|
|
Vývoj úmrtnosti na diabetes mellitus ve vyspělých zemích se zaměřením na Českou republiku
Koňařík, Martin ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Vývoj úmrtnosti na diabetes mellitus ve vyspělých zemích se zaměřením na Českou republiku Abstrakt Tato práce se zabývá vývojem úmrtnosti na diabetes mellitus ve vybraných vyspělých zemích mezi lety 1950 a 2008 a srovnává jej se situací v Československu, resp. České republice. Tento vývoj analyzuje podle pohlaví, věku a typu diabetes. Dále se také zabývá nemocností a významem této úmrtnosti v rámci úmrtnosti celkové. Hlavním nástrojem užitým v této práci je analýza standardizovaných měr úmrtnosti a tato analýza je provedena jak na celých časových řadách za jednotlivé státy, tak na řadách pouze v rámci jednotlivých revizí Mezinárodní klasifikace nemocí. Na základě výsledků bylo zjištěno, že vývoj úmrtnosti na diabetes mellitus byl v jednotlivých zemích obdobný. Při celkovém pohledu jej můžeme rozdělit do několika vývojových fází. Rozrůznění intenzity úmrtností mužů a žen, které ve sledovaném období nastalo, bylo tak významné, že do té doby vždy vyšší intenzita úmrtnosti žen poklesla pod úmrtnost mužů. Tento jev je v této práci nazván jako přechod z vyšší intenzity úmrtnosti žen na vyšší intenzitu úmrtnosti mužů a udál se v jednotlivých zemích v různou dobu a měl také různě dlouhý průběh. Dále bylo zjištěno, že došlo k přesunu úmrtnosti na toto onemocnění do vyšších věkových skupin a také, že došlo k oslabení...
|
|
|
Nové regulační metabolické faktory u pacientů s obezitou a DM 2. typu
Matějková, Mirka ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Flachs, Pavel (oponent)
Fibroblastové růstové faktory jsou proteiny, které plní různorodé biologické funkce v metabolismu, regeneraci, diferenciaci buněk a ve vývoji. Lidská FGF genová rodina zahrnuje 22 členů. FGF 19 podrodina obsahuje FGF 19, FGF 21 a FGF 23. Tyto proteiny působí v organismu endokrinním způsobem. Podrodina FGF 19 pro svoje působení vyžaduje klotho protein fungující jako kofaktor. FGF 19 je produkován střevem, ale působí převážně v játrech, kde skrze FGFR4 receptor inhibuje syntézu žlučových a mastných kyselin. FGF 21 produkovaný játry je zapojen do metabolismu sacharidů a lipidů. Sérové hladiny FGF 21 jsou zvýšené u pacientů s obezitou a diabetes mellitus 2. typu, u kterých může působit jako metabolický regulátor utilizace glukózy v adipocytech. Sérové hladiny FGF 19 jsou naopak u obézních pacientů s diabetes mellitus 2. typu snížené a pravděpodobně závisejí spíše na celkovém nutričním stavu organizmu než na metabolismu glukózy a na inzulínové senzitivitě. Klíčová slova: diabetes mellitus 2. typu, FGF 19, FGF 21, obezita, tuková tkáň
|
|
| |
|
|
Nízkosacharidová dieta v terapii diabetu mellitu 2. typu
Kábelová, Adéla ; Krejčí, Hana (vedoucí práce) ; Šeda, Ondřej (oponent)
Diabetes mellitus 2. typu (DM2) je vysoce prevalentní metabolické onemocnění, které významným způsobem ovlivňuje kvalitu života pacientů a současně v důsledku rozvoje specifických komplikací zvyšuje riziko předčasného úmrtí. Terapie DM2 v současné době sestává primárně z farmakoterapie, nicméně režimová opatření, zejména změna stravovacích návyků, hrají v léčbě tohoto onemocnění neméně důležitou úlohu. Zatímco konvenční dietoterapie DM2 zahrnuje primárně snížení příjmu tuků, s cílem dosáhnout kalorické restrikce, nízkosacharidová dieta, která je v posledních letech v souvislosti s terapií DM2 diskutována, vychází z výrazného omezení příjmu sacharidů, kdežto příjem tuků a/nebo bílkovin je navýšen. Účinky nízkosacharidové diety v terapii DM2 a jeho komorbidit jsou shrnuty v teoretické části práce. Cílem praktické části bakalářské práce bylo posouzení vlivu nízkosacharidové diety na zdravotní parametry asociované s DM2 a současné zhodnocení subjektivní spokojenosti respondentů s tímto typem stravování, jakožto i jejich adherenci a komplianci. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že nízkosacharidová dieta vedla u respondentů ke snížení tělesné hmotnosti, obvodu pasu, glykémie a glykovaného hemoglobinu a u řady z nich došlo i ke snížení medikace. Spokojenost výzkumného souboru s nízkosacharidovou dietou...
|
|
|
LCD a VLCD diety za hospitalizace
Zajíčková, Jana ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Kytnarová, Jitka (oponent)
Východisko: LCD a VLCD diety jsou nízkoenergetické diety, indikované krátkodobě (v řádu dní až týdnů), které by měly probíhat pod dohledem lékaře - např. za hospitalizace formou tzv. redukčních pobytů (dále jen RP). Jsou využívány v preoperační přípravě obézních a k prolomení inzulinové rezistence u pacientů s diabetem mellitem 2. typu (DM II). Teoretická část práce popisuje možnosti využití LCD a VLCD diet v léčbě obezity a DM II - dvou nejčastějších onemocnění, která nalezneme v anamnézách pacientů indikovaných k RP a popisuje rozdíl mezi léčbou obezity v komerční a zdravotní sféře (pro komerční sféru je použit pojem management obezity). Práce hodnotí nejčastější indikace k RP, průměrnou hmotnost, kterou pacienti během RP zredukují a zjišťuje dlouhodobý vliv na hmotnost - roční follow up s porovnáním pacientů s DM II a bez něj (nDM II). Metodika: Vstupní data byla získána z databáze Medea. Jedná se o anamnestická data pacientů hospitalizovaných za účelem RP na 3. interně VFN v Praze v období leden 2014 - leden 2015. Celkem bylo vyhodnoceno 93 RP. Ve 46 případech se jednalo o 1. RP. Vstupními daty jsou míněny: indikace k RP (hodnoceny všechny RP), redukce během hospitalizace (pouze 1. RP) a roční follow up - tzn. hmotnost rok po hospitalizaci (pouze 1. RP). Při hodnocení poklesu hmotnosti byla...
|
|
|
Role mitochondrie v patogenezi.
Marková, Lenka ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Verner, Zdeněk (oponent)
Tato práce je zaměřena na dosavadní poznatky týkající se postavení mitochondrie v patogenezi vybraných onemocnění. Představuje proteiny související s mitochondriemi, jejich funkce a metabolismus, především patogenetické děje probíhající při narušení jejich integrity. Dále shrnuje možná mitochondriální poškození, jejich průběh a následky, které mohou onemocnění vyvolat nebo zhoršit jejich průběh. Práce se také věnuje závažnému nádorovému bujení, významným neurodegenerativním poruchám při Alzheimerově či Parkinsonově chorobě, syndromu Charcot-Marie-Tooth, amyotrofické laterální skleróze nebo autosomálně dominantní optické atrofii. Popisuje roli narušené mitochondriální dynamiky při diabetes mellitus 2. typu. Na závěr uvádí roli mitochondrií a jejich poškození ve vztahu k nákaze parazity Toxoplasma gondii a Trypanosoma cruzi.
|
|
|
Vliv n-3 polynenasycených mastných kyselin na rozvoj nealkoholového jaterního postižení v experimentu, výskyt u pacientů s diabetem mellitem 2. typu a metabolickým syndromem, možnosti neinvazivní diagnostiky
Dvořák, Karel ; Brůha, Radan (vedoucí práce) ; Ehrmann, Jiří (oponent) ; Lotková, Halka (oponent)
Předkládaná práce se zabývá efekty n-3 polynenasycených mastných kyselin (n-3 PUFA) na rozvoj nealkoholového jaterního postižení (NAFLD) v experimentu, výskytem tohoto postižení u pacientů s diabetem mellitem 2. typu (DM2) a metabolickým syndromem a možnostmi neinvazivní diagnostiky. Cílem práce bylo na experimentálním modelu NAFLD posoudit vliv podávání n-3 PUFA na rozvoj tohoto postižení. V klinické části této práce pak na základě analýzy skupiny pacientů s (DM2) stanovit prevalenci NAFLD u těchto pacientů a u skupiny pacientů s NAFLD zhodnotit neinvazivní metody diagnostiky jaterní fibrózy a přítomnosti nealkoholové steatohepatitidy (NASH). Na modelu NAFLD indukovaném podáváním vysokotukové methionin-cholin deficientní diety myším kmene C57/Bl6 jsme prokázali příznivý efekt n-3 PUFA na vznik jaterního postižení. Podávání n-3 PUFA vedlo ke zlepšení biochemických parametrů, snížení akumulace lipidů v játrech i zlepšení histologického nálezu. Tyto účinky jsou dány komplexním ovlivněním metabolizmu lipidů, zejména snížením dostupnosti mastných kyselin pro syntézu triacylglycerolů v játrech, změnami hladin adipokinů a snížením prozánětlivého stavu v játrech. Prevalence NAFLD u skupiny pacientů s DM2 byla téměř 80 %, 14 % těchto pacientů má známky fibrózy či jaterní cirhózy. U pacientů s jasně...
|
|
|
Dietní prevence diabetes mellitus 2. typu
Kafková, Tereza ; Flekač, Milan (vedoucí práce) ; Pelcl, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dietní prevencí diabetes mellitus 2. typu. Práce se skládá z části teoretické a části praktické. V teoretické části je rozebráno téma diabetes mellitus 2. typu se zaměřením na dietní prevenci. První kapitoly jsou více obecné, zabývají se onemocněním diabetes mellitus 2. typu, jeho charakteristikou, komplikacemi a léčbou. Pro lepší pochopení celé problematiky je zahrnuta také kapitola o obezitě a metabolickém syndromu. Praktická část práce se zaměřuje na průzkum informovanosti a přístup k prevenci diabetes mellitus 2. typu u osob, které jsou ve vyšším riziku vzniku tohoto onemocnění. Jako rizikoví byli zvoleni jednak jedinci, kteří mají pozitivní rodinnou anamnézu diabetes mellitus 2. typu a jednak pacienti, kteří trpí nadváhou nebo obezitou. Výzkum je založen na kvantitativním dotazníkovém šetření, kterého se zúčastnilo celkem 108 respondentů. Pro účely výzkumu byli respondenti rozděleni do dvou skupin podle zmíněných rizikových faktorů. Podle výsledků výzkumu si značná část respondentů uvědomuje (celkem 84 %), že existuje určitá prevence tohoto onemocnění. Největší význam respondenti přikládají kombinaci dietní prevence a pravidelné pohybové aktivity. Nicméně právě přístup k této prevenci není v některých aspektech úplně ideální. U respondentů se jako nedostatečná...
|
|
|
Uzeniny ve výživě člověka
Hansová, Lucie ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Hromádka, Róbert (oponent)
Uzeniny tvoří nedílnou součást jídelníčku české populace. Zejména v poslední době se jeví uzeniny jako kontroverzní z pohledu zdravotních dopadů jejich nadměrné konzumace na zdraví člověka. Maso má nezastupitelnou roli v naší stravě, jedná se o jedinečný zdroj plnohodnotných bílkovin a některých minerálních látek jako je například železo. Mezi diskutovaná negativa konzumace naopak patří spojitost se vznikem některých onemocnění - obezity, kardiovaskulárních onemocnění, některých nádorových onemocnění a taktéž přispívají k rozvoji diabetu mellitu 2. typu. Zkoumali jsme aspekty konzumace vybraných druhů uzenin jako rozložení konzumace v denních jídlech, průměrnou velikost porcí a dále afinitu ke konzumaci uzenin vzhledem k pohlaví, věku a BMI. Bylo zjištěno, že největší průměrná porce uzenin je konzumována k obědu s výjimkou vídeňských párků. Muži konzumují uzeniny významně více než ženy, nejvyšší afinitu ke konzumaci vybraných druhů uzenin jsme pozorovali v kategorii do 25 let a v případě BMI se výsledky lišily v závislosti na druhu uzeniny. V případě prevence je potřeba zkoumat problém komplexně a zaměřit se nejen na stravovací návyky, ale na celý životní styl pacienta.
|
|
| |
host ::
RSS.