|
|
Prestiž učitelství pro mateřské školy
Smolíková, Anna ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Kropáčková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje prestiži učitelského povolání se zaměřením na učitelství pro mateřské školy. Teoretická část této práce obsahuje informace o učitelství jako profesi, dále se zaměřuje přímo na prestiž učitelů mateřských škol a popisuje současné aspekty prestiže. V neposlední řadě je podrobně popsán vývoj povolání předškolního pedagoga, jako zdroj probíhající profesionalizace učitelství. Hlavním cílem výzkumné části je porovnat, jak je prestiž preprimárních pedagogů hodnocena učiteli z jiných školských stupňů a samotnými předškolními pedagogy. Dále zjistit jak se liší výsledky šetření autorky práce a průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) při Sociologickém ústavu AV ČR o prestiži povolání z roku 2013 a 2016. Design šetření je smíšený. Je využito metod dotazníku, strukturovaného rozhovoru a analýzy dokumentů. Výsledky ukazují relativní shodu s výzkumem CVVM. Respondenti hodnotili výrazně rozdílně pouze čtyři povolání a učitelská povolání hodnotili o něco výše než v původním průzkumu. Srovnání učitelských povolání, jak je hodnotili sami učitelé, ukázalo, že každá skupina učitelů (dle školských stupňů) hodnotila své vlastní povolání nejvýše kromě učitelů vyšších odborných škol a celkově nejvýše hodnotili respondenti učitele základních škol, nejníže pak učitele vyšších...
|
|
|
ROZPAD SSSR - RUSKÁ NÁRODNÍ TRAGÉDIE? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu
Lelek, Jakub ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Rozpad SSSR - ruská národní tragédie? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu rozebírá vývoj vnímání fenoménu konce Sovětského svazu ruskou veřejností v období prezidentství Borise Jelcina (1991 - 1999) a Vladimíra Putina (2000 - 2008). V první kapitole je objasněna situace v Rusku po rozpadu SSSR, následně práce popisuje společenské, politické a ekonomické poměry země v průběhu obou zmíněných období. Ve druhé části práce je na základě dostupných průzkumů veřejného mínění a akademických prací, zaměřených na dané téma, analyzován posun názorů Rusů na rozpad Sovětského svazu. Autor práce vychází z předpokladu, že rozpad SSSR byl vnímán jako národní tragédie. Po uskutečněné analýze dochází k závěru, že v ruské společnosti v obou zkoumaných obdobích existovala základní úroveň postsovětské nostalgie, přesto se ale o národní tragédii nejednalo. Nostalgie byla přítomna jak u starší generace, pro kterou Sovětský svaz symbolizoval nejen výrazného světového hráče na poli mezinárodní politiky, ale i vlastní (často idealizované) mládí, tak i u generace mladší, jež nikdy neměla s SSSR přímou zkušenost. Současně autor zjišťuje, že kvůli zhoršující se ekonomické a politické situaci během mandátu Borise Jelcina míra nostalgie rostla, naopak s příchodem nového stylu vedení...
|
|
|
ROZPAD SSSR - RUSKÁ NÁRODNÍ TRAGÉDIE? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu
Lelek, Jakub ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Rozpad SSSR - ruská národní tragédie? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu rozebírá vývoj vnímání fenoménu konce Sovětského svazu ruskou veřejností v období prezidentství Borise Jelcina (1991 - 1999) a Vladimíra Putina (2000 - 2008). V první kapitole je objasněna situace v Rusku po rozpadu SSSR, následně práce popisuje společenské, politické a ekonomické poměry země v průběhu obou zmíněných období. Ve druhé části práce je na základě dostupných průzkumů veřejného mínění a akademických prací, zaměřených na dané téma, analyzován posun názorů Rusů na rozpad Sovětského svazu. Autor práce vychází z předpokladu, že rozpad SSSR byl vnímán jako národní tragédie. Po uskutečněné analýze dochází k závěru, že v ruské společnosti v obou zkoumaných obdobích existovala základní úroveň postsovětské nostalgie, přesto se ale o národní tragédii nejednalo. Nostalgie byla přítomna jak u starší generace, pro kterou Sovětský svaz symbolizoval nejen výrazného světového hráče na poli mezinárodní politiky, ale i vlastní (často idealizované) mládí, tak i u generace mladší, jež nikdy neměla s SSSR přímou zkušenost. Současně autor zjišťuje, že kvůli zhoršující se ekonomické a politické situaci během mandátu Borise Jelcina míra nostalgie rostla, naopak s příchodem nového stylu vedení...
|
|
|
Časopis Veřejné mínění (1946-1948)
Zajíčková, Hana ; Škodová, Markéta (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce přibližuje teoretické koncepty veřejného mínění, jeho historii a počátky výzkumu u nás a v zahraničí. Popisuje okolnosti vzniku, fungování a zániku Československého ústavu pro výzkum veřejného mínění, jenž vznikl pod vedením Josefa Kopty a spadal pod I. odbor Ministerstva informací. Dále především nabízí detailní pohled na časopis Veřejné mínění, jenž u nás vycházel mezi lety 1946 - 1948 a jehož vydavatelem byl zmíněný ústav. Mezi osobnosti spojené s ústavem a časopisem patřili Čeněk Adamec, Bohuš Pospíšil a Milan A. Tesař. Časopis v té době představoval celoevropský unikát, žádný jiný ústav tehdy nevydával časopis podobného formátu, jenž by jako hlavní téma pojímal problematiku veřejného mínění. Jednalo se o odborně-popularizační periodikum, jež bylo určeno odborné i laické veřejnosti. V jednotlivých podkapitolách je přiblížen konkrétní obsah časopisu, který se mimo jiné skládá z odborných statí různého charakteru, ze zpráv o domácích a zahraničních výzkumech, z ohlasů čtenářů a dalších rubrik. Zvláštní pozornost je věnována informacím, jež souvisí s oblastí médií.
|
|
|
Spolupráce celostátních deníků a agentur pro výzkum veřejného mínění v České republice
Bebutová, Erika ; Jungová, Eliška (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Diplomová práce "Spolupráce celostátních deníků a agentur pro výzkum veřejného mínění v České republice" se pokouší prakticky přiblížit, jak funguje vzájemná spolupráce agentur pro výzkum veřejného mínění s médii, zejména tisku. Jednotlivé kapitoly teoretické části se zabývají historickým vývojem výzkumů veřejného mínění na našem území, kde se jako dělicí mezník zdůrazňuje rok 1989, a zahraničními studiemi vztahu výzkumů veřejného mínění a médií. Cílem praktické části je detailní analýza mediální prezentace výzkumů veřejného mínění v tisku. Zaprvé porovnává odlišný přístup novinářů a sociologů k práci s informacemi o výzkumech veřejného mínění, zadruhé způsob mediálního zpracování výzkumů veřejného mínění v denících ve dvou historických obdobích, a to v letech 1991 a 2009. Materiál pro analýzu tvořily tiskové zprávy IVVM a CVVM z prvních pěti měsíců let 1991 a 2009 a příspěvky ve vybraných denících, kde autoři informace z těchto tiskových zpráv použili. Média v diplomové práci vystupují jednak v roli zpracovatelů informací o výzkumech veřejného mínění, jednak jako iniciátoři a zadavatelé těchto výzkumů. V přiložených rozhovorech pracovníci agentur pro výzkum veřejného mínění a redakcí celostátních deníků popisují své zkušenosti o vzájemné spolupráci.
|
|
| |
|
|
Vývoj ve Skotské národní straně po roce 1999
Modlitbová, Jitka ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo popsat dosavadní vývoj a nastínit budoucnost Skotské národní strany. Práce je pojata jako případová studie, využívá metody process tracing. Vychází zejména z výsledků voleb do Skotského parlamentu, změn v čele strany, z předvolební kampaně Skotské národní strany a její mediální percepce. Autorka na základě shromážděných dat dochází k závěru, že na výsledek voleb pozitivně působí zejména osoba lídra strany a její volební program.
|
|
|
Demografické aspekty důchodového systému ČR a Norska
Petráňová, Lenka ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Kostohryz, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu vlivu trendů jednotlivých demografických aspektů na současný důchodový systém České republiky a Norska. Zároveň se věnuje popisu a komparaci systému starobního důchodu, včetně jeho reformy, v rámci obou států. Dále zjišťuje, jak občané vnímají vývoj jednotlivých demografických aspektů, co si myslí o stavu a reformách současného důchodového systému, a jak si představují své zajištění na stáří. Kromě porovnání českého a norského důchodového systému přináší také inspiraci v oblasti samotných demografických aspektů, nastavení důchodového systému, státního aparátu a společnosti.
|
host ::
RSS.