|
|
Tvůrčí vizuální proces
Šuková, Klára ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Práce se zaměřuje na osobní autorský proces. Tyto osobní procesy a prožitky posléze porovnává a konfrontuje s jinými pohledy na toto téma. Záměrem práce bude vyzdvihnutí procesu jako nezbytné části ve výtvarné tvorbě. V práci bude prozkoumáno také autorství jako takové. Důraz bude také kladen na tvorbu současných i minulých autorů a jejich proces během desetiletí tvorby. V praktické části se práce zabývá "art based researchem" kdy autorka analyzuje svá vlastní díla a snaží se najít opakující se vzory ve svých procesech tvorby. Poukazuje také na důležitost role učitele a jeho vedení k důležitosti procesu a nejen cíle. KLÍČOVÁ SLOVA Výzkum uměním, autorství, autorský proces, tvorba, proces tvorby, prožitek autorky, sebereflexe
|
|
|
«Tu ne perds pas le nords», Nevěš hlavu na ramena
Ručka, Svatopluk ; Veselá, Lenka (oponent) ; Ondrík, Jozef (vedoucí práce)
Název diplomové práce plní funkci optimistické reflexe autorovy životní zkušenosti s prací grafického designéra v módním průmyslu. Touto optikou se zabývá absencí mezioborové spolupráce a zkoumá postavení současného dělení designu. Práce se opírá o současné demokratizační procesy v designérském diskurzu a prostřednictvím výzkumu vytváří jak subjektivní, tak obecnou budoucí vizi, která zpřítomňuje společenskou zkušenost.
|
|
|
To, co chci vidět
Šavarová, Veronika ; Helia De Felice, Jennifer (oponent) ; Fexová, Patricie (vedoucí práce)
To, co chci vidět je završením pětileté tvorby, která sestávala z několika projektů. Jejich obsahová struktura se různým způsobem měnila, jádro však zůstávalo stejné – zpřítomnění krásného, dokonalého světa a s tím spojený eskapismus ze světa skutečného. V této předešlé práci byly vždy přítomny prvky mysterie, surrealismu, nejrůznějších druhů symbolů, nebo pocitu tísnivosti a v současném projektu tomu není jinak. To, co chci vidět z této dlouholeté práce čerpá a vypůjčuje si její narativ. Práce je úzce spjata s mými osobními prožitky a zkušenostmi. Její název tedy vyplývá z potřeby zpřítomnění si určitého ideálního a utopického místa.
|
|
|
Reflexe potřeb účastníka letního jazykového tábora
SAITLOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání potřeb účastníků letního jazykového tábora, přičemž je kladen důraz na oblast anglického jazyka. Cílem této práce je vytvořit analýzu potřeb účastníků, která dá vedoucím kurzu data k revizi současného sylabu kurzu. Tato práce má dvě části - teoretickou a praktickou. Část teoretická je zaměřena na terminologii potřeb a přání, na jejich reflexi i analýzu. Rovněž jsou zde definovány cíle, a to jak jazykové, tak i další, kterých má být v průběhu jazykového tábora dosaženo. Praktická část je zaměřená na výzkum potřeb účastníků jazykového tábora, v němž jsou analyzovány řízené rozhovory, jak s účastníky, tak s jejich lektory. Na závěr jsou konfrontovány oba pohledy a vytvořena výsledná analýza dosažených potřeb a cílů kurzu.
|
|
|
Sebereflexivní próza 30. a 40. let v české literatuře
SELNER, Ondřej
Předložená disertační práce se zabývá specifickými řečovými figurami uměleckých textů, které se v literárněhistorické diskuzi ustálily pod pojmem sebereflexivita. V první části práce se její autor pokouší nalézt jak inspirační zdroje této poetiky v širším historicko-kulturním evropském kontextu, tak i její případné souvislosti s modernistickým proudem uvažování a následně hledá iniciační momenty těchto postupů v bohemikálním prostoru. V pojednání také napříč různými literárněvědnými přístupy mapuje základní pojetí zkoumané problematiky na poli české filologie. Po prozkoumání těchto domácích tezí, vytyčení styčných otázek z nich vyplývajících a definování určitých kolizních a limitujících momentů se práce obrací zpět k samotnému termínu sebereflexivity a ohledává zdroje jeho myšlenkové sémantiky v zásadních koncepcích předních evropských filozofů 1. poloviny 20. století - Edmunda Husserla, Jeana-Paula Sartra, Martina Heideggera a Maurice Merleau-Pontyho. Analýza relevantních děl těchto vybraných filozofů dovedla autora k vytvoření jakési myšlenkové mapy, která vykazuje zřejmé motivické paralely se sebereflexivními texty, což dokládají východiska stanovená pro jejich interpretaci. Se záměrem ověřit souvislost a platnost vytyčených východisek vznikly tři případové studie, jež se věnují klíčovým sebereflexivním dílům české prózy 30. a 40. let 20. století - Hře doopravdy Richarda Weinera, Rozhraní Václava Řezáče a Hlavě umělce Milady Součkové.
|
|
|
Sociální sítě jako studna inspirace nebo strašák pro sebevědomí - Jaký dopad může mít Instagram na vnímání body image
Pařízková, Veronika ; Hodboď, Vojtěch (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Problematika ideálu krásy prezentovaného v médiích je celosvětovým zkoumaným fenoménem už několik desítek let. S nástupem digitálních médií se však zájem o zkoumání této problematiky ještě více rozšířil a výzkumníci přichází k novým poznatkům a závěrům. Vnímání vlastního těla a spokojenost s ním jsou významným faktorem sebepojetí a sebehodnocení. Čím dál tím častěji se však setkáváme s diskrepancí mezi reálným a ideálním tělem, která mnohdy vede k patologickým stravovacím návykům, jež překlenou do poruch příjmu potravy nebo k excesivnímu cvičení. Předmětem této diplomové práce, kterou si neodvážím označit za čistou autoetnografii, ale spíše kvalitativní výzkum využívající vlastní sebereflexi, je přinést do otázky účinku médií v oblasti vnímání vlastního body image nový vhled. Skrze hloubkové rozhovory, které podrobně popisují vlastní zkušenost s různými formami poruch příjmu potravy a vedou k zamyšlení se nad jejich vznikem, průběhem i aktuálním stavem ve vztahu k užívání sociální sítě Instagram, jsem se jako autorka publikace setkala velmi často s podobnými poznatky i přes zcela odlišné příběhy a formy diskrepance. Základním přínosem celého výzkumu je v prvé řadě zjištění, že ani jedna z respondentek nepotvrdila Instagram jako spouštěč nemoci, spíše ho označují za nátlakový a škodlivý v momentě,...
|
|
|
Sociální sítě jako studna inspirace nebo strašák pro sebevědomí - Jaký dopad může mít Instagram na vnímání body image
Pařízková, Veronika ; Hodboď, Vojtěch (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Problematika ideálu krásy prezentovaného v médiích je celosvětovým zkoumaným fenoménem už několik desítek let. S nástupem digitálních médií se však zájem o zkoumání této problematiky ještě více rozšířil a výzkumníci přichází k novým poznatkům a závěrům. Vnímání vlastního těla a spokojenost s ním jsou významným faktorem sebepojetí a sebehodnocení. Čím dál tím častěji se však setkáváme s diskrepancí mezi reálným a ideálním tělem, která mnohdy vede k patologickým stravovacím návykům, jež překlenou do poruch příjmu potravy nebo k excesivnímu cvičení. Předmětem této diplomové práce, kterou si neodvážím označit za čistou autoetnografii, ale spíše kvalitativní výzkum využívající vlastní sebereflexi, je přinést do otázky účinku médií v oblasti vnímání vlastního body image nový vhled. Skrze hloubkové rozhovory, které podrobně popisují vlastní zkušenost s různými formami poruch příjmu potravy a vedou k zamyšlení se nad jejich vznikem, průběhem i aktuálním stavem ve vztahu k užívání sociální sítě Instagram, jsem se jako autorka publikace setkala velmi často s podobnými poznatky i přes zcela odlišné příběhy a formy diskrepance. Základním přínosem celého výzkumu je v prvé řadě zjištění, že ani jedna z respondentek nepotvrdila Instagram jako spouštěč nemoci, spíše ho označují za nátlakový a škodlivý v momentě,...
|
|
| |
|
|
Kompetence vedoucího pracovníka vzdělávací organizace
Círal, Gabriela Sarah ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Liška, Roman (oponent)
Ve většině mateřských škol je ředitel/ředitelka a jejich zástupci (záleží na velikosti mateřské školy). Jsou i mateřské školy, které spadají pod základní školy nebo i střední školy v dané obci a funkci vedení vykonává ředitel/ředitelka základní školy nebo střední školy. V mateřské škole je potom zřízena pozice vedoucí učitelky, která není zástupcem ředitele/ředitelky, ale má na starost chod mateřské školy a zodpovídá se řediteli/ředitelce dané organizace. V této práci se zabývám kompetencemi vedoucí učitelky, jakožto vedoucího pracovníka vzdělávací organizace. V teoretické části se zabývám funkcí vedoucí učitelky, co v této pozici znamená řízení a kontrola kolektivu, dokumentace a materiální zabezpečení. Podle čeho se řídí její pracovní doba a jak se podílí na řízení organizace. Dále jsou popsány klíčové kompetence a podrobně rozepsány profesní kompetence vedoucí učitelky. Čím se vedení mateřské školy zabývá, co si představit pod termínem výchovně vzdělávací proces a jaká je odpovědnost. U všech lidí by měla být důležitá sebereflexe, u pedagogických pracovníků je obzvlášť důležitá a u vedoucí učitelky nezbytná. V empirické části provádím dotazníkové šetření, ve kterém zjišťuji, jaké jsou profesní kompetence vedoucích učitelek mateřských škol a obsah práce, který vykonávají. Součástí zjišťování je...
|
|
|
Sebepojetí v kontextu pracovní realizace u pedagogických pracovníků se sluchovým postižením
Berková, Pavlína ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Tureckiová, Wanda (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na sebepojetí pedagogických pracovníků se sluchovým postižením zaměstnaných ve školství, konkrétně poté v MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené. Teoretická část se je zaměřena na klasifikaci sluchových vad, možnosti vzdělávání osob se sluchovým postižením a na jejich uplatnění na trhu práce. Text se dále zaměřuje na sebepojetí, sebereflexi a sebehodnocení u těchto pracovníků. Pozornost je věnována také charakteristice jednotlivých pracovních pozic, na kterých mohou pedagogičtí pracovníci se sluchovým postižením v rámci školy pro sluchově postižené pracovat. Cílem práce je objasnit problematiku sebepojetí těchto pracovníků v jejich zaměstnání. Dále také ozřejmit vliv délky praxe a dosaženého vzdělání na sebepojetí pedagogických pracovníků se sluchovým postižením, poukázat na využívání sebehodnocení a sebereflexe u těchto pracovníků a v neposlední řadě zjistit, jak vztahy na pracovišti ovlivňují sebepojetí pedagogických pracovníků se sluchovým postižením. Metodou pro sběr dat k výzkumné části byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Jednotlivé rozhovory probíhaly za přítomnosti tlumočníka znakového jazyka. Byly nahrávány a následně doslovně přepsány, což umožnilo otevřené kódování pro vyhodnocení výzkumného šetření. Informantů bylo celkem pět. Byli vybráni na základě...
|
host ::
RSS.