na místa spojená s jejich životem a tvorbou. Latinská čtvrť je stále místem a tradičním centrem kulturního i intelektuálního života v Paříži. Cílem této práce je přiblížit čtenáři poutavou a čtivou formou jedinečnou městskou čtvrť se všemi jejími přednostmi a specifiky, za použití co nejvěruhodnějších literárních pramenů. KLÍČOVÁ SLOVA Paříž, Lutetia, Latinská čtvrť, historie, středověk, vzdělávání, universita, Sorbona, umělec, turismus
|
|
|
Koncept extraverze-introverze na pozadí umělecky tvořivé osobnosti
Heinová, Dana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Tématem diplomové práce je zkoumání dimenze extraverze-introverze jako jedné ze základních charakteristik osobnosti člověka. V teoretické části práce přinášíme stručnou historii snah tuto dimenzi definovat a popsat, také představujeme některé současné koncepty a příslušné diagnostické metody. Dále se v teoretické části práce krátce věnujeme specifikům osobnostní dimenze extraverze v kontextu umělecky tvořivé osobnosti. Cílem této práce není přispět k odpovědi na otázku po existenci vztahu mezi tvůrčím uměleckým procesem a introvertností či extravertností tvůrce. Umělci jsou ale psychologicky hojně prozkoumanou skupinou, rozhodli jsme se proto některé specifické poznatky o jejich extravertnosti nebo introvertnosti využít v našem výzkumu. Cílem praktické části práce je příspěvek k hledání možné souvislosti teorií osobnosti H. Rorschacha a H. J. Eysencka. Obě teorie a jejich metody (Rorschachův test a Eysenck Personality Questionnaire, dále EPQ-R) jsou založeny na neurobiologických vlastnostech jedince a jeho typických způsobech reagování, liší se ale svým přístupem. Předpoklad H. J. Eysencka o spíše nižší extravertnosti umělců, stejně jako předpoklad H. Rorschacha o umělecké osobnosti spíše introverzivní či ambientní, můžeme na našem malém výběru potvrdit. Nenalezli jsme signifikantní vztah mezi...
|
|
| |
|
|
The Snake as Means of Reflection in the Texts about Artists from the German Romantic Period
Balcarová, Markéta ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent) ; Bartl, Andrea (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá funkci a inscenaci motivu hada ve čtyřech vybraných textech o umělcích německého romantismu, přičemž chápe hada jako znak reflektující o problematice umělecké existence a cestě k umělecké tvorbě popř. o umělecké tvorbě vůbec. Při interpretaci jednotlivých motivů hada je zvolen pro literární texty třífázový postup, podobně jak jej aplikuje Erwin Panofsky při popisu motivů na obrazech. Interpretace vychází ze strukturálního postavení motivu hada v textu a jeho inscenace v textu. Stěžejní roli hraje následně odhalení kontextů, které daný motiv hada aktualizuje - jedná se především o biblické hady, mytické hady a hadí linii jakožto linii krásy, která byla předmětem dobového estetického diskursu. Význam motivu hada v textech je dán především vzájemnou interakcí tematizovaných kontextů, která je v jednotlivých textech realizována odlišnými způsoby. Motiv hada, jak je utvářen v jednotlivých interpretovaných textech, je ve všech případech vysoce komplexním motivem. Díky možnosti konotace s hady z oblasti Bible a mytologie se stává literární motiv hada polyvalentním znakem, který charakterizuje i uměleckou existenci jako polyvalentní popř. ambivalentní. To znamená, že je umělecká existence na jedné straně upřednostňována, popř. že je prezentována jako fascinující. Na druhé straně...
|
|
|
Karikatura časopisu Dikobraz 1945 - 1968
Vaverová, Martina ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent)
Předložená diplomová práce Karikatura časopisu Dikobraz 1945 - 1968 pojednává o výtvarné stránce jediného poválečného humoristického časopisu v Československu od jeho založení do zlomového roku 1968. Práce sleduje, do jaké míry se karikatury zajímají o domácí i zahraniční dění. U vybraných kreslířů se snaží vystihnout nejen jejich práci pro periodikum, ale také jejich volnou tvorbu. V omezené míře, limitované omezeným množstvím důvěryhodných pramenů, se práce také snaží sledovat šéfredaktory časopisu, jakožto osoby důležité pro jeho uměleckou produkci.
|
|
| |
|
|
Gombrichova teorie recepce zobrazivých uměleckých děl
Fejfarová, Tereza ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Cílem této práce je představení názorů E. H. Gombricha na podstatu recepce děl zobrazivých umění. V úvodu práce jsou popsány momenty Gombrichova života, které přispěly k formování jeho názorů na toto téma. Následně se soustředím na samotný Gombrichův koncept recepce zobrazivých uměleckých děl. Práce je členěna na tři části, ve kterých jsou Gombrichovy úvahy o recepci tematizovány. První část představuje úvahy o podílu diváka v procesu recepce uměleckého díla. V této části je demonstrováno, že těžiště Gombrichových názorů tvoří rozlišení dvou sfér: "vidění" a "vědění". Druhý okruh, ve kterém Gombrichův koncept recepce tematizuji, představuje jeho názory na roli umělce a zabývá se způsobem a limity umělecké tvorby. Ve třetí části jsou popsány Gombrichovy úváhy o vývoji recepce ve vztahu k historickým proměnám umělecké funkce. Práce analyzuje Gombrichovu tezi, že vědění, zkušenost a paměť mají rozhodující vliv na vnímání, interpretaci a samotnou tvorbu uměleckého díla. V závěru práce parafrázuji Gombrichovy úvahy o perspektivním zobrazení a sleduji návaznost úvah Nelsona Goodmana, který Gombrichovo stanovisko kritizuje.
|
host ::
RSS.